|
|
Analýza populárně-naučného pořadu alternativní televize Stream: Gebrian Vs a jeho porovnání s podobnými pořady na stejnou tématiku na jiných televizních platformách
Hlaváček, Tomáš ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje čerstvě vznikajícím pořadům o architektuře a veřejném prostoru na platformách dvou největších internetových televizí na českém mediálním trhu Stream.cz a MALL.TV. Práce konkrétně rozebírá pořady Gebrian VS, Gebrian: Překvapivé stavby, Gebrian: PLUS/MINUS, a to z hlediska jejich svébytných formátů. Hlavním smyslem práce je poukázat na existenci těchto pořadů a identifikovat formální a žánrové aspekty, které utváří jejich unikátní podobu. Klíčovou roli hraje jejich srovnání na základě platforem, na kterých vznikají, a které poskytují odlišné podmínky pro jejich tvorbu. I vzhledem k analýze formátů pořadů byly využity následující teoretická východiska: teorie žánru, prezentace konkrétních žánrů souvisejících se zkoumanými pořady, mediální konvergence a tvorba internetových televizí. Kvalitativní prvky, jako jsou výrazové prostředky videa vedoucí k rozpoznání žánrové výstavby pořadu, jsou zkoumány kombinovanou obrazovou a sémiotickou analýzou. Kvantitativní prvky jako jsou tón a stopáž potom kvantitativně-kvalitativní obsahovou analýzou. Výzkum odhaluje některé významné rozdíly v tvorbě pořadů na obou zkoumaných platformách - odlišné postupy v produkci a vývoji pořadů, různé finanční zájmy a komerční modely pořadů, ale i některé shodné rysy týkající se samotného konceptu a...
|
|
| |
|
|
Opakování a paradox žánrové fikce
Sommerová, Zuzana ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá paradoxem žánrové fikce, který nastínila Deborah Knight. Tento paradox spočívá v otázce, proč čtenáři nebo diváci tráví svůj čas čtením či sledováním příběhů, které již zhruba znají, a dopředu tak vědí, co se v nich bude odehrávat a jak dopadnou. Autorka vychází z obdobného paradoxu braku Noëla Carrolla. První část práce je věnována charakteristice estetického prožitku, principu opakování v umělecké tvorbě a definicí pojmu žánr. V druhé části jsou následně prověřovány jednotlivé podmínky paradoxu.
|
|
|
Žánr "sváteční" povídky v tvorbě A. P. Čechova
Novotná, Markéta ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV: Žánr "sváteční" povídky v tvorbě A. P. Čechova ABSTRAKT: Diplomová práce podává ve své teoretické části přehled vzniku a vývoje žánru vánoční a velikonoční povídky na pozadí ruské pravoslavné kultury. Hlavním cílem praktické části práce je charakteristika a popis vývoje tzv. "sváteční" povídky v tvorbě A. P. Čechova. Povídky rozdělené do sedmi tematických skupin jsou metodou interpretace postaveny do kontrastu s prototypem žánru vánoční a velikonoční povídky poslední třetiny 19. století. S pomocí citací originálních textů povídek jsou vysvětleny tvůrčí modifikace dnes již klasického žánru: nové narativní postupy, moderní lyrický pohled na svět a v neposlední řadě také ideál humanistického pohledu na člověka. KLÍČOVÁ SLOVA: vánoční, velikonoční, povídka, žánr, A. P. Čechov
|
|
|
Dokumentární cyklus České televize - Český žurnál
Prokopcová, Nikola ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská práce Dokumentární cyklus České televize - Český žurnál je zaměřena na první tři řady tohoto cyklu premiérově odvysílané v letech 2013 až 2015. Celkem patnáct dokumentárních filmů (Život a smrt v Tanvaldu, Rozezlení, Pančovaná republika, Spřízněni přímou volbou, Svobodu pro Smetanu, Dělníci bulváru, Gadžo, Zločin pana Chytila, Já, horník!, Obnažený národ, Pět zrození, Matrix AB, Ubytovny, Blízký daleký východ a Má vlast Afghánistán) je analyzováno z hlediska kvalitativního, kvantitativního, formálního a žánrového. Zejména zkoumání žánrů jednotlivých filmů je pro práci stěžejní. Počátečním východiskem pro zkoumání je žánrové kolísání Českého žurnálu mezi televizní publicistickou reportáží a dokumentárním filmem. Tři kapitoly bakalářské práce toto téma vyhodnocují nejdříve z terminologického hlediska, pak z formálního a nakonec analytického. Metody použité pro zvolené zkoumání představují kvantitativní obsahové analýzy filmů (např. výčet shodných rysů), ale zejména kvalitativní analýzy. Pro účel kvalitativního výzkumu v této práci vzniklo čtrnáct rozhovorů s tvůrci Českého žurnálu. Kvalitativní prvek dále představují autorkou vypracované filmové analýzy. Ve třetí kapitole bakalářské práce výzkum vyústí ve vytvoření žánrové řady. Všech patnáct filmů je tu za sebou seřazeno stupnicovitě...
