|
|
Poetika místa v pohádkách bratří Grimmů a ve vybraných pohádkách Karla Jaromíra Erbena
Ledinská, Šárka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Poetika prostoru je velmi zajímavá oblast, která byla doposud ve srovnání s ostatními poetikami literárního díla z teoretického hlediska opomíjena a kusé informace o ní se často skrývaly jen v pracích, jež poetiku prostoru aplikovaly na určitá konkrétní díla. Abych se tedy mohla začít věnovat poetice prostoru v pohádkách, bylo nutno v první části mé práce položit základy pro samotnou poetiku prostoru. Těmi se staly kapitoly, v nichž jsem se zabývala poetikou literárního díla a v nichž jsem sesbírala, utřídila a zpřehlednila dosavadní teoretické informace o poetice prostoru a jejích částech, prostoru a místě. Z těchto kapitol jsem následně vycházela při specifikaci daných pojmů v rámci své práce. To mi umožnilo se v druhé části práce plně zaměřit na poetiku prostoru v pohádkách. Za materiál zkoumání, na kterém jsem si ověřovala platnost jednotlivých hypotéz, jsem zvolila pohádky bratří Grimmů a osm pohádek Erbenových. V rámci svého zkoumání jsem se zabývala pojmy jako poetika prostoru v širším a užším smyslu, hranice pohádkového prostoru, jeho popis a uspořádání, hlavní a vedlejší hrdina z hlediska poetiky prostoru, cesta v pohádkovém prostoru atd. Daných osm Erbenových pohádek bylo vybráno za materiál zkoumání z důvodu jejich velké podobnosti (téměř analogie) s osmi pohádkami bratří Grimmů. Proto...
|
|
|
Sběrná studie Dětského divadla Margaritas
Bočan, Jan ; Hanková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Bakalářskou práci tvoří sběrná studie Dětského divadla Margaritas. Zařazuje jej do kontextu témat drama, dramatická výchova, dětské divadlo. Zpracovává charakteristiku souboru divadla, jeho personálního zajištění a her. Mapuje podmínky, spolupráci souboru s jinými subjekty, jeho prezentace a ohlasy na jeho činnost.
|
|
|
Hodnota pohádek pro předškolní věk
Adámková, Michaela ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o hodnotě a přínosu pohádek ve výchovném vedení a vzdělávání dětí se zvláštním zřetelem na děti předškolního věku (3-6 let). Charakter práce je teoreticko - empirický. První kapitola je zaměřena na výklad zásadních pojmů souvisejících s tématem práce, je v ní nastíněn historický vývoj pohádky a vývojovo - psychologická charakteristika předškolních dětí. Druhá kapitola je věnována hodnotám, které dítěti pohádka přináší. Ve třetí kapitole je popsána výzkumná sonda, provedená v mateřských školách, zaměřená na pohádkové hrdiny současnosti. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na novodobé celostátní projekty, které, v souvislosti s pohádkou, probíhají. Pátá kapitola se ohlíží za hodnotou pohádky s odstupem času.
|
|
|
Fairy tale and its meaning in a modern family
Šeligová, Janka ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
4 Abstrakt Táto diplomová práca sa zaoberá rozprávkou a jej významom a využitím v súčasnej rodine. V teoretickej časti sa venuje vymedzeniu pojmov rozprávka a rodina, poukazuje na ich charakteristické znaky a funkcie, stručne sa zmieňuje o vývoji rozprávky i rodiny od minulosti po súčasnosť, nahliada na rozprávku v kontexte detského myslenia a prežívania a ponúka psychologickú charakteristiku štyroch vybraných rozprávok. Praktická časť využíva kvantitatívne i kvalitatívne metódy spracovania údajov dotazníka, na ktorý odpovedalo 135 osôb. Jej účelom je zistiť, akou formou sa deti najčastejšie dostávajú do kontaktu s rozprávkou, kto im sprostredkováva rozprávku v čítanej alebo rozprávanej podobe a s akými rozprávkovými verziami sa týmto spôsobom deti stretávajú. Práca ďalej analyzuje názory rodičov na význam rozprávok v živote dieťaťa a rodiny a vymedzuje dôvody, pre ktoré rodičia svojim deťom rozprávky čítajú alebo nečítajú. Použitím štatistických metód sa ukázali významné rozdiely medzi audiovizuálnou a čítanou/rozprávanou formou kontaktu detí s rozprávkou, ďalej rozdiely medzi matkami a otcami vo frekvencii čítania rozprávok svojim deťom a potvrdilo sa, že deťom sú častejšie čítané/rozprávané kratšie a zjednodušené verzie klasických rozprávok, než ich dlhé, neupravované verzie. Výsledky naznačujú, že...
