|
|
Formativní hodnocení v přírodovědných předmětech na úrovni ISCED 2 a 3
Sobotková, Petra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formativní hodnocení v přírodovědných předmětech, a to zejména předmětů biologie a chemie na úrovni ISCED 2 a 3. Cílem práce je přiblížit formativní hodnocení jako takové a představit návrhy materiálů a aktivit na rozvoj formativního hodnocení v přírodovědných předmětech. Teoretická část se zabývá problematikou školního hodnocení, kdy je velká pozornost věnována právě detailnějšímu popisu formativního hodnocení, včetně metod a technik. Empirická část této práce si kladla za cíl zmapovat materiály pro rozvoj formativního hodnocení v předmětech biologie a chemie a následně je vyzkoušet v praxi. Dalším z cílů bylo zjistit, jak se k zavedení nových metod formativního hodnocení ve výuce staví sami žáci a zda se během toho změní přístup k učení, případně zda se zlepší jejich úspěšnost v těchto předmětech. Výzkumnou metodou byl zvolen akční výzkum, který autorka realizovala ve své výuce. Pro sběr dat byly využity především rozhovory v ohniskových skupinách s žáky ze tříd tercie a kvinta z víceletého soukromého gymnázia. Z výzkumu vyplynulo, že do předmětů biologie a chemie je vhodné zařazovat metody, jako je zpětná vazba, vrstevnické hodnocení, hodnocení dle stanovených kritérií. Autorce se také potvrdily její očekávání, kdy se žáci více zapojovali do procesu výuky, začali...
|
|
|
Fenomén soukromého doučování jako stínový vzdělávací systém v českém základním vzdělávání
Terreros, Barbora ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Černá, Monika (oponent)
Disertační práce popisuje stav soukromého doučování, jeho míru a intenzitu využívání v průběhu druhého stupně základní školy, především v posledních dvou ročnících. Studie je součástí rozsáhlejšího výzkumu fenoménu soukromého doučování v České republice a svými výsledky doplňuje informace o využívání soukromého doučování na základních školách. Tato práce poskytuje analýzu využívání soukromého doučování na druhém stupni základních škol ve Středočeském a Ústeckém kraji. Cílem je 1) charakterizovat žáka využívajícího soukromé doučování, zejména individuálních lekcí nebo skupinových kurzů (rodinné zázemí, školní úspěšnost, studijní ambice, názory na soukromé doučování atd.), 2) popsat vybrané typy soukromého doučování (míra využívání, předměty, poskytovatelé atd.). Jedná se o kvantitativní výzkum s využitím dotazníkového šetření u žáků 9. tříd náhodně vybraných základních škol ve Středočeském a Ústeckém kraji (n = 1 016). Žáci se nacházejí na rozhraní primárního a sekundárního vzdělávání, řeší přestup na střední školu a mnoho z nich musí konat přijímací zkoušku. Tyto dva kraje byly vybrány z důvodu jejich odlišnosti vzhledem k socioekonomickým poměrům. Výsledky šetření potvrzují vysokou míru využívání placeného doučování, individuálních i přípravných kurzů v průběhu 2. stupně základní školy v obou...
|
|
|
Attitudes of Czech students toward science subjects and teaching methods used in these subjects (Data analysis of PISA 2015 research)
Pschotnerová, Petra ; Mandíková, Dana (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Náplní této diplomové práce je analýza žákovských, učitelských a školních dotazníků výzkumu PISA 2015 realizovaného v České republice. Práce obsahuje krátký úvod do koncepce dotazníkového šetření PISA 2015 a stručný popis předešlých výzkumů TIMSS a PISA. Ze žákovských dotazníků jsme se zaměřili především na metody výuky přírodovědných předmětů a na postoje žáků k těmto předmětům. V práci jsou zpracovány i otázky týkající se spokojenosti žáků se životem a spokojenosti ve škole, otázky zjišťující aspirace žáků, jejich zájmy a používání počítačů doma nebo ve škole. Z učitelských dotazníků jsme vybrali otázky zjišťující metody výuky přírodovědných předmětů. Kromě jiných jsme zpracovali také otázky zjišťující vztah učitelů ke svému povolání a otázky zjišťující dosažené vzdělání učitelů. Ze školních dotazníků jsme zpracovali obecné otázky, otázky týkající velikosti, vybavení a chodu školy, otázky týkající se pedagogického sboru a možných problémů omezujících vyučování. Odpovědi na vybrané otázky byly zpracovány formou grafů a tabulek. U otázek, které byly součástí předešlých dotazníkových šetření TIMSS a PISA, jsme udělali rozbor vývoje odpovědí respondentů. S použitím statistických metod jsme posuzovali statistickou významnost rozdílů v odpovědích respondentů. Nedílnou součástí této práce jsou její přílohy,...
