|
Problém závislosti a rozvoj osobnosti žáka
Dušková, Eva ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Krykorková, Hana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou závislosti a možnostmi předcházení jejího vzniku. V úvodní kapitole jsou definovány pojmy návyk a závislost, vyjmenovány znaky závislosti a jednotlivé druhy závislostí s ohledem na možnosti jejich vzniku u dětí a mládeže. Další kapitola uvádí hypotézy vzniku závislosti: biologické, sociologické a psychologické. Následující kapitola se věnuje motivaci dětí a mládeže k užívání návykových látek nebo vybraného patologického chování. Dále se tato bakalářské práce zabývá prevencí závislosti, a to ve školním prostředí i v rodině. V jednotlivých podkapitolách je popsán organizační systém primární prevence v ČR, dále zaměření preventivních programů uplatňovaných na školách a školských zařízeních a úkoly školních metodiků prevence. Na úrovni rodinného prostředí jsou v této práci jmenovány důležité zásady prevence v rodině. Závěrečné podkapitoly se věnují výchově zdravého sebevědomí, psychické odolnosti a zodpovědnosti dítěte za vlastní zdraví.
|
|
Astma Bronchiale - predispoziční faktory
Vojtková, Markéta ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
1 SOUHRN Astma bronchiale patří mezi onemocnění postihující významnou část světové populace. Je nejčastějším onemocněním dětského věku a představuje nezanedbatelnou medicínskou, sociální i ekonomickou zátěž pro nemocného, jeho rodinu, ale i celou společnost. Cílem této práce založené na dotazníkové studii proto bylo vytipovat rizikové faktory vedoucí k rozvoji astmatu a alergií, ale také zjistit prevalenci astmatu v populaci třinácti- až patnáctiletých dětí v ČR. V průběhu září 2005 bylo do 64 předem vytipovaných škol rozesláno 3775 dotazníků. Do konce února 2006 jsme obdrželi 2050 dotazníků, s nimiž jsme dále pracovali. 111 (5,41%) z těchto 2050 dětí jsme na základě předem stanovených kritérií označili za astmatiky a 765 (37,3%) dětí za nealergicky. Ve skupině astmatiků bylo statisticky významně více chlapců (64,9%) než děvčat (35,1%). Astmatické děti byly častěji označovány jako nepořádné (60,6% vs. 50,0%; OR=1,54) a nesamostatné (25,0% vs. 14,9%; OR=1,91; 1,06<OR<3,13). Z výsledků naší studie také vyplývá, že BCG vakcinace brzy po narození může chránit před rozvojem astmatu, ochranný vliv BCG vakcinace před rozvojem alergie se však prokázat nepodařilo. Nepotvrdil se ani předpokládaný ochranný vliv parazitárních infekcí. Mezi astmatiky bylo dokonce statisticky významně více dětí, které uváděly alespoň...
|
|
Predispoziční faktory vzniku atopického ekzému
Kochová, Martina ; Kudláčková, Zděnka (oponent) ; Jílek, Petr (vedoucí práce)
1 SOUHRN Atopie je vrozený sklon ke vzniku reakce přecitlivělosti I. typu, která se projevuje chorobami jako je astma, sezónní alergická rýma (rinokonjuktivitida) a atopický ekzém. Onemocnění AE je chronické nebo chronicky recidivující onemocnění kůže, silně svědící a dědičně podmíněné. AE postihuje významnou část světové populace, a představuje velkou zátěž pro samotného pacienta, jeho rodinu i celou společnost. Cílem této práce, která je pilotní studií, je analyzovat celou řadu dat, která zdánlivě spolu nesouvisejí. Je založena na vyhodnocení otázek v dotaznících, které směřovaly k vytipování predispozičních faktorů pro atopický ekzém. Rozsah dotazníkové studie představoval 150 dotazníků, zodpovězených se vrátilo 98, s nimiž jsme dále pracovali. Naše respondenty jsme rozdělili na ekzematiky a nealergiky a věkově do 20 let a nad 20 let věku. V našem poměrně malém vzorku respondentů se nám nepodařila prokázat vyšší prevalence AE u chlapců než u dívek, Podařilo se nám prokázat, že na snížení rizika atopického pochodu mělo příznivý vliv kojení trvající alespoň 6 měsíců (se statistickou významností p ≤ 0 001). Nepotvrdil se ani předpokládaný ochranný vliv parazitární infekce. Dokonce bylo roupem dětským infikováno statisticky významně více ekzematiků než nealergiků (p≤ 0,05). Naše studie potvrdila názor...
