|
|
Unijní právní nástroje na ochranu oznamovatelů
Kalová, Adéla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
Unijní právní nástroje na ochranu oznamovatelů Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany oznamovatelů v rámci Evropské unie, se zvláštním důrazem na pohled Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. V kontextu dané problematiky provádí práce též analýzu přístupu Evropského soudu pro lidská práva, který se k ochraně oznamovatelů v minulosti prostřednictvím své judikatury mnohokrát vyjadřoval. Ten na danou problematiku pohlíží z pohledu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pro hledání odpovědí na otázky efektivního poskytování právní ochrany oznamovatelů jsou však jeho rozhodnutí relevantním zdrojem informací. V dalším diplomová práce analyzuje provedenou transpozici směrnice do českého právního řádu zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. K vyvození závěrů o souladnosti transponované právní úpravy České republiky s unijní úpravou byla provedena komparativní analýza s rakouským, německým a slovenským právním řádem. Provedená analýza odhaluje dílčí rozdíly v přístupu k transpozici a implementaci mezi těmito členskými státy Evropské unie. Cílem práce je pak přinést objektivní pohled na efektivitu právních nástrojů zvolených k zajištění ochrany oznamovatelů v kontextu právních řádů...
|
|
|
Lobbing a korupce v legislativním procesu Evropské unie
Prudilová, Eva ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Navrátil, Petr (oponent)
Lobbing a korupce v legislativním procesu Evropské unie Abstrakt Diplomová práce se zabývá ovlivňováním legislativního procesu Evropské unie. Normotvorba na úrovni Evropské unie ovlivňuje život milionů občanů stejně jako fungování právních systémů a práva v členských státech. Ačkoliv primární právo Evropské unie předpokládá účast široké veřejnosti v legislativním procesu, která probíhá právě prostřednictvím zájmových skupin, lobbistů, zůstává problematika v akademickém prostředí opomíjena. Slovní vyjádření "lobbing" je zároveň opředeno mnoha mýty a spojováno zejména s negativním významem. Účast lobbistů, její legitimita, hranice s nezákonným ovlivňováním legislativního procesu je tak stále vnímána jako šedá zóna, ve které je těžké orientovat se. Práce si předně klade za cíl rozlišit legální a legitimní účast zájmových skupin v legislativním procesu a nezákonné postupy - korupci. K tomu je využito rozboru právních norem, které obě jednání upravují v první a druhé části diplomové práce. V případě korupce se jedná o komplexní, dlouho se vyvíjející a jasnou regulaci. Komplexní právní úprava lobbingu, účasti zájmových skupin v rozhodovacích procesech Evropské unie však chybí. Autorka se tak v práci zabývá existujícími mechanismy, které účast zájmových skupin upravují a jejich praktickým dopadem a fungování v...
|
|
|
Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny
Polendová, Markéta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Název práce v českém jazyce Postavení LGBTI komunity jako nové menšiny Abstrakt Předkládaná práce pojednává o právním postavení LGBTI osob ve vztahu k možnosti označení LGBTI komunity za menšinu ve smyslu menšinového práva, které je tradičně spojované s menšinami národnostními, jazykovými a náboženskými. Cílem práce je zhodnocení potenciálu LGBTI komunity naplnit definiční znaky menšiny a následný rozbor menšinových práv s ohledem na možnost jejich přiznání LGBTI osobám. V neposlední řadě se práce zaměřuje na postavení LGBTI menšiny v unijním právu. Práce je členěna do tří hlavních částí. První část představuje pojmy, se kterými je v textu dále pracováno. Druhá část práce se věnuje analýze znaků menšinové definice, tj. objektivního a subjektivního kritéria, s ohledem na možnost naplnění jednotlivých charakteristik menšiny LGBTI komunitou. Důraz je kladen na problematické aspekty vyvstávající v souvislosti se specifickou povahou LGBTI komunity, především její vnitřní diverzitou a obtížnou objektivizací odlišující charakteristiky jednotlivých příslušníků. V návaznosti na rozbor menšinového statusu LGBTI komunity se práce zaměřuje na jednotlivá menšinová práva a jejich použitelnost pro LGBTI osoby. Závěr druhé části práce je věnován vztahu mezi zákazem diskriminace a koncepcí pozitivních práv menšin včetně...
