|
|
Trestní sankce v českém trestním právu s ohledem na ochranu dětí při recidivním chování pachatelů
Pečová, Veronika ; Richter, Martin (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Trestní sankce v českém trestním právu s ohledem na ochranu dětí při recidivním chování pachatelů Abstrakt Diplomová práce se věnuje přiblížení aktuální právní úpravy ochrany dětí před recidivním chováním pachatelů, její zhodnocení z pohledu dostatečnosti a komparatistice zahraniční úpravy. Cílem práce je především přiblížení současné právní úpravy včetně mezinárodního právního základu, ze kterého vychází, zhodnocení její dostatečnosti a komparatistika se zahraniční úpravou. Závěrem práce je k nalezení rozbor připravovaného vládního návrhu registru sexuálních delikventů včetně vymezení jeho úskalí. Registr sexuálních delikventů je nyní politicky často probíraným tématem. Odborná i laická společnost volá po nové úpravě, která by napomohla před stále častější recidivou pachatelů, kteří páchají trestné činy na dětech. Tlak společnosti se zintenzivnil společně s mediálně známými případy, které společností otřásly a ukázaly na mnohé nedostatky současné úpravy. Na tento popud reagovalo politické prostředí a již druhým rokem probíhají diskuse ohledně přípravy registru sexuálních delikventů. Návrh nové úpravy však stále není finální, jelikož v současné době nepanuje politická shoda na jeho budoucí podobě. Práce poskytuje zhodnocení dostatečnosti současné úpravy, přičemž k tomuto cíli využívá rovněž komparatistiku s...
|
|
|
Cochemský model jako možnost při využití participačního práva dětí
ADAMOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na postavení dítěte v systému rozhodování o úpravě výživy a péče. V práci je popsána cochemská praxe a s ní související participace dětí. Uvádí, jak mohou děti, nacházející se v rodičovském konfliktu při rozpadu rodiny, participaci využít. Cochemský model je založen na interdisciplinární spolupráci, která je v práci také uvedena. Práce je obohacena o případy z praxe a pohled psychologa.
|
|
|
Dopady chudoby a sociálního vyloučení na vzdělávání a výchovu dětí a dospívajících
Felgrová, Alžběta ; Burešová, Karolína (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce pojednává v teoreticko-empirické rovině o chudobě a sociálním vyloučení v kontextu vzdělávání. Teoretická část práce se zabývá teoretickým shrnutím chudoby a sociálního vyloučení. Vymezuje základní definice, koncepty a příčiny jejich vzniku. Práce dále pojednává o rizicích v kontextu vzdělávání, věnuje se vládní strategii, vzdělávací politice a institucím v České republice. Popisuje situaci na území České republiky a zaměřuje detailní pohled na demografický vývoj okresu Praha-západ. Cílem práce je zjistit, jak sociální pracovníci Městského Úřadu Černošice reflektují chudobu a sociální vyloučení a zdali má chudoba a sociální vyloučení vliv na školní výsledky. V rámci empirické části byl realizován kvalitativní výzkum založený na rozhovorech se sociálními pracovníky. Obsah rozhovorů vychází z obsahové analýzy témat v teoretické části práce. Klíčová slova: chudoba, sociální vyloučení, ochrana dětí, rovný přístup ke vzdělávání, rizikové chování, vzdělávací politika okres Praha-západ
|
|
| |
|
|
Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Pěstounská péče na dobu přechodnou v České republice a její situace v důsledku legislativních změn" se zabývá současnou situací na poli pěstounské péče po zavedení novely Zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která vešla v platnost počátkem roku 2013. V první části jsou vymezeny pojmy, které jsou zásadní pro další části práce. V deskriptivní části se zabývá charakteristikou pěstounské péče dlouhodobé, protože pěstounská péče na dobu přechodnou z tohoto typu péče vychází. Dále se tedy věnuje deskripci pěstounské péče na dobu přechodnou. Vysvětluje, co tento typ péče znamená, co obnáší a pro koho je určen. Vymezuje, jaké podmínky musí zájemce o pěstounskou péči na dobu přechodnou splnit a jak se vlastně takovým pěstounem stane. Nezanedbatelnou částí jsou také podmínky financování obou typů pěstounské péče. Analytická část práce je zaměřena na názory pěstounů i odborníků. Zásadní je zde názor na novelu, zda se situace po jejím zavedení skutečně změnila, a to jakým způsobem se zlepšily či zhoršily podmínky. Dalším okruhem jsou pak názory na pěstounskou péči na dobu přechodnou, zda je její zavedení dobře provedené, zda jsou nějaká místa, která by se dala vylepšit a konečně, jaký je vlastně o tento druh péče zájem.
