|
|
Získávání a rozvíjení profesních kompetencí advokátů
Maginec, Jan ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Advokáti, jakožto profesionální právní zástupci fyzických a právnických osob, musí z povahy své práce disponovat rozmanitými odbornými a digitálními dovednostmi, stejně jako měkkými kompetencemi. Cílem diplomové práce je analýza a identifikace profesních kompetencí, kterými disponují advokáti, zjištění způsobu jejich osvojení a rozvíjení. V teoretické části byl na základě rešerše odborné literatury představen advokát, jakožto svobodné povolání, které poskytuje právní služby. Dále byl prezentován obecný koncept kompetencí a kompetenčních modelů. Aplikovaná výzkumná metodologie je kvalitativního charakteru. Výzkumná (empirická) část je založena na technice polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s advokáty, které umožnily blíže vyhodnotit vztah advokátů k jednotlivým profesním kompetencím, včetně způsobu jejich osvojování a rozvíjení v pracovním životě. Na základě kvalitativní analýzy výzkumných zjištění, která byla provedena induktivní metodou, bylo zjištěno, že advokáti zobecňují profesní kompetence do 4 skupin. Advokáti jako primární způsob získávání a rozvíjení profesních kompetencí určili profesní praxi. Na základě bližšího rozpracování těchto dat byl zformován kompetenční model advokáta. Takto zformulované závěry, včetně nadefinovaného kompetenčního modelu, mohou sloužit advokátům samotným v...
|
|
|
Motivace a vzdělávací potřeby účastníků programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Mück, David ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá motivací a vzdělávacími potřebami pedagogických pracovníků, konkrétně učitelů základních škol, v rámci kurzů dalšího profesního vzdělávání. Práce se také zaobírá bariérami v dalším vzdělávání, které tito pracovníci pociťují. Další vzdělávání pedagogických pracovníků umožňuje pedagogickým pracovníkům si prohloubit či rozšířit kvalifikaci, což je podstatné pro další výkon jejich profese. Faktory ovlivňující motivaci k takovému vzdělávání mohou být značně různorodé a vyplývají z individuálních vzdělávacích potřeb a postojů konkrétních jedinců. Pro plánování a následné realizování vzdělávacích aktivit je důležitá analýza a identifikace těchto vzdělávacích potřeb. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, co motivuje učitele základních škol k dalšímu profesnímu vzdělávání, jaké vzdělávací potřeby pociťují a jaké bariéry v dalším profesním vzdělávání vnímají. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část této práce na základě odborné literatury shrnuje definici pedagogického pracovníka se zaměřením na učitele základních škol, popisuje systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a vymezuje základní pojmy týkající se vzdělávacích potřeb, motivace a bariér dalšího vzdělávání. Druhou část diplomové práce tvoří empirická část. Ta se věnuje výsledkům šetření...
|
|
|
Nové možnosti v oblasti resocializace a edukace odsouzených
Bareš, Jindřich ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá novými možnostmi a přístupy v oblasti edukace a resocializace jedinců ve výkonu trestu odnětí svobody. Proces zacházení s vězni je ve vězeňském systému prováděn systematickými a odbornými metodami zacházení. V současné době je dle aktuálního strategického dokumentu Koncepce vězeňství do roku 2025 kladen důraz především na vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Problematika resocializace a dalšího vzdělávání odsouzených je rozpracována v rámci sociální andragogiky. V teoretické části budou analyzovány možnosti využití andragogického, sociálního a sociálně andragogického poradenství ve výkonu trestu odnětí svobody. Dílčím cílem práce je charakterizovat jednotlivé etapy poradenského procesu a definovat jeho přínos pro reintegraci odsouzených. V rámci výzkumu budou sledovány nové metody a jejich využití v rámci dalšího vzdělávání a resocializace odsouzených. Jedná se zejména o koncept otevřené věznice, který je zcela unikátní v ČR a je realizován v rámci věznice Jiřice. Staví na důvěře mezi odsouzenými a pracovníky Vězeňské služby ČR. V současnosti je považován za efektivní model penitenciární péče, která v sobě zahrnuje prvky resocializace, edukace, zaměstnávání odsouzených a smysluplné trávení jejich volného času. Tento model zacházení je aktuálně...
