|
|
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
|
|
|
Sulfates as phase II metabolites of natural phenolic compounds
Hetman, Anastasiia ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student/ka: Anastasiia Hetman Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Školitel specialista: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Sulfáty jako metabolity 2. fáze biotransformace přírodních fenolových látek Přírodní monofenolové látky, které se vyskytují v rostlinách a také vznikají při metabolismu polyfenolů střevní mikrobiotou, jsou absorbovány a procházejí 2. fází biotransformace. To má za následek tvorbu různých konjugovaných metabolitů, jako jsou sulfáty, jejichž biologická aktivita nebyla dosud studována. Tato práce byla zaměřena na přípravu a izolaci čistých sulfatovaných metabolitů fenolových látek, a to 4- methylkatecholu, protokatechové, homoprotokatechové, a 2,3,4-trihydroxybenzoové kyseliny a floroglucinolu za použití arylsulfotransferázy z Desulfitobacterium hafniense. Byly připraveny dva sulfatované produkty v dostatečné čistotě, a to 4-methylkatechol-O- sulfát (nedělitelná směs 4-methylkatechol-1-O-sulfátu a 4-methylkatechol-2-O-sulfátu) a floroglucinol-O-sulfát. Jejich antioxidační aktivita byla porovnána s aktivitou výchozích látek pomocí následujících šesti in vitro testů: zhášení DPPH (1-difenyl-2- pikrylhydrazyl) a ABTS (kyselina 2,2'-azinobis-...
|
|
|
Sekundární metabolity a jejich využití v Urtica dioica agg.
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Hojka, Jakub (oponent)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je obecně známým zástupcem rodu Urtica, i přesto není její vnitrodruhová taxonomie uspokojivě vyřešena. Důvodem k neustálenému taxonomickému pojetí celého agregátu je značná morfologická variabilita. Zásadní podíl na této variabilitě má jednoznačně polyploidizace. Polyploidie pravděpodobně stojí i za úspěšností tetraploidního cytotypu při osidlování široké škály synantropních stanovišť. Pletiva kopřivy dvoudomé jsou bohatá na sekundární metabolity, z nich největší zastoupení mají mastné kyseliny, fenolové kyseliny a flavonoidy. Sekundární metabolity se získávají k různým účelům. Značné užití mají zejména ve farmacii, kde slouží k léčbě různých onemocněních. Přesto však dosud nebyl studován vztah mezi složením sekundárních metabolitů a ploidními úrovněmi.
|
|
|
Studium redoxních reakcí a adsorpce 4-nitrofenyltriazolem značených nukleosidů a kresolů na borem dopovaných diamantových elektrodách pro vývoj elektroanalytických metod
Vosáhlová, Jana ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Havran, Luděk (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V této práci byly testovány borem dopované diamantové elektrody s různou úpravou povrchu pro vybrané oxidovatelné a redukovatelné modelové látky, konkrétně p- a o- izomery kresolu a 2'-deoxycytidin a 7-deazaadenosin značené 4-nitrofenyltriazolem (dCTRNO2 a dATRNO2 ). Cílem bylo studium elektrochemických a adsorpčních dějů s následným vývojem voltametrických metod detekce studovaných látek, popřípadě použití borem dopované elektrody jako pracovní elektrody v průtokových systémech. Kresoly byly použity jako modelové oxidovatelné analyty. Na O-terminované a leštěné BDD elektrodě poskytují oxidační signál díky oxidaci na methylfenoxyradikál. Bylo dosaženo porovnatelných hodnot oxidačního potenciálu jako na ostatních studovaných uhlíkových elektrodách, tj. elektrodě ze skelného uhlíku, elektrodě z pyrolytického grafitu a uhlíkové pastové elektrodě. Tyto elektrodové materiály vykazují relativně vysokou náchylnost k adsorpci reakčních produktů, přičemž na borem dopovaném diamantu je jejich adsorpce minimální. In situ anodická aktivace umožňuje rychlou regeneraci povrchu borem dopovaného diamantu před každým skenem. Vyvinutá diferenční pulsní voltametrická metoda s detekčním limitem v rozsahu 0,61 mol∙l−1 až 2,97 mol∙l−1 , která byla testována na modelových vzorcích říční vody, tak představuje rychlou a...
