|
|
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.
|
|
|
Charta 08 a postavení veřejných intelektuálů v současné Čínské lidové republice
Košková, Zuzana ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
CHARTA 08 A POSTAVENÍ VEŘEJNÝCH INTELEKTUÁLŮ V SOUČASNÉ ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE ABSTRAKT Bakalářská práce "Charta 08 a postavení veřejné inteligence v soudobé Čínské lidové republice" charakterizuje současný čínský disent sdružený kolem dokumentu Charty 08 z r. 2008 jako veřejné intelektuály zastávající hodnoty demokracie a liberalismu. Popisuje vývoj čínské veřejné inteligence z historického a společenského hlediska přičemž zdůrazňuje vztah režimu a postavení veřejných intelektuálů. Popisuje oblasti působnosti současných veřejných intelektuálů v Číně a ilustruje postavení čínských veřejných intelektuálů na příkladech vybraných signatářů Charty 08. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z hlavních autorů Charty 08, Liu Xiaoboovi. I přes to, že je Čína klasifikována jako autoritářský režim, který nedovoluje žádnou opozici ve svém nejširším slova smyslu, zdá se, že se veřejná inteligence v Číně dokáže organizovat a být společensky aktivní, což odporuje pojetí mizení veřejných intelektuálů v postmoderní společnosti. Práce se zabývá také Chartou 77, manifestem československých disidentů, která byla pro autory čínské Charty inspirací. Srovnání ukazuje, že ačkoliv oba dokumenty vznikly v společensky a historicky vzdálených podmínkách, oba dokumenty i historické situace mají mnoho společných rysů.
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Íránská opozice a blogging-fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti
Hrdina, Matouš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Íránská opozice a blogging - fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti se věnuje analýze bloggingu coby nástroje opoziční komunikace v nesvobodných režimech, konkrétně v současném Íránu. Snaží se odpovědět na otázku, jak lze opoziční komunikaci realizovat skrze blogging, a jaké jsou možnosti a omezení tohoto postupu. Základní hypotéza je taková, že blogy neslouží k přímé komunikaci opozičního hnutí a k organizaci odporu proti režimu, ale spíše jako alternativní, svobodný vyjadřovací prostor. Analytická část práce kvalitativně zkoumá čtyři anglicky psané blogy íránských blogerů, vybrané jako demonstrativní příklady. Kritériem pro jejich výběr byla zejména pravidelná aktualizace, íránský původ a zařazení k ideologickému proudu íránské protivládní opozice. Analyzovány jsou obsahy publikované v období od března 2009 do března 2010, tj. v době, kdy v Íránu probíhaly masové protivládní nepokoje následující prezidentské volby. Otázka mediálních účinků v práci není rozvíjena. Autor vychází z několika teoretických koncepcí a prostřednictvím analýzy zkoumá možnosti jejich aplikace na prostředí íránské blogosféry. Na základě provedené analýzy je v závěru potvrzeno, že blogeři mají potenciál stát se názorovými vůdci ve schématu vícestupňového komunikačního modelu. Jejich možnou...
|
|
|
Václav Havel, politik a intelektuál: idea nepolitické politiky
Jelínek, Jiří ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Nepolitická politika, tedy přístup alternativní ke klasické politice technologie moci, je jedním z hlavních filosofických východisek Václava Havla. Ten tuto koncepci staví do protiváhy komunistickému režimu, který svojí ideologií nutí žít společnost ve lži. Tento post-totalitní režim si osobuje absolutní kontrolu nad společností, jejím chováním, i myšlením, čímž potlačuje přirozenou lidskou identitu každého člověka. Východiskem této situace je život v pravdě, integrální součást nepolitické politiky. Život v pravdě je obrana před lží režimu a umožňuje lidem uchovávat si svoji identitu. Post-totalitní režim však ze své podstaty ovládat vše tuto existenciální vzpouru nemůže přehlížet a snaží se jí potlačit, čímž z disidentů činí politickou opozici. Disidenti však jen prohlašovali "pravdu", za což získali sympatie západních států, a tím také jakýsi vliv na komunistický režim. Havel tuto koncepci ze 70. let postupně dále rozvíjí a vytváří z ní ucelený přístup k politice jako takové, což ji činí aktuální i v dnešní době. Jakkoli idealistický se tento přístup může zdát, svoji roli nepochybně sehrál, jak je vidět např. na Chartě 77, která se stala jakousi první vlaštovkou v normalizovaném Československu.
