|
|
Němci na Slovensku během druhé světové války
Stachová, Monika ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Minářová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na německé obyvatelstvo žijící na území Slovenska během druhé světové války. Krom toho zkoumá, jakým způsobem se po vyhlášení slovenské autonomie proměňovalo jeho postavení a jakou roli přitom sehrávala Deutsche Partei vedená Franzem Karmasinem. Tato politická strana se snažila o utvoření společné karpatoněmecké identity a kontrolu veškerého německého společenského života. Práce analyzuje na příkladu politiky, hospodářství, kultury či školství, jak se jí dařilo naplňovat tento ambiciózní záměr a zda byla úspěšná v získávání sympatií slovenských Němců a Němek. Následně se věnuje i dopadům druhé světové války, retribučnímu soudnictví a složitému vyrovnávání se s nacistickou minulostí.
|
|
|
The Portrayal of the Female Experience of the Second World War in Sarah Waters's The Night Watch
Fialová, Lucie ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazením zkušeností žen za druhé světové války v románu Noční Hlídka (2006) od současné britské spisovatelky Sarah Waters. Teoretická část popisuje společensko-historické pozadí románu se zvláštním zřetelem k ženské zkušenosti za druhé světové války v různých oblastech, jako je jejich rodinný život, pracovní příležitosti a každodenní život během bombardování Londýna. Zvláštní pozornost je také věnována popisu ženské zkušenosti s interrupcí během války a životního stylu leseb. Práce dále představuje teoretické vymezení neo-historického žánru, jehož je román představitelem, a stručně uvádí román v kontextu dalších děl Sarah Waters, za účelem vytvoření teoretického základu pro analýzu. Praktická část se opírá o část teoretickou a zkoumá, jak fiktivní zobrazení ženské zkušenosti koresponduje s nastíněnou realitou. Zároveň se práce zamýšlí nad tím, jak Sarah Waters využívá druhou světovou válku ve svém fiktivním příběhu a které prvky se rozhodla vyzdvihnout. Dále rozebírá důvody, které Waters ke zdůraznění těchto prvků v románu vedou a jak to odpovídá neo- historickému žánru. KLÍČOVÁ SLOVA Sarah Waters; Noční Hlídka; Ženská zkušenost; Druhá světová válka; Blitz; Velká Británie; Neo-historický žánr; Interrupce; Homosexualita
|
|
|
Návraty volyňských Čechů a jejich asimilace, se zvláštním zřetelem k Vyškovsku
Martinková, Dagmar ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent) ; Vlček, Radomír (oponent)
V 2. polovině 19. století odešlo do carského Ruska hledat nový život asi 15 000 Čechů. Nejvíce se jich usadilo ve Volyňské gubernii, kde zakoupili půdu, založili české vesnice, rozvinuli pěstování chmele. V první světové válce volyňští Češi podpořili vznik československých legií a mnozí do nich vstoupili. Po této válce se několik stovek Čechů vrátilo do vlasti. Během druhé světové válce se Češi opět zapojili do odboje a vytvořili základ 1. československého armádního sboru. Po válce se většina přihlásila k reemigraci. Češi na Volyni poznali jaký je sovětský komunismus, perzekuce, kolektivizace, nebo i ukrajinský nacionalismus. Návrat do vlasti nebyl pro ně lehký a jejich repatriaci provázely těžkosti. Nesouhlasili s nastupujícím komunistickým režimem a varovali před ním obyvatelstvo Československa. Mnoho volyňských Čechů bylo komunistickým režimem sledováno a vězněno. Pro dějiny volyňských Čechů nebo jejich "dějinný příběh" byla vždy specifická láska k vlasti a tvrdá práce.
