|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Ochrana osobnosti v mediální oblasti
Fičurová, Nora ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Předložená diplomová práce poskytuje základní úvod do problematiky konfliktu ochrany osobnosti člověka se svobodou projevu médií a právem na informace veřejnosti a to s důrazem na českou a evropskou judikaturu. Okrajově je zmíněna i problematika nových médií, a to v souvislosti s nedávným vývojem judikatury ESLP. Diplomová práce je členěna do úvodu, závěru a tří kapitol. První kapitola poskytuje definice základních pojmů týkající se řešeného tématu a základní teoretická východiska. Čtenář je seznámen s pojmem osobnosti člověka a jejími složkami, s pojmem osobnostních práv a jejich povahou a možnými zásahy do osobnostních práv, jakož i s pojmem médií a nových médií. Druhá kapitola pojednává o právní úpravě institutů ochrany osobnosti, svobody projevu, svobody tisku a práva na informace. Postupně je rozebrána mezinárodní právní úprava, především pak EÚLP. Dále se kapitola zaobírá zákonnými předpisy, a to postupně občanskoprávní úpravou a dále úpravou předpisy mediálního práva. V samostatném oddílu jsou pak rozebrány předpisy vztahující se k odpovědnosti ISPs za obsah uveřejněný v nových médiích třetí stranou, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Třetí kapitola, která tvoří hlavní část této práce, pojednává o problematice konfliktu ochrany osobnostních práv se svobodou projevu a právem na...
|
|
|
Analýza vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR v oblasti médií
Trkovská, Jana ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které se týkají oblasti médií. Je rozdělena do čtyř kapitol, první dvě jsou teoretické, druhé dvě pak praktické. V rámci teoretické části první kapitola vymezuje pojem mediální systém, představuje jednotlivé modely mediálních systémů a zařazuje Českou republiku do jednoho z nich. Dále v základních obrysech popisuje legislativní úpravu, jednak samotného fungování medií, též i legislativu týkající se svobody projevu a ochrany osobnosti. Druhá teoretická kapitola je zaměřena na Ústavní soud ČR, jeho postavení v soustavě soudů a způsoby, jakými může ovlivňovat fungování médií a práci novinářů, dále také se zabývá závazností judikatury v našem systému práva. V praktické části jsou analyzována vybraná rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Práce v této části odkrývá vliv Ústavního soudu na české mediální prostředí a samotnou práci novinářů. Ústavní soud svými rozhodnutími vymezil jednak hranici výkonu práva na svobodu projevu a také určité pojmy spojené s médii. Jak ukazuje tato práce, Ústavní soud ovlivňuje práci novinářů, neboť díky jeho rozhodnutí vědí, jak a co formulovat aniž by se dostali do konfliktu se svobodou projevu.
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Jetmar, Jakub ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato práce se, jak již samotný název napovídá, zabývá prvým dodatkem Ústavy Spojených států amerických a vývojem jeho interpretace od jeho vytvoření až do dnešního dne. Interpretace prvého dodatku se v průběhu let drasticky měnila. Patrný je zejména posun od omezování svobody projevu až k jeho téměř absolutní liberaci. Někteří odborníci zastávají názor, že dnešní úroveň ústavněprávní ochrany projevu je příliš vysoká a že není v souladu s původním úmyslem tvůrců ústavy, kteří prvý dodatek sepsali. Žádným překvapením však není skutečnost, že čím vyšší je úroveň ochrany před zásahy státní moci do práv a svobod garantovaných prvým dodatkem, tím lépe pro lid. V dnešním světě mají svoboda projevu a náboženské svobody, obsažené v prvém dodatku, velký význam pro zachování demokracie a posílení jejích základních pilířů v moderních státech, a je proto třeba je chránit i před státy samotnými. Zahrnutí prvého dodatku do Ústavy USA, která je nejdéle platnou psanou ústavou světa, ovlivnilo koncepci svobody projevu a náboženské svobody v právu mnoha států. V textu práce se vysvětlují všechny významné otázky ohledně původu, vývoje a dnešního stavu práv a svobod obsažených v prvém dodatku Ústavy Spojených států amerických. Při tom se vychází především z judikatury Nejvyššího soudu Spojených států, ale zároveň také...
