|
|
Ekologická a taxonomická struktura subaerických nárostů zelených řas na jehlicích nahosemenných dřevin
Zelená, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Aero-terestrické řasy tvoří zřetelné biofilmy na různých přírodních i člověkem vytvořených površích. Jejich taxonomická diverzita je značná, ale dosud zřejmě ne zcela prostudovaná, i když se jí v poslední době věnuje zvýšená pozornost. Studium diverzity těchto řas je ztíženo morfologickou podobností zástupců nejběžnější třídy Trebouxiophyceae, kteří nejčastěji tvoří kokální stélky. Proto se ke studiu těchto zástupců velmi často volí molekulárně genetické metody. Kromě druhové diverzity je studována i ekologie těchto řasových společenstev, jejich prostorová diverzita, sezonalita. Ve své práci jsem se zaměřila na dva aspekty mikrobiálních biofilmů rostoucích na jehlicích tisu červeného. V první studii jsem hodnotila množství řas vyskytujících se v biofilmech na jehlicích v rámci pražského městského ekosystému v souvislosti s kvalitou ovzduší. Jde o první studii takového typu v malém měřítku, přičemž se ukázalo, že by tyto biofilmy mohly sloužit jako bioindikátory kvality ovzduší v městských oblastech, reflektující různé koncentrace oxidů dusíku a polétavého prachu. Ve své druhé studii jsem zkoumala taxonomickou diverzitu těchto biofilmů ve dvou evropských regionech. Doposud totiž nevznikla taxonomická studie řas z tohoto specifického habitatu. Zaznamenali jsme poměrně veliké množství řasových taxonů...
|
|
|
Temporální změny genetické a morfologické diverzity křemičitých zlativek (Stramenopiles, Chrysophyceae)
Tučková, Kateřina ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Temporální dynamika na malé časové škále je velmi zajímavou oblastí výzkumu. Většinou jsou temporální studie dělány na škále v řádu měsíců či let. Mikroorganismy mají však mnohem kratší generační dobu a jejich změny se tudíž mohou odehrávat i na mnohem menší časové škále. Zároveň téměř žádná z temporálních studií nejde na druhovou úroveň a většinou se drží na úrovni tříd. To, že se mění dynamika druhů v rámci dní víme z pozorování, ale nebylo to nikdy řádně ověřeno. Pro studium změn na této jemné úrovni byly vybrány rody Mallomonas a Synura ze třídy Chrysophyceae. Tyto dva rody se vyznačují tvorbou křemičitých šupin na povrchu svých buněk, podle kterých jsou dobře morfologicky určitelné na druhovou úroveň. Jelikož je však určování druhů pomocí mikroskopu starou ale však tradiční metodou, byla použita i nová molekulární metoda pro určování druhů na lokalitě, tj. metabarcoding. Ukázalo se, že tyto metody přináší pro popis společenstva zlativek podobné výsledky. Zároveň se potvrdilo, že temporální dynamika probíhá na úrovni druhů, ale i na úrovni sekcí u rodu Synura. Následně se podařilo přiřadit k temporálním změnám ve společenstvu enviromentální faktory, které je způsobují. Klíčová slova: temporální dynamika na malé časové škále, Chrysophyceae, Synura, Mallomonas, transmisní elektronová mikroskopie,...
|
|
|
Biotechnologický potenciál řas a sinic z chladných prostředí
Faško, Adam ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Vítová, Milada (oponent)
Se zvýšením zájmu o biopaliva vzrostlo povědomí o biotechnologickém potenciálu řas a sinic a ve veřejném prostoru probíhá diskuse o dalších možných způsobech využití těchto mikroorganismů. Řasy a sinice z chladných prostředí v rámci svých adaptačních strategií disponují výjimečnými vlastnostmi. Cílem této práce je zhodnotit, zda je možné těchto vlastností využít v biotechnologiích. V práci jsem se zaměřil na tři nejčastěji diskutované oblasti využití řas a sinic z chladných prostředí: produkce polynenasycených mastných kyselin, barviv a antioxidantů a čištění odpadních vod. Na základě dostupné literatury jsem dospěl k závěru, že řasy a sinice adaptované na chlad mohou v určitých podmínkách předčít mesofilní druhy co do produkce požadované látky nebo odběru živin z média. Zásadní vliv na míru využití těchto mikroorganismů bude mít selekce vhodných kmenů, optimalizace podmínek kultivace a aplikace metabolického inženýrství a syntetické biologie.
