|
|
Četba naučných textů na 1. stupni ZŠ a aktivity na podporu četby
Vrňáková, Alena ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
NÁZEV: Četba naučných textů na 1. stupni ZŠ a aktivity na podporu četby AUTOR: Alena Vrňáková KATEDRA (ÚSTAV) Katedra české literatury VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Ondřej Hausenblas ABSTRAKT: Cílem této diplomové práce je pohled na čtenářskou gramotnost a rozvoj kritického myšleni při výuce naučných textů. V této souvislosti se zmiňuji o pojmu čtenářská gramotnost ve vztahu k RVP ZV a o podmínkách pro rozvíjení čtenářství a o základních motivačních principech při této výuce, jako je osobnost učitele a cíle a pravidla výuky aktivizačních metod. Důraz rovněž kladu na způsob, jak dosáhnout lepšího porozumění při čtení daných textů, a na vypracování přehledu výukových metod k rozvíjení kritického myšlení. V praktické části jsem se soustředila na vytvoření dostatečného množství výukových materiálů naučných textů zpracovaných metodami kritického myšlení a modelu učení EUR a ověření těchto materiálů ve výuce. Součástí ověření je i monitoring deseti žáků 4. třídy na základní škole Vrchotovy Janovice, kde pracuji. KLÍČOVÁ SLOVA: Naučné texty, čtení, čtenářství, porozumění, rozvoj čtenářství
|
|
|
Výskyt dyslexie u osob ve výkonu trestu v ČR
Kejřová, Kateřina ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Studie se zabývá výskytem dyslexie u osob ve výkonu trestu odnětí svobody v České republice. V jejím rámci je zmapována i situace čtenářských a písemných dovedností v této populaci. Na základě výsledků mnohých zahraničních výzkumů, poukazujících na určitou souvislost mezi dyslexií a kriminalitou, které tato tvrzení potvrzují zjištěním vyššího výskytu diagnózy dyslexie u odsouzených, byl uskutečněn výzkum i v českém vězeňském prostředí (konkrétně ve věznice Horní Slavkov). Výzkumný vzorek čítal 113 respondentů v prvním kole sběru dat, ve věkovém rozpětí 22 - 65 let, kteří splňovali podmínky českého občanství, české národnosti a českého mateřského jazyka. Do druhého kola sběru dat postoupilo 62 respondentů, u kterých byl zkoumán možný výskyt dyslexie. Data byla snímána pomocí baterie složené z Ravenových standardních progresivních matic, anamnestického dotazníku, rozhovoru, z diagnostické baterie zaměřené na problematiku specifických poruch učení u adolescentů a dospělých a testu rychlého jmenování. Výsledky výzkumu signifikantně prokázaly několikanásobně vyšší výskyt dyslexie než v běžně populaci, tj. 34 % jedinců s dyslexií ve výzkumném vzorku. Výsledky výskytu dyslexie u odsouzených jsou srovnatelné s výsledky ze zahraničních studií. Mimo to až 84 % respondentů uvedlo spontánně v rozhovoru určité...
|
|
|
Proměny konceptu gramotnosti
Lišková, Martina ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Dvořáková, Miroslava (oponent)
Práce je v nována prom konceptu gramotnosti. P edstavuje p t nejd ležit jších koncep ních rámc . Jedná se o míru negramotnosti, funk ní gramotnost, koncept Paula Freira, New literacy studies a rámec informa ní gramotnosti. Gramotnost že být definována jako schopnost tení a psaní, jako sada základních dovedností nebo jako kompetence. Díky vlivu OECD je dominantním koncep ním rámcem funk ní gramotnost, která je pojatá jako kontinuum a je zam ená p evážn na ekonomické výstupy. Vliv OECD posílila zejména mezinárodní m ení IALS, ALL, PIAAC, PISA a LAMP. Vlivná jsou též m ení TIMSS a PIRLS organizace IEA. Práce shrnuje nejd ležit jší kritické p ipomínky k metodologii i interpretaci výzkum OECD. P ibližuje trendy v aktivitách OECD, UNESCO a Evropské unie. Na základ sociokulturního p ístupu navrhuje n kolik doporu ení, jak by ke gramotnosti a jejímu m ení mohly p istupovat státy a organizace. Práce vychází z materiál organizací UNESCO, OECD, IEA, WB, dále z dokument Evropské unie a z prací zahrani ních i domácích výzkumník .