|
|
|
Média a jejich řízení v letech 1945-1955 na Plzeňsku
Kosnarová, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Média a jejich řízení v letech 1945 - 1955 na Plzeňsku" pojednává o řízení médií na Plzeňsku v rámci historického kontextu prvního desetiletí od konce druhé světové války. Začíná obnovením tisku novin v květnu 1945 a zřízením plzeňského rozhlasu. Sleduje obnovení novinářské organizace v Plzni, včetně poválečné očisty. Popisuje rostoucí vliv komunistické strany na řízení médií na Plzeňsku do února 1948, kdy komunistická strana definitivně přebírá politickou moc v Československu. Po tzv. Vítězném únoru se zabývá další vlnou očisty novinářské organizace v Plzni a zastavením nekomunistických tištěných médií. Seznamuje s postupem znárodňování tiskáren a novými úkoly, vytyčenými novinářům a sdělovacím prostředkům vládnoucí stranou. Nakonec představuje období první poloviny 50. let, kdy dochází k dalším omezením vydávání novin a další reorganizaci znárodněných tiskáren na Plzeňsku. Popisuje zřízení a aktivity Hlavní správy tiskového dohledu v rámci řízení tištěných médií a rozhlasu na Plzeňsku. Jedná se o historickou studii, která chce přiblížit dosud méně zmapovanou část dějin české žurnalistiky. Základní součástí pramenů pro její vznik jsou písemné archivní materiály ze zkoumané doby, uložené ve fondech Národního archivu České Republiky v Praze, Státního oblastního archivu v Plzni a...
|
|
|
Protinacistický odboj v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945
Švadlenková, Jana ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Diplomová práce s názvem Protinacistický odboj v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945 se zaměřuje na protinacistický odboj za druhé světové války, konkrétně ve východních Čechách, v okrese Rychnov nad Kněžnou. Úvodní část práce stručně shrnuje situaci v Protektorátu Čechy a Morava a protinacistický odboj obecně, jeho hlavní střediska včetně vedoucích osobností a událostí, které jsou s ním spojené. V dalších kapitolách práce sleduje situaci v okrese Rychnov nad Kněžnou v letech 1939-1945. K tomu jako zdroj poslouží především záznamy z kronik. Prostor je dále věnován i odbojovým skupinám, které na tomto území působily. Konkrétně na jejich činnost, působení a osobnosti, včetně jejich návaznosti na další odbojové skupiny. Zde budou jako pramen využity mimo jiné i písemně zaznamenané vzpomínky členů odboje. Dále se práce zaměřuje na situaci po roce 1945 - zde jsou jedním ze zdrojů potvrzení o odbojové činnosti, které začaly být vydávány po druhé světové válce. Stanoveným cílem práce je představit organizaci protinacistického odboje v této oblasti, v okrese Rychnov nad Kněžnou, v období Protektorátu Čechy a Morava. Ukázání statečnosti obyčejných lidí v této oblasti, kteří se do odboje aktivně zapojili, i když věděli, jaká rizika to může mít pro ně i pro jejich rodiny. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Využití metod a technik dramatické výchovy ve výuce vlastivědného tématu historie místa, kde žiji.
Křížová, Martina ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce ověřuje možnosti využití technik a metod dramatické výchovy při práci učitele 1. stupně základní školy ve výuce vlastivědného tématu. Je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části nejprve charakterizuje dítě mladšího školního věku a jeho specifika, zaměřuje se na tělesný, psychický, citový, sociální vývoj a vývoj jeho poznávacích procesů. V dalších kapitolách vymezuje pojmy výchova a vzdělání. Dále teoretická část seznamuje s pojmem dramatická výchova. Popisuje pohled na výchovu a dramatickou výchovu v průběhu historie. Blíže seznamuje s metodami, technikami, principy a cíli dramatické výchovy. Uvádí jednotlivé formy dramatické výchovy ve vzdělávání. Podrobně popisuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Dramatická výchova. Věnuje se osobnosti učitele a jeho profesním předpokladům. Jedna kapitola teoretické části je věnována informacím o historických událostech místa - vlastivědnému tématu výuky a popisu čerpání informací a sběru dat. Praktickou část tvoří plán pěti výukových bloků, ve kterém se děti prostřednictvím využití technik a metod dramatické výchovy seznamují s historií místa, kde žijí, a s osudy místních občanů v období druhé světové války. Hlavním cílem výuky bylo probudit v dětech touhu po poznání, motivovat je k pokládání otázek a uvědomění...
