|
|
Určení pozice mobilního zařízení v prostoru
Komár, Michal ; Láník, Aleš (oponent) ; Šolony, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na dostupné možnosti lokalizace na současných mobilních telefonech platformy Android. Zkoumá možnosti lokalizace mobilního zařízení nejen s využitím inerciálních senzorů telefonu, ale také možnosti lokalizace s využitím obrazu integrované kamery. V rámci práce jsou popsána provedená měření dostupných inerciálních senzorů, představen algoritmus vizuální lokalizace a navržen systém využívající obou těchto přístupů.
|
|
|
Rekonstrukce 3D objektu z obrazových dat
Cír, Filip ; Kršek, Přemysl (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá 3D rekonstrukcí z obrazových dat. Jsou popsány možnosti a přístupy k optickému skenování. Ruční optický 3D skener se skládá z kamery a zdroje čárového laseru, který je vzhledem ke kameře upevněn pod určitým úhlem. Je navržena vhodná podložka se značkami a je popsán algoritmus pro jejich real-time detekci. Po detekci značek lze vypočítat pozici a orientaci kamery. Na závěr je popsána detekce laseru a postup při výpočtu bodů na povrchu objektu pomocí triangulace.
|
|
|
Lokalizace kvadrokoptéry v 3D prostoru pomocí jedné kamery
Kubica, Petr ; Musil, Petr (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou prozkoumány možnosti existujících metod pro určení polohy UAV AscTec Pelican za pomoci monokulární kamery. Jsou testovány metody SVO, PTAM a LSD-SLAM ve vnitřních i venkovních prostorách za použití různých kamer, objektivů a různě výkonného hardware. Na základě výstupů testů jsou doporučeny postupy pro získání co nejlepších možných výsledků.
|
|
|
Rozhraní pro hry s dataprojektorem a Leap Motion
Holcner, Jonáš ; Najman, Pavel (oponent) ; Zahrádka, Jiří (vedoucí práce)
Cílém této práce je navrhnout herní uživatelské rozhraní a hru využívající potenciálu zařízení Leap Motion v kombinaci s promítaným obrazem dataprojektoru. Součástí práce je kalibrace projektoru, za pomocí které je možné převádět body mezi souřadnými prostory zařízení Leap Motion a projektoru. V kombinaci s daty získanými z Leap Motion toto umožňuje uživateli ovládat aplikace pohyby rukou přímo v obraze projektoru. Vytvořené rozhraní obsahuje projektor promítající na stůl a Leap Motion sledující pohyb rukou nad tímto obrazem. Pro demonstraci připraveného rozhraní byla vytvořena hra v enginu Unity 3D.
|
|
|
Kalibrace kamery na základě přímkových úseků
Opravil, Jan ; Babinec, Tomáš (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Nedokonalost čoček některých průmyslových kamer působí rušivě. Tato práce se zabývá právě kalibrací kamer, které mají geometrické zkreslení typu soudek nebo poduška. Ke kalibraci se využívá funkce aproximující zkreslení reálné čočky. K výpočtu koeficientů této funkce se využívají nalezené zkreslené přímkové úseky ve snímku. Klíčovou roli hrají právě detekované přímky. Na ně je kladen požadavek, aby nesly co největší informaci o zkreslení. K jejich kvalitnější detekci se vhodně volí některé metody předzpracování. Vytvořené algoritmy jsou testovány nejprve na uměle generovaných a později i na reálných kalibrech. Celý program je psán v jazyku C a pro svoji činnost využívá některé funkce z knihovny openCV.
|
|
| |
|
|
Analýza přesnosti výsledků astronomického určení polohy
Jalovecký, Martin ; Kratochvíl,, Radim (oponent) ; Machotka, Radovan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu přesnosti výsledků astronomického určení polohy. Popisuje metody měření a nejnovější měřické systémy používané v geodetické astronomii. Dále je v práci popis měřického systému MAAS-1. Předmětem zpracování jsou data získaná měřením tímto systémem. Testování je zaměřeno na digitální kameru. Jsou zde provedeny analýzy výsledků zeměpisných souřadnic v závislosti na přesnosti určení úhlové velikosti pixelu a zároveň na přesnosti určení vstupních souřadnic.
