|
|
Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ
Nováková, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ se zabývá problematikou tříd zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole, konkrétně jejich výhodami a nevýhodami z hlediska speciální pedagogiky. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou část a část vlastního výzkumného šetření. Teoretická část je věnována člověku s mentálním postižením, vzdělávání žáků s mentálním postižením a spolupráci školy a rodiny žáka s mentálním postižením. Vlastní výzkum byl proveden formou kvalitativního šetření v podobě semistrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondentkami. Část vlastního výzkumného šetření je věnována metodologii, prezentaci dat výzkumu, hlavnímu zjištění, diskuzi a doporučení do praxe. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit a následně porovnat výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením ve třídách zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole Kamýk nad Vltavou. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit hlavní důvody, proč se rodiče žáků s mentálním postižením rozhodli pro vzdělávání jejich dítěte ve třídě zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole. Druhým dílčím cílem diplomové práce je zjistit, co by se podle respondentek dalo ve...
|
|
|
Didaktika výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté
Vávrová, Rút ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem didaktiky Výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté. Práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části popisuje pojem didaktika, předmět Výchova ke zdraví, mentální postižení a jeho specifika při výuce, praktickou školu jednoletou v systému vzdělávání a didaktické prostředky, jež učitel ve vyučování užívá, se zvláštním zaměřením na výuku Výchovy ke zdraví a žáků s mentálním postižením. V další, výzkumné, části práce představuje výsledky výzkumné sondy, která měla za cíl pomocí dotazníku zjistit názor učitelů Výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté na dostupnost pomůcek, druh používaných pomůcek a způsob získávání materiálů pro specifickou výuku tohoto předmětu. Zjištěné výsledky jsou prezentovány v grafech a potvrzují předpoklady, že didaktických materiálů pro výuku výchovy ke zdraví v praktické škole jednoleté nemají dotazovaní dostatek. Poslední část diplomové práce je praktická. Cílem celé práce byla autorčina výroba didaktických materiálů pro výuku předmětu Výchova ke zdraví v praktické škole jednoleté. V této části práce je tedy představen soubor 21 didaktických materiálů. Veškeré materiály byly při výuce Výchovy ke zdraví odzkoušené v praxi pro danou cílovou skupinu, v případě nutnosti upravené tak, aby vyhovovaly nárokům a požadavkům na...
|
|
|
Finanční gramotnost a její zařazení ve výuce na základních školách praktických
Löffelmannová, Anna ; Kloboučková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tůmová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá zařazením finanční gramotnosti do výuky matematiky na základní škole praktické. Teoretická část vymezuje základní pojmy používané v práci s ohledem na mentální postižení jednotlivých žáků, popisuje specifika psychických procesů a percepce osob s mentálním postižením. Představuje možnosti vzdělávání žáků s mentálním postižením a možnosti poradenství pro tyto žáky, upozorňuje na současnou legislativu. Dále se zabývá edukací a reedukací žáků s diagnostikovanou mentální retardací. Postihuje zařazení finanční gramotnosti v kurikulárních dokumentech určených žákům s mentálním postižením napříč vzdělávacími oblastmi s důrazem na oblast matematiky. Představuje materiály a jejich parametry vhodné pro výuku finanční gramotnosti na základních školách praktických. Praktická část se týká experimentální výuky jednotlivých tematických celků finanční gramotnosti na základní škole praktické. Byla provedena vstupní diagnostika žáků vybrané základní školy praktické zaměřená na procenta, jednoduché úročení a rozpočet rodiny. Tato diagnostika má obecný charakter, což bylo také ověřeno. Dále je uveden podrobný záznam z vlastní realizace výuky, s ohledem na čtyři sledované žáky, včetně jejich kazuistik. Po ukončení výuky byla hodnocena její úspěšnost. Práci mohou využít učitelé nejen základních...
|
|
|
Aktivity žáků konkrétní školy k ochraně životního prostředí
Malý, Tomáš ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Název: Aktivity žáků konkrétní školy k ochraně životního prostředí Autor: Tomáš Malý KATEDRA PEDAGOGIKY Vedoucí práce: PhDr. Alena Thorovská Abstrakt: Tématem této práce je projektové vyučování environmentální výchovy v Praktické škole dvouleté. Práce nastiňuje problematiku projektového vyučování a možnosti žáků Praktické školy v této oblasti. Záměrem této práce je popsat, jak lze v oblasti speciálního školství aplikovat environmentální vzdělávání v podobě jednoduchých projektů, založených na spolupráci vedení školy, pedagogů, koordinátora environmentální výchovy a žáků. Cílem je tedy poskytnout osnovu a inspiraci při teoretickém a praktickém zpracovávání projektu. Dílčím cílem této práce je nastínit oblast vzdělávání žáků s mentálním postižením. V praktické části jsou specifikovány dva projekty, na kterých se žáci praktické školy dvouleté spolupodíleli. Přínos praktické části práce spočívá v prozkoumání použitelnosti projektů při vyučovacím procesu. Pro zájemce projektového vyučování jde o užitečný návrh vlastní aplikace projektů, včetně zohlednění mentální úrovně žáků a dalších aspektů jako je ozdravení klimatu školy. Hlavní přínos práce spočívá v nastínění problematiky vzdělávání žáků v Praktické škole dvouleté formou projektů, následném vyvození poznatků o projektovém vyučování a možnostech realizace...