|
|
|
Vimperk v letech 1938 - 1945
Dalíková, Jana ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Práce se zabývá dějinami města Vimperka v období mezi lety 1938 a 1945. Zakládá se na studiu archivních dokumentů v příslušných archivech v České republice a sekundární literatury k danému tématu. První část práce obsahuje souhrn literatury a pramenné základny pro ni použité. Následuje uvedení do historie města před rokem 1938, navazující pak dobou druhé světové války. Tyto kapitoly jsou doplněny o stručné vylíčení mezinárodněpolitické situace a průběhu válečných operací, což pomáhá zasadit události ve městě do širšího dějinného rámce. Hlavní část práce popisuje dění ve Vimperku ve válečných letech, což je založeno převážně na studiu archivních dokumentů. Většina obyvatel na tomto území mluvila německým jazykem a deklarovala stejnou národnost. V roce 1938 byly oblasti nazývané "Sudety" připojeny k hitlerovskému Německu. Brzy následovala druhá světová válka, kdy museli místní muži narukovat do německé armády a mnozí z nich se konce války nedočkali. Civilní obyvatelé žili ve zhoršujících se podmínkách. Na jaře roku 1945 se zde také nacházely tisíce uprchlíků, což ještě ztěžovalo situaci. Dění ve městě se stále více omezovalo na udržování stavu, všechno řídily nacistické organizace. Blížící se válečná fronta způsobila, že se německá správa ve městě zhroutila a zástupci města vyjednali jeho předání...
|
|
|
Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století
Musilová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století analyzuje kritiky a recenze děl vybraných tří českých autorek, které se věnují tematice druhé světové války z různých úhlů pohledu - Kateřiny Tučkové, Aleny Mornštajnové a Květy Legátové. Cílem práce je zjistit, jak díla hodnotí literární kritici a recenzenti v českých médiích. Analyzovány byly kritické texty z kulturních a literárních časopisů a portálů (Tvar, Host, A2, Literární noviny, iLiteratura.cz) a tisku s obecným zaměřením, deníků a týdeníků (Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Novinky.cz, Týden) a Českého rozhlasu. Teoretická část práce vymezuje pojem literární kritika, představuje biografii autorek se zaměřením na jejich literární tvorbu a historii pro tuto práci stěžejních kulturních periodik. Také zasazuje do kulturně-historického kontextu postavení současných českých autorek v literatuře. Praktická část interpretuje jednotlivá díla a posléze se věnuje analýze jejich kritických ohlasů. Analyzovány nejsou jen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň textů a schopnost komplexního přístupu k literárnímu dílu. Součástí práce jsou rovněž rozhovory s Kateřinou Tučkovou a Alenou Mornštajnovou, kde odpovídají mimo jiné na otázky ohledně kritiky svých románů.
|
|
| |
|
|
Dolní Počernice na konci druhé světové války
Zimmermannová, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá novodobou historií pražské městské části Dolní Počernice. Konkrétně je zaměřená na poslední měsíce druhé světové války. Cílem je shrnout a popsat vybrané období a všechny důležité události, které mu předcházely. V práci je velmi okrajově zahrnuto i dění v sousedních obcích. Je zde popsána například také odbojová činnost v Dolních Počernicích v průběhu druhé světové války a její významné osobnosti nebo zde nalezneme informace o náletech probíhajících na konci války v Protektorátu, či podrobný popis posledních válečných dnů. Ke splnění cíle byla využita kompilativní metoda z archivních materiálů a odborné literatury nebo také pomohly k napsání práce osobní poznatky z rozhovorů s některými pamětníky této doby. Práce byla napsaná také za účelem praktického využití v dolnopočernických vzdělávacích institucích např. během hodin občanské výchovy nebo dějepisu. Klíčová slova: Druhá světová válka, historie, odboj, Dolní Počernice
|
host ::
RSS.