|
|
Proces hodnocení zaměstnanců v organizační složce příspěvkové organizace
Březinová, Pavlína ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce má charakter případové studie a její obsah jsem zaměřila na procesy hodnocení, vzdělávání a odměňování zaměstnanců v organizační složce příspěvkové organizace. V úvodní části věnuji pozornost názorům odborníků na personální řízení s akcentem na sledované oblasti. Zvláštní důraz kladu na proces hodnocení, jeho metody, hodnotící kritéria, klasifikaci, osobnost hodnotitele a vlastní průběh setkání hodnotitele s hodnoceným. Dále jsem se zaměřila na vzdělávání a odměňování pracovníků jako na procesy navazující na hodnocení. V oblasti vzdělávání mě zajímal pohled odborníků na identifikaci potřeb vzdělávání, jeho plánování a vyhodnocování výsledků. Na odměňování jsem nahlížela jako na jeden z nejefektivnějších nástrojů motivování pracovníků v souvislosti s převedením hodnocení na odměňování. V aplikační části diplomové práce jsem provedla hloubkovou analýzu stávající úrovně procesu hodnocení a procesů na něj navazujících - vzdělávání a odměňování pracovníků ve sledované organizační složce. Pro získání relevantních dat jsem použila dvě metody: analýza dokumentace a rozhovory. Údaje získané z písemných dokumentů a rozhovorů jsem porovnávala s poznatky získanými z odborné literatury. Interpretací analyzovaných dat vznikly výstupy, které se staly východiskem pro navržení postupů v oblasti...
|
|
|
Formativní hodnocení ve výuce na 1. stupni základní školy
Kopecká, Jana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Formativní hodnocení ve výuce na 1. stupni základní školy pojednává zejména o hodnocení, jímž učitel poskytuje žákům cílenou radu, a to ve chvíli, kdy lze jejich výkon ještě zlepšit. Jde o velmi časté hodnocení žákova pokroku. První část diplomové práce se věnuje školnímu hodnocení a charakterizuje jeho různé typy, formy i prostředky. Po zasazení formativního hodnocení do kontextu hodnocení školního se práce zabývá vymezením tohoto pojmu a blíže vysvětluje jeho historii, různá pojetí a zejména pak specifikuje využití formativního hodnocení ve školní praxi. Část textu týkající se strategií formativního hodnocení blíže objasňuje pojmy jako například zpětná vazba, práce s chybou, dotazování či vrstevnické hodnocení. Velká část práce je věnována technikám sloužícím formativním účelům, které mohou plnit funkci zásobníku cenných nápadů a rad pro učitele, jak v hodině s žáky pracovat, jak hodnotit. Druhá část diplomové práce je věnována empirickému výzkumu hodnocení dvou učitelek vlastivědy a českého jazyka, literatury na prvním stupni vybrané základní školy. Prostřednictvím případové studie je zkoumáno, jakým způsobem učitelé na prvním stupni základní školy hodnotí, zda a jak uplatňují formativní hodnocení a jak se liší reflektování hodnocení ve třídě učiteli a žáky. Klíčová slova: školní...
|
|
| |
|
|
Subjektivní hodnocení úrovně anglického jazyka u vysokoškolských studentů pedagogických a ekonomických oborů: využití metody ukotvujících vinět
Hourová, Kateřina ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá využitím metody ukotvujících vinět při zjišťování úrovně anglického jazyka u vysokoškolských studentů. V teoretické části jsou popsány možnosti měření jazykové úrovně, stručný popis Evropského referenčního rámce pro jazyky a vysvětlena metoda ukotvujících vinět. Jsou zde také zmíněny práce jiných autorů, kteří tuto metodu v různých odvětvích (včetně pedagogiky) používají. Samostatná kapitola je věnována sebehodnocení a obdobným synonymům, jak se využívají v praxi a ve výzkumech. Praktická část představuje výsledky vlastního výzkumu, který se zabýval porovnáním sebehodnocení a objektivních znalostí u studentů pedagogických a ekonomických oborů. Práce dokládá různorodost v používání sebehodnotících škál, podhodnocování studentů a odlišnost výsledků sebehodnocení před korekcí a po korekci pomocí ukotvujících vinět. Dále je ukázáno, že záleží na pořadí sebehodnotící položky a vinět v dotazníku, kdy umístění ukotvujících vinět za sebehodnocení se projevilo jako vhodnější.
|
|
|
Metoda ukotvujících vinět: sebehodnocení znalosti informačních a komunikačních technologií
Hrabák, Jan
Tato práce představuje možnosti a přínos využití metody ukotvujících vinět v pedagogice ve spojení s informačními a komunikačními technologiemi. Jedná se o vůbec první využití metody ukotvujících vinět v této oblasti. V teoretické části tato práce seznamuje s pracemi jiných autorů, ve kterých probíhal výzkum s použitím sebehodnotících otázek, s výzkumy, ve kterých byla použita metoda ukotvujících vinět a s výzkumy, ve kterých byla metoda ukotvujících vinět použita v pedagogice. Praktická část obsahuje výsledky vlastního výzkumu, které ukazují různorodost sebehodnocení vědomostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií u žáků prvních a druhých ročníků středních odborných škol. Práce prokazuje výraznou subjektivitu v sebehodnocení žáků, různé užívání škály respondenty a účelnost využití metody ukotvujících vinět v této oblasti. Především ukazuje zcela odlišné sebehodnocení žáků různých oborů, různých pohlaví, atd. před korekcí a po korekci metodou ukotvujících vinět.
