Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 82 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě
Drahorád, Jakub ; Řepa, Karel (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Přerušení výkonu trestu či poskytnutí eskorty pro naléhavé rodinné důvody jako součást práva na respektování soukromého a rodinného života osob omezených na svobodě Práce se věnuje problematice uplatňování práva na respektování soukromého a rodinného života osobami omezenými na osobní svobodě z důvodu výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody ve formě možnosti dočasně opustit, za doprovodu eskorty či samostatně, prostor věznice pro naléhavé rodinné důvody. Těmi je v práci míněna zejména účast na pohřbu blízkého příbuzného či možnost jej navštívit v nemocnici v případě, že se nachází v ohrožení života. Zatímco v případě vazebně stíhaných osob není tato problematika na zákonné ani podzákonné úrovni nijak upravena, u osob ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznicích se zvýšenou ostrahou či na doživotí je zčásti výslovně zakázána. V praxi je tedy těmto osobám uplatňování jejich práva dle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také jen "Úmluva") v těchto případech plošně znemožněno. V případě osob v "běžném režimu" výkonu trestu odnětí svobody je pak toto právo závislé na libovůli ředitele věznice, který nemusí své nepřezkoumatelné a neformální rozhodnutí o přerušení výkonu tresu žádným způsobem odůvodňovat. Evropský soud pro lidská práva přitom již 20 let ustálenou...
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci ČR
Schneider, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Postavení Ústavního soudu v systému dělby moci Abstrakt Práce se zabývá definováním postavení Ústavního soudu v systému dělby moci České republiky. Pro porozumění role Ústavního soudu je důležité pochopení historických souvislostí, proto se v první části práce věnuje vývoji a pojmům konstitucionalismu a ústavního soudnictví. V této části se práce zaměří na důležité myslitele, kteří ovlivnili způsob myšlení o moderním státě a rozdělení mocí. Posléze i ústavnímu soudnictví koncentrovanému a difúznímu. V kapitole druhé se věnuje práce vývoji Ústavního soudnictví v Čechách, a to postupně v několika obdobích od Habsburské monarchie, přes období v Československu v letech 1918-1938, 1945-1989 až po vznik Ústavního soudu České republiky v roce 1991, o čemž je pojednáno v závěru tohoto oddílu. V kapitole třetí se práce zaměří na Ústavní soud České republiky, jeho vznik a zákonnou úpravu, charakteristiku soudu jako instituce, funkci soudce Ústavního soudu, specifika a jednotlivé druhy řízení před Ústavním soudem a způsob a závaznost rozhodování Ústavního soudu. V kapitole čtvrté se práce zaměřuje ze začátku obecně na popis dělby moci, jakož i odraz dělby moci v právu České republiky. Poté je popsána role Ústavního soudu v rámci tohoto systému, je vymezen jeho vztah k ostatním komponentům dělby moci a na vybraných...
Soudní soustava v ČR
Vrána, Matouš ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Soudní soustava v ČR Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu Soudní soustava v ČR, jejímž cílem je poskytnout o zvoleném tématu přehledný a kompaktní výklad. Struktura diplomové práce respektuje uspořádání jednotlivých článků soudní soustavy dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tedy od soudního článku nejvyššího k článku nejnižšímu. Práce je strukturována do čtyř kapitol, kdy první kapitola práce plní funkci úvodní, ve které je předložen výklad týkající se dělby moci ve státě a dále základních souvisejících pojmů, kterým je věnován podrobnější výklad v jednotlivých podkapitolách k lepšímu uchopení tématu. Druhá kapitola práce je zaměřena na právní prameny soudnictví, kdy první podkapitola obsahuje základní definici pramenů práva a navazující podkapitoly jsou soustředěny na výklad týkající se stěžejních právních pramenů organizace soudnictví v ČR. Třetí kapitola tvoří hlavní část práce, která popisuje organizaci soudů v ČR s tím, že vedle samotné soustavy obecných soudů, která je v ČR tvořena Nejvyšším správním soudem, Nejvyšším soudem, vrchními soudy, krajskými soudy a okresními soudy, je rovněž věnována pozornost Ústavnímu soudu České republiky, jakožto soudu...
Ústavněprávní aspekty výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na ochranu rodinného života
Bohuslavová, Adéla ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
67 Ústavněprávní aspekty výkonu trestu odnětí svobody se zaměřením na ochranu rodinného života Abstrakt Cílem této diplomové práce je rozbor některých ústavněprávních aspektů výkonu trestu odnětí svobody týkajících se základních práv a svobod odsouzených. Práce je rozdělena na část obecnou a zvláštní, která je zaměřena specificky na ochranu rodinného života. V obecné části se teoreticky věnuje vymezení smyslu a účelu trestu odnětí svobody a jeho výkonu, postavení odsouzených jako nositelů základních práv a svobod, ústavněprávním limitům omezení jejich základních práv a svobod a prostředkům soudní a jiné právní ochrany odsouzených. Vyjma třetí kapitoly, která pojednává o roli ochrany rodinného života při ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody, se zvláštní část práce zaměřuje na ochranu rodinného života ve výkonu trestu odnětí svobody. Rozebírá problematiku umisťování a přemisťování odsouzených rodičů, zásahů do rodičovské odpovědnosti spojených s uložením trestu odnětí svobody a jeho výkonem, a analyzuje konkrétní instituty ochrany rodinného života (jako jsou návštěvy, písemná a telefonická komunikace, odložení nebo přerušení trestu, pobyt dítěte s matkou ve výkonu trestu). Zvláštní část je uzavřena celkovým zhodnocením vývoje judikatury Ústavního soudu k ochraně rodinného života ve výkonu trestu...