|
|
|
Žáci s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole
Tkadlečková, Magdalena ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole. Teoretická část se věnuje vymezení základních pojmů úzce souvisejících s tématem. Jedná se o žáky s mentálním postižením a odlišným mateřským jazykem, jejich vzdělávání, které zahrnuje rámcové vzdělávací programy a podpůrná opatření a statistické údaje o počtu žáků s odlišným mateřským jazykem. Praktická část definuje cíle a výzkumné otázky, metodologii a její podkapitoly vymezující techniku sběru dat, charakteristiku výzkumného vzorku a analytický postup. Tato část je formulována na základě dat získaných ze šesti polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy vybrané základní školy speciální. V neposlední řadě v této části nalézáme kapitolu s výsledky šetření a podkapitolu se shrnutím odpovědí na výzkumné otázky. Diskuze a doporučení pro praxi je poslední kapitolou práce. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjištění podpory žáků s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole. Ve výzkumném šetření bylo zjištěno, že podpora žáků s odlišným mateřským jazykem a mentálním postižením na základní škole je ryze individuální záležitostí. Každý žák potřebuje specifickou formu podpory, její rozsah a podoba se tedy liší dle typu postižení a aktuální jazykové...
|
|
|
Tranzitní plánování přechodu žáka s mentálním postižením z primárního vzdělávání do sekundárního vzdělávání
SACHR, Jakub
Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza postojů jednotlivých aktérů tranzitního plánování období přechodu žáka s mentálním postižením z primárního do sekundárního vzdělávání. Výzkum se dále zabývá vnímáním vlastních rolí samotnými aktéry, kdo všechno vstupuje do tohoto období přechodu a zda se v českém prostředí vzdělávacího systému realizují tranzitní programy nebo jejich obdoba, jen pod jiným označením. Odpovědi na takové otázky se pokouší nalézt práce pomocí biografického výzkumu na základě hloubkových rozhovorů s potenciálními aktéry tranzitního plánování a analýzou dokumentů úřední povahy. První část přibližuje specifika dospívání osob s mentálním postižením a problematiku tohoto postižení, dále popisuje koncept tranzitních programů a jejich historii ve světě i u nás, nastiňuje vztah mezi inkluzivním konceptem a tranzitním plánováním a pomocí analýzy dokumentů se pokouší najít fragmenty tranzitního plánování v české legislativě. Na základě analýzy rozhovorů poskytnutých potenciálními aktéry je tranzitní plánování v této významné životní fázi považováno za nesmírně důležité, aktéři definují svoji roli v tranzitním týmu, identifikují další členy a hledají koordinátora pro organizační zajištění. Výsledky výzkumu ukazují, že tranzitní plánování, i přes absenci zakotvení v legislativě, je v českém vzdělávacím systému v menší míře realizováno, jen tranzitním programům chybí organizační zajištění a hlavní role koordinátora tak probíhá nahodile na základě iniciativy potenciálního aktéra, nejčastěji školy nebo rodiny žáka s mentálním postižením. Přínosem této práce je upozornění na význam tranzitního období přechodu z primárního školství do sekundárního, jež je jako téma opomíjené oproti období přechodu ze školy do zaměstnání a nezávislého života obecně, a dále seznámení se situací v české školství.
|
|
|
Finanční gramotnost a její zařazení ve výuce na základních školách praktických
Löffelmannová, Anna ; Kloboučková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tůmová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá zařazením finanční gramotnosti do výuky matematiky na základní škole praktické. Teoretická část vymezuje základní pojmy používané v práci s ohledem na mentální postižení jednotlivých žáků, popisuje specifika psychických procesů a percepce osob s mentálním postižením. Představuje možnosti vzdělávání žáků s mentálním postižením a možnosti poradenství pro tyto žáky, upozorňuje na současnou legislativu. Dále se zabývá edukací a reedukací žáků s diagnostikovanou mentální retardací. Postihuje zařazení finanční gramotnosti v kurikulárních dokumentech určených žákům s mentálním postižením napříč vzdělávacími oblastmi s důrazem na oblast matematiky. Představuje materiály a jejich parametry vhodné pro výuku finanční gramotnosti na základních školách praktických. Praktická část se týká experimentální výuky jednotlivých tematických celků finanční gramotnosti na základní škole praktické. Byla provedena vstupní diagnostika žáků vybrané základní školy praktické zaměřená na procenta, jednoduché úročení a rozpočet rodiny. Tato diagnostika má obecný charakter, což bylo také ověřeno. Dále je uveden podrobný záznam z vlastní realizace výuky, s ohledem na čtyři sledované žáky, včetně jejich kazuistik. Po ukončení výuky byla hodnocena její úspěšnost. Práci mohou využít učitelé nejen základních...
