|
| |
|
|
Sociální konstrukce druhové nadřazenosti
Klicnar, Filip ; Vandrovcová, Tereza (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Práce se zabývá sociální konstrukcí druhové nadřazenosti v euroatlantickém civilizačním prostoru. Cílem je popsat proces konstruování této nadřazenosti a rovněž její důsledky. Počátkem této nadřazenosti byla domestikace divokých zvířat. Druhým zásadním momentem se stal přechod od tradiční společnosti k industriální. V té byla některá zvířata zvěcněna v předmět tržních vztahů a ve společnosti se utvrdila víra v legitimnost využívání těchto zvířat pro ekonomické účely. Tato víra je veskrze iracionální. Společnost při procesu konstruování reality začala vnímat daný stav jako přirozený a správný. Aby se vyhnula etickému rozporu, vytěsnila během procesu civilizace negativní aspekty této reality mimo smysly svých členů, k čemuž jednotlivcům napomáhají rovněž psychologické mechanismy vytěsňování reality. Konec práce je věnován podmínkám, které umožnily uskutečnění holocaustu, a na jejichž základě doposud funguje racionálně-ekonomická moderní společnost. Tyto podmínky se ve společnosti udržují v povaze ekonomického systému.
|
|
|
Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches
Orossová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches" se zabývá projevy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přednesenými v období od března 2009 do července 2015 na půdě OSN, před Americkým kongresem, americkou židovskou lobby AIPAC a před zahraničním publikem při různých významných příležitostech. Operuje se základním předpokladem, že jazyk není pouze neutrálním prostředkem komunikace, nýbrž může sloužit i pro účely dosažení politických cílů. Cílem práce je identifikovat jazykové prostředky kategorizace, legitimizace a sekuritizace, s jejichž pomocí se Netanjahu snažil přesvědčit mezinárodní společenství o neodkladnosti a existenční povaze hrozby íránského jaderného programu a dosáhnout tak jeho likvidace, případně tvrdých postihů za porušení sjednaných dohod. Kromě analýzy lingvistických prostředků sekuritizace se práce zaměřuje také na celkový kontext, zejména pak na úspěšnost Netanjahuových projevů, povahu íránského jaderného programu a dopad jeho existence na situaci na Blízkém Východě.
|
|
|
Sociální a kolektivní identita pražských neslyšících
Fajfrová, Doris ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá kolektivní a sociální identitou pražských neslyšících. Je založená na předpokladu, že lze na neslyšící nahlížet jako na sociální skupinu, která disponuje specifickými charakteristikami, které jsou ze sociologické perspektivy zajímavé. Cílem práce je popis a porozumění způsobům, jakými se neslyšící k sobě navzájem vztahují a jaké sociální mechanismy k tomu účelu používají. Ve stěžejní kapitole je pojednáno o sociální kategorizaci jakožto klíčovém mechanismu pro utváření a udržování sociální identity neslyšících. Následující část textu je věnována kolektivní identitě, kde jsou představeny dva ideální typy kolektivní identity neslyšících tak, jak byly zachyceny ve výpovědích komunikačních partnerů. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který byl realizován formou polo- strukturovaných rozhovorů s neslyšícími, jež byly simultánně tlumočeny do češtiny. Z metodologického hlediska předložená práce vychází z principů grounded theory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Koncept člověka v procesu kategorizace u ptáků
Kocourková, Zuzana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Exnerová, Alice (oponent)
Pro zvířata je důležité rychle a správně rozpoznávat (a řadit do kategorií) případné sociální či sexuální partnery, stejně jako nebezpečné predátory. Tvorbu kategorií a kognitivní procesy, které jsou za ně zodpovědné, můžeme považovat za zcela zásadní pro pochopení myšlení jiného zvířecího druhu. Tato práce se zaměřuje na kategorizační experimenty s holuby. Rozpoznávání a kategorizování může být uskutečněno pomocí "konceptu" (mentální reprezentace). Panují však spory, zda je tento vývojově pokročilý způsob využíván i holuby. Tato bakalářská práce provádí rešerši prací zabývajících se kategorizováním a přítomnosti konceptu u holubů (a jiných zvířat). Zaměřuje se především na rozpoznávání kategorie "člověk" a na to zda při tom používají koncept (popř. jaký typ konceptu). Na základě provedené rešerše předkládá závěr, že holubi koncept mají a využívají jej při rozpoznávání lidí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kontím, fáráš, lovíme: Dumpster diving a symbolické hranice mezi čistým a nečistým
Kubatová, Marie ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Autorka se v textu zabývá fenoménem dumpster divingu, v češtině označovanému jako kontejnerové potápění. Se zaměřením na takové potápěče, kteří vyjímají a konzumují jídlo z kontejnerů za supermarkety dobrovolně, bez finančního donucení, soustředí se na jejich definici čistoty a práci se symbolickými hranicemi mezi čistým a nečistým. Opřena o kontextuální ukotvení fenoménu v sociálně-environmentálních a sociálně vědních souvislostech a vycházejíc zejména z teoretické koncepce čistoty a nebezpečí Mary Douglas, předkládá čtenáři kvalitativní analýzu zúčastněných pozorování a hloubkových rozhovorů s dobrovolnými potápěči. Na základě ukotvení kvalitativních poznatků v kvantitativně a reprezentativně zjištěných postojích české veřejnosti k projevům kontejnerového potápění, všímá si pestrého složení potápěčů z hlediska jejich motivů a ideologických přesvědčení i jejich reflexe a kategorizace normově nastavených hranic, jimiž jsou potraviny jimi konzumované obestřeny. Prostřednictvím identifikace síly a podnětnosti první zkušenosti s dumpster divingem a v souvislosti s představenou hodnotou, kterou informanti přisuzují jídlu, poukazuje autorka na jejich proměnu pojetí dosud akceptovaných hranic odvíjející se od provozování dumpster divingu. Zdůrazňuje však, že navzdory přesvědčení o řádnosti a čistotě...