|
|
|
Studium vlivu proteinů na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu proteinů, fenolických látek, hořkosti a vybraných kationtů kovu na stabilitu pivní pěny. V teoretické části je popsána pěna z fyzikálního hlediska, stabilita pivní pěny a způsoby jejího měření a faktory, které pozitivně či negativně stabilitu a kvalitu pivní pěny ovlivňují. Dále jsou popsány vybrané proteiny, které mají na stabilitu pivní pěny vliv, jejich původ a technologický význam. Experimentální část je zaměřena na stanovení stability pivní pěny metodou NIBEM, analýzu celkového obsahu proteinů v pivu, analýzu obsahu fenolických látek, hořkosti a prvkovou analýzu vzorků piva. Celkem bylo analyzováno 36 piv tuzemské výroby, z toho 16 piv bylo výčepních, 15 piv ležáckého typu a 5 piv ležáckého typu z minipivovarů. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi celkovým obsahem proteinů, fenolických látek, hořkosti a kovových iontů se stabilitou pivní pěny. Z výsledků vyplývá, že proteiny a fenolické látky jako izolované parametry nemají zcela zásadní vliv na stabilitu pivní pěny. Avšak hořkost jako izolovaný parametr má na stabilitu pivní pěny vliv.
|
|
|
Chemická charakterizace vín z vybraných PIWI odrůd
Michálková, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá chemickou charakterizací vín z vybraných PIWI odrůd. V teoretické části je popsán obecný původ a důvod šlechtění PIWI odrůd, bližší charakterizace vybraných tří PIWI odrůd, Johaniteru, Hibernalu a Solarisu. Další část je věnována popisu analytických metod, které byly použity pro stanovení chemických charakteristik. Experimentální část je věnována chemických charakteristik vína z vybraných PIWI odrůd, a to obecným charakteristikám, jako jsou alkohol, zbytkový cukr a celkové kyseliny, dále pak organickým kyselinám, antioxidační aktivitě, celkovým fenolickým látkám a prvkovému složení. Z výsledků vyplývá, že mezi víny z vybraných PIWI odrůd jsou z hlediska chemického složení rozdíly. Největší rozdíly byly pozorovány v obsahu organických kyselin a fenolických látek. Nejvíce zastoupenou organickou kyselinou byla v rozmezí 735,1-1286,2mg/l kyselina jablečná. Následovala kyselina octová v rozmezí 100-400mg/l. Amtioxidační aktivita byla stanovena v rozmezí 0,2988-0,9683mmol/l Trolloxu a obah celkových fenolů 273,5-390,3 mg/l. Z fenolických látek byla nejvíce zasotupena kyselina galová, která se pohybovala v rozmezí 6,9-13,9mg/l. Jako další, hojně zastoupená fenolická látka byl detekován katechin v rozmezí 1,6-6,0mg/l. Ze stanovených prvků byl nejvíce zastoupen fosfor v rozmezí 165,4-450,5mg/l. Jako nejzastoupenější těkavé látky byly detekovány zástupci esterů, a to ethyester kyseliny oktanové, ethylester kyseliny dekanové a ethyester kyseliny hexanové. Z naměřených dat bylo evidentní, že vína z PIWI odrůd se od standadních odrůd liší, zejména u profilu aromatických látek
|
|
|
Detoxifikace kávové sedliny oxidačními procesy
Maňáková, Helena ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detoxifikací kávové sedliny za využití oxidačních procesů. V teoretické části je popsána charakterizace kávových zrn a kávové sedliny. Poté je popsána valorizace kávové sedliny se zaměřením využití kávové sedliny jako rostlinného substrátu. Na závěr jsou charakterizovány fenolické látky, které zapříčiňují toxicitu kávové sedliny, a jsou popsány metody jejich stanovení pomocí UV–VIS spektrofotometrie a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu vzorků, na aplikaci účinného oxidačního procesu a na analýzu detoxifikované kávové sedliny se zaměřením na obsah fenolických látek. Pro analýzu fenolických látek byly využity tři typy kávové sedliny: neupravená, odtučněná a odtučněná a zároveň hydrolyzovaná kávová sedlina. Při analýze vzorků byly ve zvýšených koncentracích identifikovány především fenolické kyseliny, přesněji kyseliny gallová, ferulová, chlorogenová a kávová. Po aplikaci oxidačního činidla byla potvrzena detoxifikace u všech vzorků kávové sedliny. Pro nejúčinnější a ekonomický nejúspornější oxidaci byl vybrán roztok 1% oxidačního činidla, které bylo schopné po 10minutové oxidaci zredukovat více než 90 % obsažených fenolických látek.
