Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 176 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Svazování ženských nohou: srovnání postojů Číňanů a západních misionářů v Číně
Chobotská, Eva ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Bakalářská práce zhodnocuje vlivy, které na čínská hnutí proti svazování nohou měli misionáři a aktivisté především z Velké Británie. Zaměřuje se zejména na díla spisovatelky a aktivistky Alicie Little a misionářů Timothyho Richarda a Johna MacGowana, srovnává jejich postoje a argumentaci se spisy čínských reformátorů a aktivistů Liang Qichaa a Kang Youweie. Účelem práce je ve světle dobových pramenů poukázat na to, že západní kritika byla vznášena převážně ženami, které se snažily zlepšit podmínky svým čínským protějškům, zatímco čínská kritika byla formulována muži jako součást reforem a snahy o modernizaci Číny.
Kniha Liezi - východiska pro překlad "taoistického" textu
Beran, Jan ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Liščák, Vladimír (oponent) ; Vávra, Dušan (oponent)
Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce. Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce.
Čínská "exotika" Victora Segalena
Marková, Josefína ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Chaloupková, Lenka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměří na pojetí vztahu k "exotické" Číně v díle Victora Segalena. Vychází z jeho vlastních úvah o exotismu, jak jsou tyto úvahy formulovány v Eseji o exotismu (1978). Dále z básnické sbírky Stély (1912) a románu René Leys (1922), uměleckými díly inspirovanými Segalenovým setkáním s čínskou kulturou jako z konkrétních příkladů realizace Segalenova estetického programu. Vlastní rozbor bude východiskem pro konfrontaci s názory čínských literárních historiků, zejména v perspektivě přitakání Segalenovu zájmu o čínskou kulturu na jedné straně a kritiky eurocentrismu a orientalizujících klišé na straně druhé.
Moderní čínská žena na cestách po světě: Lü Bicheng (1926-1933)
Záhumenská, Markéta ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza zápisků čínské básnířky a žurnalistky Lü Bicheng (1883-1943) z její cesty po světě, původně publikovaných v periodickém tisku a v nedávné době vydaných v knize Ou Mei manyou lu (Putování po Evropě a Americe). Autorka je nejprve představena na základě sekundární literatury, přičemž její život a je vsazen do dobového kontextu. Úvodní kapitoly poskytující historický kontext nezbytný pro analýzu se zaměřují na postavení ženy ve společnosti na počátku modernizace podle evropských vzorů, rozvoj ženského vzdělávání, cestování, ženské literatury a na rozvoj žurnalistiky v dané době. Na tomto pozadí je proveden ideově tematický rozbor, jehož cílem je odpovědět na následující otázky. Jak Lü Bicheng vylíčila navštívená místa? Jakým způsobem se do jejího popisu promítl její původ a literární zájmy? Jakým způsobem cestovala a s kým se setkávala? S jakými překážkami se musela vyrovnávat jako cizinka a jako samostatně cestující žena? A další. Součástí práce jsou pak překlady ukázek z analyzovaného díla, rekonstrukce itineráře cesty, obrázkové přílohy a přehled Lü Bichengniných článků využitých v analýze, včetně data a místa jejich první publikace v novinách. Klíčová slova: Lü Bicheng, Čínská republika 1912-1949, Evropa, Dagong bao, modernizace, cestovatelka, básnířka,...
Náprava stylu práce jako součást budování strany leninského typu v ČLR dříve a dnes
Lipold, Tobiáš ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Od svého vzniku v Yan'anu v roce 1942 je náprava stylu práce důležitým nástrojem Komunistické strany Číny k upevňování její vlastní jednoty a vymáhání stranické disciplíny. Nápravná kampaň založená na povinném studiu ideologických textů a sebereflexi zúčastněných nejprve Mao Zedongovi umožnila vydobýt si neotřesitelnou pozici vůdce strany a následně sloužila jako vzor pro další kampaně určené k udržení stranické jednoty a ke konsolidaci moci KS v nově ustanovené Čínské lidové republice. Význam nápravy stylu práce znovu vzrostl po začátku vlády generálního tajemníka Xi Jinpinga, který ji v rámci obnovení leninského charakteru strany využívá k posílení vlastní moci. Tato práce zkoumá nápravu stylu práce ve třech časových obdobích ve vývoji KS Číny. První část práce stanovuje základní principy nápravy utvořené Mao Zedongem v yan'anském období a druhá část analyzuje její využití v prvních letech existence ČLR. Poslední část práce se věnuje užití nápravy za vlády Xi Jinpinga, které srovnává s předchozím vývojem.
Literatura migrantů z jihovýchodní Asie a její postavení na poli taiwanské literatury
Ryzhova, Olena ; Dluhošová, Táňa (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Cílem této práce je na diskurzivní úrovni představit migrantskou literaturu v kontextu současné taiwanské literatury. Práce bude nahlížet na migrantskou literaturu optikou tří teoretických přístupů, které se tradičně uplatňují při studiu taiwanské literatury: postkoloniálních studií, sinofonních studií a studií světové literatury. Abychom ukázali, jak lze jednotlivé přístupy aplikovat na migrantskou literaturu, bude představena krátká analýza několika povídek autorů z řad migrantů. Cílem této analýzy je ukázat, zda zvolený přístup může účinně začlenit migrantskou literaturu a sloužit jako základ pro pochopení a konceptualizaci těchto děl. Vytvořením třech binárních opozic s migrantskou literaturou práce také poukazuje i na limity stávajících definic taiwanské literatury definované většinou. V závěru práce je podána definice migrantské literatury optikou jednotlivých teoretických rámců.
