|
|
Možnosti pracovního uplatnění osob s mentálním postižením
BRABCOVÁ, Kateřina
V současné době existuje široký rozsah možností pracovního uplatněné, které mohou osoby s mentálním postižením využít. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké možnosti mají osoby s mentálním postižením na trhu práce. Teoretická část obsahuje definice mentálního postižení, statistiky, klasifikaci osob s mentálním postižením, pracovní uplatnění, zaměstnávání osob s mentálním postižením a legislativu. Nedílnou součástí teoretické části jsou možnosti, kde se osoby s mentálním postižením mohou uplatnit. Praktická část se zaměřuje na realizaci výzkumu. K výzkumu byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se záměrným cíleným výběrem pracujících osob s lehkým mentálním postižením. Přínosem bakalářské práce je především informovat veřejnost, že lidé s mentálním postižením jsou uplatnitelní na trhu práce. Bakalářská práce slouží také jako přehled možností pro osoby s mentálním postižením při výběru vhodného pracovního místa. Z výzkumu respondentů bylo zřejmé, že osoby s lehkým mentálním postižením jsou velice dobře uplatnitelné na trhu práce a vzhledem k výběru zaměstnání se většina z nich nesetkala s diskriminací. Zaměstnání osoby s lehkým mentálním postižením naplňuje a rozvíjí jejich osobnost, často chtějí mít pocit, že někam patří a společnost je přijímá. Pomocí pracovního uplatnění získávají respondenti určité postavení ve společnosti.
|
|
|
Mladí dospělí s poruchou autistického spektra a jejich pracovní uplatnění
KOLÁŘOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá pracovním uplatněním osob s poruchou autistického spektra. Cílem bakalářské práce je přiblížení problematiky uplatnění na trhu práce u osob s PAS a zároveň popsání specifik v oblasti zaměstnávání osob s PAS a výsledky nadále propojit s potencionálními zaměstnavateli a seznámit širší veřejnost s pozitivy zaměstnávání osob s PAS. K naplnění výše uvedeného cíle byl využit kvalitativní výzkum. S touto zvolenou strategií byl výzkumný vzorek vybrán přes instituce, které se věnují problematice PAS. Prvním výzkumným vzorkem jsou rodiče a děti s poruchou autistického spektra a dalším výzkumným vzorkem jsou pracovníci v oblasti sociálního začleňovaní. Data byla získávána metodou dotazování, technikou polořízeného rozhovoru. Posléze byla tato data vyhodnocena pomocí otevřeného kódování s následnou kategorizací dat. Z výsledků vyplývá, že osoby s PAS nemají příliš mnoho zkušeností v pracovním uplatnění a jako jeden z hlavních důvodů uvádějí zaměstnavatele a mínění široké veřejnosti. Zaměstnavatelé nejsou příliš nakloněni nabízení pracovní pozice osobám s poruchou autistického spektra i přes to, že jim mohou nabídnout množství výhod, jak ekonomických, tak osobnostních. Tato bakalářská práce a její poznatky mohou být přínosné jako upozornění pro širší veřejnost a odborníky zajímající se o problematiku PAS. Za další přínos je možné považovat zvýšení informovanosti a ponětí zaměstnavatelů o zaměstnatelnosti osob s PAS - resp. faktory a specifika, jež se váží se zaměstnáváním těchto jedinců. Jako poslední bych zmínila také přínos pro organizace ve využití nových poznatků z praxe.