|
|
Klinická a elektrofyziologická longitudinální studie dětských pacientů s dědičnou neuropatií Charlot-Marie-Tooth typ A
Haberlová, Jana ; Seeman, Pavel (vedoucí práce) ; Syka, Josef (oponent) ; Ambler, Zdeněk (oponent) ; Vondráček, Petr (oponent)
Dědičná periferní neuropatie neboli choroba Charcot -Marie-Tooth (CMT) je skupinou nejčastějších dědičných nervosvalových onemocnění s incidencí 1:2500.-1:10 000 Typ CMT 1A je jejím nejčastějším typem, spadá do skupiny CMT primárně demyelinizačních motoricko-senzitivních periferních neuropatií. Typickým fenotypem je pomalu progredientní svalová slabost a atrofie distálních svalů končetin s následným rozvojem deformit, hypo až areflexie a akrální hypestezie. Maximum obtíží je vyjádřeno na dolních končetinách. Cílem této práce bylo zjistit a popsat první a nejčastější příznak klinického obrazu CMT1A v první dekádě věku a jeho progresi, dále zhodnotit citlivost a změny CMTNS škály (Charcot-Marie-Tooth neuropaty score) u dětských pacientů v průběhu 2 let. Do studie bylo zařazeno 16 dětí ve věku od 3 do 10 let. Při vyšetření byla vždy odebrána anamnesa, dále bylo provedeno podrobné neurologické vyšetření a elektrofyziologické vyšetření - kondukční studie HK a pacient byl ohodnocen škálou CMTNS. Získané výsledky ukazují, že choroba CMT 1A v první dekádě věku způsobuje jen mírné klinické obtíže. Nejčastějšími prvními příznaky tohoto onemocnění je porucha stoje na patách ( přítomná u15/16, 93%) a hypo až areflexie DK (přítomná 13/16, 81%). Test stoje na patách doporučujeme využít jako jednoduchý screeningový test...
|
|
Juvenilní lymfocytární thyreoidis a současný výskyt infekce Helicobacter pylori
Pomahačová, Renata ; Sýkora, Josef (vedoucí práce) ; Hníková, Olga (oponent) ; Kalvachová, Božena (oponent)
1. Souhrn 1.1. Prvním cílem studie bylo zjištění současného výskytu infekce Helicobacter pylori u souboru dětí s juvenilní lymfocytární thyreoiditidou (JLT) a její porovnání s prevalencí této infekce u souboru stejně starých, ale zdravých dětí. Soubor pacientů s JLT tvořilo 199 dětí (věkové rozmezí 0-18 let). Aktivní infekce H. pylori byla potvrzena u 15 nemocných (7,5%) neinvazivním diagnostickým testem přítomnosti antigenu H. pylori ve stolici pomocí ELISA testu za použití monoklonálních protilátek (Amplified IDEIQA HpStAR ELISA, DakoCytomation, Glostrup, Denmark). Tuto pozitivní skupinu tvořilo 14 dívek a 1 chlapec s průměrným věkem 11,2 ±2,3 let. U 6 dětí byla přítomna hypofunkce štítné žlázy, z toho u 3 dětí byla přítomna atrofická forma thyreoiditidy s těžkou hypotyreózou s přítomností myxedému, ostatní děti měly hypertrofickou formu thyreoiditidy. 7 dětí podstoupilo gastroskopické vyšetření, které potvrdilo chronickou aktivní gastritidu. Pouze 3 děti měly gastrointestinální potíže při H. pylori infekci, ostatní děti byly asymptomatické. Toto zjištění je v souladu s obecnými poznatky o asymptomatickém průběhu infekce H. pylori u dětí až v 90% případů. Kontrolní skupinu tvořil soubor 1545 asymptomatických zdravých dětí ve věku 0 - 15 roků ze stejné geografické oblasti žijících v různých oblastech...