|
|
|
Aktivity žáků konkrétní školy k ochraně životního prostředí
Malý, Tomáš ; Thorovská, Alena (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Název: Aktivity žáků konkrétní školy k ochraně životního prostředí Autor: Tomáš Malý KATEDRA PEDAGOGIKY Vedoucí práce: PhDr. Alena Thorovská Abstrakt: Tématem této práce je projektové vyučování environmentální výchovy v Praktické škole dvouleté. Práce nastiňuje problematiku projektového vyučování a možnosti žáků Praktické školy v této oblasti. Záměrem této práce je popsat, jak lze v oblasti speciálního školství aplikovat environmentální vzdělávání v podobě jednoduchých projektů, založených na spolupráci vedení školy, pedagogů, koordinátora environmentální výchovy a žáků. Cílem je tedy poskytnout osnovu a inspiraci při teoretickém a praktickém zpracovávání projektu. Dílčím cílem této práce je nastínit oblast vzdělávání žáků s mentálním postižením. V praktické části jsou specifikovány dva projekty, na kterých se žáci praktické školy dvouleté spolupodíleli. Přínos praktické části práce spočívá v prozkoumání použitelnosti projektů při vyučovacím procesu. Pro zájemce projektového vyučování jde o užitečný návrh vlastní aplikace projektů, včetně zohlednění mentální úrovně žáků a dalších aspektů jako je ozdravení klimatu školy. Hlavní přínos práce spočívá v nastínění problematiky vzdělávání žáků v Praktické škole dvouleté formou projektů, následném vyvození poznatků o projektovém vyučování a možnostech realizace...
|
|
|
Rozvoj osobnosti a komunikačních dovedností u žáků s mentálním postižením v primárním vzdělávání
JAREŠOVÁ, Denisa
Bakalářská práce je zaměřena na rozvoj osobnosti a komunikačních dovedností u žáků s mentálním postižením v primárním vzdělávání, konkrétně na prvním stupni základní školy speciální. Základní škola speciální vytváří jedinečné podmínky pro vzdělávání žáků se středně těžkou, těžkou a hlubokou mentální retardací. Cílem vzdělávání je vybavit žáky nejen znalostmi a dovednostmi, ale zejména rozvíjet jejich fyzické a psychické schopnosti a předpoklady, aby se mohli v maximální možné míře začlenit do společnosti. Teoretická část práce se skládá z pěti kapitol a jejich dílčích podkapitol. První kapitola je zaměřena na mentální postižení jeho vymezení a charakteristiku jednotlivých stupňů mentálního postižení. Druhá kapitola pojednává o vzdělávání vymezuje primární vzdělávání, popisuje možnosti primárního vzdělávání žáků s mentálním postižením a podrobně se zabývá vzděláváním žáků s mentálním postižením na prvním stupni základní školy speciální. Třetí kapitola se zabývá osobností vymezuje pojem osobnost, vyzdvihuje důležitost rodiny a školy jako významných socializačních činitelů, popisuje zvláštnosti v osobnosti žáků s mentálním postižením a zmiňuje některé metody a nástroje, které užívají speciální pedagogové za účelem rozvoje osobnosti žáků. Čtvrtá kapitola je věnována komunikaci obsahuje definici a popis komunikace a komunikačních dovedností, charakteristiku narušené komunikační schopnosti, následně výčet a charakteristiku často se vyskytujících symptomatických poruch řeči, popis řeči žáků dle stupně jejich mentálního postižení a nakonec nástroje a metody rozvoje komunikačních dovedností. Pátá až sedmá kapitola obsahuje stručný popis tří zařízení Jihočeského kraje, v nichž probíhal výzkum k mé bakalářské práci. Konkrétně se jedná o zařízení Mateřska škola, Základní škola a Praktická škola Trhové Sviny, Diakonie ČCE středisko Rolnička a ARPIDA, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, z.