Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 569 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mediální obraz letních olympijských her 1956 a 1960 v československém dobovém tisku
Špaček, Martin ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Mediální obraz letních olympijských her 1956 a 1960 v československém dobovém tisku" sleduje mediální pokrytí XVI. letních olympijských her 1956 v Melbourne a XVII. letních olympijských her 1960 v Římě ve vybraných československých periodikách. K utvoření mediálního obrazu využívá kvalitativní obsahovou analýzu, kterou porovnává proměnu olympijského zpravodajství v Melbourne a Římě. Zaměřuje se na mediální obsah a jeho prostoupení komunistickou ideologií. Práce je rozdělena na teoretickou a metodologickou část. Teoretická část se ve svém začátku věnuje historickému vývoji Československa po roku 1948, kdy se moci chopili komunisté a následně charakterizuje "dobu tání". Práce se dále zabývá mediálním vývojem v Československu v 50. letech s důrazem na mediální legislativu včetně představení vybraných periodik: Rudé právo, Svobodné slovo a Československý sport. Metodologická část mapuje, jak československý tisk informoval své čtenáře o olympijském dění v Melbourne a v Římě. Obě olympiády jsou rozděleny do podkapitol podle témat, která sportovním zpravodajstvím nejvíce rezonovala. Závěr práce je věnován komparaci obou letních olympijských her, která na základě uvedení příkladů z kvalitativní obsahové analýzy popisuje prostoupení ideologie a proměnu mediálního obsahu v...
Etika socialistického novináře v Československu po roce 1970
Ambrozek, Jakub ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Základním hodnotovým východiskem současného studia novinářské etiky je prostředí liberálně- demokratického státu a demokratické společnosti. Média a novináři ale fungovali i v nedemokratickém Československu před sametovou revolucí. Tato práce zkoumá, jakým způsobem se pojem novinářská etika objevoval v letech 1967-1977 v novinářských kruzích. Takovým ústředním kruhem byl Československý svaz novinářů, dobrovolná společenská organizace, která sdružovala tisíce redaktorů periodického tisku, televize, rozhlasu i agenturního zpravodajství. Tato práce na základě heuristického bádání v archivních materiálech popisuje především dvě oddělené etapy práce na formulování zásad novinářské etiky, které se odehrály v rámci orgánů tohoto sdružení. Způsob přemýšlení o novinářské etice je zasazen do kontextu marxisticko-leninské ideologie se zvláštním důrazem na československou interpretaci marxisticko- leninských teorií týkající se médií. Tématem, které s novinářskou etikou a skutečnou či zdánlivou samoregulací souvisí, je kontrola médií. Na příkladu procesu vzniku zásad etiky práce rozkrývá některé mechanismy kontroly novinářů a míru této kontroly. Kromě toho částečně odhaluje, jakým způsobem byla žurnalistika v Československu profesionalizovaná.
Sto let od založení Československa: Výroční rok 2018 v hlavní večerní zpravodajské relaci České Televize
Rybáčková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Česká televize pokryla ve své hlavní večerní zpravodajské relaci výročí sta let od vzniku Československa. To představovalo významné téma celého roku 2018, nejednalo se však o jediné jubileum, které jsme si v daném roce připomněli. V roce 2018 uplynulo osmdesát let od podepsání Mnichovské dohody roku 1938 a sedmdesát let od Vítězného února 1948. Bylo to také padesát let od Pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V neposlední řade jsme pak oslavili také dvacet pět let od vzniku České republiky roku 1993. Všechny tyto události představují významné milníky českých i světových dějin dvacátého století. Tato práce proto analyzuje, nakolik se Česká televize těmto událostem věnovala. Cílem práce je získat pohled na pokrytí tohoto tématu v průběhu roku 2018 a zjistit, kolik prostoru bylo v Událostech jednotlivým výročím poskytnuto a jaké povahy byly dané příspěvky.
Případ Milada Horáková: od reality a mediální reflexe k filmovému zpracování
Horová, Kateřina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá osudem Milady Horákové. Věnuje se mediálním ohlasům na proces, filmu Milada a ohlasům na něj, názorům odborníků na dané téma i dalšímu ztvárnění osudu jediné ženy popravené v politických procesech. První část diplomové práce se věnuje životu Milady Horákové zasazenému do kontextu tehdejší doby. Dále podrobně popisuje přípravy procesu a následně jednotlivé dny soudního přelíčení s třinácti obžalovanými. První část práce pak analyzuje dobové mediální ohlasy tří tehdy nejvýznamnějších deníků, Rudého práva, Svobodného slova a Lidové demokracie. V závěru se věnuje rehabilitaci Milady Horákové a ohlasům na danou věc z léta 1968 ve třech jmenovaných denících. Druhá část diplomové práce v úvodu vymezuje historický životopisný film jako žánr. Následně se podrobně věnuje snímku Milada, v biografii popisuje režiséra Davida Mrnku a dále jeho názory na film. Pokračuje analýzou snímku a jeho porovnáním se skutečným sledem událostí a s dokumentem Jana Mudry Případ Dr. Horáková. Třetí část práce analyzuje čtrnáct recenzí na snímek Milada, shrnuje tak největší úskalí filmu. Dále zmiňuje názory na film odborníků vedoucího kabinetu dokumentace a historie Vězeňské správy ČR Aleše Kýra, spoluzakladatele sdružení Dekomunizace Michala Gregoriniho a členky výboru Klubu Milady Horákové Eriky...
Znárodňovací dekrety prezidenta republiky
Schneeweiss, Dan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Znárodňovací dekrety prezidenta republiky Abstrakt Tato diplomová práce přináší ucelené pojednání o znárodňovacích dekretech prezidenta republiky, a s tím související první vlnou znárodnění v Československu. Tato první vlna znárodnění se uskutečnila jen několik měsíců po konci druhé světové války. Primárním cílem této práce je důkladná analýza znárodňovací legislativy první etapy znárodnění, přičemž je kladen důraz na její historické kořeny, a to zejména s ohledem na roli osoby prezidenta Edvarda Beneše. V rámci práce jsou nejprve vysvětleny základní pojmy související se znárodněním, čímž je vytvořen nezbytný teoretický základ pro části následující. V druhé části jsou podrobně zkoumány historické souvislosti, které daly vzniknout samotné ideji a koncepci znárodnění. Zvláštní prostor je v této části věnován klíčové osobě československé exilové politiky a současně prezidentovi Benešovi. Třetí až sedmá část tvoří samotné jádro předkládané diplomové práce. V těchto částech jsou podrobně rozebírány vlastní znárodňovací dekrety prezidenta republiky. Do této kategorie prezidentských dekretů patří celkem pět předpisů - dekret č. 50/1945 Sb. o opatřeních v oblasti filmu, dekret č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, dekret č. 101/1945 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 569 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.