|
|
|
Marná léčba v intenzivní péči
Formáčková, Jitka ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Stoklasová, Radka (oponent)
MARNÁLÉČBA V INTENZIVNÍ PÉČI Cílem teoretické části je definovat pojem marná léčba, analyzovat právní a etické souvislosti marné léčby, a to především mezi ošetřovatelskými a lékařskými intervencemi, kategorizace léčby a shrnutí postupu při rozhodování o změně léčby v ČR. Cílem teoretické části je také zmapovat situace, kdy je intenzivní péče již zbytečná a jak se v takovém případě postupuje. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum formou osobních rozhovorů s několika zástupci odborné veřejnosti. Cílem je popsat jejich osobní zkušenosti s touto problematikou a názory na situace, kdy k marné léčbě dochází, a jak správně léčbu kategorizovat. Na závěr jsou získané rozhovory analyzovány prostřednictvím doslovné transkripce a závěrečné diskuze. KLÍČOVÁ SLOVA: marná léčba, intenzivní péče, kategorizace, kvalita života, withdrawing, withholding, rozhovor, euthanazie
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Nos v českém jazykovém obrazu světa
Černá, Eliška ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Rejzek, Jiří (oponent)
Práce se snaží postihnout význam lexému nos v kognitivně-lingvistické perspektivě, a to zejm. prostřednictvím kolokací a frazémů, které se k lexému nos vztahují. Cílem práce je definovat tzv. významové profily pojmu NOS a zformulovat kognitivně kulturní definici nosu vyplývající z jeho místa v českém jazykovém obrazu světa. Za tímto účelem bude nos nejprve podroben analýze ze dvou různých perspektiv - z perspektivy lékařské, reprezentující vědecký pohled na svět, a z perspektivy běžného uživatele jazyka, reprezentující tzv. naivní obraz světa. Údaje vztahující se k lexému nos budou excerpovány z českých výkladových, synonymických, etymologických a frazeologických slovníků, bude provedena sémická analýza a lexém nos bude začleněn do systémových vztahů v české slovní zásobě. Nos bude představen také ve světle doplňujících perspektiv alternativní medicíny a pseudovědeckých disciplín frenologie a fyziologie, jejichž poznatky hrají určitou roli v utváření naivního obrazu nosu. Součástí práce je také anketní výzkum, který zjišťuje, jaké asociace si s pojmem NOS spojuje běžný uživatel českého jazyka. V závěru práce jsou představeny čtyři významové profily pojmu NOS: 1) vzhled nosu, 2) umístění nosu: nos jako měřítko prostorové blízkosti, 3) funkce nosu: nos jako orgán čichu a cítění + sekundárně orgán řeči, 4)...
|
|
|
Jazykové ztvárnění národnostních stereotypů v českých médiích a aplikace kognitivních aspektů ve výuce českého jazyka
Vlasáková, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent) ; Holanová, Radka (oponent)
Resumé Rigorózní práce Jazykové ztvárnění národnostních stereotypů v českých médiích a aplikace kognitivních aspektů ve výuce českého jazyka se zabývá tím, jaké stereotypy o vybraných národnostních/etnických skupinách - Romech, Vietnamcích a Rusech - se ve zvoleném vzorku českého tisku objevují a jakými jazykovými prostředky se projevují. Práce vychází z předpokladu, že i přes snahu médií o politickou korektnost, jež je součástí většiny etických kodexů novinářů, není možné eliminovat některé projevy sdílených ustálených představ o příslušnících národů/etnik, nazývané národnostní stereotypy, a že mediální obraz světa vypovídá o našem jazykovém obrazu světa. Hlavním metodologickým zdrojem byla teoretická východiska kognitivní lingvistiky, zejména tzv. teorie prototypů/stereotypů a kategorizace, tedy způsobu rozvrhování a uchopování světa, který nám pomáhá mu porozumět. Každé národnostní skupině je věnována jedna kapitola popisující způsob kategorizace a jednotlivé kategorie, jež vyplynuly z analýzy. Rovněž jsou uvedeny stereotypy zjištěné na základě výzkumu materiálu. Dále se práce věnuje aplikaci kognitivních aspektů ve výuce (nejen) českého jazyka a možnostem práce se stereotypy v médiích jako součástí vyučovací oblasti Jazyk a jazyková komunikace a průřezových témat Multikulturní a Mediální výchova....
|
host ::
RSS.