|
|
|
Využití dětské literatury jako východiska pro dramaticko-výchovný proces v mateřské škole
Kalistová, Ivana ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Holemá, Irena (oponent)
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání představuje legislativní, kurikulární dokument, stanovující základní požadavky na vzdělávání uskutečňované ve státních mateřských školách. Pro pedagogy jsou závazné vzdělávací cíle a podmínky. Způsob, jakým mohou být cíle naplňovány a podmínky vytvářeny, je však plně v kompetenci každé mateřské školy. Tato diplomová práce mapuje jednu z možných cest vzdělávání předškolních dětí - cestu dramatické výchovy. Dramatická výchova je zde prezentována nejen jako vzdělávací metoda, ale i jako styl pedagogické práce respektující individualitu a svébytnost dítěte se záměrem rozvíjet jeho potenciality a snahou vybavit jej potřebnými sociálními dovednostmi. Praktická část diplomové práce nabízí vhled do autentického dramaticko-výchovného procesu v jednotřídní mateřské škole zkoumající a prověřující témata z lidského života. Během něho dochází prostřednictvím dramatických činností, vycházejících z témat literárního textu, k plnohodnotnému osobnostnímu a sociálnímu rozvoji dětské osobnosti.
|
|
|
Odraz stáří v seriálech pro děti
Charvátová, Denisa ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediálního obrazu stáří ve Večerníčkových pohádkách pro děti. V rámci obsahové analýzy je zkoumáno 22 předem vybraných kreslených Večerníčkových pohádek (celkem 371 pohádkových příběhů v celkové délce 2974 minut), které vykazovaly znaky reprezentací stáří. Cílem práce je zmapovat podobu stáří v pohádkách a poukázat na stereotypy se stářím spojované. První část práce tvoří teoretické rámce podstatné pro následnou analýzu, a sice mediální obraz, mediální reprezentace, konstrukce reality, vztah mediálního obrazu a skutečnosti a stereotypizaci, které jsou následně doprovázeny charakteristikou pohádek, jejich funkcí a rovněž definicí stáří. Dále je ve stručnosti představeno všech 22 analyzovaných pohádek. Prostřednictvím kvantitativní obsahové analýzy je zkoumáno, jak často se ve Večerníčcích objevují reprezentace ženského a mužského stáří, v jakých souvislostech jsou reprezentace zobrazovány a jaká jsou jejich celková vyznění. Za pomoci kvalitativní obsahové analýzy je vytvořeno šest koherentních skupin mediálních obrazů stáří a prostřednictvím sémiotické analýzy je následně představeno šest konkrétních příkladů zobrazení stáří v pohádkách.
|
|
|
Poselství kouzelných pohádek pro současné děti
KONVALINKOVÁ, Hana
Práce je zaměřena na seznámení dětských osobností s kouzelnými pohádkámi. Zkoumá, jaká poselství si z těchto pohádek děti přebírají a co všechno jim kouzelné pohádky přináší. Teoretická část se zabývá pohádkou jako jedinečným literárním žánrem a jejím hlubším dělením. V práci je vystižen vznik pohádky spojený s dřívějším negativním pojetím a dále pak způsoby, jakými můžeme dětem pohádku představit. Rozebrán je i hlubší smysl pohádky a psychologické působení pohádky na dítě. Praktická část se zabývá předáváním kouzelných pohádek dětem formou předčítání a následným zkoumáním, do jaké míry děti pohádce porozuměly. Výzkum je v podobě rozhovorů provázených několika otázkami. Otázky jsou dětem pokládány srozumitelným způsobem, aby mohlo dojít k jejich pochopení a zodpovězení dětmi. Dítě v rozhovorech sděluje své postřehy, dojmy a pocity z pohádky. Dále práce zobrazuje svět kouzel a čar očima dítěte a postoj, který dítě zaujímá ve vztahu k těmto pohádkám. Součástí praktické části je také promítnutí dítěte do některé z pohádkových postav formou kresby, což umožňuje srovnání se zodpovězením jedné z otázek: "V jakou postavu z pohádky by ses chtěl/a proměnit?"
