|
|
Mediální obraz programů politických stran KDU-ČSL, SPOZ, Suverenity a Strany zelených po volbách do PS PČR 2010
Marek, Vojtěch ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce představuje a analyzuje mediální obraz politických programů stran KDU-ČSL, Strany práv občanů Zemanovci, Suverenity a Strany zelených po volbách v roce 2010 v pořadech médií veřejné služby České televize a Českého rozhlasu Politické spektrum a Dvacet minut Radiožurnálu. V teoretické části práce je nejprve představen vztah médií veřejné služby a politické sféry společně s různými přístupy ke studiu a zkoumání médií veřejné služby. Jsou popsány koncepty zpravodajství v médiích veřejné služby obecně i specificky v českém prostředí. Práce obsahuje též popis konceptů řízení vysílání médií veřejné služby. Dále jsou představeny koncepty nestrannosti, objektivity a vyváženosti v médiích veřejné služby. Poslední oblastí teoretické části práce je představení politických programů zkoumaných stran a zkoumaných pořadů. Po představení metodologie obsahuje praktická část výsledky a popis autorova výzkumu. Závěrečná část práce pak obsahuje interpretaci výsledků a doporučení pro další výzkum.
|
|
|
Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém / Českém rozhlase
Suchan, Jan ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce "Proměny profese pracovníka zpravodajské směny v Československém/Českém rozhlase" popisuje vznik a vývoj zpravodajské směny v Československém a Českém rozhlase i pracovní náplně jejích zaměstnanců v závislosti na technologickém vývoji, hlediscích ideologických i organizačních, objemu a struktuře zpravodajského obsahu. Práce zachycuje už období od roku 1923, kdy zpravodajství Radiojournalu připravovala Česká tisková kancelář, především se pak zaměřuje na dobu od vzniku samostatného zpravodajství v roce 1945. Velký prostor věnuje napojení rozhlasu na Komunistickou stranu Československa, roli rozhlasového zpravodajství v přelomových letech 1948, 1968 a 1989 nebo cenzuře. Autor si všímá též pracovního prostředí a atmosféry ve zpravodajské směně.
|
|
| |
|
|
Rozhlas na rozcestí trhu a veřejného zájmu - politická ekonomie hudby na stanici Český rozhlas Radiožurnál
Špina, Adam ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Diplomová práce pojednává o hudební dramaturgii nejposlouchanější veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu - Radiožurnálu a zasazuje ji do kontextu politicko-ekonomických vztahů, které na ni působí. Podoba hudby na Radiožurnálu byla předmětem dlouhodobé kritiky ze strany odborné i široké veřejnosti, jež vyústila v prosinci 2011 ve veřejný seminář pořádaný regulátorem - Radou Českého rozhlasu. Práce mapuje tradiční požadavky na média veřejné služby a jejich proměnu spojenou s liberalizací trhu, digitalizací a nástupem nových médií. Z hlediska hudby je diskutována její společenská funkce, její vztah k veřejnoprávním médiím a normativní požadavky, které jsou na média v souvislosti s kulturou a hudbou kladeny. Pro srovnání je hudební složka porovnávána s vysíláním komerčních celoplošných rozhlasových stanic (Impuls a Evropa 2), pro něž platí jen marginální zákonné požadavky. Práce rovněž popisuje veřejnou diskuzi o podobě vysílání a abstrahuje argumenty kritiky. Často zmiňovanými problémy bylo mimo jiné například časté opakování jednotlivých skladeb i interpretů, příliš úzký záběr v repertoáru umělců obsažených v databázi či celková zastaralost hudebního fondu, která nepřispívá k povznášení veřejného vkusu a podpoře české kulturní identity. Pravdivost těchto domněnek pak spolu s proměnou hudební dramaturgie v...
|
|
|
Specifika rozhlasového vysílání pro děti se zvláštním zřetelem na veřejnoprávní stanici Rádio Junior
Roháčková, Kristina ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Specifika rozhlasového vysílání pro děti se zvláštním zřetelem na veřejnoprávní stanici Rádio Junior" mapuje současnou nabídku a podobu vysílání pro nejmladší posluchačskou skupinu. První kapitola charakterizuje sledovanou cílovou skupinu z pohledu psychologie, sociologie a pedagogiky, uvádí obecné poznatky o vztahu dětí a médií a vyjmenovává základní dokumenty a zákony, které ochraňují jejich zájmy. Druhá kapitola nabízí stručný pohled do historie vysílání pro dětské posluchače, třetí kapitola se věnuje současnému vysílání veřejnoprávní stanice Rádio Junior, Českého rozhlasu - Dvojky a dalších - soukromých - stanic (či pořadů) orientovaných na děti. V závěrečné části je analyzován vybraný pořad Rádia Junior na základě své struktury, žánru, tématu a jazykové složky vysílání.
|
|
|
Analysis of stylistic features in English and Czech radio debates
Neubauerová, Alena ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stylisticky příznakovými prostředky ve dvou rozhlasových debatách: pořadu BBC Radia 4 nazvaném Any Questions? a českém Speciálu Martina Veselovského, pořadu vysílaného Českým rozhlasem 1 na stanici Radiožurnál. Stylisticky příznakové jsou ty prostředky, jejichž výskyt je omezen na určitý kontext. V případě této diplomové práce jsou tím kontextem námi analyzované debaty vysílané veřejnoprávními institucemi. Prostředky, které jsou v průběhu analýzy označeny za příznakové, jsou popsány na morfologické, syntaktické a lexikální rovině, rozděleny do kategorií podle funkce a následně identifikovány jako spisovné či nespisovné. Zatímco se některé příznakové prostředky vyskytují v obou zkoumaných jazycích, některé jsou charakteristické jen pro jeden z jazyků, neboť jazykové systémy češtiny a angličtiny se navzájem liší. Zkoumána je také četnost výskytu jednotlivých prostředků. Z těchto a dalších zjištění je potom vyvozen závěr o tom, do jaké míry mohou být obě debaty označeny za neformální.