|
|
|
Koncepce volného pohybu osob a pracovníků v EU a jejich vzájemný vztah
Šafránková, Kristýna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Volný pohyb osob a pracovníků v EU a jejich vzájemný vztah Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na jednu ze základních svobod vnitřního trhu. Jedná se volný pohyb osob a pracovníků, který vymezuje základní právo každého občana Evropské unie. Diplomová práce se na svobodu volného pohybu osob a pracovníků soustředí z pohledu teorie a praxe, s důrazem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Předmětem diplomové práce je zmapování problematiky volného pohybu osob a pracovníků od samotného vývoje dané svobody, zavedení občanství EU a konsolidující směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, po samotnou definici pracovníka, až k aktuální podobě této svobody včetně náhledu do současné situace. Cílem diplomové práce je zaměřit se na svobodu volného pohybu osob a pracovníků z pohledu jejich vzájemného vztahu a porovnat jejich práva. Práce je členěna do 4 kapitol, kdy se první kapitola zabývá vývojem svobody volného pohybu osob a součástí je také podkapitola zaměřující se na občanství EU. V této kapitole je také upraveno právo pobytu občanů EU. Druhá kapitola se věnuje definici pracovníka včetně pojetí tohoto pojmu ve světle novější judikatury Soudního dvora Evropské unie. Jádrem diplomové práce je třetí kapitola, jež se...
|
|
|
Evropský zatýkací rozkaz ve světle principu vzájemné důvěry a ochrany základních práv EU
Martínková, Adéla ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Navrátil, Petr (oponent)
Evropský zatýkací rozkaz ve světle principu vzájemné důvěry a ochrany základních práv EU Abstrakt Evropský zatýkací rozkaz (EZR) je jedním z předních nástrojů vzájemného uznávání ve věcech trestních. Oproti klasickému systému extradice přináší nové prvky, které zjednodušují a zrychlují předávání osob do jiných členských států. Za efektivním fungováním systému stojí princip vzájemné důvěry, na kterém je systém postaven. Vzájemná důvěra však nemůže být slepá a jedním z limitů, na které fungování EZR naráží, je ochrana základních práv. Práce hledá odpovědi na otázky, jakou funkci oba principy v rámci EZR mají, jak se vyvažují a k jakému vývoji v této oblasti došlo. Za tímto účelem se práce nejdříve věnuje vývoji justiční spolupráce ve věcech trestních. Druhá část se zaměřuje na princip vzájemné důvěry, který je klíčový pro fungování vzájemného uznávání a s tím i EZR, ale přesto není v právu EU jasně vymezen. Třetí kapitola se věnuje ochraně základních práv v EU a ukazuje, jak garance základních práv ovlivňuje míru vzájemné důvěry mezi státy. V případě EZR nedostatek ochrany základních práv vede ke snížené vůli členských států vykonávat EZR a předávat osoby do jiných členských států. Důsledkem snížené ochrany základních práv je snížená vzájemná důvěra mezi státy a s tím i snížená efektivita systému. Zatímco...
|
|
|
The right to participate as part of the European protection of national minorities.
Pál, Ádám ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Petráš, René (oponent)
Právo na participáciu ako súčasť európskej ochrany národnostných menšín práca sa zaoberá problematikou práva národnostných menšín na efektívnu participáciu, predovšetkým vo svetle európskej regionálnej úpravy menšinového práva. Hlavným cieľom práce je vymedziť, akými konkrétnymi postupmi a prostriedkami môžu štáty zabezpečiť účinnú účasť menšinových príslušníkov v rôznych oblastiach spoločenského života. menšín, prijatý na pôde Rady Európy, ktorý obsahuje dodnes jediné právne záväzné garantujúce menšinám právo na účinnú účasť na európskej úrovni. Samotná práca je rozdelená na štyri časti. Úvodná časť práce poskytuje pohľad na participačné právo vo všeobecnom zmysle v kontexte medzinárodnej ochrany ľudských práv. čas univerzálnej a regionálnej ochrany národnostných menšín, prípadne tiež v iných medzinárodných dokumentoch, ktoré môžu byť relevantné z hľadiska menšín časti práce sa už sústreďujú na vyššie zmienený Rámcový dohovor. Tretia časť sa výhradne zameriava na článok 15 Rámcového dohovoru, ktorý má menšinovým príslušníkom zaručiť účinnú účasť na verejných záležitostiach kultúrnom živote spoločnosti. Autor v tejto časti práce analyzuje charakter uvedeného ustanovenia a jeho význam vo vzťahu k ostatným menšinovým právam. Táto časť práce tiež odhaľuje, že zmluvným štátom vyplýva z článku 15 iba povinnosť...