|
|
Význam cvičení rodičů a dětí pro rozvoj pohybových dovedností a sociálních kompetencí v batolecím a raném předškolním věku
Mrklasová, Ivana ; Kuhnová, Věra (oponent) ; Dvořáková, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá cvičením rodičů a dětí (RaD) a jeho vlivem na dítě batolecího a raného předškolního věku. Z teoretického i praktického pohledu zkoumá rozvoj pohybových dovedností a sociálních kompetencí dětí příslušného věku. V úvodu se obrací k historii cvičení RaD, resp. psychosociálnímu a fyziologickému vývoji dítěte, ze kterých vyvozuje jisté zásady tohoto typu cvičení. Praktická část ověřuje přínos cvičení pomocí testování, měření získaných pohybových dovedností a jejich komparací s dovednostmi dětí, jež cvičení nenavštěvují. Prostřednictvím socializačních her mapuje vytváření sociálních kompetencí dětí. Další pohled na smysl cvičení RaD v práci reprezentují i názory zúčastněných rodičů. V závěru diplomová práce uvádí výsledky pozorování do širších souvislostí výzkumů a měření, které v minulosti na podobné téma proběhly. 2
|
| |
| |
|
Korelace genotypu a fenotypu u dětí s autozomálně dominantním polycystickým onemocněním ledvin"
Fencl, Filip ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Merta, Miroslav (oponent) ; Nečas, Emanuel (oponent)
SOUHRN Úvod: Autozomálně dominantní polycystické onemocnění ledvin (autosomal dominant polycystic kidney disease = ADPKD) je nejčastějším geneticky podmíněným onemocněním ledvin s incidencí 1:500 až 1:1000. ADPKD je charakterizováno progresivním cystickým postižením ledvin, které vede k postupnému zhoršování renálních funkcí a k chronickému selhání ledvin (CHSL) v dospělosti. Další běžné renální komplikace představují hypertenze, proteinurie, hematurie, infekce močových cest. Extrarenální komplikace zahrnují kardiovaskulární systém, gastrointestinální systém a postižení pojivové tkáně - nečastějšími jsou abnormality srdečních chlopní, aneuryzmata arteriálního řečiště CNS, cysty jater, pankreatu a sleziny, hernie břišní stěny. ADPKD je způsobeno mutací v jednom ze dvou známých genů - PKD1 (85% pacientů), PKD2 (14% pacientů). Předpokládaný třetí gen PKD3 (cca 1% pacientů) dosud nebyl lokalizován. Řada studií u dospělých pacientů prokázala, že pacienti s mutací v genu PKD2 mají lepší prognózu než pacienti s mutací v genu PKD1. Průměrný věk konečného stádia selhání ledvin (ESRD) nebo úmrtí byl 53 let u PKD1 a 69 let u PKD2, průměrný věk pouze ESRD byl 54 let u PKD1 a 74 let u PKD2. Pacienti s PKD1 měli 4x vyšší prevalenci arteriální hypertenze. Počet cyst a objem cyst je větší u pacientů s mutací PKD1. Další...
|
|
Faktory prostředí a astma bronchialetory prostředí a astma bronchiale
Horová, Zuzana ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
VÝCHOZÍ PODMÍNKY: Astma patří k nejčastějším chronickým onemocněním v dětství a jeho prevalence neustále narůstá. Bylo již popsáno mnoho rizikových a protektivních faktorů ovlivňujících vznik atopických onemocnění a astmatu. Přesto je nutno tyto faktory dále upřesnit a rozšířit. CÍL STUDIE: Porovnat dvě skupiny dětí (astmatici a kontrolní skupina nealergiků) s rozdílnými rizikovými a protektivními faktory pro rozvoj astmatu. Rozpoznání rizikových faktorů nám může pomoci navrhnout preventivní programy a zlepšit naši znalost patobiologie onemocnění. METODY: Bylo rozesláno 3848 anonymních a strukturovaných dotazníků do českých základních škol. Dotazník vyplňovali za děti rodiče a byl zaměřen na zjištění okolností těhotenství matky a postnatálních faktorů ovlivňujících život dítěte ve třech obdobích (první dva roky života, 6. -7. rok a 12. -13. rok). V této práci jsme se zaměřili na identifikaci postnatálních faktorů. Navráceno bylo 2050 vyplněných dotazníků a my jsme se zaměřili na skupinu 118 astmatických dětí a 765 nealergických dětí jako referenční skupinu. Děti byla narozeny převážně ve školním roce 1992/1993 a všechny pocházely z České republiky. Děti byly označeny za astmatiky, pokud udávaly astmatické symptomy a užívaly protiastmatickou farmakoterapii. Nealergické děti naopak uváděly...
|
host ::