|
|
|
Oblíbené a neoblíbené pohádkové postavy u dětí předškolního věku v MŠ
TUŠOVÁ, Petra
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké pohádkové postavy děti v mateřské škole upřednostňují a které naopak nemají v oblibě. Zajímala jsem se o vlastnosti pohádkových postav, které se dětem líbí, nebo jsou jim nesympatické, co je k jejich výběru motivuje a jaké k tomu uvádějí důvody. Teoretická část objasňuje téma dítěte předškolního věku prostřednictvím vývojových teorií (Freuda, Piageta a Eriksona). Zabývá se teoriemi pohádek (Bettelheima, Junga, von Franz), postoji, předsudky a stereotypy dětí. Metodologická část vymezuje základní pojmy vztahující se k dané problematice (kvalitativní výzkum, zakotvená teorie, metoda rozhovoru a pozorování). V praktické části provedené metodou kvalitativního výzkumu jsou zaznamenána pozorování dětí při hře a během rozhovorů o pohádkách. V bakalářské práci jsou rovněž zaznamenány části rozhovorů o pohádkových postavách. V závěru práce pak shrnuji nalezené oblíbené a neoblíbené pohádkové postavy a vlastnosti, o kterých děti rozhodly, že jsou jim sympatické a o kterých nikoliv.
|
|
|
Téma smrti a umírání v dětské literatuře
CIRHANOVÁ, Hana
Práce se zabývá fenoménem smrti v dětské literatuře, dohledává jednotlivé pohádky obsahující motiv smrti a popisuje její aspekty. V teoretické části je, kromě základních pojmů, popsána historie pohádky, její nejčastější hrdinové stejně jako různé způsoby skonu a jejich interpretace. Zmíněna je i důležitost pohádky, nastíněny jsou mechanismy jejího působení. Popsána je psychika dětského čtenáře předškolního věku, akcentováno je dětské vidění smrti, její prožívání a následně i proces truchlení. Praktická část shromažďuje dostupné pohádky zacílené na čtenáře předškolního věku, které obsahují skon v jakékoli podobě. Sebraná data jsou zpracována kvalitativně, je sledována variabilita typů smrti stejně jako i umírajících hrdinů. Zvláštní pozornost je věnována knihám, které dětskému čtenáři smrt cíleně představují.
|
|
|
Význam pohádek a mýtů v utváření psychiky
PRAŽÁKOVÁ, Eva
Bakalářská práce pojednává o pohádkách a významu, který jim přikládají rodiče dětí mladšího školního věku a odborníci z řad psychologů a psychoterapeutů. Teoretická část vymezuje základní pojmy vztahující se k dané problematice (klasická a moderní pohádka, význam a funkce pohádky, vývoj myšlení a morálky) a dále vymezuje nejdůležitější teorie a přístupy zabývající se pohádkami z hlediska jejich významu či praktického využití (psychoanalýza, analytická psychologie, narativní psychologie). Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu, stanoveny jsou tyto výzkumné otázky: Jak pohádky ovlivňují dle rodičů a psychologů osobnost, chování a prožívání jedince? Jaký význam ve svém životě přikládají psychologové a rodiče pohádkám? Jaký rozdíl vnímají skupiny výzkumného souboru mezi klasickými a moderními pohádkami? Jak pracují psychologové s pohádkovými příběhy v průběhu práce s klientem? Jaké postavení má klasická pohádka v dnešní rodině? Výzkumným souborem je dvanáct respondentů šest psychologů a šest rodičů dětí mladšího školního věku. Sběr dat byl proveden metodou polostrukturovaného rozhovoru, data jsou dále zpracována metodou otevřeného kódování, které je součástí metodologického aparátu zakotvené teorie. Cílem práce bylo zjistit, jaký význam přikládají respondenti pohádkám a jak pohádky ovlivňovaly a ovlivňují jejich vlastní život i životy jejich dětí a klientů. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že respondenti přisuzovali zvláštní význam pohádkám zejména v oblasti emocí a morálního vývoje osobnosti, budování postojů a hodnotového zaměření. Důraz také kladli na utváření vztahu mezi vyprávějícím a posluchačem a na potěšení a únik z někdy tíživé reality života. Zároveň však bylo zjištěno, že v některých rodinách dochází k odklonu od klasických pohádek, které jsou nahrazovány moderními příběhy a televizní produkcí.
|
host ::
RSS.