|
|
|
Zavádění formativního hodnocení na 2. stupni základní školy v přírodovědných předmětech
Navrátilová, Lenka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent)
Práce pojednává o možných cestách, jak zavádět postupy formativního hodnocení do výuky na druhém stupni základní školy v přírodovědných předmětech, zejména v přírodopisu a chemii. Předpokladem pro úspěšnost zavedení formativního hodnocení je zdravé klima ve třídě a podpora vzájemné pomoci mezi žáky ve smyslu jejich uvědomění si synergických efektů práce celé třídy jako pospolitosti, plné vzájemného respektu a vědomou si přání dosažení společného zdárného cíle. S tím souvisí posílení kooperativního učení, práce ve skupinách a také způsob sebehodnocení žáků pro posílení jejich růstového myšlení, vytvoření a posílení jejich dovednosti přemýšlet o svém učení, tedy metakognici. Formativní hodnocení obohacuje nejen žáky, ale i samotného učitele. Ten na základě získaných informací lépe promýšlí svou výuku. Předpokládá to však profesionalitu učitele, jeho otevřenost vůči zpětné vazbě žáků. Pokud učitel toto přijme jako šanci se zlepšit, pak je člověkem na správném místě, který má více předpokladů sloužit žákům a jejich vzdělání. Ukázky postupů formativního hodnocení v praktické části dávají šanci většímu počtu žáků pocítit radost z poznávání v přírodních vědách, získat sebevědomí a lásku k sebevzdělávání a osobnímu rozvoji svému i druhých. KLÍČOVÁ SLOVA motivace, odpovědnost, růstové myšlení, portfolio,...
|
|
|
Změny postojů žáků k matematice při přechodu z 1. na 2. stupeň základní školy
Vernerová, Klára ; Chvál, Martin (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Výsledky výzkumů oblliby matematiky poukazují na trend snižování oblíbenosti s přibývajícím ročníkem. Výraznější propad podle studie Chvála nastává mezi pátou a šestou třídou. Předložená diplomová práce se zaměřuje především na to, jaké faktory přechodu žáků z 1. na 2. stupeň mohou ovlivňovat jejich postoje k matematice a jaké příčiny změny těchto postojů dokážou pojmenovat sami žáci šestého ročníku. Nezaměřuje se pouze na změny ve vztahu k matematice, ale mapuje také sounáležitost s učitelem a sebedůvěru žáků. Výzkum se dotýká také toho, zda se ve změnách vztahu žáků k matematice projeví, jestli jsou vyučováni Hejného metodou nebo ne. Zkoumání proběhlo formou dotazníků mapujících žákovské postoje k matematice a vedením rozhovorů s vybranými žáky škol, které se výzkumu zúčastnily. Vzorek tvořilo celkem 235 žáků pěti základních škol. Kompletní data se podařilo získat od 161 z nich, a tato data tedy tvoří podstatnou část analýzy výsledků. Výsledky potvrdily, že vztah žáků k matematice se při přechodu z 1. na 2. stupeň v průměru zhoršuje. Vyskytují se však třídy, kde k tomuto zhoršení nedochází. Důležitým faktorem pozitivních změn postojů při přechodu do šesté třídy je určitá změna učitele, jeho metody a přístupy k výuce. Jasné příčiny zhoršení postojů k matematice při přechodu z prvního na druhý stupeň...