Právo na život a trest smrti
Peleška, František ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
95 VII. ZÁVĚR Snad žádné jiné téma nevyvolalo a stále nevyvolává tolik bouřlivých diskusí jako téma mé diplomové práce, ve kterém se dostává do konfliktu na jedné straně základní lidské právo každého jedince, a to právo na život, a na straně druhé právo státu zbavit některé jedince života v případě spáchání zločinu a jejich následného odsouzení za některé zločiny. Jak zastánci trestu smrti tak jeho odpůrci uvádějí celou řadu argumentů pro absolutní trest nebo proti němu. Jak vyplývá ze závěrů, ke kterým jsem v průběhu mé práce dospěl, některé argumenty retencionistů dostávají vážné trhliny. Odstrašující účinek trestu smrti a s tím spojenou generálně preventivní funkci trestu smrti ve vztahu k nejzávažnějším trestným činům se mi nepodařilo prokázat. Naopak v mnoha případech platí, že státy, které trest smrti ve svých právních řádech nezakotvují, mají menší úroveň nejzávažnější kriminality, než státy s trestem smrti. Na úroveň kriminality má větší účinek spíše objasněnost trestných činů a neodvratnost trestu než jeho přísnost. Rovněž argument o tom, že v některých státech je veřejnost trestu smrti výrazně nakloněna, a proto by jeho zrušení bez ohledu na názor veřejnosti mohlo vést k oslabení důvěry v právo, je nepřesvědčivý. Vysoká podpora trestu smrti v některých státech, jako např. v Japonsku, může vyplývat...
Shromažďovací právo v ČR
Červenka, Filip ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá současnou právní úpravou a praktickými otázkami shromažďovacího práva v České republice. V úvodu je sledován vývoj shromažďovacího práva od roku 1848 až do přijetí současného zákona o právu shromažďovacím. Současná právní úprava je založena na principu ohlašovacím. Shromáždění tedy nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. Právní rámec shromažďovacího práva je na vnitrostátní úrovni tvořen především článkem 19 Listiny základních práv a svobod a zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. V oblasti mezinárodního práva obsahují příslušnou úpravu hlavně článek 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a článek 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce popisuje nejdůležitější instituty shromažďovacího práva, jako jsou svolání shromáždění a osoba svolavatele, práva a povinnosti svolavatele, účastníků a úřadu, spontánní shromáždění, zákaz a rozpuštění shromáždění. Větší pozornost je věnována situacím, kdy dochází ke střetům mezi svolavateli a veřejnou správou, která má snahu zabránit některým shromážděním. Tak tomu bylo u otázky tzv. "oznámeného účelu" shromáždění, zkoumání osoby svolavatele nebo v případě vazby času a místa shromáždění k určitým historickým událostem. Tyto rozpory jsou postupně řešeny a vyjasňovány...
Státoprávní postavení Náhorního Karabachu
Barsegyan, Karmen ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá historií, státoprávním postavením, statusem a uznáním Náhorního Karabachu. Problematika Náhorního Karabachu je často diskutovaným a politický ožehavým tématem mezinárodního společenství. Otázka Náhorního Karabachu je předně otázkou právní, ale má přímé politické důsledky. Náhorní Karabach je územím o rozloze 4400 km2, nacházejícím se na jihozápadě Ázerbájdžánu a ve východní části arménského pohoří. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v období rozpadu Sovětského Svazu na počátku 90. let 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. Větší část území Karabachu je v současné době fakticky kontrolována neuznanou Republikou Náhorní Karabach. Status Náhorního Karabachu je sporný. Na Náhorní Karabach se dá pohlížet jako na nezávislý stát. Republika Náhorní Karabach, která má: státní území, obyvatelstvo a efektivní vládu, která skutečně drží moc v zemi, čímž vykazuje tři základní kritéria předepsaná mezinárodním právem proto, aby byla na základě nezadatelného práva národa na sebeurčení uznána suverénním státem. V současném světě však kromě těchto tří základních kritérii se setkáváme i s dalším institutem mezinárodního práva, a to sice uznáním státu za plnoprávného člena mezinárodního společenství, kterého se však do dnešního dne Náhornímu...
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Popelková, Martina ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat právní předpisy v českém právním řádu, které se týkají náboženské svobody. Práce je rozdělena na dvě části. V první se věnuje vymezení pojmu náboženské svobody, dále pak popsání ustanovení na ústavní úrovni, které zakotvují náboženskou svobodu (zejména potom rozebrání článku 15 a 16 Listiny základních práv a svobod), mezinárodní smlouvy s danou tématikou (např. Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a další), a dále pak zákonné a podzákonné předpisy zaručující svobodu vyznání. Ze zákonných předpisů je velká část textu věnována zákonu č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, který tvoří základní kámen úpravy náboženské svobody a musel být pro svou neústavnost předmětem zkoumání Ústavního soudu. Druhá část rozebírá jednotlivá rozhodnutí Ústavního soudu, která se věnují porušování náboženské svobody. Vybrané nálezy se pak týkají jak porušování individuální náboženské svobody, tak kolektivní náboženské svobody spočívající zejména v pochybení Ministerstva kultury při evidenci církevních právnických osob. V této diplomové práci hodnotím stav náboženské svobody v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 82 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Suchánek, Robert
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.