|
| |
|
|
Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa
Kabátová, Martina ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Ostpolitik na příkladu Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa" předkládá pohled na novou východní politiku (Ostpolitik) Spolkové republiky Německo vlády Willyho Brandta a Waltera Scheela v souvislosti s uzavřením Smlouvy o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa z roku 1974. Práce se věnuje domácí i východní politice SRN přelomu šedesátých a sedmdesátých let a historickému kontextu zkoumaného období. Předkládá také postoje a stanoviska obou aktérů smlouvy. Dále je v textu popsán obsah smlouvy a zhodnocen její význam.
|
|
| |
|
|
ČSSR ve východní politice SPD (1973 -1989)
Malínek, Tomáš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tato disertační práce se zabývá Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) a její politikou vůči Československu v letech 1973-1989. Předmětem zkoumání nejsou pouze vztahy mezi SPD a KSČ, ale také kontakty mezi západoněmeckými sociálními demokraty, československým disentem a politickou emigrací. Cílem této práce je najít odpověď na tyto tři základní otázky: Jaké byly cíle "československé politiky" SPD? Do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit? Znamenal odchod SPD do opozice v roce 1982 zásadní předěl v jejím přístupu k ČSSR?
|
|
|
Zprostředkovatelské role Československa a Kanady mezi velmocemi a Kubou v letech 1959-1969
Krýsl, Ondřej ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na období velmocenského soupeření studené války, respektive na šedesátá léta, a zajímavý fenomén zprostředkovatelské role. Kanada a Československo na sebe tehdy braly úlohy daleko přesahující význam jejich bilaterálních vztahů s Kubou. Často vyvíjely značné úsilí a vynakládaly nemalé zdroje. Dále práce komparuje charakter zprostředkování vztahů mezi Kubou a velmocemi na příkladech uvedených zemí v tomtéž časovém období a snaží se rozkrýt jejich zákonitosti. Přesněji řečeno, práce má zájem rozklíčovat motivace Kanady i Československa k iniciativě, jakou role prostředníka mezi Kubou a jednotlivými bloky byla. Zmíněné státy tuto roli zaujímaly ve vztahu mezi Kubou a západními zeměmi v případě Kanady a Kubou a východním blokem v případě ČSSR. Jako jedno z možných vysvětlení je použit a analyzován teoretický přístup bipolární rovnováhy Kennetha Waltze. Z metodologického hlediska práce využívá Millovy metody rozdílu a komparativní historie. Práce má také ambici přispět k zajímavému tématu, které neprávem uniká širšímu povědomí laické veřejnosti. Hlavními zdroji dat jsou sekundární zdroje doplněné o informace z odborných článků a okrajově i z osobních rozhovorů s aktéry vztahů a z fondu Kanceláře prezidenta republiky Gustáva Husáka v Národního archivu v Praze. Autor dochází k...
|
|
|
Strategická úloha Vojenské katedry Univerzity Karlovy za Studené války
Houška, Karel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
(česky): Hlavní pozornost této práce se upíná k Vojenské katedře Univerzity Karlovy v období studené války. Práce pojednává o vojenské přípravě a o Vojenské katedře Univerzity Karlovy, fungující jako organická součást této vysoké školy v letech 1951−1990, která zajišťovala realizaci vojenské přípravy. Funkčně VKUK spadala do kompetencí Vojenského odboru (Vojenské oddělení) ministerstva školství. Dále se práce věnuje její strategické úloze a to přípravě budoucích příslušníků ČSA a ČSLA v období tzv. studené války. Z dílčích témat této práce lze zmínit umělecká ztvárnění charakteru literárního a filmového odkazu této katedry bývalými absolventy a úlohu ČSLA v případném válečném konfliktu.
|
|
|
Perestrojka a její odraz v ruské a české společnosti a kultuře
Kuksin, Artem ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Ve své bakalářské práci bych se chtěl zaměřit na jednu z klíčových historických událostí z dějin Sovětského svazu známou jako Perestrojka. Chci v ní odpovědět na otázku, jací byli lidé pozdního socialismu v ČSSR a v Sovětském svazu, čím se lišilo jejich vnímání současného dění a budoucna, jak byl chápán duch času na konci století v médiích a ve filmové tvorbě. Za nezbytnou část práce považuji zachycenípostavy generálního tajemníka KSSS Michaila Gorbačova, průběhu a následků jeho ekonomické asociální politiky, popsání zvláštnosti režimů a společenských poměrů v období 1985-1989.
|
|
|
Vzdělání v komunistickém paradigmatu (se zaměřením na vietnamské studenty v ČSSR před rokem 1989)
Khúc, Huyen Tran ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Práce informuje o postupech vietnamské vlády při výběrů uchazečů na studijní a pracovní pobyty do komunistických zemí. Konkrétně jsem se zaměřila na Československo, kde chci poukázat na střet dvou kultur a následně hledání společné komunikace. Popsat příběhy lidí, co je přimělo opustit svoje rodiny a přátele. Vydali se do cizí země, o které věděli jenom, že leží v Evropě. Cílem práce je zmapovat historii a analyzovat podmínky přijetí studentů a dělníků z VSR. Metodologická východiska budou tvořena z terénního výzkumu, ze sběru dat a to zejména z rozhovoru účastníků té doby.
|
|
|
Prvky propagandy v normalizačním seriálu Chlapci a chlapi
Štarman, Ondřej ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá televizní produkcí v období osmdesátých let v tehdejší Československé socialistické republice, konkrétně se zde analyzuje seriál Chlapci a chlapi (1988) režiséra Evžena Sokolovského. V teoretické části se čtenář seznámí s teorií propagandy a jejími typy. Dále je představen pojem diskurz a přístupy k diskurzivní analýze. V závěru teoretické části se práce věnuje dobovým kontextům seriálu, představují se pojmy normalizace a přestavba. Stručně je také popsána teorie výstavby příběhu. Práce si v praktické části klade za cíl odhalit předpokládaná zakomponovaná propagandistická sdělení v seriálu. Za účelem potvrdit politické zadání seriálu (vylepšit obraz armády u československé společnosti) autor tato sdělení hledá. Dalším cílem práce je popsat prostředky, jakými bylo sdělení doručeno. Na analýzu samotného seriálu přímo navazuje rozbor mediálních výstupů v dobovém tisku, konkrétně v Rudém právu a Týdeníku ČST, kde autor hledá příspěvky související se seriálem. Cílem tohoto snažení je nalézt zpětnou formulaci politického zadání, což by opět posloužilo jako důkaz jeho existence. Pro analýzu obsahu seriálu i mediálních výstupů je použita diskurzivní analýza za využití konkrétních přístupů Jamese Paula Geeho a jeho sedmi základních oblastí reality a analýzy ideologie Johna B. Thompsona.
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
host ::
RSS.