|
|
|
Ochrana osobnosti ve vztahu k médiím
Šedo, Jakub ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje střetům práva na ochranu osobnosti s činností médií, která reprezentuje výkon svobody projevu a práva na informace. Zaměřuje se především na zodpovězení otázek: jakým způsobem je osobnost fyzické osoby v našem právním řádu chráněna před neoprávněnými zásahy médií , co je považováno za přiměřený a co už za nepřiměřený zásah do osobnostních práv fyzické osoby a zda se fyzická osoba, do jejíchž osobnostních práv bylo médii neoprávněně zasaženo, může domoci dostatečného zadostiučinění za újmu, která jí byla tímto neoprávněným zásahem způsobena. Práce je rozdělena na šest částí. První částí je úvod, ve kterém je popsáno hlavní zaměření práce a formulovány otázky, kterými se práce zabývá. Druhá část je vyčleněna pro pojednání o všeobecné úpravě práva na ochranu osobnosti podle obecné úpravy obsažené v zákoně č. 40/1963 Sb., občanském zákoníku. Třetí část se zabývá způsoby ochrany osobnosti fyzické osoby, které jí poskytují normy mediálního práva obsažené v mediálních zákonech a nejčastějšími formami zásahů médií do osobnostních práv fyzických osob. Jelikož v průběhu tvorby této práce nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Je čtvrtá část této práce věnována úpravě práva na ochranu osobnosti obsažené v tomto zcela novém soukromoprávním kodexu. V páté části je...
|
|
|
Svoboda projevu a její meze
Smílek, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o svobodě projevu a jejích mezích. Svoboda projevu je jakožto základní lidské právo nezbytné pro řádné fungování demokratického právního státu a v tomto ohledu mu také musí být dána náležitá ochrana. Tu v českém právním řádku zajišťuje právní předpis nejvyšší právní síly, součást ústavního pořádku České republiky, Listina základních práv a svobod. Svoboda projevu v podobě, v jaké ji chápeme dnes, byla formulována teprve po druhé světové válce jako prevence před podobně zničujícím válečným konfliktem v budoucnosti. Určitou touhu po šíření svobodných myšlenek však spatřujeme i hluboko v historii, kdy byly první pokusy o získání svobody projevu úzce spjaty s náboženstvím. V 19. století, kdy již svoboda vyznání našla své pevné místo v zákonech většiny evropských zemí, počala být svoboda projevu chápána v souvislosti se svobodou tisku, které bylo v té době jediným sdělovacím prostředkem. V průběhu 20. Století, kdy bylo lidstvo na celém světě svědkem otřesných hrůz válek, bylo nutno lidská práva přísně chránit. Za tímto účelem vznikly mezinárodní organizace a v jejich rámci i mezinárodní katalogy lidských práv. Formulace lidských práv a základních svobod je v těchto dokumentech velmi podobná, zároveň je pojí myšlenka, že lidská práva jsou nadřazená jakýmkoli jiným zájmům. Svoboda...