|
|
|
Sebehodnocení na 1.stupni ZŠ se zaměřením na integrované žáky
Dudová, Zdeňka ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je členěna do dvou hlavních částí. První teoretickou část tvoří vymezení pojmu sebehodnocení se zaměřením na jeho význam, formy a faktory provázející jeho zavádění do výuky. Dále zde nalezneme poznatky z odborné literatury, analyzující vztah hodnocení a sebehodnocení směrem k individualizaci. Druhá praktická část má charakter akčního výzkumu a jejím cílem je sledování průběhu zavádění sebehodnocení u konkrétního žáka se specifickou poruchou učení. Sledování probíhá ve dvou různých vzdělávacích prostředích a hledá možnosti sebehodnocení. Prakticky popisuje, jak naučit integrovaného žáka sebehodnotit. Celkově práce potvrzuje, že zkoumaný žák dokáže sebehodnotit svoji práci a popisuje v jakých krocích. Klíčová slova hodnocení, sebehodnocení, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, integrovaný žák, popisný jazyk, kritérium hodnocení, indikátor kvality, formy sebehodnocení, akční výzkum
|
|
|
Rozvoj dovednosti sebehodnocení žáků od 1. do 2. ročníku ZŠ
Durníková, Radka ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Tomková, Anna (oponent)
Diplomová práce má teoreticko-výzkumný charakter. Teoretická část je zaměřena na prezentaci poznatků z oblasti školního hodnocení a sebehodnocení žáků, vymezuje základní pojmy, typy, formy a funkce hodnocení a sebehodnocení, soustředí se především na možnosti a strategie rozvoje dovednosti sebehodnocení žáků na počátku školní docházky. Ve výzkumné části jsou formulovány cíle, výzkumné otázky a metody zkoumání. Jsou prezentovány výsledky výzkumu zabývajícího se dlouhodobým mapováním rozvoje dovednosti sebehodnocení žáků od počátku 1. do poloviny 2. ročníku základní školy. Část výzkumu je věnována konkrétním strategiím třídního učitele pozorovaných žáků, které pozitivně ovlivňují rozvoj dovednosti sebehodnocení žáků, a možnosti zapojení rodičů do procesu rozvoje sebehodnocení jejich dítěte při společných konzultacích mezi učitelem, žákem a rodiči.
|
|
|
Metoda ukotvujících vinět: sebehodnocení znalosti informačních a komunikačních technologií
Hrabák, Jan ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
Tato práce představuje možnosti a přínos využití metody ukotvujících vinět v pedagogice ve spojení s informačními a komunikačními technologiemi. Jedná se o vůbec první využití metody ukotvujících vinět v této oblasti. V teoretické části tato práce seznamuje s pracemi jiných autorů, ve kterých probíhal výzkum s použitím sebehodnotících otázek, s výzkumy, ve kterých byla použita metoda ukotvujících vinět a s výzkumy, ve kterých byla metoda ukotvujících vinět použita v pedagogice. Praktická část obsahuje výsledky vlastního výzkumu, které ukazují různorodost sebehodnocení vědomostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií u žáků prvních a druhých ročníků středních odborných škol. Práce prokazuje výraznou subjektivitu v sebehodnocení žáků, různé užívání škály respondenty a účelnost využití metody ukotvujících vinět v této oblasti. Především ukazuje zcela odlišné sebehodnocení žáků různých oborů, různých pohlaví, atd. před korekcí a po korekci metodou ukotvujících vinět.
|
|
|
Hodnocení a sebehodnocení ředitelek mateřských škol
Francová, Hana ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Lisnerová, Romana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením a sebehodnocením ředitelek mateřských škol. Mapuje kritéria zřizovatelů pro hodnocení práce ředitelek mateřských škol. Další oblast výzkumu je vlastní hodnocení ředitelek. Vychází z teoretických vědomostí, praktických zkušeností a výsledků empirického výzkumu. Soustředí se na zmapování systému hodnocení ředitelek vybraných mateřských škol. Klíčová slova: Hodnocení, sebehodnocení, kritéria
|
|
|
Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka
Volfová, Kamila ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Vítečková, Michaela (oponent)
Teoreticko empirická diplomová práce "Role učitele v procesu utváření sebepojetí žáka" má za cíl prozkoumat téma sebepojetí z perspektivy osob podílejících se na výchovně vzdělávacím procesu. Především z hlediska osobnostně sociálního rozvoje, jehož podstatnou složkou je vývoj sebepojetí žáka. Zkoumá možnosti a meze pedagogické praxe a snaží se nalézt určitá východiska a doporučení, která mohou učitelům pomoci lépe zvládnout nároky, které současná společnost na výchovu dětí klade. Zároveň se snaží dát učitelům k dispozici nástroj, kterým by jednoduše a efektivně zjistili úroveň své práce na rozvoji sebepojetí svých žáků.
|
host ::
RSS.