|
|
|
Chemical and sensory characterization of cider made from apple cultivars ordinarily grown in Czech republic
Strapcová, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
This master thesis deals with the investigation of selected chemical and sensory characteristics of ciders, which were made from four selected apple varieties. The theoretical part describes the chemical composition of apples, cider, the technology of production and production in the world. The next section describes the analytical methods used to determine chemical characteristics not only in ciders but also in other alcoholic beverages. The experimental part focuses on the determination of chemical characteristics such as the content of organic acids, carbohydrates, total phenolic content, alcohol antioxidant activity and elemental composition. The purpose of the work was to find out how different varieties differ in chemical composition. The produced ciders were subjected to sensory analysis to evaluate the selected cider sensory parameters, which were in the natural state and with the addition of carbon dioxide. The results show that ciders of different varieties differ in chemical composition. Malic acid was the most cider's abundant of the organic acids in the range of 2759 – 4411 mg·l-1. Another acid represented was lactic acid in the range of 166,2 – 288,1 mg·l-1. The glucose content of each cider was determined between 845,3 – 1159,8 mg·l-1and fructose 32,6 – 406,7 mg·l-1. Potassium 944,29 – 1073,98 mg·l-1 was the most represented of all elements. The total phenolic content was determined to be in the range of 164,2 – 214,1 mg of GAE·l-1and the antioxidant activity of 0,192 – 0,318 mg·l-1. These differences in chemical composition were also reflected in sensory evaluation. According to the overall assessment, the best cider was made from the Granny Smith variety, which contained the most organic acids and carbohydrates. It has been found that by adding carbon dioxide, sensory parameters such as colour, taste and smell are altered.
|
|
|
Vliv kuchyňských úprav na obsah fenolických látek v petrželi zahradní (Petroselinum crispum)
HRDLIČKOVÁ, Sylva
Diplomová práce se zabývá stanovením celkového obsahu fenolických látek obsažených v petrželi zahradní (Petroselinum crispum). Konkrétně byl sledován vliv vybraných kuchyňských úprav (sušení, var) na obsah fenolických látek ve třech odrůdách petržele zahradní: Atika, Hanácká, Olomoucká. Nejprve byl stanoven celkový obsah polyfenolů spektrofotometrií za využití Folin-Ciocalteauva činidla v extraktu z čerstvé petržele, další vzorky byly upraveny sušením a varem. Vždy zvlášť pro kořen a nať. Poté byly identifikovány konkrétní zástupci z řad fenolických látek za pomoci vysokoúčinné kapalinové chromatografie z lyofilizovaného materiálu. Nejvyšší koncentrace fenolických látek byla zjištěna v nati sušené petržele, a to u všech odrůd. Nejvyšší obsah konkrétních fenolických látek - apigenin, kemferol, luteolin byl prokázán v odrůdě Atice, rovněž v nati všech uvedených odrůd.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v neobvyklých druzích zeleniny
VOCÍLKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá stanovením obsahu fenolových látek v neobvyklých druzích zeleniny při různém způsobu pěstování. Byly vybrány tyto neobvyklé druhy zeleniny: laskavec trojbarevný (Amaranthus tricolor), kopretina věncová (Chrysanthemum coronarium), hořčice čínská listová (Brassica rapa var. komatsuna), hořčice čínská (Brassica juncea), mizuna a mibuna (Brassica rapa ssp. japonica). Tyto neobvyklé druhy se řadí mezi asijskou listovou zeleninu, která se v současnosti začíná rozšiřovat po celém světě. Listová zelenina obsahuje mimo jiné i fenolové látky, mezi které se řadí i rozsáhlá skupina flavonoidů. Flavonoidy jsou významné svojí biologickou aktivitou, snadnou dostupností a především pozitivními účinky na lidský organismus. Vybraná listová zelenina byla vypěstována na pokusném pozemku ve skleníku a na volné ploše. Obsahy fenolových látek byly stanoveny metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ve vybraných rostlinách byly stanoveny obsahy dominantních látek. V laskavci trojbarevném byly stanoveny deriváty kávové kyseliny a rutin. V kopretině věncové byla stanovena chlorogenová kyselina, dikafeoylchinová kyselina a dikafeoylsukcinylchinová kyselina. V hořčici čínské listové a hořčici čínské byly stanoveny deriváty flavonolů a fenolové kyseliny. V mizuně a mibuně byly stanoveny deriváty flavonolů, fenolové kyseliny a indoly. Byly zjištěny významné rozdíly obsahových látek mezi skleníkem a záhonem. Ve většině případů bylo více obsahových látek na záhoně.
|
host ::
RSS.