|
|
Pomyslná řešení Pomyslné reportáže
Vomelová, Lenka ; Kopečková, Veronika (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Vytvořila jsem tři knižní koncepty, tři možnosti grafické a knižní úpravy jednoho románu (Tibor Déry, Pomyslná reportáž o americkém pop-festivalu, Budapešť 1971). Každá kniha používá jako inspiraci pro grafickou úpravu různý tématický celek z knihy, a každá kniha má i jiné cílové použití a od toho se odvíjející formát i použitý materiál. Prvním konceptem je malá odolná kniha do kapsy inspirovaná Rolling Stones a Altamontským festivalem z roku 1969, druhá je klasická „nakladatelská“ kniha inspirovaná 60. lety a třetí je bibliofilie, inspirovaná příběhem dvou lidí. Knihy jsou doprovozeny plakáty popisující základní prvky.
|
|
| |
|
|
Ladislav Smoljak, redaktor časopisu Mladý svět
Hrdlička, Jan ; Slomek, Jaromír (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato práce se věnuje nepříliš známému tématu - analyzuje žurnalistickou a publicistickou práci Ladislava Smoljaka v tištěných médiích, především v časopise Mladý svět. Klade si za cíl odhalit to, jak Smoljak k práci novináře přistupoval, jaké byly konkrétní rysy jeho práce, jakými tématy se zabýval, nebo do jaké míry se podílel na obrazu časopisu. K práci přikládám i článkovou bibliografii Ladislava Smoljaka za dobu jeho působení v redakci Mladého světa. V teoretické části předkládám Smoljakův životopis společně s nástinem historického kontextu a popisem československé mediální scény dané doby. Praktická část pak analyzuje Smoljakovy texty a hodnotí jeho úlohu v časopise.
|
|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
|
Básnická tvorba Josefa Hanzlíka v 60. letech a její dobový kritický ohlas
Michálková, Gabriela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza a srovnání kritických ohlasů básnické tvorby Josefa Hanzlíka z období let 1961 až 1967, které vyšly v dobovém, převážně kulturně či přímo literárně zaměřeném tisku. Analýze pak předchází dobový a literárněvědný kontext. V první kapitole přibližuje autorka ve stručnosti básníkův život, dále pak literárněhistorický kontext jeho díla (charakteristiku doby a jejího literárního prostředí) a v poslední řadě krátce i tématiku a nejčastější motivy Hanzlíkovy poezie. Druhá kapitola se zabývá definicí literární kritiky, jejím vývojem v českém prostředí 60. let a třetí přiblížením vybraných dobových periodik použitých v práci. Poslední kapitola tvořící hlavní část práce je věnována samotné analýze kritických ohlasů. Autorka nejprve krátce představuje dobové prameny a jejich zdroje. V kapitole dále pokračuje rozborem básnických sbírek s důrazem na názory jednotlivých kritiků. Kritické postoje pak vzájemně srovnává a zároveň sleduje změny v jejich přístupu k vývoji básníkovy tvorbě v průběhu let.
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
"Better Red than Dead": American Indians' Struggle for Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s
Staňková, Olga ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat radikální aktivismus Amerických Indiánů v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století., kdy začali původní obyvatelé Ameriky hlasitě usilovat o to, aby Americká federální vláda plnila veškeré své závazky vyplývající z historických smluv uzavíraných mezi ní a domorodými kmeny v Severní Americe. V mezinárodním kontextu studené války, probíhající dekolonizace a vietnamského konfliktu není překvapivé, že si nová generace indiánských aktivistů osvojila rétoriku nacionalismu, suverenity, sebeurčení a historických smluvních práv. Definující byla pro aktivisty také interakce s domácím hnutím za občanská práva, svobodu projevu, práva homosexuálů, proti válce ve Vietnamu a podobně. Zásadní rozdíly v samé podstatě práv, o jejichž dodržování Indiáni usilovali, je ale jasně vyčleňují ze širšího proudu tehdejších domácích hnutí za společenskou změnu, a neměla by být vnímána jako "pouze další" hnutí za občanská práva. Právě tyto obtížně vysvětlitelné rozdíly v postavení Amerických Indiánů v rámci právního a politického systém Spojených států dodnes vedou k přehlížení jejich radikálního aktivismu v moderní Americké společensko-politické historii, a nadále komplikují jejich vzájemné porozumění s dominantní společností.
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
| |
|
|
Motivy zvířat a bestiality ve vybraných dílech Ladislava Fukse
Kuřeová, Petra ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje motivům zvířat a motivům souvisejícím s bestialitou a nelidskostí ve vybraných dílech Ladislava Fukse (Věneček z vavřínu, Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové). Zahrnuje jeho tvorbu z 60. let s přesahem k prvotině 50. let a románu z počátku 70. let. Zabývá se motivy zvířat, zvířecími atributy postav, zvířeckostí, surovostí, nelidským počínáním. Cílem práce je zachytit tyto motivy a především charakterizovat jejich význam a funkci v konkrétních dílech a v celkové motivické struktuře Fuksových děl. Klíčová slova: Ladislav Fuks, motiv zvířete, bestie, bestialita, nelidskost, 60. léta
|
host ::
RSS.