|
|
Styl divadelních her Arnošta Goldflama
Denková, Magdaléna ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Práce představuje Arnošta Goldflama jako autora divadelních her se svébytným postavením v české kultuře. Shrnuje základní poznatky o povaze a stylu dramatických textů a na jejich základě se zabývá stylovou a jazykovou analýzou omezené části jeho díla, původních dramatických textů. Vychází z korpusu dvanácti her, které reprezentují tento druh autorovy tvůrčí práce od 80. let do nedávné doby. Za cíl si klade stanovit jejich základní charakteristické rysy a jazykové prostředky podílející se na struktuře a smyslu jednotlivých her. Na základě rozboru prostředků stylové výstavby z jednotlivých rovin a oblastí jazyka definuje nejvýraznější společné stylové rysy všech zahrnutých textů a také autorův vývoj v oblasti užívání jazyka a utváření stylu. Goldflamova divadelní práce je charakteristická nejen výběrem témat, ale i způsobem jejich jazykového a inscenačního podání. Tvůrčí činnost autora je stále neuzavřená, práce nabízí pohled pouze do vybrané oblasti jeho práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Intertextovost v žánru novinového komentáře
Matějková, Michaela ; Schneiderová, Soňa (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
V bakalářské práci se zabývám intertextovostí v žánru novinového komentáře. Teoretická část je věnována vývoji a pojetím teorií studujících intertextovost. V této části se také věnuji žánru analytického slohu publicistiky - komentáři - jeho vzniku a ustálení jako samostatného útvaru a také charakteristickým rysům. Materiál k praktické části práce jsem excerpovala z denního tisku v jeho elektronické podobě, a to v období od srpna roku 2012 do března roku 2014. Konkrétně jsem se zaměřila na Mladou frontu Dnes a Lidové noviny. Z analýzy materiálu vyplynulo, že autoři velmi častým užíváním intertextovosti uplatňují svůj všeobecný rozhled, propůjčují tomuto žánru silně osobitý ráz, vyjadřují subjektivní hodnocení a získávají pozornost recipienta. Intertextové odkazy se v komentářích, a to napříč všemi tématy, objevují zpravidla již v titulku komentáře. Jejich nejčastější formou je aluze, citace či parafráze. Jako zdroje pretextů slouží předlohy literární, filmové, hudební, dále rčení a přísloví, případně odkazy biblické.
|
|
| |
|
|
Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010)
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
disertační práce: Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010) Václav Nekvapil, 2013 Cílem této práce je analyzovat a typologizovat francouzský společenský diskurs o izraelsko- palestinském konfliktu odrážející vybrané názory, zájmy, postoje a hodnoty spojované se současným židovstvím a židovskou diasporní identitou a následně je porovnat s oficiálním politicko-diplomatickým diskursem prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho. Práce na základě metody typologizace a následně kritické diskursivní analýzy rozčleňuje společenský diskurs týkající se problematiky izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2000- 2010 do tří základních pozic: republikánské, antiimperialistické a neokonzervativní. Práce dále pojednává vztah vrcholných představitelů V. francouzské republiky k Izraeli a postoje k nim ze strany židovské komunity. Práce se také zaměřuje na proměny samotné židovské komunity ve Francii, a to jak v souvislosti s religiozitou, demografií, imigrací severoafrických Židů, tak s ohledem na proměňující se vztah k sionismu a Státu Izrael. Podle čtyř hlavních tematických os je v práci následně hlouběji analyzována argumentace zastánců jednotlivých ideových pozic. Na tématu tzv. povinnosti paměti (devoir de mémoire) zkoumáme morální argumentaci dotýkající se památky...
|
|
|
Ozvěny Ovidiových Proměn
Stašová, Ema ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem této práce je porovnat vybrané epizody Ovidiovy epické básně Proměny se třemi díly moderní literatury, jež obsahují zřetelné téma proměny, a v rámci tohoto srovnání sledovat intertextuální vztahy, závislost a inovaci ovidiovských motivů. Na základě komparace starověkého a moderního textu je zkoumáno, které motivy zůstávají navzdory stoletím, jež je od sebe dělí, konstantní a které se naopak vyvíjejí a významově posouvají. Zároveň je učiněn pokus tato díla interpretovat z méně obvyklého úhlu - prizmatem Proměn. Hlavními zkoumanými ovidiovskými postavami jsou Teiresiás, Dafné, Hyakinthos, Orfeus, Ceres, Íkaros, Kallistó a Íó.
|
|
|
The Influence of Virginia Woolf on Contemporary British Fiction in selected works by Pat Barker, Toby Litt and Ian McEwan
Kocianová, Tereza ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Hlavní pozornost této bakalářské práce je zaměřena na fenomén vlivu Virginie Woolfové na současnou literaturu (prózu). Cílem práce je poukázat na častý výskyt Virginie Woolfové v současných dílech britských autorů, ať už fyzicky nebo skrze pro ni charakteristická témata a literární styl. Konkrétní příklady jsou převzaty z románů Life Class (2007) a Toby's Room (2012) od Pat Barkerové, Finding Myself (2003) od Tobyho Litta a Soboty (2005) od Iana McEwana. Práce se také soustředí na uvádění nalezených odkazů na Virginii Woolfovou do souvislostí s jejím sociálním, kulturním a pracovním prostředím. Modernistické strategie, narativní techniky a témata typická pro díla Woolfové jsou srovnávány se strategiemi, technikami a tématy užitými ve vybraných románech. Klíčová slova: Virginia Woolfová, Modernismus, Bloomsburský kroužek, Aluze, Intertextualita, Témata, Narativní strategie
|
|
|
Postmoderna v díle Enrique Vila-Matase
Grabec, Jan ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá dílem španělského spisovatele Enrique Vila-Matase. Text je nejprve zaměřen na jeho osobu a poté na historické zasazení autora do španělského, hispanoamerického a světového kontextu literatury. Jelikož je Enrique Vila-Matas v mnoha ohledech téměř ukázkovým postmoderním autorem, je zajímavé sledovat paralely v jeho narativních přístupech s náhledy různých sociologů a filosofů na skutečnost, jako například v případě francouzského filosofa Francise Lyotarda. Vila-Matas je přímým dědicem takzvaného metaliterárního pojetí přístupu k literatuře - literatura o literatuře - jehož genezi můžeme ve španělsky psané próze najít u Jorge Luise Borgese. Tento způsob psaní si je velice blízký s literárními teoriemi Jacquese Derridy nebo Julie Kristevy. Myšlenky těchto autorů jsou na Vila-Matasovo dílo lehce aplikovatelné z toho důvodu, že svojí podstatou jsou si prakticky identické, či lépe řečeno, ve Vila-Matasově díle nalezneme tyto teorie fikčně zapracované. V této části práce je kladen důraz mimo jiné také na pojem intertextuality, pojem velmi příznačný pro Vila-Matasovo dílo. Poslední část práce se zabývá rozborem několika prozaických ukázek z Vila-Matasova díla. Celkem byly vybrány tři tituly, o nichž lze říci, že Vila-Matasovu tvorbu do jisté míry reprezentují. Jedná se o tato díla:...
|
|
| |
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
host ::
RSS.