|
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
|
|
‚Jiné světy' žen Jazzové sekce v období tzv. normalizace
Hynková, Martina ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Oates - Indruchová, Libora (oponent)
MARTINA HYNKOVÁ: ‚JINÉ SVĚTY' ŽEN JAZZOVÉ SEKCE V OBDOBÍ TZV. NORMALIZACE ABSTRAKT V diplomové práci se zabývám fenoménem Jazzová sekce, zájmovou organizací, která sdružovala na základě dobrovolnosti širokou jazzovou obec a aktivně působila v letech 1971 - 1986. Konkrétně si kladu za cíl rozkrýt proměnu a dynamiku činností a rolí členek Jazzové sekce, a to za pomoci zodpovězení výzkumné otázky: Jaké strategie pře/žití volily členky Jazzové sekce v období tzv. normalizace? Výzkumnou metodou se mi stala biografická metoda, kdy jsem uskutečnila a analyzovala šest rozhovorů s bývalými členkami Jazzové sekce, které jsem získala epizodickým narativním interview. Výzkumem jsem odkryla strategie pře/žití v období tzv. normalizace v podobě vstupu do společenství Jazzové sekce, vykonávanými činnostmi pro její fungování, výjezdy do zahraničí za kulturními událostmi, spojení s disentem a žití ve dvou světech. Vytvářené jiné světy členek Jazzové sekce se tak staly strategií pře/žití samy o sobě.
|
|
|
Andrej Krob
Jančálková, Petra ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiřík, Jan (oponent)
Diplomová práce Andrej Krob sleduje Krobovu pozoruhodnou cestu k divadlu od jeho seznámení se s Václavem Havlem na vojně v roce 1957, přes Krobův příchod do Divadla Na zábradlí na počátku šedesátých let dvacátého století a zejména jeho spolupráci s režisérem Janem Grossmanem, po jehož boku se Krob postupně vypracoval z kulisáka až na režiséra. Z četných Krobových inscenací je pozornost věnována jeho úplně prvnímu, málo známému režijnímu počinu, studentské inscenaci Krále Ubu, uvedeného na zámku Březnice v roce 1964. Nejpodrobněji se však práce věnuje vybraným klíčovým Krobovým inscenacím her Václava Havla. Setkání s tímto autorem bylo pro Kroba i krystalizaci jeho režijní poetiky zcela zásadní. Proto tato práce podrobněji popisuje a analyzuje zejména poloilegální představení Havlovy Žebrácké opery, kterou Krob uvedl v roce 1975 v Horních Počernicích a která se stala zakládající inscenací Divadla na tahu, a dále se věnuje i Krobově inscenaci téže hry v roce 1995. Kvůli ojedinělé možnosti sledovat herecké výkony je samostatná kapitola věnována též Krobově videoinscenaci Havlovy hry Pokoušení z roku 1988. Na základě důkladnější analýzy jmenovaných inscenací tato práce v závěru pojmenovává Krobovu divadelní poetiku a režijní rukopis opírající se zejména o text a techniku civilního, nezastřeně...
|
|
|
Režimní kampaň proti chartě 77 na stránkách Rudého práva
Kosina, Aleš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
"Režimní kampaň proti Chartě 77 na stránkách Rudého práva" je název diplomové práce a zároveň i definice výzkumného záměru. Ten je zpracován kvalitativní obsahovou analýzou zmíněného média. Diplomová práce se skládá ze tří stěžejních částí, a to metodologie, historické (teoretické) a analytické. Teoretická část popisuje historické události klíčové pro pochopení role Charty 77 v rámci normalizačního režimu v komunistickém Československu, počínaje pražským jarem a konče událostmi vedoucími k Sametové revoluci. V kontextu vzniku dalších opozičních hnutí a forem odporu jsou zde také nastíněny praktiky normalizačního režimu reagující na aktivity opozice. Ústředním bodem teoretické části je vznik Charty 77, její činnost a aktivity. Nedílnou součástí je také objasnění funkce médií v komunistickém Československu a role Rudého práva. Jádrem práce je analytická část. Tu tvoří obsahová analýza Rudého práva z prvního čtvrtletí roku 1977. Jednotkou analýzy jsou potom jednotlivé články týkající se Charty 77 a chartistů. Analytická část je rozdělena na tři díly. V každém jednotlivém dílu je pak pomocí kvalitativní obsahové analýzy zpracována jedna ze tří stanovených výzkumných otázek. První díl podrobně popisuje ideologickou odpověď režimu na Chartu 77 zformulovanou v článku Ztroskotanci a samozvanci. Ve druhé...
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
host ::
RSS.