|
|
|
Žánr teenagerovských filmů se zaměřením na prvky sebereflexivity žánru
Kárná, Michaela ; Štechová, Markéta (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce "Žánr teenagerovských filmů se zaměřením na prvky sebereflexivity žánru." zkoumá na příkladu dvou amerických filmů pro mládež, Deník princezny a Hunger Games, jestli a jak se tento žánr vyvíjí a jaký vliv na tento vývoj mohou mít prvky sebereflexivity žánru. Spojuje tezi z literární vědy, která tvrdí, že sebereflexivní prvky jsou prostředkem vývoje žánru a výzkum popkulturních mediálních obsahů tak, jak k nim přistupují mediální studia. K analýze filmů používá tematickou a narativní analýzu. Teoretická část práce je tvořena přehledem soudobého sociologického pojetí dospívání a adolescence, přehledem vývoje žánru hollywoodských filmů pro mládež od jeho vzniku v 50. letech 20. století až po současnost, shrnutím pojetí sebereflexivity jako prvku vývoje žánru a také shrnutím projevů sebereflexivity ve filmu jako médiu. Výzkumná část je tvořena tematickou a narativní analýzou zkoumaných filmů a vztažením nalezených jevů k principu sebereflexivity žánru.
|
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
|
|
Jazyk dívčích románů Lenky Lanczové
Szyszkowiczová, Markéta ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá jazykovým rozborem vybraných dívčích románů Lenky Lanczové (Znamení Blíženců, Kam se vytrácí láska, Potížistka, Dvakrát dospělá). Jejím cílem je analyzovat všechny jazykové roviny zkoumaných textů, a především poukázat na příznačné prostředky, jež jsou v nich užívány. Dále jsou jednotlivé romány mezi sebou porovnávány, aby byl postižen případný vývoj autorčina jazyka. Konečně je věnována pozornost i odlišnostem či podobnostem s dřívější produkcí románů pro dívky. Bázi výkladů představuje jednak literárněvědný výzkum románů pro dívky, primárně poznatky Dagmar Mocné a Svatavy Urbanové, jednak dosavadní lingvistická analýza jejich jazyka (publikace Oldřicha Uličného a Jana Horáka Prostor pro jazyk a styl).
|
|
|
Authority and Authorship: James Agee's Let Us Now Praise Famous Men as a Work of Fictocriticism
Childs, Morgan ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
vi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá knihou Jamese Ageeho Let Us Now Praise Famous Men z roku 1939, v níž se pokouší zhodnotit úlohu tzv. fiktokriticismu pomocí důrazu na nemožnost vypuštění autora z textu. Hlavním argumentem práce je, že fiktokritický text neumožňuje autorovi se z textu vymanit. Přesto, že za předchůdce fiktokriticismu lze považovat mnohé autory z dob před 20.století až po Michela de Montaigne, termín fiktokriticismus vznikl až v druhé polovině 20.století za účelem popisu textů, které se nachází na předělu mezi žánry beletrie a literatury faktu. Ageeho text, jenž se vyvinul z reportáže pro časopis Fortune v sobě mísí prvky delších žurnalistických útvarů s lyrickou poezií a jeho příznačnou, stále se rozvíjející, deníkově laděnou prózou. Takto vyzývá čtenáře k zamyšlení nad tím, které prvky textu mají základ ve skutečnosti a které jsou jednoduše jeho výtvory, či zdali je vůbec možné takové rozlišení učinit. Termín fiktokriticismus lze sice pro účely kritiky Ageeho knihy z roku 1939 použít jen anachronisticky, avšak z perspektivy této práce je jeho těžko klasifikovatelný text pro fiktokriticismus tím ideálním exemplářem. Fiktokriticismus postrádá jednotnou definici, a tudíž analýza Ageeho knihy jako fiktokritického díla závisí na důkladném prostudování historie a lexikálních implikací...
|
|
|
Porovnání nočních talk show v Rusku a Spojených Státech
Bichan, Anastasiia ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce porovnání nočních talk show v Rusku a Spojených Státech zkoumá souvislosti mezi politickým režimem státu a tím jak nebo do jaké míry jsou moderátoři ochotní diskutovat na politická témata, případně je pojímat s humorem, a proto budou pro tento výzkum použity talk show ze dvou typů států. Státu s autoritářským politickým systémem (Rusko) a demokratickým (Spojené státy). V první části se práce zabývá teoretickým vymezením pojmů jako televizní formát a žánr, tomu, jaký je mezi nimi rozdíl, a ke kterému z těchto pojmů se vztahuje late night talk show. Jedna z kapitol bude zaměřena na komplexní studium forem a objektů politické komunikace, analýzu způsobů přenosu zpráv, jejich obsahu a vlivu informace na příjemce. Pozornost je věnována specifickým vlastnostem politické komunikace a způsobu jejich implementace v late night talk show. Late night talk show představuje zprostředkování politických otázek zábavnou formou, a proto hlavní otázkou, která bude detailně popsána, je entertainizace politické komunikace. V druhé, praktické části práce, je představena kvalitativní a kvantitativní obsahová analýza zmiňovaných pořadů. Cílem je rozpoznat, jaký je vztah mezi politickým systémem a obsahem late night talk show, případně projevem moderátora v této show. Závěrečná kapitola práce představí...
|
host ::
RSS.