|
| |
|
|
Kulturní a přírodní dědictví Posázaví-podmínky možností rozvoje cestovního ruchu
Jonáková, Lucie ; Netková, Jarmila (vedoucí práce)
Práce hodnotí přírodní a kulturně historické atraktivity na vymezeném území regionu Posázaví, základní a doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu.Analyzuje vhodnost území pro pěší,vodní a cykloturistiku a zkoumá možnosti pro využití území moderními formami turistiky, zejména agroturistikou,turistikou golfovou a incentivní a kongresovou.Zabývá se formami spolupráce při podpoře cestovního ruchu v oblasti a jeho podporou ze strany státu a kraje.
|
|
| |
|
|
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Obecné zásady metodiky. Monitoring zátěží. Závěrečné vyhodnocení
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Král, Jan (Ing.) ; Král, Jan (RNDr.) ; Vítek, Ondřej ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan
Jedním z hlavních prvků, které vstupují do interakce s životním prostředím v Krkonoších, je cestovní ruch. Pro celou řadu aktivit je potřebné znát z kvantitativního i kvalitativního pohledu navštěvovanost konkrétních míst a tras a také vědět, jakým způsobem působí na životní prostředí. Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace je námětem řešeného projektu. Hlavním závěrečným výstupem je model zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoš cestovním ruchem. V průběhu prací byla vymezena – pomocí klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředilo provádění monitoringu vybraných složek ekosystému. Ten vedl k definování nežádoucích dopadů turistické zátěže na přírodní prostředí biosférické rezervace Krkonoše a umožnil vytvořit základní kategorizaci poškození jejích jednotlivých částí. V roce 2004 byly předloženy první dílčí výsledky jednotlivých monitoringů (tj. monitoringu zátěží, botanického monitoringu, hydrologického, hydrogeologického a pedologického monitoringu), konečná analýza získaných datech proběhla v roce 2005.
|
|
|
Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou: Severočeská hnědouhelná pánev. Postrekultivační využití území
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Praha ; R-Princip Most s.r.o., Most ; RNDr. Pavel Trpák ; LARECO, Říčany ; Ing. Jan Sixta, CSc. ; ENKI, o.p.s., Most ; ENVI, s.r.o., Třeboň ; Horáček, Radek ; Vrbová, Marie ; Svoboda, Ivan
Dílčí úkol se zabývá vymezenou oblastí Mostecka. Jeho součástí je analýza zahraničních zkušeností, návrh na vybudování cyklistických stezek a pěších turistických tras včetně turistického autookruhu ve vymezeném území v okolí města Mostu.
|
|
|
Vliv rekreačního využití na stav a vývoj biotopů ve vybraných VCHÚ (CHKO Beskydy‚ Krkonošský národní park‚ CHKO Jeseníky a NP a CHKO Šumava)
Zeidler, Miroslav ; Treml, Václav ; Sedlák, Pavel ; Rauch, Ota ; Pavelčík, Petr ; Nedbalová, Linda ; Maříková, Petra ; Lukavský, Jaromír ; Kuras, Tomáš ; Kovařík, Petr ; Kloubec, Bohuslav ; Husáková, Tereza ; Duchoslav, Martin ; Duchoňová, Petra ; Banaš, Marek ; Hošek, Jan
Zpráva přináší popis stavu řešení projektu po třetím roce jeho trvání (2005). Cílem řešení projektu je kvantifikace vlivu rekreačních aktivit na stav a vývoj ochranářsky hodnotných biotopů ve vybraných horských velkoplošných zvláště chráněných území (Krkonošský národní park, NP a CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy). Projekt je koncipován tak, že pro každé chráněné území byla vybrána skupina nejvýznamnějších typů aktivit, u nichž lze očekávat nejvýraznější vliv na ochranářsky významné fenomény. Pro řešení projektu byla vybrána skupina relativně nezávislých metod zaměřených na různé hierarchické úrovně studovaných jevů a jejich různou povahu (abiotické jevy, biota několika rozdílných taxonomických a ekologických typů). V letošním roce byla věnována pozornost následujícím jevům: 1. společenstva vyšších rostlin, jejich fyziognomie, vitalita (fenologie, kvantitativně-ekologické parametry), druhová kompozice, vývoj v čase, 2. epigeon, 3. indikačně a ochranářsky významné druhy ptáků a ornitocenózy, 4. chemické a hydrobiologické ukazatele povrchových vod, 5. geomorfologické procesy, 6. mikroklimatické charakteristiky, 7. vybrané ekosystémové procesy (rychlost dekompozice celulózy).Terénní práce, zpracování a vyhodnocení dílčích dat proběhly v letošním roce u všech výše uvedených bodů. První část zprávy tvoří body 4 až 7.