|
|
|
Rozhlasové vysílání České národní rady v období pražského povstání v květnu 1945
Kuropata, Ondřej ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato práce se zaobírá Pražským povstáním v květnu 1945. Hlavní oblastí výzkumu je rozhlasové vysílání České národní rady, což byl vrcholný orgán, který k organizaci celého povstání využíval právě rozhlas. A to jednak Český rozhlas a jednak i pražský pouliční místní rozhlas. Práce se zaobírá způsobem, jak Česká národní rada komunikovala s rozhlasem, jak mu předávala zprávy k odvysílání, kdo byli lidé, kteří takové vysílání měli na starost, a významný prostor se v práci věnuje samotnému obsahu odvysílaných zpráv, které jsou rozděleny po jednotlivých dnech. Dílčím cílem této práce je také prohloubení znalostí samotného Pražského povstání, neboť má autor textu dojem, že je tato událost nepříliš známá, ačkoli boje na pražských barikádách se řadí mezi největší bitvy českých dějin, když během pár květnových dní roku 1945 zemřelo na 2 tisíce bojovníků.
|
|
|
Česká televize a Český rozhlas optikou modelu PSM: případová studie
Obrovský, Petr ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj České televize a Českého rozhlasu v letech 2005 až 2012 se zaměřením na mediální politiku, technologii, obsah a přístup k publiku. Jako teoretické východisko pro sběr a interpretaci dat posloužila výzkumná činnost iniciativy RIPE, která na mezinárodní úrovni propojuje akademickou sféru s mediálními profesio- nály a klade si za cíl redefinovat poslání veřejné služby pro 21. století. V posledních dvou až třech desetiletích se totiž podle iniciativy RIPE zásadně změnil politický, eko- nomický, technologický a společenský kontext, v důsledku čehož původní koncepce vysílání veřejné služby vytvořená v západní Evropě po druhé světové válce ztrácí svou legitimitu. Pro vysílatele veřejné služby (PSB) je nezbytné transformovat se na média veřejné služby (PSM) - rozšířit technologickou základnu o nové formy distribuce vedle tradičního vysílání, nastavit mechanismy obousměrné a interaktivní komunikace s pub- likem, produkovat multimediální obsahy využitelné na různých platformách a jasně vymezit a obhájit přidanou hodnotu své nabídky ve srovnání s komerčními subjekty. Práce za použití metody případové studie porovnává tento konceptuální rámec se situací v České televizi a Českém rozhlasu, přičemž se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry obě organizace ve své strategii...
|
|
|
Právní úprava rozhlasového a televizního vysílání v České republice
Šebek, Marcel ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Práce Právní úprava rozhlasového a televizního vysílání v České republice se zabývá rozborem a popisem relevantních právních předpisů z oblasti rozhlasového a televizního vysílání v ČR, s bližším rozpracováním jednotlivých hlavních právních institutů a subjektů. Po teoretickoprávním uvedení problematiky práce se krátce věnuje právnímu systému České republiky a následně též Evropské unie. Jádro práce tvoří ústřední tématika, tedy právní úprava rozhlasového a televizního vysílání v ČR. Úvod této části je věnován krátkému historickému resumé. Po něm již následují kapitoly, popisující konkrétní právní předpisy. Samostatné kapitoly jsou zde věnovány Zákonu o provozování rozhlasového a televizního vysílání, Zákonu o České televizi, Kodexu České televize, Zákonu o Českém rozhlasu, Kodexu Českého rozhlasu a Zákonu o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Ve své závěrečné části se práce věnuje také některým vzdáleněji souvisejícím právním předpisům a jejich ustanovením. Jednotlivé kapitoly zde popisují relevantní právní instituty Zákona o regulaci reklamy, Etického kodexu Rady pro reklamu, Zákona o ochraně spotřebitele, Obchodního zákoníku a Občanského zákoníku.
|
|
|
Vývoj a proměny rozhlasových pořadů pro mládež v ČR v letech 1992-2010
Ouřadová, Anna ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Předkládaná práce přináší ucelený pohled na nabídku slovesných pořadů pro mládež Českého rozhlasu od roku 1992 do současnosti. Jejím těžištěm je charakteristika slovesných pořadů pro mládež napříč stanicemi Českého rozhlasu (2, 3 a 6) a souhrn slovesných pořadů stanice pro mladé Radia Wave. Obraz nabídky slovesných pořadů pro mládež od roku 1992 do současnosti svědčí o tom, že se Český rozhlas od svého vzniku potýká s nedostatečným nebo nevyváženým plněním zákona, kterým je ve vztahu k mladému posluchači vázán. Jeho současná nabídka splňuje kritérium dostatečnosti, rozhodně však ne vyváženosti. Převažující publicistické slovesné pořady pro mládež mají tendenci vhodně rozšiřovat svůj tematický záběr a pole zájmu. Na druhé straně využívají stále se zužující škálu žánrů. Pořady Přepadení a Bourání pak dosvědčují, že slovesné pořady pro mládež mají potenciál obohacovat rozhlasovou slovesnou tvorbu obecně o nová témata a nové formy. Slovesná tvorba pro mládež Českého rozhlasu však naráží na zásadní problém, kterým je její malý dosah způsobený nízkou poslechovostí Českého rozhlasu ve věkové skupině 15-30letých. Mezi nezbytné kroky, které povedou ke zlepšení, budou zřejmě patřit uvedení stanice pro mladé zpět do analogového vysílání a rozšíření nabídky pořadů pro mládež na internetu.
|
host ::
RSS.