|
|
|
Pozitivní aspekty státní maturitní zkoušky z hlediska didaktiky AJ
Píšová, Eva ; Betáková, Lucie (vedoucí práce) ; Hanušová, Světlana (oponent) ; Chvál, Martin (oponent)
Název práce: Pozitivní aspekty státní maturitní zkoušky z hlediska didaktiky AJ. Vliv testování psaní na výuku AJ na českých středních školách. Autor: Eva Píšová Ústav: Ústav anglického jazyka a didaktiky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova Vedoucí práce: doc. PhDr. Lucie Betáková, MA, Ph.D. Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá tématem testování dovednosti psaní v rámci státní maturitní zkoušky z angličtiny. Pozornost je věnována především vlivu přesně specifikovaných výstupních požadavků na výuku angličtiny na českých středních školách, který zatím v didaktické literatuře nebyl popsán. Výzkum se zaměřuje na dílčí dovednosti hodnocené v jednotlivých kritériích, zkoumá vztahy mezi nimi a posuzuje jejich náročnost z hlediska úspěšnosti žáků i z hlediska problémů při výuce. V práci byly použity tři hlavní výzkumné metody: (1) kvantitativní analýza velkých souborů dat, (2) pedagogický experiment v malém měřítku a (3) dotazníkové šetření. Pro posouzení vztahů mezi jednotlivými dílčími dovednostmi byla analyzována data získaná z výsledků státních maturitních zkoušek konaných v letech 2014-2017. Byla použita především data studentů středních odborných škol, jejichž úroveň řečových dovedností by měla nejvíce korespondovat s úrovní státní maturitní zkoušky, která je stanovena B1 podle SERR...
|
|
|
Hodnocení kvality školy zřizovatelem
Rybová, Anna ; Chvál, Martin (vedoucí práce) ; Urbanová, Eva (oponent)
Bakalářská práce Hodnocení kvality školy zřizovatelem zjišťuje, jaké aktivity na úrovni regionálního školství realizují zřizovatelé převážně veřejných základních škol při jejich hodnocení. V České republice je hlavní autoritou pro hodnocení kvality podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání Česká školní inspekce, jejíž celostátní působnost je ukotvena zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Hodnotící kritéria pro jednotlivé stupně škol schvaluje každoročně ministr školství. V letech 2009-2012 probíhal národní projekt Cesta ke kvalitě, který pomáhal školám se zaváděním interní evaluace - autoevaluace. Jedním z výstupů daného projektu jsou též doporučující kritéria pro hodnocení škol zřizovatelem. Výzkumné šetření bakalářské práce ukázalo, že zřizovatelé hodnotí činnost ředitele školy, například pro určení finanční odměny či sankce. Hodnotící kritéria pro činnost ředitele nebývají veřejně dostupná na rozdíl od kritérií pro hodnocení škol, která musí být podle školského zákona veřejná. Veřejně dostupné dokumenty s metodikou hodnocení škol poskytli dva zřizovatelé a to Městská část Prahy 6 a magistrát města Liberec. Oba zřizovatelé hodnotí školy v podobných oblastech činností a můžeme prohlásit, že jsou shodné s doporučenými kritérii, která vzešla z...
|
|
|
Změna třídního klimatu po odchodu žáků na osmiletá gymnázia
Holubová, Markéta ; Greger, David (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Vlčková, Kateřina (oponent)
Cílem disertační práce je porovnat psychosociální klima školních tříd v 5. a 6. ročnících základních škol, kde důsledkem odchodu žáků do osmiletých gymnázií jsou značné organizační změny v třídních skupinách. Toto téma zahrnuje fenomén vnější diferenciace a zároveň selekci žáků v raném věku, kdy mají někteří z nich možnost opustit hlavní proud vzdělávání (základní škola) a přejít do výběrové školy (víceleté gymnázium). Cílem naší práce je přispět k výzkumům, které poukazují na problém, že odchodem žáků na osmiletá gymnázia se jednoznačně zhorší psychosociální klima v přebraných třídách 2. stupně. Zajímá nás, jací konkrétní žáci odchází na výběrové školy a zda se opravdu jedná o efektivní vůdce a sociometrické hvězdy (žáci s vysokými hodnotami vlivu a sympatie). V naší studii dále zjišťujeme pozice žáků, kteří zůstávají v přebraných třídách, a jejich spolužáků, kteří se začali nově vzdělávat ve třídách 2. stupně. V teoretické části seznamujeme čtenáře se zahraničními a tuzemskými výzkumy, které měří klima školních tříd v diferencovaném i nediferencovaném prostředí školy. Empirická část se zabývá podrobnou analýzou kvantitativního výzkumu, jehož cílem je přiblížit prostředí školních tříd po přechodu žáků na 2. stupeň základních škol. Dále poukazujeme na změny v proměnných psychosociálního klimatu...
