|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Koncept naděje v Pavlových epištolách
Sluka, Jiří ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá epištolami apoštola Pavla. S využitím řecké konkordance v nich hledá verše obsahující slova naděje a doufat, rozebírá je a zkoumá souvislosti, v nichž Pavel o naději píše. Rozbor pak je použit pro vytvoření zobecněných charakteristik: kdo nebo co je podle Pavla zdrojem naděje, co je jejím předmětem či cílem, jaké jsou její účinky, jak rozlišit naději prospěšnou, neúčinnou a škodlivou, jaká je souvislost a pořadí ctností v triádě víra - láska - naděje. Kromě explicitního použití slova naděje práce bere v úvahu i některá místa vyjadřující naději bez výslovného uvedení toho pojmu. Získaná vlastní zjištění hodnotí a porovnává s publikovanými závěry jiných autorů v odborné literatuře od konce 20. stol. do současnosti a s názorem dvou novodobých významných církevních dokumentů zabývajících se nadějí. Závěry práce ukazují Pavla jako biblického autora, jenž pojem křesťanské naděje používá mimořádně často v širokém spektru souvislostí a jehož listy mají pro porozumění tomuto pojmu referenční význam. Naděje je v Pavlově podání významně christocentrická a má velmi úzký vztah k víře a lásce. Práce naznačuje obecnou užitečnost naděje a dává k úvaze její možné aktuální využití jako jednoho z prostředků preevangelizace.
|
|
|
Filosofická inspirace ve vybraných dílech Ladislava Fukse
Plašil, Šimon ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhledat filosofické, náboženské a ideologické motivy v dílech Ladislava Fukse a následně interpretovat jejich původ, intertextovost a význam v textu, přičemž důraz je kladen na prokázání sémantické funkčnosti v příběhu. Pro náš výzkum jsme vybrali díla Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol a Oslovení z tmy. Vycházet budeme jak z odborné filosofické a teologické literatury, tak z archivních materiálů a pozůstalosti Ladislava Fukse, abychom mohli veškerá zjištění opírat i o biografického autora. Práce je rozdělena na pět kapitol. V první kapitole se literárními díly zabýváme základní literární charakteristikou a literární recepcí. Druhou kapitolu věnujeme vztahu autora Ladislava Fukse k filosofii, přičemž se opíráme jak o svědectví jeho přátel, tak o archivní výzkum jeho pozůstalosti. Třetí kapitola je stěžejní a nejobsáhlejší, neboť se věnuje interpretaci filosofických motivů v každé knize. Ve čtvrté kapitole jednotlivé filosofické motivy z různých děl porovnáváme mezi sebou. Poznatky shrnujeme v závěru práce.
|
|
|
Spása nekřesťanů z pohledu Katolické církve
Chvátal, Jiří ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Nosek, Lukáš (oponent)
Tato práce se chce v novat otázce spásy nek es an . Jejím cílem je pokusit se na rtnout p ehled u ení katolické církve v dané otázce a p edstavit rozdílné postoje t í vybraných teolog 20. století. První ást práce p edstaví vývoj nauky církve a teologické tradice od biblických dob až do IIVC. Shrne nauku IIVC a sou asného Magisteria. V druhé ásti se bude v novat pojetí dané problematiky u t í moderních teolog (Karl Rahner, Hans Urs von Balthasar, Hans Küng) na základ obsah n kterých jejich prací. V t etí ásti se pokusí zkonfrontovat postoje t chto jednotlivých autor navzájem a ve vztahu k nauce Magisteria.
|
|
| |
|
| |
|
|
Původ černé teologie
Kolínský, Martin ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce podává přehled působení černé církve v dějinách Spojených států amerických a snaží se vystihnout její přesah do moderního výkladu afroamerické identity v černé teologii. Práce popisuje přesah afroamerické spirituality do období vzniku letničních denominací v jížanských státech USA. Samostatně je popsán vznik afroamerického metodismu jako forma vyjádření svobodného denominačního života čase otroctví. Geneze politického života afroamerické komunity vystihuje přehled životopisů: W. E. B. Du Boise, Marcuse Garveyeho a Bookera T. Washingtona. Snaha o vybudování separované identity popisuje historii synkretického náboženského hnutí Nation of Islám na ulicích průmyslového Deatroitu a jeho denominační vývoj. Černou teologii představuje osobnost Jamese Hale Cona její sociální rozměr.
|
|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
Literární recepce díla Maxe Picarda
Svárovská, Nicol ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Jednotícím prvkem následující práce, která pojednává souvislost tvorby Maxe Picarda, Rainera Marii Rilka a Jana Zahradníčka, je motiv záchrany, její negativní a pozitivní moment. Picard, Rilke i Zahradníček vidí přetechnizovaný svět, stávají se svědky dehumanizace člověka a s tím související destrukce řeči. Jejich tvorba reflektuje tento rozpad, ale zároveň nabízí pozitivní protipohyb, alternativu k věku panství techniky. Komparace specifického uchopení dvou momentů záchrany zároveň osvětluje problém recepce Maxe Picarda v jejich díle. První část práce je zaměřena na Heideggerovu analýzu bytnosti moderní techniky (Gestell) a možnosti alternativního odkrývání (poiésis), zachycuje proměnu člověka a jeho vztahu k věcem, proměnu, kterou ve svém díle diagnostikuje Picard, Rilke i Zahradníček. Nabízí tak kontext pro sledovaný motiv záchrany. Úvod k první části tvoří pojednání o ztrátě věci, která je spjata s pronikáním techniky, a o záchraně spočívající v dbaní nepatrného. Druhá část začíná recepcí Picardovy knihy Hitler v nás v Zahradníčkově básnické skladbě Znamení moci, je pojednána s ohledem na ztrátu slova, proměnu slova v heslo, povel či "příkaz dne", a její provázanost s proměnou lidskosti, s nepozorovaným rozkladem a deformací lidské formy. Následná recepce Picard - Rilke vychází z úvah o...
|
host ::
RSS.