|
|
|
Detekce nízkých chronických koncentrací olova (Pb) pomocí změn ve struktuře morfologické plasticity experimentálních kultur krásivek
Pilíková, Alena ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Olovo je pro organismy čistě toxicky působící těžký kov, který nemá žádnou známou biologickou funkci. Běžně je vázán v minerálech v zemské kůře a není tak pro organismy dostupný. Sekundárně se ale do prostředí dostává postupným uvolňováním ze sedimentu, kam se dostal v minulosti v souvislosti s historickým působením člověka hlavně v období po průmyslové revoluci. Za určitých podmínek, především v prostředí s nízkým pH, se pak stává ve vodních ekosystémech pro organismy dostupným. Zelené řasy patřící k rodu Desmidiales se ukazují být k přítomnosti olova v prostředí citlivější než jiné organismy. Mohou reagovat již při nižších koncentracích, nicméně toxicita se často projevuje především na změnách v morfogenezi, a nikoli na životaschopnosti buněk. Na základě předešlé studie s druhem Micrasterias compareana jsem zjišťovala, jak se budou na gradientu nízkých chronických koncentracích olova chovat další vybrané druhy této fylogenetické skupiny. Zvolila jsem Micrasterias radians a Euastrum humerosum jako fylogeneticky bližší a vzdálenější druh. Testovala jsem citlivost a charakter změn v morfologii a souvislost mezi koncentrací a celkovou plasticitou populace pomocí metod biologické analýzy tvaru (geometrické morfometriky). Zajímalo mě, zda by některý z vybraných druhů mohl být vhodným bioindikátorem...
|
|
|
Exploring the diversity of snow algae using polyphasic approach
Procházková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Karsten, Ulf (oponent) ; Hoham, Ronald (oponent)
Sněžné řasy způsobují zabarvení sněhu v pomalu tajících sněhových polích v horských a polárních oblastech. Přestože jsou vynikajícími modely pro studium života v extrémně chladném prostředí, naše dosavadní porozumění taxonomické rozmanitosti, geografického rozšíření a rozmanitosti fyziologických strategií sněžných řas v přizpůsobení se jejich drsnému prostředí jsou pouze částečná. Tato práce se věnuje zeleným řasám z řádu Chlamydomonadales a v jednom případě zlativkám z řádu Hibberdiales. V práci byl použit integrativní přístup k charakterizaci druhů včetně sekvenování několika molekulárních markerů (18S rDNA, ITS2 rDNA, rbcL) za účelem odhalení genotypu a odvození fylogenetické příbuznosti druhů. Pomocí světelné a elektronové mikroskopie byly popsány detailní struktury povrchu buněčné stěny a vnitrobuněčného uspořádání. Kromě toho byly sledovány profily mastných kyselin a pigmentů, aby se získal nový pohled na úpravu metabolických drah těchto řas. Rychlá měření světelných křivek byla použita pro odhad světelných preferencí fotosystému II. Bylo prokázáno, že jedna z hlavních řas způsobujících fenomén červeného sněhu je monofyletická linie v rámci skupiny Chlamydomonadales (článek I), byl popsán nový rod Sanguina se dvěma blízce příbuznými druhy S. nivaloides a S. aurantia. Pomocí molekulárních...