|
|
| |
|
|
Vizuální detekce elektronických součástek
Juhas, Miroslav ; Honec, Peter (oponent) ; Janáková, Ilona (vedoucí práce)
Tato práce popisuje použití zpracování obrazu pro přesné měření vzdáleností v automatické výrobě hrotu pro AFM mikroskop. Hlavním cílem je měření vzdáleností mezi jednotlivými díly během výroby. Účelem je získání dat pro automatickou výrobní linku, která má nahradit nepřesnou a neopakovatelnou manuální výrobu. Výrobní proces sestává ze tří technologických kroků. V prvních dvou krocích je přilepen wolframový drát k nosníku. V těchto krocích je, pro správné zarovnaní částí, nutno měřit vzdálenost ve všech třech osách. Ve třetím kroku je odleptán ostrý hrot v roztoku KOH. Musí být dodržena správná vzdálenost mezi hladinou roztoku a nosníkem. K získání obrazu je použita kamera s vysokým rozlišením a makro objektivem. Obraz je poté kalibrován, aby bylo odstraněno zkreslení a vliv polohy scény vzhledem k umístění kamery. Je také zjištěn délkový převodní koeficient. Rozpoznání objektů a měření vzdálenosti využívá standardní metody počítačového vidění: adaptivní prahování, momenty, statistické vlastnosti obrazu, Cannyho hranový detektor, Houghovu transformaci,… Navržené algoritmy byly implementovány v jazyce C++ s použitím Intel OpenCV knihovny. Finální dosažené rozlišení při měření je 10 µm na pixel. Výstup algoritmů byl použit k sestavení několika testovacích hrotů.
|
|
|
Zpracování stereoskopické videosekvence
Hasmanda, Martin ; Šmirg, Ondřej (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo nastudovat používané metody pro pořizování stereoskopické scény za pomocí dvojice kamer a nalézt vhodná řešení pro zpracování těchto výsledných snímků pro dvoupohledové a vícepohledové autostereoskopické displeje za účelem vytvoření prostorového dojmu. Pro metodu pořízení videosekvencí byly uvedeny dvě metody a to metoda s paralelním uspořádáním kamer „Off-axis“ a metoda s protínajícími se osami kamer „Toe-in“. Pro tuto práci byla zvolena metoda s paralelním uspořádáním kamer, protože ve výsledku neprodukuje nechtěnou vertikální paralaxu. Podrobně byl v této práci popsán princip tohoto uspořádání kamer. Dále byly představeny principy používaných metod pro poskytnutí prostorového zobrazení a to od nejstarší metody anaglyf až po zobrazení na autostereoskopických displejích. Autostereoskopické displeje byly hlavní náplní práce a tak jejich principy byly popsány podrobně. Pro tvorbu společného obrazu na vícepohledových autostereoskopických displejích bylo použito generování mezilehlých pohledů. Výsledné videosekvence byly pořízeny jednak pro testování ve scéně vytvořené 3D studiem Blender, kde bylo možno nastavit soustavu kamer přesně paralelní. Potom byly uvedeny principy zpracování videa pořízeného z dvojice kamer připojených k PC za pomocí digitalizační karty a také pomocí webových kamer, kde není zaručeno přesné paralelní uspořádání. Proto se tato práce pro reálné kamery snaží dosáhnout přesného uspořádání pomocí transformace pořízených snímku na základě stereoskopické rektifikace. Stereoskopická rektifikace byla řešena za pomocí knihoven OpenCV a bylo použito dvou metod. Obě metody vycházejí z principů epipolární geometrie, která je v práci také podrobně popsána. První metoda rektifikuje obraz na základě znalosti fundamentální matice a nalezených korespondencí ve dvou obrazech scény. Proto byly v práci uvedeny metody jak tyto korespondence nalézt. Druhá metoda pracuje na základě znalosti vnitřních a vnějších parametrů kamer stereo soustavy a v práci byl uveden i postup jak se tyto parametry nalézt. Na závěr práce byly metody implementovány do aplikací.
|
host ::
RSS.