|
|
|
Analýza profesní dráhy a průzkum názorů učitelů základních škol na zavedení kariérního řádu
Schutová, Žaneta ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou profesní dráhy a průzkumem názorů učitelů základních škol na zavedení kariérního řádu. V teoretické části vymezuje pedagogickou praxi, další vzdělávání a profesní rozvoj pedagogických pracovníků a kariérní růst učitele. Hlavním cílem empirické části bylo popsat názor pedagogických pracovníků na zavedení navrhovaného kariérního řádu a identifikovat současné společenské vlivy, které ovlivňují pedagogické pracovníky při implementaci kariérního řádu do praxe. Vedlejšími cíli bylo popsat, jak probíhá profesní dráha učitele na základní škole a identifikovat rozdíly profesní kariéry učitelů v kontextu jejich zkušeností a věku. Výzkumné šetření bylo založeno na kvalitativním přístupu a ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Hlavní cíl práce byl naplněn na základě výzkumného designu Zakotvené teorie a vedlejších cílů bylo dosaženo prostřednictvím otevřeného kódování. Z výsledků Zakotvené teorie vyšlo najevo, že pedagogičtí pracovníci mají k implementaci kariérního řádu do praxe negativní postoj, který je zapříčiněný jejich obavami z náročnosti skládání atestací, sestavování portfolií a vykazování dalších dokumentů, nedostatky byly také shledávány v procesu vyhodnocování vyjmenovaných procedur. Na základě toho byl sestaven návrh změny kariérního...
|
|
|
Specifika integrace a edukace cizinců studujících na vysokých školách v České republice
Sládková, Martina ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky integrace a edukace cizinců studujících na vysokých školách v České republice. V současné době je studium v zahraničí velmi dostupné, a proto mnoho studentů vyjíždí do různých zemí a nezanedbatelné procento z nich právě do České republiky. Je tedy nutné, aby se zde cítili dobře a jejich studium mělo co nejméně překážek. Cílem této práce je tedy popsat přístup cizinců ke vzdělání v České republice, zjistit, jak je možné ovlivnit adaptační proces cizinců do nového prostředí, a popsat integrační a edukační bariéry aktivně studujících cizinců na vysokých školách v České republice. V teoretické části práce je realizována deskripce problematiky integračního procesu, právního rámce pro vysokoškolské vzdělávání v České republice, interkulturními rozdíly ve vzdělávání. Dále je věnována pozornost integrační politice a vzdělávacím službám, které jsou poskytovány na našem území. Empirická část práce je realizována polostrukturovanými rozhovory s cizinci, kteří aktivně studují na českých vysokých školách. Jejich cílem bylo najít bariéry, které studentům stěžují studijní i běžný život. Mezi integračními bariérami se objevoval jazyk, dále vnitřní pocity a stesk po domově nebo diskriminační procesy. Z výzkumu vyplývají i edukační bariéry, mezi nimiž se objevuje například stres a...
|
|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Vzdělávání a rozvoj pedagogických pracovníků v organizaci sloučených mateřských škol
Berková, Pavla ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem "Vzdělávání a rozvoj pedagogických pracovníků v organizaci sloučených mateřských škol". Cílem práce je identifikovat a analyzovat vzdělávací potřeby pedagogických pracovníků mateřských škol v rámci jejich dalšího vzdělávání a navrhnout koncept dalšího vzdělávání pedagogických zaměstnanců dané organizace. Teoretická část seznamuje se základními pojmy a popisuje systémové vzdělávání, formy a metody rozvoje vzdělávání pracovníků vybrané organizace. V práci je popsán význam celoživotního vzdělávání v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, dále pak pojem, kdo je pedagogický pracovník, co je vzdělávání a učení, lidské zdroje a jejich řízení. Práce představuje formální, neformální a informální vzdělávání dospělých. Mimo jiné popisuje legislativní rámec dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Praktická část navazuje na teoretickou část a z ní vychází výzkumné šetření, pro které bylo využito formy anonymního dotazníku. Na základě výzkumných otázek a pomocných podotázek v dotazníku byl splněn cíl výzkumného šetření, kterým je zjistit a popsat, jakým způsobem vzdělávací aktivity pedagogů přispívají k rozšíření znalostí a vědomostí využitelné ve vzdělávacím procesu. Dále pak, zda tyto vzdělávací aktivity podporují profesní rozvoj pedagogů v rámci jejich...
