|
|
Role řemesla v předškolní výchově
Plachá, Pavlína ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Diplomová práce na téma Role řemeslem v předškolní výchově, je zaměřená zejména na prozkoumání dvou přístupů k rukodělným činnostem v mateřských školách - polytechnické výchovy a řemeslnému pojetí práce s materiálem. Cílem teoretické části je představit roli řemeslných činností v předškolním vzdělávání skrze jednotlivé kapitoly, které souvisí s následnou výzkumnou sondou. Řemeslné pojetí práce s materiálem je zde popsáno jako celistvý řemeslný proces, který není vyloženě technologickým, ani čistě uměleckým oborem a měli bychom ho tedy vnímat jako oblast, ve které se tyto obory prolínají. Praktická část se dále soustředí na samotnou výzkumnou sondu. Představuje cíle diplomové práce, výzkumné otázky a metody výzkumu. Práce má dva hlavní cíle: analyzovat zkoumané dokumenty a najít v nich v čem se liší jimi představované hodnoty a cíle daných přístupů; realizovat projekt v mateřské škole, který bude dále popsán a reflektován metodou reflexivní praxe. Závěr praktické části je věnován především shrnutí výsledů, ze kterých je znát, že mezi cíli zkoumaných přístupů k rukodělným činnostem v mateřských školách lze najít drobné, ale přesto nezanedbatelné rozdíly. Kromě využívání samotného pojmu řemeslo, jde zejména o důraz na rozvoj výtvarného myšlení a zaměření se na proces tvorby. Je zde také dokázáno, že v...
|
|
| |
|
|
Sociální zemědělství a české sociální farmy (případová studie)
Hudcová, Eliška ; Dohnalová, Marie (vedoucí práce) ; Lubelcová, Gabriela (oponent) ; Moudrý, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá fenoménem sociálního zemědělství a jejím cílem je tento fenomén popsat, porozumět mu a kriticky jej diskutovat v kontextu sociální ekonomiky a sociálního podnikání. V textu jsou navrženy i další myšlenkové rámce - sociální integrace a sociální práce, multifunkční zemědělství, koncept Green Care a teorie sociálního podnikatele -, v jejichž vymezení lze sociální zemědělství uvažovat. Práce nechává rovněž nahlédnout do zahraniční a české sociálně zemědělské praxe. Metodologicky vychází z principů exploratorní a deskriptivní případové studie, věnuje se totiž na malém vzorku dosud málo popsanému jevu, v němž jsou sledovány kontext a souvislosti. Studie je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou, které čerpají z odborné literatury, polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s představiteli sociálních farem, dalších primárních dat a dokumentů a sekundárních zdrojů. Analýza výsledků výzkumu umožňuje deskripci českého sociálního zemědělství, které shrnuje jako opožděné oproti západoevropskému především z důvodů historického vývoje zemědělství i sociální oblasti posledních sedmdesáti let, zároveň je reakcí na některé současné společenské trendy. Výstupy navrhují typologizaci sociálních farem a objevují některé další aspekty, které nejsou dostatečně vyzdviženy u příkladů...
|
|
|
Kulturní a řemeslné tradice současných obyvatel Šumavy
Holečková, Veronika ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kulturními a řemeslnými tradicemi na Šumavě. Hlavním cílem je popsat tradice a řemesla v tomto regionu dnes. Zachyceny jsou také jejich historické proměny a provázanost se šumavským regionem. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly: Šumava, Šumavská řemesla, Šumavské tradice, Tradice a řemesla ve škole. Je zde postihnuta i spolupráce Muzea Šumavy v Sušici s místní základní školou a přibližování tradic dětem ve školní družině. Ve všech kapitolách jsou vymezeny základní pojmy týkající se tohoto tématu.
|
|
|
Dějiny cechovních řemesel v Krupce
Flaková, Nikola ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Dějiny cechovních řemesel v Krupce" si klade za cíl přiblížit vznik, vývoj a fungování jednotlivých cechovních řemesel, které působily na území města Krupky. Cílem této práce je analyzovat obsah jednotlivých cechovních artikul, cechovních knih a spisového materiálu z různých hledisek, které jsou podrobněji popsány v jednotlivých kapitolách, do kterých je práce rozdělena. Kapitola prameny a literatura reflektuje důležité archivní prameny týkající se otázky cechovnictví v obecném měřítku i pro území Krupky, zároveň kapitola informuje o základních publikacích, které se tematicky vážou k cechovním organizacím, jejich vývoji a fungování. Následující kapitola přináší nástin správního vývoje v horním městě Krupce. Jádrem práce je kapitola zabývající se krupskými cechovními řemesly z různých hledisek a pohledů. Přílohy připojené k této práci doplňují poznatky uvedené v její textové části, a jsou tvořeny především soupisy řemeslníků.
|
|
|
Sociální sítě jako nástroj k propagaci umělecké řemeslné výroby
Kašová, Jana ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním role sociálních sítí v propagaci vybraných umělecko-řemeslných dílen. V dané problematice jsme na základě polo-strukturovaných kvalitativních rozhovorů s majiteli dílen analyzovali, jaká je role propagace uměleckých řemesel na sociálních sítích v jejich konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Také jsme se zaměřili na to, jak hodnotí roli sociálních sítí v propagaci uměleckých řemesel vlastníci umělecko-řemeslných dílen a které konkrétní postupy nebo formy obsahu dle vlastníků umělecko-řemeslných dílen fungují nejlépe izolovaně i v kontextu dalších propagačních technik a kanálů. Cílem výzkumu bylo pochopit práci umělecko-řemeslných dílen se sociálními sítěmi při jejich propagaci. Hlavní sociální sítě, které se ve výzkumu objevily byli nejčastěji užívané, Facebook a Instagram, ale okrajově i další. Během výzkumu jsme došli k dalším zajímavým zjištěním ohledně funkce komunity fanoušků na sociálních sítích, konceptů WOM, direct marketingu a podařilo se nám i zachytit reakce majitelů malých umělecko-řemeslných dílen na nedávnou změnu algoritmů Facebooku a její praktické dopady na ně.
|
|
|
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
|
|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.