|
|
|
Legislativní rámec praxe pohledem pracovnic a pracovníků oddělení sociálně - právní ochrany dětí
Matyášová, Eva ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Arnoldová, Anna (oponent)
Cílem této práce je nahlédnout očima sociálních pracovník OSPOD na dopad legislativního rámce na výkon jejich činnosti. Jde o to přiblížit praktickou činnost této profese a legislativní dopad na ní, který může ovlivnit jak klienta, tak samotné pracovnice. V teoretických východiscích práce je představen legislativní rámec, který ohraničuje výkon SPOD. Je zde shrnula Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, Úmluva o právech dítěte, zákon SPOD, a v neposlední řadě správní řád. V podkapitole je pak zpracována gesční odpovědnost pro výkon SPOD. Druhá kapitola pojednává o diskurzech v sociální práci dle Karen Healy (2005). Třetí kapitola specifikuje legislativní rámec ve vybraných oblastech SPOD. Jedná se o oblasti kolizního opatrovnictví, náhradní péče, poručenství, svěření dítěte do péče jiné osoby, pěstounské péči, osvojení, ústavní péče a kurately pro děti a mládež. Kapitolu uzavírají standardy kvality pro výkon SPOD.. Poslední kapitolou teoretické části práce jsou etická dilemata, s kterými se pracovníci při výkonu SPOD mohou setkat. Popisuje 3 etické otázky dle Sarah Banks (1995), z kterých se mohou stát etické problémy a dilemata. Dále jsou zde vybraná etická dilemata dle Libora Musila (2004), které jsou přímo zaměřená na pracovníky OSPOD. V empirické části je zpracován výzkum, v...
|
|
| |
|
|
Etická reflexe individuálního plánování ochrany dítěte
TRAORE, Michaela
Práce se zabývá etickou reflexí procesu individuálního plánování v sociálně-právní ochraně dětí na území České republiky. Popisuje jednotlivé aspekty tohoto typu plánování. Konkrétně vysvětluje pojem individuálního plánování, popisuje, kdo je klientem v tomto procesu, jaká je relevantní legislativa a zaměřuje se také na orgán sociálně-právné ochrany dětí a jeho pracovníky. Následně tyto body reflektuje optikou etických fenoménů, jako je svoboda, odpovědnost, svědomí a subsidiarita. Práce je formována jdnak teoretickými východisky, ale vychází také z analýzy rozhovorů s klientem a sociální pracovnicí.
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinou v rozvodu z pohledu sociálně právní ochrany dětí
Svobodová, Lucie ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává zejména o ochraně dítěte v souvislosti s rozvodem či rozchodem jeho rodičů a zabývá se úlohou orgánu sociálně - právní ochrany dětí a soudu v této problematice. Vymezuje především z hlediska platné legislativy oblasti rozvodové problematiky (péče o dítě po rozvodu, styk dítěte s rodiči, výživné), které bývají obvykle předmětem vleklých sporů mezi rodiči. V úvodní části zmiňuje i význam rodiny pro dítě a pro společnost, znaky současné rodiny, dále rozvod a jeho možný vliv na dítě a širší okolí rodiny. V empirické části se pak práce zaměřuje na porovnání postupů sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí na úřadech v Praze s postupy sociálních pracovníků na úřadech měst ve Středočeském kraji v rozvodové problematice, zejména v oblasti šetření v rodině. Dále zkoumá i postupy soudů.
|
|
|
Možnosti zvyšování zájmu o pěstounskou péči v České republice
Hadrbolcová, Žaneta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Pro většinu lidí představuje rodina místo, ve kterém se cítí v bezpečně a milováni, ovšem ne všichni mají to štěstí, že fungující rodinu mají. V případě, že biologická rodina dítěte nefunguje tak, jak by měla, a dítě je nějakým způsobem ohrožené, má stát několik možností, jak dítěti pomoci. V případě, že má rodina řešitelné problémy, může stát pomocí preventivních zásahů různými způsoby situaci zlepšit. Pokud ale ani tyto zásahy nepomohou a dítě je nuceno rodinu opustit, je třeba dítěti zajistit alternativní prostředí. Dítě může být buď umístěno do ústavní péče, tedy do nějakého institucionálního zařízení, nebo do náhradní rodinné péče. Vzhledem k nedostatkům institucionální péče jsou v současné době podporovány hlavně různé formy náhradní rodinné péče. Pravděpodobně nejznámější formou náhradní rodinné péče je adopce, neboli osvojení, které dítěti zajistí novou rodinu a v rámci kterého dojde k přetrhání vztahů mezi dítětem a rodinou původní. Tato forma je ale možná pouze pro malé procento opuštěných dětí, protože většina z nich určitý vztah s původní rodinou má. Pro tyto děti pak představuje alternativu další forma péče, a sice pěstounská péče. V případě pěstounské péče dítě vyrůstá v náhradní rodině, pěstouni o něj každodenně pečují, ovšem dítě má stále vztah také k biologickým rodičům. Česká...
|
host ::
RSS.