|
|
Dočasný příbytek migrantů - přijímací a pobytové středisko
Vondráková, Kateřina ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je vytvoření architektonicko-urbanistického návrhu přijímacího a pobytového střediska v Brně. Tato azylová zařízení představují první dva stupně v řízení o udělení mezinárodní ochrany. V obou zařízeních jsou kromě ubytování poskytovány také další služby, jako je stravování, sociální a psychologické služby, právní pomoc, ale také je zde možné účastnit se nejrůznějších volnočasových aktivit. Navrhovaný areál je umístěn v klidné lokalitě Červený kopec v Brně-Štýřicích a je tvořen celkem 6 objekty rozdělených do tří částí – přijímací středisko, pobytové středisko a společné provozy využívané oběma středisky, jako je administrativa, kuchyně a údržba.
|
|
|
Komentovaný překlad: Les réfugiés du bâtiment A (Gérard Dhôtel, Syros, Paris 1998, str. 91-125)
Strouhalová, Lenka ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je komentovaný překlad vybraného textu z publikace Les réfugiés du bâtiment A. Jejím prostřednictvím autor, francouzský novinář Gérard Dhôtel, seznamuje mladého čtenáře s problematikou uprchlictví. Práce je složena ze dvou částí - samotného překladu a jeho následného komentáře, jenž se zabývá analýzou výchozího textu, problémy při překladu a ukázkami užitých překladatelských postupů a posunů.
|
|
|
Nastolování agendy v tématu uprchlictví: Analýza vztahu vystavení mediálním obsahům a pociťované důležitosti tématu
Michalová, Lea ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze vztahu vystavení mediálním obsahům o uprchlictví a pociťované důležitosti tohoto tématu. V práci je zvolen kombinovaný výzkumný design podle schématu QUAN → qual. V kvantitativní části je modelován vliv vystavení obsahům o uprchlictví na vnímání důležitosti tématu na datech sledovanosti televize a čtenosti periodického tisku při kontrole sociodemografických charakteristik respondenta. K nalezení vlivu byla použita binární logistická regrese. Analýza ukazuje, že vystavení obsahům o uprchlictví má skutečně vliv na míru důležitosti tématu pro respondenty. Do tohoto vztahu ovšem vstupují další proměnné, které modely nedokáží zachytit. Navazuje kvalitativní výzkum ve formě hloubkových rozhovorů, který byl použit pro doplnění zjištění z kvantitativní části. Z rozhovorů vyplynulo, že si jsou lidé vědomi zejména vlivu médií na to, o čem přemýšlí či se baví se svým okolím. Média mají podle některých dotazovaných silnější vliv u témat, jako je uprchlictví a imigrace, se kterými nemají dotazovaní osobní zkušenost, a jsou odkázáni na informace právě z médií. Kromě médií může mít na vnímání důležitosti vliv například hodnotová orientace respondenta, jeho životní zkušenost, sociální okolí nebo kritičnost přijímání zpráv.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Sdílení uprchlické zátěže prostřednictvím přemísťování: Postoje států Visegrádské skupiny
Franta, Jakub ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sdílením uprchlické zátěže v Evropské unii prostřednictvím povinného relokačního mechanismu a postoji států Visegrádské skupiny k této problematice. Chronologicky je toto téma vymezeno s přesahy rokem 2015. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko totiž patří mezi přední odpůrce plánu na přemísťování uprchlíků, které představovalo jedno z navrhovaných a nakonec také přijatých řešení tzv. uprchlické krize v EU. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda-li postoje zkoumaných států ohledně sdílení uprchlické zátěže prošly nějakým vývojem a dále zda-li veřejně deklarované důvody těchto postojů odpovídají empirické situaci. Za tímto účelem je provedena rekonstrukce nejdůležitějších milníků procesu přijímání relokačního mechanismu, včetně postojů a veřejně deklarovaných důvodů států V4, které jsou následně analyzovány z hlediska empirické situace. Výsledným zjištěním práce je, že státy Visegrádské skupiny zastávaly v průběhu roku 2015 jednotný negativní postoj s jedinou výjimkou - souhlasem Polska s návrhem předloženým na jednání Evropské rady dne 22. září - a většina z důvodů uváděných pro tento negativní postoj se na empirické situaci skutečně zakládá, ačkoliv vždy jen v určitých aspektech dané problematiky. Kromě toho práce poskytuje přehledné shrnutí daných...
|
|
|
Úmluva OSN o právech dítěte ve vztahu k dětem uprchlíků.
Asfour, Sarah ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Cílem bakalářské práce je pojednání o základních právech uprchlického dítěte, která jsou každému dítěti zaručena Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989. Práce obsahuje popis jednotlivých procesů a situacích, do kterých se uprchlické dítě se svou rodinou, případně nezletilý uprchlík bez doprovodu, dostává během řízení o mezinárodní ochranu v evropských zemích. Práce se nezaměřuje všemi článku úmluvy, ale zabývá jen takovými články, které jsou aplikovatelné na aktuální situaci stěžejních problémů uprchlických dětí.