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Ukazatele svobody tisku ve světě a možnosti jejich mediální reflexe
Voslář, Václav ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k oblasti kritického zkoumání různých způsobů hodnocení a srovnávání úrovní svobody tisku (médií) ve státech po celém světě. Zaměřuje se na analýzu procesu prezentování závěrů, k nimž ukazatele svobody tisku dospívají, směrem k veřejnosti. Číní tak ve dvou rovinách. První z nich se týká toho, jakou formou a s jakými souvisejícími informacemi organizace provádějící tyto výzkumy své závěry publikují. Druhá se zabývá mediální reflexí těchto publikací. Analýza vychází z teoretického pohledu na různé definice a ze shrnutí toho, co by konceptualizace svobody tisku neměly opomíjet. Následně se zaměřuje na obecné problémy evaluací svobody tisku a na konkrétní nedostatky výzkumů Freedom of the Press od organizace Freedom House a World Press Freedom Index od organizace Reportéři bez hranic. Dále jsou rozebrány způsob a forma, jimiž organizace informace o svých výzkumech a o jejich závěrech publikují. V druhé části práce je analyzována česká mediální reflexe dvou sledovaných ukazatelů svobody tisku. Nejprve jsou vystižena specifika české mediální krajiny z pohledu obou organizací a relevance jejich hodnocení pro případ České republiky. Následně je provedena obsahová analýza zpravodajských médií, která by měla přiblížit jejich práci s daty ukazatelů. Práce v závěru vychází z obou rovin...
|
|
|
Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím
Říha, Martin ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá kolizí práva na ochranu osobnosti s jiným ústavně zaručeným základním právem - svobodou projevu. Tato práva, jež si mnohdy konkurují, jsou práva rovnocenná, jedno není nadřazeno druhému, a tak v každém konkrétním sporu je jejich vážení s ohledem na okolnosti případu úkolem soudů. Diplomová práce tento konflikt především pomocí judikatury podrobuje bližšímu zkoumání a analyzuje jej. Kapitola prvá se zaměřuje na obecné otázky osobnostních práv, věnuje se pojmu lidské osobnosti, historickému vývoji úpravy osobnostních práv na území České republiky a jejich zakotvení v současném právním řádu s důrazem na rekodifikaci občanského práva, ke které došlo s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dílčím cílem diplomové je také posoudit přínos a vůbec změny, které nová úprava přinesla. Druhá kapitola se věnuje problematice neoprávněného zásahu do všeobecného osobnostního práva, jenž představuje soukromoprávní delikt. Zároveň se zabývá těmi okolnostmi, které neoprávněnost zásahu vylučují, a pojednává o právu kritiky a postavení osob veřejného zájmu, což jsou specifické oblasti střetu práva na ochranu osobnosti a svobody projevu. Třetí kapitola se zaměřuje na jednotlivá dílčí osobnostní práva, k zásahům do nichž činností médií dochází, s důrazem na ta z nich,...
|
|
|
Svoboda umělecké tvorby a svoboda projevu v kontextu evropské ochrany lidských práv
Sýkorová, Eliška ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Cílem této práce je analýza pojetí svobody umělecké tvorby a uměleckého projevu v právu Evropské unie, zejména její vyjádření v primárním právu a v judikatuře Soudního dvora EU (ESD). Jelikož je interpretace základních lidských práv a svobod v právu EU do značné míry založena na ústavních tradicích členských států a na koncepci těchto práv v rámci systému Rady Evropy, věnuje se tato práce rovněž postavení svobody uměleckého projevu v ústavách členských států a v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (EÚLP), interpretované Evropským soudem pro lidská práva (ESLP). Zatímco judikatura ESD k tomuto tématu je velmi fragmentární, judikatura ESLP, kterou bere ESD systematicky v potaz, je rozsáhlejší a umožňuje zkoumat teoretické pojetí problematiky svobody uměleckého projevu v evropském prostoru a vývoj tohoto pojetí v čase. Základní metodou zkoumání této problematiky je studium relevantních právních pramenů, judikatury ESD a ESLP, Ústavního soudu ČR i zahraničních soudů a české i zahraniční sekundární literatury a komparace těchto zdrojů. Práce sestává z pěti kapitol. První kapitola se zabývá problémem definice samotného objektu svobody uměleckého projevu, tedy vymezením, co je umění. Za tímto účelem jsou analyzovány mimoprávní texty teoretiků umění a estetiky. Druhá kapitola pojednává o...
|
host ::
RSS.