|
|
|
Pracovní rehabilitace a pracovní uplatnění osob se zrakovým postižením
KÁCOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá tématem pracovní rehabilitace a pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením. Cílem diplomové práce je zmapovat příležitosti pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením a zmapovat jaké instituce napomáhají těmto osobám uplatnit se na trhu práce. Dalším cílem je popsat jak tyto instituce spolupracují a jakým způsobem zde probíhá pracovní rehabilitace. Teoretická část je zaměřena na popis základních pojmů jako jsou: anatomie a fyziologie zraku, zrakové funkce, nejčastější postižení zraku a jejich klasifikaci. Dále je zde popsán vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti člověka, rozdíl mezi vrozeným a získaným postižením na vývoj osobnosti a akceptace zrakového postižení. Teoretická část dále stručně popisuje sociální služby pro osoby se zrakovým postižením a jejich vzdělávání. Poslední část teoretické práce je věnována zaměstnávání osob se zrakovým postižením, jsou zde popsány bariéry na trhu práce pro osoby se zrakovým postižením, národní a mezinárodní legislativa zaměstnávání osob se zdravotním postižením, nástroje a opatření k podpoře zaměstnávání zrakově postižených osob a v neposlední řadě jsou zde popsány složky koordinované rehabilitace se zvláštním zřetelem na složku pracovní rehabilitace. Empirická část je zaměřena na výzkum a na získání odpovědí na stanovené výzkumné otázky: 1. Jaké jsou možnosti pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením? 2. Na jaké bariéry narážejí nejčastěji lidé se zrakovým postižením při snaze uplatnit se na trhu práce? 3. Jak probíhá pracovní rehabilitace v institucích, které ji poskytují? Pro výzkum byla zvolena kvalitativní strategie, jako metoda sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Metodou záměrného výběru přes instituce byl vybrán výzkumný soubor, který tvořili čtyři informanti, tři ženy a jeden muž, ve věku od 25 do 47 let. Pro analýzu dat byly zvoleny prvky metody zakotvené teorie s technikou otevřeného kódování. Z výzkumu vyplívá, že lidé se zrakovým postižením se, i přes mnohá podpůrná opatření, na trhu práce setkávají s celou řadou bariér, kvůli kterým je pro ně obtížné nalézt smysluplné zaměstnání. Díky službě pracovní rehabilitace a dostupnosti vhodných rekvalifikačních kurzů mají osoby se zrakovým postižením mnohem vyšší šanci uplatnit se na trhu práce v oboru, který je baví a naplňuje.
|
|
| |
|
|
Systém péče o jedince s hluchoslepotou v České republice
Obselková, Gabriela ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobami s hluchoslepotou a jejich životem. Práce zjišťuje, jak funguje v České republice systém péče o tyto jedince a jak jsou samotní uživatelé s touto péčí spokojeni. Úvodní, teoretická část práce přináší základní informace o problematice duálního senzorického postižení, vysvětluje samotný pojem "hluchoslepota", popisuje její klasifikaci, etiologii i diagnostiku. Pozornost je rovněž věnována několika základním pilířům péče o osoby s hluchoslepotou, tedy komunikaci, vzdělávání, sociálním službám, pracovnímu uplatnění, socializaci, pomůckám, atd. Další část práce tvoří vlastní výzkumné šetření, jež bylo realizováno pomocí dotazníků s cílem zjistit, jak je v České republice realizována péče o jedince s hluchoslepotou a jak ji hodnotí někteří uživatelé. Výsledky šetření přinášejí osobní poznatky jedinců s hluchoslepotou o službách, organizacích a pomůckách, o jejich frekvenci využití a dostupnosti. Klíčová slova Duální senzorické postižení, hluchoslepota, chráněné bydlení, komunikační systémy, organizace, osoby se zrakovým a sluchovým postižením, pomůcky, pracovní uplatnění, sociální péče, vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti klientů doléčovacích center v Praze s uplatněním na trhu práce
Pavlovská, Amalie ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Background: V zahraničí je téma pracovní uplatnitelnosti (bývalých) uživatelů návykových látek ve výzkumné oblasti poměrně početně zastoupeno, v České republice se mu však dosud mnoho prací nevěnovalo. Jeho průkopníci se pak nezaměřovali specificky na cílovou skupinu klientů doléčovacích center, kteří jsou pracovnímu procesu nejblíže. Cíle: Ve spolupráci se třemi pražskými doléčovacími centry (Drop In, Magdaléna, SANANIM) a Pracovní a sociální agenturou SANANIM zmapovat a popsat pracovní zkušenosti jejich klientů na trhu práce. Dalším cílem je vytvořit typologii klientů v DC z hlediska jejich aktuální ne/zaměstnanosti. Výstupem je návrh souboru doporučení, jak se vyvarovat chyb na trhu práce. Metody: Ke sběru dat byly využity kvantitativní i kvalitativní metody výzkumu, tedy jak vlastní dotazník pro zmapování fungování klientů na trhu práce, tak rozhovory pro detailní popis typů klientů. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování a následně popisné statistiky. Veškeré etické otázky byly dodrženy. Soubor: Základní soubor tvořili všichni aktuální klienti uvedených doléčovacích center v Praze. Pro zařazení do výběrového souboru bylo třeba, aby osoba byla aktuálním klientem některého z DC, měla během doléčování alespoň jeden kontakt s reálným trhem práce a dala souhlas s účastí ve studii....