|
|
|
Obnova funkce krajiny narušené povrchovou těžbou: Sokolovská pánev. Postrekultivační využití území
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Praha ; R-Princip Most s.r.o., Most ; RNDr. Pavel Trpák ; LARECO, Říčany ; Ing. Jan Sixta, CSc. ; ENKI, o.p.s., Most ; ENVI, s.r.o., Třeboň ; Svoboda, Ivan
Náplní dílčího úkolu 08 je rozšíření využití obnovené krajiny pro lidské aktivity s napojením na stávající, příp. plánovaný fungující systém v okolí lomů a výsypek. Tzn. využití území i pro oddych, rekreaci, turistiku, sport, sportovní rybaření i poučení (naučné stezky), s vazbou na historii. V roce 2001 bylo v rámci sokolovské pánve vybráno jako modelový případ území bývalého lomu Medard - Libík včetně jeho výsypek, bývalého lomu Boden a výsypky Lítov.
|
|
|
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše
Botanický ústav ČSAV, Průhonice ; K+K průzkum, s.r.o., Praha ; KOLPRON CZ, s.r.o., Praha
Jedním z hlavních prvků, které vstupují do interakce s životním prostředím v Krkonoších, je cestovní ruch. Pro celou řadu aktivit je potřebné znát z kvantitativního i kvalitativního pohledu navštěvovanost konkrétních míst a tras a také vědět, jakým způsobem působí na životní prostředí. Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace je námětem řešeného projektu. Hlavním výstupem bude model zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoš cestovním ruchem. V průběhu prací bude vymezena – pomocí vícestupňové klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředí provádění monitoringu vybraných složek ekosystému. Ten povede k definování nežádoucích dopadů turistické zátěže na přírodní prostředí biosférické rezervace Krkonoše a umožní vytvořit základní kategorizaci poškození jejích jednotlivých částí. V roce 2004 byly předloženy první dílčí výsledky monitoringů (tj. monitoringu zátěží, botanického monitoringu, hydrologického, hydrogeologického a pedologického monitoringu.
|
|
|
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Hydrologický, hydrogeologický a pedologický monitoring
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Vítek, Ondřej ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan ; Král, Jan
Činnost v rámci monitoringu spočívala ve sledování vývoje eroze a změn v chemismu povrchové a případně i podzemní vody v závislosti na turistickém ruchu ve vybraných částech Krkonoš. Rozsah prací vycházel ze zkušeností a výsledků získaných v rámci činnosti v I. etapě prací. Získané výsledky z I. etapy prací byly shrnuty ve zprávě „Biosférická rezervace Krkonoše – hydrologický a hydrogeologický monitoring a sledování vývoje eroze – Praha, listopad 2004.“ Ze závěrečné zprávy I. etapy je převzata kapitola „Rešerše nejdůležitější literatury“, která případným zájemcům o další studium problematiky poskytne potřebný přehled co bylo v příslušných vědních oborech publikováno. V této kapitole je rovněž na příkladech ze světa i České republiky demonstrován vliv turistické zátěže na složky životního prostředí.
|
|
|
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Botanický monitoring
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Král, Jan ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan ; Vítek, Ondřej
Tato část projektu se zabývala fytocenologickým výzkumem cestních lemů s cílem provést klasifikaci lemových společenstev, vzniklých jako důsledek budování a údržby cest a provozu na nich a zjistit hlavní trendy ve vývoji vegetace. Cílem botanického monitoringu bylo: 1. Na základě zhodnocení opakovaného šetření stanovit typ a rozsah poškození vegetace, změny druhového složení a rozsahu vegetace, 2. Pomocí aktuálních záznamů vegetace vyhodnotit stupeň antropického ovlivnění různých typů vegetace a podíl alochtonních druhů na sledovaných lokalitách ve vztahu k turistické zátěži, případně zhodnotit potenciální citlivost různých společenstev vůči antropickému tlaku. Výsledky jsou rozděleny do částí: A/ Vizuální hodnocení poškození vegetace v důsledku turistiky, B/ Druhové složení cestních lemů, C/ Syntaxonomické zhodnocení cestních lemů, D/ Krátkodobé změny v druhovém složení cestních lemů, E/ Změny v rozšíření lemové vegetace (mapování pomocí GPS), F/ Změny v rozšíření vybraných druhů rostlin (mapování pomocí GPS), G/ Dlouhodobé změny v druhovém složení cestních lemů.
|
host ::
RSS.