|
|
|
Motivace ke skautskému vzdělávání a jeho vliv na život dospělých vedoucích
Půtová, Veronika ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá skautským vzděláváním a jeho přínosem pro dospělé skautské vedoucí. V teoretické části jsou nejprve zmíněna teoretická východiska zaměřená na koncept celoživotního učení, zařazení skautského vzdělávání právě do tohoto konceptu a na motivaci ke vzdělávání dospělých. Dále je popsána charakteristika a vývoj světového a českého skautingu, na což navazují principy skautingu, věkové kategorie a skautská výchovná metoda, které přibližují způsob výchovné práce v rámci českého skautingu. Následně je v teoretické části zmíněna organizace Junák - český skaut a vzdělávání, které je v rámci této organizace realizováno a je zásadní pro výzkumnou část této diplomové práce. Hlavním cílem výzkumné části je identifikovat vliv vzdělávacích kurzů na život skautského vedoucího a popsat, jakým způsobem se pracuje se vzdělávacími kurzy v různých oddílech. Tohoto cíle je dosaženo pomocí kvalitativního výzkumu, v rámci kterého jsou realizovány polostrukturované rozhovory, které jsou zaměřeny na vliv skautských kurzů na skautský, osobní a profesní život dospělého vedoucího, dále na motivaci k absolvování skautských vzdělávacích kurzů a třetí oblastí zájmu je způsob práce se vzdělávacími kurzy v rámci oddílu a střediska. Také jsou zodpovězené doplňující otázky, které se týkají například vlivu...
|
|
|
Další vzdělávání pedagogických pracovníků: co-Teaching na střední odborné škole v Praze
Valeček, Jan ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Název diplomové práce: Další vzdělávání pedagogických pracovníků: co-Teaching na střední odborné škole v Praze Jméno: Jan Valeček Studijní obor: Andragogika a management vzdělávání Diplomová práce se zabývá problematikou a potenciálem vzdělávací metody co-teaching, jako novou možností pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Teoretická část práce charakterizuje a analyzuje oblast postgraduálního vzdělávání. Zkoumá možnosti profesního rozvoje učitelů s ohledem na zvýšení efektivity edukačního procesu a stanovuje teoretický rámec. Cílem empirické části je sledovat efektivitu co-teachingu a možnosti jeho využití pro praxi. Výzkum je zpracován kvalitativní formou, empirickým výzkumem je sledována efektivita výuky, výhody, nevýhody, možné problémy, komplikace a překážky v závislosti na použitých metodách co-teachingu. Principem teoreticko-empirického charakteru práce je úzká spolupráce pedagogů při výuce s cílem efektivnějšího učení a seberozvoje, s vyšším propojením obsahu vzdělávání v teoretické i praktické rovině. Výzkumný vzorek zahrnuje deset začínajících a zkušených pedagogických pracovníků působících na jedné střední odborné škole. KLÍČOVÁ SLOVA celoživotní vzdělávání, co-teaching, další profesní vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků, střední odborné vzdělávání.
|
|
|
Kompetence ideálního jazykového lektora na základě subjektivních názorů lektorů a účastníků jazykového vzdělávání
Jandová, Daniela ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněček, David (oponent)
Předložená práce se zabývá aktuální problematikou posilování a vytváření kompetenčního modelu soukromých jazykových lektorů. V současné době se jedná o velmi často probírané téma v lektorské komunitě, i vzhledem k tomu, že nároky na toto povolání nejsou nijak konkrétně stanoveny. Lektoři cizích jazyků si tedy mnohdy představu o svých potřebných kvalifikacích dělají sami. Cílem této diplomové práce je sestavit kompetenční model ideálního jazykového lektora na základě subjektivních názorů samotných lektorů a účastníků jazykového vzdělávání a zvýšit povědomí o náročnosti této profese. Teoretická část nejprve popisuje pozici jazykového vzdělávání v kontextu celoživotního vzdělávání, poté se věnuje problematice kompetencí se zaměřením na jazykového lektora a v neposlední řadě se zabývá osobou účastníka jazykového vzdělávání. Část je také věnována momentálnímu stavu poznání a dosavadním výsledkům výzkumných šetření týkajících se kompetencí jazykových lektorů v českém i zahraničním kontextu. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech se soukromými jazykovými lektory a s účastníky soukromého jazykového vzdělávání ze čtyř různých věkových kategorií. Cílem je popsat, jak studenti a lektoři samotní vnímají ideálního jazykového lektora a porovnat, v čem a jak se představy o ideálním...
|
host ::
RSS.