|
|
|
Perspektiva uplatnění lidí se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce
Janáčová, Pavlína ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce. Teoretická část se zabývá pojmy vztahujícími se ke zdravotnímu postižení, invaliditě, zdravotnímu znevýhodnění, věnuje se významu pracovního uplatnění pro člověka se zdravotním znevýhodněním, problematice zaměstnanosti a ukotvení práva na práci v mezinárodním a v českém právním řádu. Empirická část má za cíl vyhodnotit postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jejich motivy a zkušenosti. V rámci bakalářské práce bude prováděn kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru mezi zaměstnavateli ve třech vybraných okresech Středočeského kraje.
|
|
|
Využití ergoterapie u osob s mentálním postižením v sociálně terapeutické dílně
Javůrková, Monika ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ergoterapií u osob s mentálním postižením v sociálně terapeutické dílně. Práce obsahuje základní poznatky o problematice mentálního postižení, popisuje sociálně terapeutickou dílnu, charakterizuje ergoterapii jako jednu z možných terapií, která se uplatňuje při práci s osobami s postižením. Získávání nových dovedností v dílně přispívá k rozvoji a zachování schopností osob s mentálním postižením. To napomáhá ke zvýšení kvality jejich života. Hlavním cílem bakalářské práce je prezentovat konkrétní ergoterapeutický program vybraných klientů, který je zaměřený na rozvoj kognitivních funkcí a jemné motoriky. Na příkladu dvou klientů se středně těžkým mentálním postižením jsem ukázala, jak rozdílný může být přínos ergoterapie v jednotlivých případech. Pro jednoho klienta šlo o smysluplné trávení času a zlepšování jemné motoriky a u druhého spíše o osvojení technologického postupu výroby, který by mohl využít při možném budoucím pracovním uplatnění. V tomto konkrétním případě se mi potvrdila nutnost dlouhodobější péče pro klienty s mentálním postižením, aby si osvojili potřebné dovednosti. Klíčová slova - mentální retardace, mentální postižení, sociálně terapeutická dílna, ergoterapie, ergoterapeutický program, pracovní uplatnění
|
|
|
Možnosti pracovního uplatnění ergoterapeutů v sociálních službách
Voborníková, Simona ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Simona Voborníková Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D. Název bakalářské práce: Možnosti pracovního uplatnění ergoterapeutů v sociálních službách Abstrakt bakalářské práce: Východiska: Ergoterapie nalézá široké uplatnění kromě zdravotnictví také v sociálních službách. V České republice tato oblast dosud nebyla nijak blíže mapována. V rámci sociálních služeb je značný problém s úhradou zdravotnických pracovníků, ergoterapeuti se potýkají také s nejednotnou oficiální pozicí v rámci sociálních služeb. Cíl: Cílem práce je zmapovat a popsat současnou situaci uplatnění ergoterapeutů v sociálních službách v České republice. Pro naplnění cíle jsou zvoleny čtyři otázky bakalářské práce. Metodika: Je sestaven strukturovaný dotazník určený všem ergoterapeutům pracujícím v oboru ergoterapie v České republice, který je rozesílán on-line formou. Dotazník se dělí na hlavní dvě části. Je sestaven tak, aby se pomocí něho daly zodpovědět otázky bakalářské práce. Výsledky: Je získáno 265 odpovědí od respondentů. Výsledky dotazníku jsou detailně zpracovány pomocí popisné statistiky, grafů a tabulek. Téměř polovina respondentů uvádí působení v sociálních službách. Jsou zjištěny typy sociálních služeb, ve kterých se ergoterapeuti uplatňují, jejich oficiální pracovní pozice,...
|
host ::
RSS.