Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 79 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Inženýrskogeologické mapování v regionu Karlovarského a Plzeňského kraje
Chocholoušek, Matyáš ; Rout, Jiří (vedoucí práce) ; Král, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení inženýrskogeologického mapování v měřítku 1: 5 000 na území Plzeňského a Karlovarského kraje (dříve oblast Západočeského kraje). Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části byla vyhotovena rešerše odborné literatury popisující metodiku tvorby inženýrskogeologických map, skládající se z přípravných prací, terénních prací i samotné kompletace celých elaborátů. Dále pojednává o postupném vývoji inženýrskogeologického průzkumu a mapování v průřezu 40. až 90. let 20. století. V praktické části je zpracováno 23 závěrečných, průvodních a průběžných zpráv spolu s mapovými, laboratorními a dokumentačními výstupy. Mapové výstupy v měřítku 1:5 000 byly digitalizovány pomocí softwaru QGIS nástrojem georeferencování v rastrové grafice. Jako podklad pro lícovací body byla použita ortofotomapa a státní mapa z 50. let 20. století.
Identifikace dědičných faktorů ovlivňujících vznik karcinomu pankreatu a dalších solidních tumorů
Král, Jan
Karcinom pankreatu (PDAC) patří mezi nádorová onemocnění s jednou z nejhorších prognóz. Karcinom endometria (EC) je nejčastějším gynekologickým nádorovým onemocněním. Genetické pozadí u nádorových onemocnění je vysoce heterogenní a liší se mezi populacemi. Vyšetřili jsme DNA 226 pacientů s PDAC a 527 pacientek s EC pomocí panelového sekvenování nové generace. Cílové geny jsme rozdělili na hlavní predispoziční geny (11 pro PDAC, 19 pro EC) a ostatní kandidátní geny. Pacientky s EC byly rozděleny do skupin na základě splnění indikačních kritérií k zárodečnému genetickému testování. Použili jsme dvě skupiny populačně specifických kontrol (kontroly bez nádorového onemocnění a populační kontroly). Zárodečné patogenní varianty (PV) v hlavních predispozičních genech byly nalezeny u 18 (8,0 %) pacientů s PDAC. Nejčastěji mutovaným genem byl BRCA2 (50 % nosičů). Signifikantně zvýšené riziko vzniku PDAC bylo u nosičů mutací v genech BRCA1 (OR = 10,4; p = 0,04), BRCA2 (OR = 6,4; p = 0,0009) a CHEK2 (OR = 17,5; p = 0,003). Přítomnost mutace v genech podílejících se na procesech homologní rekombinace byla spojena s lepší dobou přežití pacientů. U pacientek s EC byly zárodečné PV v hlavních predispozičních genech nalezeny v 60 (11,4 %) případech. Nosičky mutací v genech Lynchova syndromu (LS) měly významně...
Identifikace dědičných faktorů ovlivňujících vznik karcinomu pankreatu a dalších solidních tumorů
Král, Jan ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Hojný, Jan (oponent) ; Šeborová, Karolína (oponent)
Karcinom pankreatu (PDAC) patří mezi nádorová onemocnění s jednou z nejhorších prognóz. Karcinom endometria (EC) je nejčastějším gynekologickým nádorovým onemocněním. Genetické pozadí u nádorových onemocnění je vysoce heterogenní a liší se mezi populacemi. Vyšetřili jsme DNA 226 pacientů s PDAC a 527 pacientek s EC pomocí panelového sekvenování nové generace. Cílové geny jsme rozdělili na hlavní predispoziční geny (11 pro PDAC, 19 pro EC) a ostatní kandidátní geny. Pacientky s EC byly rozděleny do skupin na základě splnění indikačních kritérií k zárodečnému genetickému testování. Použili jsme dvě skupiny populačně specifických kontrol (kontroly bez nádorového onemocnění a populační kontroly). Zárodečné patogenní varianty (PV) v hlavních predispozičních genech byly nalezeny u 18 (8,0 %) pacientů s PDAC. Nejčastěji mutovaným genem byl BRCA2 (50 % nosičů). Signifikantně zvýšené riziko vzniku PDAC bylo u nosičů mutací v genech BRCA1 (OR = 10,4; p = 0,04), BRCA2 (OR = 6,4; p = 0,0009) a CHEK2 (OR = 17,5; p = 0,003). Přítomnost mutace v genech podílejících se na procesech homologní rekombinace byla spojena s lepší dobou přežití pacientů. U pacientek s EC byly zárodečné PV v hlavních predispozičních genech nalezeny v 60 (11,4 %) případech. Nosičky mutací v genech Lynchova syndromu (LS) měly významně...