Téma rostlin v písních ci Li Qingzhao
Pitráková, Helena ; Masárová, Šárka (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Bakalářská práce pojednává o rostlinných motivech s hlavním důrazem na slivoň, lotos, osmanthus a chryzantému v písních ci songské básnířky Li Qingzhao. Jednotlivé kapitoly zařazují autorku do dobového kontextu, vymezují básnický žánr písní ci obecně a krátce zmiňují žánr yongwu a zaměřují se na osvětlení a symboliku vybraných rostlin v čínském literárně-kulturním kontextu. Rozbor vybraných písní se zaměřuje na rostlinné motivy reflektující básnířčin osobní život a jejich interpretaci. Zdali jej kopírují, stávají se Liiným vyjádřením sebe sama, jsou personifikovány, či jsou zařaditelné do žánru yongwu. Práce se zároveň snaží zmapovat nejvýraznější rostlinné motivy a jejich rozdílné užití. Každá z kapitol analýzy pojednává o jednotlivých rostlinách a jejich motivickém významu. V rozboru rostlinných motivů písní je také okrajově mapován výskyt odkazů k Qu Yuanovi či k Tao Yuanmingově motivu chryzantémy. V závěru práce je shrnuto, jak jsou jednotlivé rostlinné motivy užity v písních Li Qingzhao, v jakých časových obdobích se nejvíce vyskytují a zdali se jejich užití výrazně liší. Klíčová slova: Li Qingzhao 李清照, rostliny 植物, písně ci 詞, slivoň 梅, lotos 蓮, osmanthus 桂, chryzantéma 菊, dynastie Song 宋朝
Yu Guangzhongovo rané básnické dílo
Suk, Šimon ; Andrš, Dušan (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Diplomová práce představí rané básnické dílo taiwanského spisovatele Yu Guangzhonga (1928-2017) se zaměřením na pětici básnických sbírek z 50. let 20. století - Zhouzi de beige, Lanse de yumao, Tianguo de yeshi, Zhongrushi, Wanshengjie. Prostřednictvím formálního a tematického rozboru reprezentativního vzorku básní student v analytické části představí charakteristické rysy a vývojové tendence Yu Guangzhongovy rané básnické tvorby a zváží vztah zkoumaného díla k čínské básnické tradici, jeho návaznost na moderní čínskou poezii předválečného období (xinshi) a míru inspirace světovou, zejména anglicko-jazyčnou poezií.
Čínská rozhlasová hra a její ideologický rozměr
Križan, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl představit čínskou rozhlasovou hru (guangboju 广播剧), jakožto na západě neprobádaný žánr, který si však zaslouží svou pozornost, a to zejména kvůli jeho značnému ideologickému rozměru. Tento žánr v posledních třiceti letech prošel bouřlivými změnami, které byly zapříčiněny zejména přechodem čínské ekonomiky k tržnímu hospodářství. Rozhlasová hra se v reakci na to rozdělila na dvě základní větve - na hry komerční, které se dodnes pokouší přežít v prostředí tržního hospodářství, a na hry ideologické, které jsou účelovým produktem čínské vládní propagandy. Tyto hry, na které je práce zaměřená, vznikají převážně z důvodu účasti v celostátních vládních soutěžích, zejména v soutěži Projekt 5+1 (Wu ge yi gongcheng 五个 一工 程 ), na kterých je hodnocena jejich ideologická hodnota. Za účelem představení her tohoto typu práce analyzuje rozhlasové hry vysílané v roce 2021 na přední státní radiové stanici Hlas Číny (Zhongguo zhi sheng 中国之声) s tématikou snižování chudoby (fupin 扶贫), což je od roku 2015, kdy byla oficiálně spuštěna celočínská "Kampaň adresného snižování chudoby" (Jingzhun fupin 精准扶贫), jedno z dominantních témat ideologických rozhlasových her. Kromě této analýzy, a také formální a obsahové stránky žánru práce dále zachycuje jeho historii, problémy, se kterými se potýká,...
Čínská žena z nejnižší společenské vrstvy na konci císařství a počátku moderní doby
Kutílková, Klára ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na to, jak se změnil život žen nejnižší společenské vrstvy v době pádu císařství a po nástupu Čínské republiky a jejích modernizačních snah. Hlavním pramenem je "autobiografie" staré paní Ning, kterou zaznamenala americká misionářka Ida Pruitt. Na základě toho pramene je představen způsob života "tradiční" ženy v Pekingu, její zaměstnání, hodnoty, které vyznává, pohled na svět, včetně setkávání s různými zaměstnavateli, a také její pohled na emancipaci žen mladší generace. Tyto skutečnosti jsou vsazeny do historického kontextu (role ženy v tradiční společnosti, dobové společenské změny v perspektivě postavení žen) a zejména do kontextu diskurzu Májového hnutí. Vedle sekundární literatury je v této části práce zohledněna také Lu Xunovu povídka Novoroční oběť (Zhufu 祝福). Součástí práce je rovněž představení autorky analyzované biografie, okolnosti vzniku jejího díla a zamyšlení nad autentičností tohoto ojedinělého pramene. Cílem práce je analyzovat, jak biografie zobrazuje život pracující ženy v Číně a změny v mladších generacích. Klíčová slova: Genderové problémy v tradiční Číně, Ida Pruitt, pracující ženy, emancipace žen, Májové hnutí, misionáři v Číně

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 176 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.