|
|
|
Porozumění čtenému u dětí 2. třídy v analyticko-syntetické metodě a genetické metodě čtení
Rabenhauptová, Lucie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na porozumění čtenému textu u žáků druhých tříd základních škol. Je rozdělená na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy mapující danou problematiku, jako čtení, čtenářská gramotnost, porozumění čtenému textu; představeny jsou také výukové metody (analyticko-syntetická a genetická). Prostor je věnován i mapování diagnostických možností čtení s porozuměním v poradenských zařízeních ve školství. Závěr části je věnován seznámení s projektem Třístupňového modelu péče a s výsledky zkoušky čtení, které byly analyzovány v práci P. Barešové (2009, 2010). V praktické části bylo hlavním cílem provedení analýzy výkonu dětí v polovině druhé třídy v nově konstruované zkoušce čtení s porozuměním (Pokorná, Wolfová, Kucharská, in Kucharská, 2011). V testu byly žákům předkládány tři typy úkolů (označování hranic slov, doplňování chybějících slov do textu a potvrzování pravdivosti tvrzení ve vztahu k obrázku). Sběr dat byl proveden v rámci ověřovacího projektu Třístupňového modelu péče, který byl realizován IPPP (do šetření bylo zapojeno 345 žáků ze 7 škol ze tří oblastí - Praha, jižní a střední Čechy, Morava). Provedená analýza sebraných dat měla ukázat případné rozdíly mezi skupinami žáků vyučovaných analyticko-syntetickou a genetickou...
|
|
|
Náboženská gramotnost
Kaucká, Jitka ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce "Náboženská gramotnost" si klade za cíl zmapovat a definovat nový pojem náboženská gramotnost, popsat žádoucí náboženskou gramotnost v závislosti na věku a uvést základní přehled prvků, které ji vytváří. Práce se týká náboženské gramotnosti na poli katolického křesťanství. Nejprve je zařazeno pojednání o pojmu gramotnost obecně, jsou vymezeny jeho úrovně, druhy, hlavní činitele a hlediska posuzování. Dále je pojednáno o gramotnosti kulturní, o vzdělávání jako o jejím formování a o vztahu mezi kulturou a křesťanstvím. Poté s využitím obsahu pojmů obecné a kulturní gramotnosti následuje vlastní definice náboženské gramotnosti. Náboženská gramotnost je v práci vymezena ze dvou úhlů pohledu, které se vzájemně prolínají, tj. z pohledu znalostního a z pohledu praktického. Je pojednáno o náboženské gramotnosti v obou oblastech v jednotlivých věkových obdobích - v dětství, v mládí a v dospělosti. Pro každou věkovou skupinu jsou charakterizovány vhodné stimuly rozvoje gramotnosti a aktivity v životě farnosti. Klíčová slova: gramotnost, dítě, mládež, dospělí, duchovní život, náboženské znalosti
|
|
|
Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti v prostředí speciální mateřské školy
ČERMÁKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá podporou předčtenářské gramotnosti u dětí v mateřské škole speciální, která vzdělává děti s mentálním postižením lehkého a středně těžkého stupně a k němu přidružené postižení v oblasti zrakového, sluchového vnímání, poruch řeči a PAS- poruchy autistického spektra. Teoretická část vymezí pojem gramotnost, funkční gramotnost a dále podrobněji objasňuje předčtenářskou gramotnost a její podporu ve speciální mateřské škole. Výzkumná část je zaměřena na dílčí diagnostiku a následný cílený rozvoj pěti dětí z konkrétní mateřské školy speciální a některých dovedností spojených se čtenářskou gramotností.