Digital Predistorters with Low-Complexity Adaptation
Král, Jan ; Springer, Andreas (oponent) ; Roblin, Patrick (oponent) ; Götthans, Tomáš (vedoucí práce)
Modern communication systems often require digital predistorters (DPDs), advanced signal-processing units, to satisfy stringent demands on transmitter linearity and efficiency. Nevertheless, DPD significantly increases the hardware and computational complexity of transmitters, which leads to increased power consumption and expenses. Therefore, we propose methods to achieve lower hardware and computational complexity of DPD adaptation. The principle of real-valued feedback samples allows for saving one of two originally-needed feedback analogue-to-digital converters (ADCs), which implies reduced transmitter complexity and power consumption. Furthermore, the hardware and computational complexity can be reduced if the feedback samples for the DPD adaptation are undersampled and carefully selected. The proposed techniques select samples based on histograms and can reduce the required number of feedback samples to a few tens. The provided analyses show approximately 400-times reduced computational complexity achieved by the sample selection and 40-times reduced power consumption of the undersampling feedback ADCs. The real-valued feedback, its undersampling, and sample selection constitute fundamental principles of the proposed DPD adaptation with a level-crossing ADC, which is realised by a simple comparator. Replacing the conventional ADCs with a comparator significantly reduces the design complexity and power consumption. All the proposed and described techniques are accompanied by simulations, usually confirmed by measurements on real hardware, and compared with state-of-the-art methods. The final discussion analyses the limitations, usability and advantages of the proposed techniques. It shows that reducing complexity might not be universally applicable and all the design constraints and specifications must be carefully assessed.
Realizace útočných standardních situací ve fotbale na různých výkonnostních úrovních
Král, Jan ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Krejča, Filip (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na realizaci útočných standardních situací ve fotbale. Konkrétně v soutěžích: divize skupina B, třetí liga skupina A a nejvyšší soutěž, tedy první liga. Rozbor práce je založen na sledování fotbalových utkání ze záznamu. Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních oddílů, a to z teoretického a výzkumného oddílu. Teoretický oddíl je orientovaný na teoretické pojmy, jako jsou herní systémy, herní kombinace, herní činnosti a standardní situace. Ve výzkumném oddílu se nacházejí tyto zkoumané situace: jakým způsobem týmy nejčastěji zahrávají útočné standardní situace, ze kterého místa nejčastěji dochází k rozehrávání útočných standardních situací, který hráč nejčastěji zahrává útočné standardní situace, z jakého prostoru nejčastěji hráči zakončují útočné standardní situace, jaký hráč nejčastěji zakončuje útočné standardní situace, zakončení útočných standardních situací na branku nebo mimo branku ve vybraných českých fotbalových soutěžích, které jsem uvedl výše. Informace z diplomové práce mohou být oporou trenérům při analýze útočných standardních situací jednotlivých týmů, a trenéři pak budou moci vhodně zvolit taktiku při bránění útočných standardních situací. Klíčová slova fotbal, standardní situace, útok, výkonnostní úroveň, střela, centr, přihrávka, útočník
Agresivita podzemní vody a její ovlivnění geologickým prostředím
Štěpán, Jiří ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Malát, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá agresivitou podzemní vody na území dvou listů podrobných inženýrskogeologických map Prahy 1:5000. Cílem práce je snaha o ověření, do jaké míry se horninové prostředí vnitřní Prahy podílí na chemickém složení podzemní vody. K vyhodnocení chemických rozborů je použito mezních hodnot uvedených v platné normě ČSN EN 206 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. Z chemických rozborů, u kterých byly stanoveny agresivní složky (SO4 2- , CO2 a pH) a celková mineralizace, vyplývá, že horninové prostředí se na chemickém složení podzemní vody v zájmovém území podílí velice výrazně. Podzemní voda v ordovických břidlicích je většinou silně mineralizována s vysokým obsahem síranů. V horninovém prostředí převážně obsahující křemence, droby, křemenné a drobové pískovce je podzemní voda méně mineralizovaná, žádná ze složek agresivity není dominantní a zároveň se žádná nevyznačuje příliš zvýšenou hodnotou v porovnání s břidlicemi.
Inženýrskogeologické poměry mostu přes Vltavu na stavbě 519 silničního okruhu kolem Prahy
Polák, Zdeněk ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Havelka, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením inženýrskogeologických poměrů mostu na stavbě č. 519 silničního okruhu kolem Prahy včetně vyšetření stability skalních svahů v místě předpokládané výstavby. Jedná se o přemostění hlubokého erozního údolí Vltavy, na jehož svazích vystupují na povrch horniny svrchnoproterozoického stáří. Na lokalitě byly zhodnoceny pomocí rešerše archivních podkladů, vlastní rekognoskace a laboratorních zkoušek, geologické, hydrogeologické a inženýrskogeologické poměry, které jsou přehledně uvedeny v inženýrskogeologické mapě v měřítku 1:2000 a řezu 1:500. Jako podklad pro vyhodnocení stability skalních svahů sloužila podrobná dokumentace skalních výchozů. Samotné vyšetření stability proběhlo pomocí klasifikace Slope Mass Ratting a Marklandova testu pro stereografickou projekci. Na výstupech práce je souhrnně popsán horninový masiv včetně mapy stability skalních svahů v měřítku 1:500 a popsány základové poměry uvažovaného mostu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 79 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 KRÁL, Josef
13 Král, Jakub
1 Král, Jan (Ing.)
1 Král, Jan (RNDr.)
1 Král, Jaromír
8 Král, Jaroslav
2 Král, Jindřich
12 Král, Jiří
4 Král, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.