Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Patogeneze nefrotického syndromu u dětí a prediktory odpovědi na léčbu kortikoidy
Bezdíčka, Martin ; Souček, Ondřej (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Reiterová, Jana (oponent)
Nefrotický syndrom je onemocnění ledvin, jehož podstatou je porucha podocytů. Může vzniknout sekundárně následkem infekce, systémového onemocnění či některých léků, nebo se vyskytne jako náhlá izolovaná primární porucha ledvin. Současný standardní léčebný postup zatěžuje pacienty četnými závažnými nežádoucími účinky. U části nemocných, kteří jsou k úvodní několikatýdenní glukokortikoidní léčbě rezistentní, se daří identifikovat kauzální genetický podklad, u ostatních zůstává příčina neznámá. U pacientů reagujících na úvodní glukokortikoidní léčbu remisí později může dojít k opakovaným relapsům s nutností dlouhodobé glukokortikoidní terapie. Tato práce popisuje vlastní originální výzkumné studie, které se zabývaly možnostmi zlepšení diagnostiky genetických příčin nefrotického syndromu, objevováním molekulární podstaty druhé nejčastější genetické příčiny steroid-rezistentní formy onemocnění (způsobené mutacemi transkripčního faktoru WT1) a hledáním klinických a laboratorních faktorů predikujících rezistenci ke glukokortikoidní léčbě. Kombinací klasického Sangerova sekvenování a moderního sekvenování nové generace (NGS) jsme jako první v kohortě 18 let sbíraných vzorků českých a slovenských dětí s nefrotickým syndromem identifikovali monogenní příčinu u 38 % z nich. Nejprevalentnější byly kauzální...
Biochemické a strukturní mechanizmy poškození ledvin a cévního systému u dětí s renálním onemocněním
Zieg, Jakub ; Matoušovic, Karel (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
9 Souhrn V rámci této dizerta ní práce jsem se zabýval patofyziologií renálního postižení u pacient s chronickým onemocn ním ledvin - chronic kidney disease (CKD), definovaným dle Kidney Disease Improving Global Outcomes (KDIGO) jako p etrvávání renálního postižení i snížení funkce ledvin po dobu nejmén 3 m síc . Studie Mo ové koncentrace TGF beta 1 u d tí s hydronefrózou je v nována poškození ledvin u d tí s obstruk ní uropatií (OU), zam ili jsme se na identifikaci neinvazivního markeru transforming growth factoru (TGF) beta 1 u tohoto onemocn ní a na jeho korelaci s laboratorními známkami poškození renálního parenchymu. Cytokin TGF beta1 pat í mezi hlavní mediátory fibrogeneze u ledvinných onemocn ní. U pacient s hydronefrózou obstruk ního typu byla již v n kolika odborných pracích zjišt na zvýšená mo ová koncentrace TGF beta 1, tento nález ale jiní auto i nepotvrdili. V naší práci jsme jako první popsali korelace mo ových koncentrací TGF beta 1 s laboratorními markery postižení ledvin. Ve studii asné projevy aterosklerózy u d tí s chronickým onemocn ním ledvin jsme se zam ili na zkoumání následk CKD a zabývali jsme se jeho vlivem na vznik aterosklerózy. Zde jsme konstatovali, že pacienti v kone ném stádiu selhání ledvin jsou mnohonásobn více ohroženi kardiovaskulárními komplikacemi než zbytek populace. V...