|
|
|
Imigrační politika Evropské unie
Rýznarová, Ludmila ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá imigrační politikou Evropské unie v neklidné době 21. století. O imigrační politice v současné době nelze psát bez ohledu na migrační vlnu a uprchlickou krizi, která vyvolala debaty o fungování evropské imigrační politiky a Evropské unie vůbec. Cílem této práce je poskytnout čtenáři ucelený pohled na imigrační politiku EU v kontextu uprchlické krize, na příčiny, vývoj a důsledky krize samotné a v neposlední řadě navrhnout řešení, která by EU měla pomoci při řešení krize a jejích příčin. Práce tudíž řeší postoje a názory členských zemí EU i EU jako celku, rozebírá vývoj imigrační politiky EU a její současný stav. Zvlášť se pak zabývá azylovou politikou jako součástí imigrační politiky a dále otázkou supranacionalizace imigrační politiky EU. Poslední stěžejní kapitola pak navrhuje směry, kterými by se EU měla ubírat, a které vedou k vyřešení krize nebo alespoň k jejímu umírnění.
|
|
|
Výuka multikulturní výchovy na základních školách a gymnáziích
Skuhrovcová, Jana ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Anotace: V předložené práci se věnuji výuce průřezového tématu multikulturní výchova na českých základních školách a gymnáziích. Práce se sestává ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje otázce multikulturality, definici průřezového tématu multikulturní výchova, a jeho zařazení v rámci rámcového vzdělávacího programu. Dále odborné přípravě učitelů na výuku daného tématu a etnickému smýšlení učitelů a žáků. Také podává výčet organizací, které se zabývají výukou multikulturní výchovy, nabízejí programy, pomůcky a výukové materiály pro její realizaci a poskytují odborné školení pro učitele. Druhou část práce tvoří kvalitativní výzkum, který je uskutečněn pomocí polo- strukturovaných rozhovorů se čtyřmi učiteli základních škol a gymnázií v Praze a v České Lípě, kteří vyučují průřezové téma multikulturní výchova v rámci předmětu občanská výchova. Výzkum je zaměřen především na to, jak reálně probíhá výuka tohoto tématu na vybraných školách, zda učitelé využívají široké nabídky pomůcek a výukových materiálů, a jejich spolupráci s organizacemi poskytujícími programy a pomůcky k výuce tohoto tématu. Dále je výzkum zaměřen na odbornou přípravu učitelů v oblasti multikulturní výchovy a řeší, zda se učitelé během výuky setkávají s projevy rasismu a xenofobie ze strany žáků a jaké je etnické...
|
|
|
Počátky sociálnědemokratického poúnorového exilu (1948-1953)
Horák, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Kuklík jun., Jan (oponent)
HORÁK, Pavel, Počátky poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948-1953), Praha, Karlova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2014, 392 s. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D. Disertační práce analyzuje, jakým způsobem byla v letech 1948-1953 formována sociálnědemokratická exilová strana. Sleduje kdo, jak a proč se na tomto procesu mohl nebo chtěl podílet. Téma nahlíží z institucionální perspektivy "exilové strany". Popisuje, jak byla strana organizována a vyjednávána. Kromě osobních příběhů v kulisách uprchlické každodennosti zkoumá, co znamenalo být "sociální demokrat" v "poúnorovém exilu" a zda "exilová strana" vytvářela vlastní sféru komunikačního prostoru k formulaci programu a nejrůznějších požadavků a iniciativ. Práce se koncentruje na formativní období "exilu". Je vymezena rokem 1953, který potvrdil dlouhodobější, bipolární charakter světového řádu. Hypotézou je tvrzení, že se v rámci československé poúnorové migrace formovala "exilová sociálnědemokratická strana" jako instituce, která na základě určitých kritérií vytvářela vlastní komunikační, sociální a migrační sítě. Text přitom neignoruje historický subjekt "obyčejných", "low-level" migrantů. Popisuje podmínky, v jakých "strana" a jednotliví aktéři působili, a na základě několika sond a...
|
|
|
Situace srbských uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny v Srbsku (2002 - 2012): Případová studie Grupa 484
Mádlová, Tereza ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce se zabývá srbskými uprchlíky z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska, kteří do Srbska odešli pod tlakem událostí odehrávajících se v oblasti Západního Balkánu v první polovině 90. let. Jejich počet přesáhl 500 tisíc. Zpočátku byl stát paralyzován vnitřními sociálními, politickými i ekonomickými problémy. Po roce 2000, kdy padl režim Slobodana Miloševiće, se nová vláda začala otázkou uprchlíků aktivně zabývat. Hledala koncept, který by jejich situaci nejlépe vyřešil. V roce 2002 si vymezila konkrétní cíle v rámci vládního dokumentu Národní strategie pro řešení otázky uprchlíků a vnitřně přesídlených osob. Řešení návratů do země původu, které srbská vláda původně podpořila, nicméně nenaplnilo původní očekávání, proto se posléze srbští zákonodárci rozhodli více zaměřit na integraci uprchlíků do srbské společnosti. Během období 2002 až 2012 se podařilo situaci stabilizovat a počet uprchlíků razantně snížit. Na tomto procesu se výrazně podílel také neziskový sektor. Diplomová práce se primárně zabývá právě úlohou neziskových organizací v tomto procesu. Případová studie konkrétně analyzuje činnost neziskové organizace Grupa 484, která se problematikou uprchlíků zabývala od úplného počátku a jejíž činnost měla zásadní dopad na řešení situace uprchlíků v Srbsku.
|
host ::
RSS.