|
|
|
Hypotetičnost jako hledisko nepřípustnosti předběžné otázky položené Soudnímu dvoru EU
Dirriglová, Katharina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Hypotetičnost jako kritérium nepřípustnosti předběžné otázky položené Soudnímu dvoru EU Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá judikaturou Soudního dvora EU (SDEU) k přezkumu přípustnosti předběžných otázek. Konkrétně se zaměřuje na hypotetičnost jako jedno z kritérií přezkumu. Hypotetičnost může v řízení o předběžné otázce vyvstat v zásadě ve dvou případech. Buďto můžeme za hypotetické označit už samotné vnitrostátní řízení z něhož otázky vzešly, anebo může být SDEU předkládajícím soudem položena hypotetická otázka žádající vydání poradního stanoviska. Přístup SDEU se v závislosti na typu hypotetičnosti liší. V případě hypotetického sporu považuje všechny předložené otázky za nepřípustné, zatímco ve druhém případě přezkoumává přípustnost u každé otázky jednotlivě a z přezkumu vyloučí jen konkrétní otázku či otázky překračující meze jeho pravomoci. Tento příspěvek do zmíněné problematiky zahrnuje i širší kontext řízení o předběžné otázce, aplikaci zásad určujících jeho průběh a roli četných aktérů, kteří v něm vystupují. Následně přibližuje vznik doktríny v přelomových rozsudcích C-104/79 Foglia, C-244/80 Foglia II a C- 83/91 Meilicke, jakož i její vývoj v následujících letech. Názorně ukazuje, jak Soudní dvůr korigoval svůj přístup, aby bylo možné zásady, které v prvotní judikatuře vymezil,...
|
|
|
Ochrana osobních údajů se zaměřením na jejich zpracování a ochranu v civilním letectví
Hodek, Jan ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Ochrana osobních údajů se zaměřením na jejich zpracování a ochranu v civilním letectví Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku právní úpravy ochrany osobních údajů EU, přičemž se pokouší tuto problematiku reflektovat v rovině civilního letectví s důrazem na obchodní leteckou dopravu. Právě v rámci obchodní letecké dopravy totiž dochází v civilním letectví ke zpracování největšího množství osobních údajů a k nejvyššímu počtu operací prováděných s osobními údaji. Cílem diplomové práce je především popsat jednotlivá zpracování osobních údajů v civilním letectví a zhodnotit, zda GDPR představuje pro letecké dopravce a civilní letectví nepřekonatelnou právní překážku pro provozování dané činnosti, nebo se jedná pouze o další komplikovaný právní předpis, ke kterému musí přihlížet letečtí dopravci a další subjekty pohybující se v civilním letectví. První kapitola diplomové práce se stručně věnuje historii ochrany osobních údajů, resp. uvádí některé její historické a současné prameny právní úpravy. Následně první kapitola představuje některé právní instituty ochrany osobních údajů a upozorňuje na kontinuitu a diskontinuitu GDPR s předchozí právní úpravou. Druhá kapitola diplomové práce stručně seznamuje s problematikou právní úpravy civilního letectví a popisuje vztahy mezi touto právní úpravou a...
|
|
|
European legislation and case law regarding hate crimes
Števiarová, Lucia ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Európska legislatíva a judikatúra vo veci trestných činov z nenávisti Autorka v tejto práci v súlade s jej cieľom podáva odborný a ucelený výklad k európskej legislatíve a judikatúre týkajúcej sa trestných činov z nenávisti. Za účelom dosiahnutia maximálnej prehľadnosti je práca rozdelená do štyroch častí. Pre lepšie pochopenie konceptu sú v prvej časti poskytnuté historický exkurz do problematiky a vymenovanie európskych prameňov vzťahujúcich sa k trestným činom z nenávisti. S cieľom umožniť čitateľovi vytvoriť si vlastný úsudok o problematike je upozornené aj na stav stíhania trestných činov z nenávisti a na problém nejednotnosti štatistík, zapríčinený absenciou univerzálnej definície konceptu. Druhá časť uvádza čitateľa do pojmu "trestné činy z nenávisti" rozoberajúc jeho rôzne definície, následne i samotná autorka podáva podrobne odôvodnený návrh možného vymedzenia trestných činov z nenávisti so širokým vymenovaním chránených charakteristík prípadných obetí. Nežiadanému zamieňaniu trestných činov z nenávisti a blízkych pojmov je zamedzené prostredníctvom ich odlíšenia od podobných pojmov. Dôraz je venovaný na špecifiká trestných činov z nenávisti, ktoré sú relevantné pre uchopenie problematiky. Predmetnú charakteristickosť predsudkových trestných činov autorka vyzdvihuje pojednávaním o motíve...
|
|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
host ::
RSS.