Fenotypická charakteristika a patofyziologie dědičných nefropatií v dětském věku(Geneticky podmíněný nefrotický syndrom a atypický hemolyticko-uremický syndrom u českých dětí)
Malina, Michal ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
Dědičné nefropatie je rozsáhlá heterogenní skupina chorob s velkým zastoupením monogenní patologie zahrnující choroby primárně postihující jednotlivé funkční podjednotky nefronu a dále pak kombinované syndromy, kde renální patologie stojí v popředí. Z této skupiny se práce zaměřuje na dvě klinicky významné glomerulopatie, kde je výrazně vyjádřen podíl genetické složky na rozvoji patofyziologie těchto nemocí. Jedná se o dědičné formy nefrotického syndromu a atypický hemolyticko-uremický syndrom (aHUS). Práce shrnuje výsledky pětiletého sledování dětských pacientů s kortikorezistentním nefrotickým syndromem z celé ČR. Zachytili jsme celkem 32 případů a u 7 pacientů (22%) potvrdili genetické pozadí choroby. Významným a novým zjištěním byl vysoký podíl pacientů reagujících na cyklosporin v naší skupině a to i pacientů nesoucích mutace,včetně mutací v genu NPHS2 (43%). Ve skupině pacientů s velmi vzácným atypickým HUS jsme v české populaci identifikovali významně vysoké procento pacientů s mutacemi v MCP (4 z 10, 40%) oproti publikovaným kohortám (6-10%). Tyto mutace byly funkčně analyzovány a vyhodnoceny jako významné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Patofyziologie urátových transportérů v primární dně
Pavelcová, Kateřina ; Stibůrková, Blanka (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
V proximálních tubulech ledvin a ve střevě jsou lokalizované proteiny (tzv. urátové transportéry), které zajišťují exkreci i reabsorpci kyseliny močové. Polymorfismy v genech kódujících tyto proteiny mohou vést k narušení transportní funkce a k rozvoji hyperurikémie a dny. Sérová hladina kyseliny močové je však určována i dalšími faktory, mezi něž patří příjem exogenních purinů ve stravě, syntéza endogenních purinů a degradace nukleových kyselin, ale i určitá onemocnění. U 250 pacientů s primární hyperurikémií a dnou jsme Sangerovým sekvenováním analyzovali exony a přiléhající intronové oblasti u deseti genů kódujících urátové transportéry: ABCG2, ABCC4, SLC2A9, SLC22A12, SLC22A11, SLC22A13, SLC17A1, SLC17A3, SLC22A6 a SLC22A8. Možnou souvislost mezi identifikovanými genetickými variantami a primární hyperurikémií a dnou jsme posuzovali na základě porovnání alelických frekvencí s evropskou populací, podle topologických modelů, podle programů predikujících funkční dopad variant a rešerší v odborné literatuře. V úvahu jsme brali i závěry funkčních studií zkoumajících dopad nesynonymních variant v genech ABCG2 a SLC2A9. Zaměřili jsme se také na vliv současného výskytu více variant asociovaných s hyperurikémií a dnou, dále na kombinaci variant asociovaných s hyperurikémií a dnou s variantami...
Proteinurie a její vztah k přežívání transplantovaných ledvin u dětí
Rosík, Tomáš ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
- 1 - SOUHRN: Tématem této práce byla asociace mezi proteinurií a přežíváním štěpů u dětských pacientů po transplantaci ledviny. V první části této práce bylo retrospektivně analyzováno všech 91 dětských pacientů transplantovaných v Transplantačním centru FN v Motole v období let 1997 až 2007. Vstupní kriteria byla: funkční štěp 1 rok po transplantaci ledviny, dostupnost dat v průběhu sledování a nepřítomnost rekurence fokálně-segmentální glomerulosklerózy. Finální soubor obsahoval 75 pacientů. Proteinurie vyjádřená indexem bílkovina/kreatinin v moči vyšší než 30 mg/mmol byla považována za patologickou. Retrospektivně byly analyzovány demografické charakteristiky, data o proteinurii nebo funkci štěpu a výsledky renálních biopsií. Patologická proteinurie 1 rok po transplantaci ledviny byla nalezena u 26 (35 %) pacientů. 5leté přežívání štěpů bylo signifikantně nižší ve skupině pacientů s patologickou proteinurií 1 rok po transplantaci ledviny (p<0.001). 1 rok po transplantaci ledviny byly identifikovány tyto rizikové faktory pro budoucí selhání štěpu: přítomnost patologické proteinurie, přítomnost akutní a kortikorezistentní rejekce a snížná funkce štěpu. Při multivariantní analýze zůstaly jako rizikové faktory pro budoucí selhání štěpu patologická proteinurie a akutní rejekce. Nebyl nalezen statisticky...
