|
|
Filosofie Sørena Kierkegaarda a její využití ve výuce filosofie na středních školách
Jarolímková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá filosofií Sørena Kierkegaarda z pohledu budoucí učitelky. První část práce podává teoretický přehled základních myšlenek dánského filosofa, založený na komparaci s dalšími významnými filosofy. Druhá část pak nabízí rozbor možného využití Kierkegaardovy filosofie při výuce na středních školách. V této části jsou přesně vymezeny výukové cíle pokrývající klíčové kompetence stanovené v Rámcově vzdělávacím programu pro gymnázia a konkrétní postupy v hodinách, které umožňují jejich dosažení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Why Truth Matters? Arendt and Foucault on Truth-telling in Post-Truth Age.
Zhou, Haolin ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
Hannah Arendt and Michel Foucault have been controversial with their radical position on their conception of truth. With the rise of post-truth politics, scholars argue that Hannah Arendt and Michel Foucault have contributed to the rise of post-truth politics. In this thesis, the author defends both Hannah Arendt and Michel Foucault. The author argue Arendt's and Foucault's alternative readings on truth have provided significant insights in the post-truth age. Abstrakt Hannah Arendtová a Michela Foucaulta byli s jejich postojem k jejich pojetí pravdy kontroverzní. Se vzestupem postpravdové politiky vědci tvrdí, že právě Hannah Arendtová a Michela Foucaulta přispěli k jejímu vzniku. V této práci autor obhajuje Hannah Arendtovou i Michela Foucaulta. Autor tvrdí, že alternativní čtení Arendta a Foucaulta o pravdě poskytly významné postřehy o postpravdovém období. Keywords Hannah Arendt, Michel Foucault, Truth, Post-truth, Truth-telling, Socrates Klíčová slova Hannah Arendtová, Michela Foucaulta, Pravda, Post-pravdivém, Pravdě, Sókratés Title Why Truth Matters? Arendt and Foucault on Truth-telling in Post-truth Age Název práce Proč na pravdě záleží? Arendt a Foucault o pravdě v post-pravdivém věku.
|
|
|
Sókratovský dialog a myšlení
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Sókratovský dialog a myšlení" je vhledem do života a filosofie antického myslitele Sókrata a bližším seznámením se s jeho pojetím dialogu, prostřednictvím kterého se zjevuje pravda. Celá práce je psána se snahou o zdůraznění smyslu jeho filosofie v kontrastu s dnešním upřednostňováním asertivního způsobu komunikace, který častokrát vyúsťuje až k eristické dialektice. Cílem této bakalářské práce je především popsat Sókratovu jedinečnou metodu dialogu a inspirovat případného mladého čtenáře, studenta střední školy či jeho pedagoga. Nejprve se práce věnuje Sókratově životu a následně se zabývá hlavními rysy Sókratovy filosofie. V další části se zaobírá termínem dialog a jeho sókratovským pojetím. V závěru práce je pojednáno o pedagogickém přínosu sókratovské metody dialogu a o jeho použití ve výuce. KLÍČOVÁ SLOVA Sókratés, Platón, dialog, dialektika, myšlení, výuka
|
|
| |
|
|
Smrt a nesmrtelnost duše podle Platóna
JOKLOVÁ, Veronika
Práce se bude zabývat hlavně tématem nesmrtelnosti duše tak, jak ji chápal Sókratés. V práci je vysvětleno, proč je duše nesmrtelná a neumírá společně s tělem. Také, proč je důležité pečovat o duši a neposlouchat potřebám těla, což souvisí s posmrtným životem. Dále práce zmiňuje převtělování duše, dokud se znovu neopeří. Práce také vykládá, jak Sókratés na smrt pohlížel, proč ji chápal pozitivně a dokonce se na ni těšil. Také popisuje, proč je smrt vysvobozením, ale také proč je špatné páchat sebevraždu. Dále zmiňuje posmrtná místa, kam se duše odebírají po smrti. A také se zmíním o chápaní boha a jeho starost o člověka.
|
|
|
Sokratovské tázání jako východisko péče o duši u Jana Patočky
Matuška, Štěpán ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Veselý, Jindřich (oponent)
Práce se zabývá tématem sókratovského tázání jako východiska péče o duši v Patočkových textech z období 30.-50. let 20. století. Toto téma je v práci rozděleno do tří větších souvislých celků. První část se zabývá Patočkovým porozuměním sókratovské péči o duši jako dějinnému mravnímu sebeutváření člověka majícímu ráz negativně orientovaného transcensu, který není předurčen ideově, nýbrž je ve svém směru distance od předmětnosti spojen s motivem vědění nevědění o posledním dobrém. Druhá část této práce se zabývá Patočkovým porozuměním Platónovi jako tvůrci metafyzického myšlení, v jehož jádru stojí již zmíněná negativně orientovaná zkušenost sókratovského mravního obratu. Tuto zkušenost původně nezpředmětnělého horizontu však Platón dle Patočkovy interpretace zpředmětňuje jako svět věčných idejí. Patočka jako svůj ústřední interpretační motiv této zkušenosti do svého výkladu Platóna vkládá Heideggerem inspirovaný pojem Bytí, který má nejblíže k Platónově Ideji Dobra ležící za všemi předěly jsoucnosti (ἐπέκεινα τῆς οὐσίας). Poslední část práce se týká Patočkova vlastního pokusu porozumět Platónově Ideji nepředmětným způsobem. Přestože je takto pochopená Idea vyprázdněna od jakéhokoli kladného obsahu, svou mocí distance od předmětného člověku umožňuje zkušenost svobody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Platónský motiv" v Patočkově filosofii
Jíra, Petr ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Cajthaml, Martin (oponent)
1 Abstrakt Hlavním cílem disertační práce je výklad "platónského motivu" v Patočkově filosofii jako jednotně strukturovaného myšlenkového pohybu, přítomného v Patočkově myšlení od třicátých do sedmdesátých let. Motivací k takto pojaté interpretaci je obecná otázka vztahu moderního myšlení k evropské filosofické tradici. Práce se snaží ukázat, že Patočkovo myšlení umožňuje odcizení evropského člověka k vlastním duchovním a kulturním kořenům jednak spatřit, jednak překonat. Práce má pět kapitol. První čtyři kapitoly interpretují sókratovské a platónské motivy v Patočkově filosofii chronologicky od třicátých do sedmdesátých let (Patočkova filosofie třicátých let; filosofie Věčnosti a dějinnosti; negativní platonismus; filosofie péče o duši a Evropy). Pátá kapitola obsahuje výklad hlavní otázky práce, tj. otázky jednoty "platónského motivu" v Patočkově díle. Tuto otázku řeší práce ve třech interpretačních krocích. V prvním jsou Patočkovy sókratovsko-platónské motivy zjednodušeny výkladem tří vůdčích myšlenek, které chápeme jako myšlenky shrnující "platónský motiv" v Patočkově díle: myšlenky chórismu, transcendence a péče o duši. V druhém interpretačním kroku je jako společné jádro těchto myšlenek zaveden protiklad "danost-svoboda", který chápeme jako polaritu dvou základních možností lidského bytí, jejíž napětí...
|
|
| |
host ::
RSS.