|
|
|
Čtenářství a jeho význam na základní škole
HOULÍKOVÁ, Ivana
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem čtenářství a jeho funkcí ve výchovně-vzdělávacím procesu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část pojednává o problematice gramotnosti, zabývá se pojmy čtení, četba a čtenářství, samotným čtenářem a faktory ovlivňujícími dětské čtenáře. Praktická část obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření na téma Čtenářství a oblíbenost knih na druhém stupni základní školy. Dále popisuje tematický plán hodin literární výchovy, snahu připravit a motivovat žáky k povinné četbě.
|
|
|
Plavecká gramotnost žen z hlediska sebezáchrany
Vokurková, Eva ; Miler, Tomáš (vedoucí práce) ; Břečková, Gabriela (oponent)
Název práce: Plavecká gramotnost žen z hlediska sebezáchrany Cíle práce: Získat a analyzovat údaje o úrovni plavecké gramotnosti a sebezáchranných dovedností žen ve věkovém rozmezí 18 - 72 let, zda je ovládají a umějí využít. Metody práce: Rešerše odborné literatury, tvorba dotazníku, realizace dotazníkového šetření, vyhodnocení dat a grafická prezentace výsledků. Výsledky práce: Analýza plavecké gramotnosti a sebezáchranných dovedností žen. Klíčová slova: gramotnost, pohybová gramotnost, plavecká gramotnost, sebezáchrana, tonutí
|
|
|
Mediální gramotnost studentů gymnázií v oblasti sociálních sítí
Duben, Otakar ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Bibliografický záznam DUBEN, Otakar. Mediální gramotnost studentů gymnázií v oblasti sociálních sítí. Praha, 2012. XX s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Radim Wolák. Abstrakt Diplomová práce "Mediální gramotnost studentů gymnázií v oblasti sociálních sítí" se zaměřuje na analýzu mediální gramotnosti studentů 1. - 3. ročníku vyšších gymnázií a klade si za cíl definovat znalosti, které tato sociální skupina potřebuje pro bezpečné a uvědomělé používání sociálních sítí. Pro zpracování tématu byla použita kvalitativní analýza formou focus groups a následně kvantitativní výzkum na vzorku 220 studentů jednoho pražského gymnázia. V práci jsou podrobně popsány analyzované vzorce chování teenagerů v tomto prostředí a nejčastější chyby, kterých se při používání této rychle se rozvíjející mediální platformy dopouštějí. Práce se soustředí také na témata, která s mediální gramotností na sociálních sítích úzce souvisí, tedy na používání těchto sítí jako spolehlivého informačního zdroje, bezpečného komunikačního nástroje a také náplně volného času a neopomíjí ani osvětlení častých negativních jevů souvisejících s rozvojem sociálních sítí. Samostatná kapitola je věnována jak historii...
|
|
|
Knihy, které máme znát, a jak je máme znát
Čepelová, Hedvika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Práce se zabývá konceptem "knih, které máme znát" z pohledu sociologické teorie Pierra Bourdieua. Zaměřuje se na "knihy, které máme znát" v souvislosti se studiem a studovaným oborem. Analyzuje podmínky akademické půdy jakožto pole, roli studijní literatury jako "knih, které máme znát" v tomto poli, zabývá se tím, kdo tyto knihy určuje, jak s nimi lze zacházet a vzájemnými vazbami mezi tímto. Popisuje také význam těchto "knih, které máme znát" mimo pole akademické půdy a jejich vznik v souvislosti s veřejným míněním a specifickým kontextem. Zabývá se také faktory, které určují, jak se subjekt "rozhoduje" dané knihy "znát". Empirický rámec práce představují současné podmínky českého vysokého školství, k jejichž popisu bylo využito legislativních předpisů, analytických dokumentů a výzkumných zpráv, stejně jako strategických a politických dokumentů.
|
host ::
RSS.