|
|
|
Achievement motivation in pupils and their attitude towards school subjects. A research at German and Czech secondary schools using the autodiagnostic method as a special form of individual feedback for teachers
Moss, Katerina ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Trave, Harald (oponent)
Das Ziel der Untersuchung war es, den Grad der Leistungsmotivation von Schüler/innen, ihre Einstellung zu ausgewählten Schulfächern (Mathematik, Deutsch/Tschechisch, Englisch, Physik) herauszufinden und sie mit der Einschätzung durch ihre Lehrer/innen zu vergleichen. Es wurden 860 deutsche- und 1131 tschechische Schüler/innen der gymnasialen Mittel- und Oberstufe befragt. Die Ergebnisse der beiden Länder wurden miteinander verglichen. Die Daten wurden anhand von Schüler- und Lehrerfragebogen gesammelt und anhand von statistischen Methoden ausgewertet. Die Ergebnisse zeigen, dass es statistisch hochsignifikante Geschlechtsunterschiede bei der Leistungsmotivation und der Einstellung zu Schulfächern gibt. In Deutschland bekommen Jungen bessere Noten in Mathematik, in der Tschechischen Republik die Mädchen. Mathematik wird in beiden Ländern von der Mehrzahl der Schüler/innen als wichtig oder sehr wichtig angesehen. Auch wurde herausgefunden, dass Lehrer nicht immer in der Lage sind, die Leistungsmotivation und die Einstellung zu ihrem Fach richtig einzuschätzen. Besonders Mathematiklehrer sind sich der Angst vor Misserfolg ihrer Schüler nicht bewusst. Physiklehrer können die Beliebtheit, Schwierigkeit und Bedeutung ihres Faches am schlechtesten einschätzen, Englischlehrer können die Einstellung der...
|
|
|
Mezilidské vztahy ve školních kolektivech
Singrová, Ivana ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Chvál, Martin (oponent) ; Urbánek, Petr (oponent)
Cílem této práce je shromáždit relevantní informace o mezilidských vztazích v pedagogických sborech vybraných středních škol na základě toho, jak je vnímají, chápou, prožívají a reflektují jejich účastníci. V práci byl využitý v rámci kvalitativního výzkumu design případové studie. Výzkumnými technikami jsou semistrukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování. Jejich prostřednictvím byly shromážděné informace o vztazích mezi pedagogy navzájem, pedagogy a vedením školy a pedagogy a dalšími lidmi, se kterými přicházejí v rámci své profese do styku. Následovala jejich kvalitativní analýza založená na otevřeném kódování, kategorizaci, typologizaci, kontrastování, zobecňování a komunikační validizaci. Výsledek šetření spočíval v tom, že ze šesti sledovaných škol jsou ve čtyřech mezilidské vztahy na dobré úrovni, pedagogové jsou v práci spokojeni a jejich dobrá nálada a pocity se přenášejí do celého školního klimatu. To potom vytváří podmínky pro činorodou práci s dobrými výsledky jak v práci učitelů, tak i žáků. V jedné škole nejsou vztahy mezi pedagogy a vedením školy ani mezi pedagogy navzájem dobré. Vzhledem k relativně krátkodobé situaci se to neodráží v rozhodnutích pedagogů o dalším působení na dané škole. V poslední škole jsou vztahy mezi učiteli nadstandardní. Problém vyvstává mezi členy...
|
host ::
RSS.