|
|
|
Diversity of microalgae from extreme habitats: linking phylogeny and ecology
Barcyte, Dovile ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Dvořák, Petr (oponent) ; Bock, Christina (oponent)
in Czech Diverzita mikrořas z extrémních habitatů není zcela prozkoumaná, což je zřejmě způsobeno omezeným úsilím, které bylo dosud věnováno sběru vzorků z často nehostinných prostředí, spolu s komplikovanou taxonomií a systematikou řas. Zejména v málo prozkoumaných extrémně kyselých (pH < 3.0) a polárních habitatech se mohou vyskytovat nové, dosud nepopsané druhy. Cílem této disertační práce bylo polyfázické studium řasových kmenů z extrémních stanovišť s nízkým pH, s nízkým pH v kombinaci s vysokými teplotami a z polárních oblastí. Práce je zaměřena na kokální zelené řasy z třídy Trebouxiophyceae (rody Coccomyxa a Watanabea), monadoidní zelené řasy z třídy Chlorophyceae (Chloromonas a příbuzné rody) a saccodermní zelené řasy z třídy Zygnematophyceae (rod Cylindrocystis). Dále se zabývá kokálními ruduchami z třídy Cyanidiophyceae (rod Galdieria). Hlavní metody výzkumu získaných řasových kmenů zahrnovaly světelnou a transmisní elektronovou mikroskopii a Sangerovo sekvenování jaderných a chloroplastových molekulárních markerů. Jaderné (18S rDNA) a plastidové (rbcL) sekvence byly použity na rekonstrukci fylogenetických stromů a na vyhodnocení taxonomického postavení studovaných organismů. Porovnání modelů sekundární struktury jaderné ITS2 rDNA jako vysoce variabilního molekulárního markeru sloužilo...
|
|
|
Variabilita v produkci extracelulárních fosfatáz dominantních druhů fytoplanktonu šumavských jezer
Novotná, Jana ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Phosphorus (P) is considered as the most frequently limiting factor for phytoplankton growth in freshwater environments. One of the ways, how to solve the lack of P in algae and cyanobacteria, is the production of extracellular phosphatases. Extracellular phosphatase activity (PA) of phytoplankton at the single cell level was investigated in three acidified mountain lakes - Čertovo, Prášilské and Plešné in the Bohemian Forest (Czech Republic) from May to September 2007. PA of phytoplankton was detected directly at the site of enzyme activity using the fluorescence labelled enzyme activity technique (FLEA) and epifluorescence microscopy. The FLEA technique is based on colourless substrate ELF phosphate (ELFP) that is converted by enzymatic hydrolysis to the insoluble fluorescent product ELF alcohol (ELFA), which marks the site of PA. This thesis is divided into two parts. The first part (in Czech) is aimed at a general comparison of PA of phytoplankton in the three Bohemian Forest lakes. PA was characteristic for dinoflagellates Gymnodinium uberrimum, Gymnodinium sp. and Peridinium umbonatum that were ELFA labelled in all lakes almost during the whole season. Other species (e.g. Carteria sp., Chlorogonium fusiforme or Synura sp.) were active either in only one of lakes or in some samples. PA was...
|
|
| |
|
| |
|
|
Chladová adaptace sněžných řas: úloha změn ve složení mastných kyselin
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Sněžné řasy se jako typicky extremofilní skupina nabízí jako modelové organismy pro studium přizpůsobení se k životu na hranici fyziologických možností. Dosud není jasné, jakým způsobem je na molekulární úrovni u těchto mikrorganismů zajištěna optimalizace fungování fotosyntetických procesů v podmínkách blízkých 0 řC, často za velmi vysoké intenzity záření. Cílem této práce bylo zjistit teplotní a světelná optima růstu dvou dosud málo prozkoumaných kmenů a zmapovat složení mastných kyselin ve vybraných psychrofilních a psychrotrofních kmenech z rodů Chloromonas a Chlamydomonas (Chlamydomonadales, Chlorophyta) ze sbírek UTEX, CCCryo a sběrů na území Evropy včetně České republiky a Slovenska. Tato práce popisuje pomocí metody zkřížených gradientů optimální teplotní a světelné podmínky dvou kmenů sněžných řas izolovaných z lokalit v Krkonoších, které se vyznačují odlišnými ekologickými podmínkami. Kmen Chloromonas reticulata Luční pochází z alpinského pásma a jeho růstové charakteristiky jej řadí mezi psychrotrofní řasy vyžadující vysokou intenzitu záření. Druhým testovaným kmenem byl Chloromonas pichinchae Meandry z lesního prostředí, který lze též označit za psychrotrofní, ale na rozdíl od předešlého kmene rostl v širokém rozmezí ozářenosti, včetně velmi nízkých hodnot. Hlavním cílem práce bylo...
|
host ::
RSS.