ú. Jsou zde podrobněji popsány základní školy speciální těchto zařízení. Hlavním cílem praktické části bylo zjistit názory speciálních pedagogů týkající se možností rozvoje osobnosti a komunikačních dovedností u žáků s mentálním postižením na prvním stupni základní školy speciální. Dílčím cílem bylo zjistit, jaké metody, nástroje a formy práce speciální pedagogové používají za účelem dosažení tohoto rozvoje žáků. K naplnění uvedených cílů bylo vybráno kvalitativní šetření. K získání potřebných informací sloužila metoda dotazování a zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor byl veden s šesti speciálními pedagogy, kteří působí na prvním stupni základní školy speciální ve výše zmíněných zařízeních. Výzkum se uskutečnil v březnu roku 2016. V příloze jsou uvedeny otázky k polostrukturovanému rozhovoru. Z výsledků výzkumu vyplývá, že speciální pedagogové neshledávají žádné bariéry ve vzdělávání na základních školách speciálních, jež by bránily optimálnímu rozvoji žáků, ba naopak. V těchto školách se uplatňuje ke každému žákovi individuální přístup, tudíž jsou respektovány specifické potřeby všech žáků. Všechny tři základní školy speciální, v nichž probíhal výzkum, využívají terapeutické přístupy, prostředky alternativní a augmentativní komunikace, dodržují vlastní denní rituály a poskytují svým žákům logopedickou péči. Nástroje a metody podporující rozvoj osobnosti a komunikačních dovedností žáků se na jednotlivých školách liší, v zásadě se však přizpůsobují dle potřeb jednotlivých žáků. Bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál především pro studenty oboru speciální pedagogika či psychologie. Také by mohla poskytnout zajímavé a důležité informace rodičům žáků s mentálním postižením, pedagogům a dalším osobám, které se věnují problematice rozvoje žáků s mentálním postižením.
|
|
|
Žák s mentálním postižením v základní škole speciální a jeho perspektivy
JURÁKOVÁ, Bohuslava
Ve své bakalářské práci jsem se snažila zjistit, jaké perspektivy má žák s mentálním postižením po ukončení povinné školní docházky v základní škole speciální (dále ZŠS) a zda je vytvořen dostatek příležitostí pro jeho další vzdělávání. V teoretické části charakterizuji dítě s mentálním postižením a jednotlivé stupně mentální retardace. Zabývám se výchovou a vzděláváním žáků s mentálním handicapem, speciálním školstvím a jeho legislativou, v poslední části možnostmi dalšího vzdělávání absolventů ZŠS. Pro praktickou část bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn v 16 základních školách speciálních v Jihočeském kraji. Zúčastnilo se ho 13 ředitelů (81%) a 97 rodičů (81%) žáků s mentálním postižením. Data a potřebné informace ke splnění cílů byly získány v rozmezí října 2008 až ledna 2009. Pro kvantitativní výzkum jsem použila především metodu dotazníků, v nichž jsem uplatnila uzavřené, polozavřené, otevřené otázky a sekundární analýzu dat. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit zájem rodičů žáků ZŠS o další vzdělávání svých dětí. Druhý cíl byl zaměřen na to, jaká je možnost vzdělávání v praktických školách jednoletých a dvouletých a jejich dosažitelnost pro žáky ZŠS. Díky výsledkům z dotazníků pro rodiče a ředitele ZŠS se mi podařilo zjistit konkrétní informace a splnit oba stanovené cíle. Na základě těchto cílů jsem stanovila 2 hypotézy: Hypotéza č.1: Rodiče žáků ZŠ speciálních mají zájem o jejich další vzdělávání. Hypotéza č.2: Absolventi ZŠ speciálních mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání v praktických školách s jednoletou a dvouletou přípravou. Vyhodnocením všech získaných podkladů jsem došla k závěru, že hypotéza č. 1 byla potvrzena, neboť 81% rodičů žáků s mentálním postižením má zájem o další studium po skončení povinné školní docházky. Hypotéza č. 2 předpokládala, že absolventi ZŠS mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání. Z výzkumu vyplynulo, že největší překážkou pro další vzdělávání je zdravotní postižení dítěte (38%), nedostatek finančních prostředků (28%), vzdálenost školy (23%), nezájem rodičů a jiné překážky (11%) např. pobyt mimo rodinu, neschopnost dojíždět, nechuť se vzdělávat. Téměř shodné výsledky ukázal dotazník jak pro ředitele, tak i pro rodiče. Z toho vyplývá, že hypotéza č. 2 byla vyvrácena.Z výzkumu vyplývá, že rodiče žáků s mentálním postižením mají zájem o vzdělávání svého dítěte. Bohužel ale není vytvořen dostatek možností a příležitostí k dalšímu vzdělávání jejich dětí Práce by se mohla stát zdrojem informací především pro rodiče žáků s mentálním postižením. Výsledky mohou být využity jako informační materiál pro speciální pedagogy a být zpětnou vazbou pro danou školu i zřizovatele speciálních škol.
|
host ::
RSS.