Fenotypická charakteristika a patofyziologie dědičných nefropatií v dětském věku(Geneticky podmíněný nefrotický syndrom a atypický hemolyticko-uremický syndrom u českých dětí)
Malina, Michal ; Seeman, Tomáš (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
Dědičné nefropatie je rozsáhlá heterogenní skupina chorob s velkým zastoupením monogenní patologie zahrnující choroby primárně postihující jednotlivé funkční podjednotky nefronu a dále pak kombinované syndromy, kde renální patologie stojí v popředí. Z této skupiny se práce zaměřuje na dvě klinicky významné glomerulopatie, kde je výrazně vyjádřen podíl genetické složky na rozvoji patofyziologie těchto nemocí. Jedná se o dědičné formy nefrotického syndromu a atypický hemolyticko-uremický syndrom (aHUS). Práce shrnuje výsledky pětiletého sledování dětských pacientů s kortikorezistentním nefrotickým syndromem z celé ČR. Zachytili jsme celkem 32 případů a u 7 pacientů (22%) potvrdili genetické pozadí choroby. Významným a novým zjištěním byl vysoký podíl pacientů reagujících na cyklosporin v naší skupině a to i pacientů nesoucích mutace,včetně mutací v genu NPHS2 (43%). Ve skupině pacientů s velmi vzácným atypickým HUS jsme v české populaci identifikovali významně vysoké procento pacientů s mutacemi v MCP (4 z 10, 40%) oproti publikovaným kohortám (6-10%). Tyto mutace byly funkčně analyzovány a vyhodnoceny jako významné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Biochemické a strukturní mechanizmy poškození ledvin a cévního systému u dětí s renálním onemocněním
Zieg, Jakub ; Matoušovic, Karel (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Skálová, Sylva (oponent)
9 Souhrn V rámci této dizerta ní práce jsem se zabýval patofyziologií renálního postižení u pacient s chronickým onemocn ním ledvin - chronic kidney disease (CKD), definovaným dle Kidney Disease Improving Global Outcomes (KDIGO) jako p etrvávání renálního postižení i snížení funkce ledvin po dobu nejmén 3 m síc . Studie Mo ové koncentrace TGF beta 1 u d tí s hydronefrózou je v nována poškození ledvin u d tí s obstruk ní uropatií (OU), zam ili jsme se na identifikaci neinvazivního markeru transforming growth factoru (TGF) beta 1 u tohoto onemocn ní a na jeho korelaci s laboratorními známkami poškození renálního parenchymu. Cytokin TGF beta1 pat í mezi hlavní mediátory fibrogeneze u ledvinných onemocn ní. U pacient s hydronefrózou obstruk ního typu byla již v n kolika odborných pracích zjišt na zvýšená mo ová koncentrace TGF beta 1, tento nález ale jiní auto i nepotvrdili. V naší práci jsme jako první popsali korelace mo ových koncentrací TGF beta 1 s laboratorními markery postižení ledvin. Ve studii asné projevy aterosklerózy u d tí s chronickým onemocn ním ledvin jsme se zam ili na zkoumání následk CKD a zabývali jsme se jeho vlivem na vznik aterosklerózy. Zde jsme konstatovali, že pacienti v kone ném stádiu selhání ledvin jsou mnohonásobn více ohroženi kardiovaskulárními komplikacemi než zbytek populace. V...
Imunosupresivní léčba Crohnovy nemoci u dětí
Malý, Jan ; Pozler, Oldřich (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Sýkora, Josef (oponent)
Souhrn Terapie Crohnovy nemoci (CN) u dětí se neliší významněji od léčby dospělých - i zde hrají dominantní úlohu systémové kortikosteroidy (SKS) společně s imunosupresivní léčbou. Cíle: 1) posouzení efektivity a hepatotoxicity 6-thioguaninu (6-TG) na animálním modelu experimentální kolitidy 2) stanovit čas do nástupu ustálených hladin 6-thioguaninových nukleotidů po zahájení léčby azathioprinem 3) zhodnocení aplikované dávky SKS včetně kalkulace kumulativní dávky v 8., 12. a 52.týdnu léčby ve vztahu k aktivitě CN 4) analýza SKS šetřícího efektu azathioprinu v 52. týdnu léčby. Soubor a metoda: Ad 1) U 50 laboratorních myší (BALb/c F) byla indukována experimentální kolitida a zahájena léčba 6-TG, azathioprinem a placebem. Po 14 dnech byl pokus ukončen. Ad 2) vstupní kritéria byla dg. nespecifického střevního zánětu (NSZ) a zahájení léčby azathioprinem, stanovení hladin bylo provedeno metodou HPLC. Ad 3-4) Předmětem studie byli pacienti, kteří splňovali vstupní kritéria: věk 0-19 let, diagnóza CN, prospektivní hodnocení aktivity nemoci, sledování umožňovalo získat veškeré potřebné informace, které vyžadovala metodika studie. Diagnóza CN byla stanovena na základě kritérií České koordinační skupiny pro studium chronických onemocnění trávicího traktu u dětí a v letech 2005-2006 na základě tzv. Portských...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 DOLEŽEL, Zdeněk
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.