Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Výroba a charakterizace biouhlu ze směsného rostlinného odpadu
Bureš, Vojtěch ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce byla zaměřená na výrobu biouhlu ze směsného rostlinného odpadu v kontextu domácích zahrad a malých farem. Cílem práce bylo z běžného směsného zahradního odpadního materiálu vyrobit různé typy biouhlu a následně jej charakterizovat podle klasifikace Evropského biouhelného certifikátu (EBC), dále také vytvořit metodiku pro domácí výrobu biouhlu dle současných poznatků. Čtyři z pěti vyrobených biouhlů splnily všechna kritéria pro kategorii EBC-Feed a jsou proto vhodné pro jakoukoliv formu využití včetně výroby krmiv. Poslední vzorek z důvodu nadlimitních obsahů polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) nesplnil parametry EBC pro využitelné biouhly, ale podle soudobých studií a nových limitních hodnot Evropské unie pro hnojiva a hnojivé výrobky zjištěné koncentrace PAU nebrání jeho aplikaci do zemědělské půdy. Na základě poznatků této práce proto lze doporučit domácí výrobu biouhlu a jeho aplikaci do zemědělské půdy pro dlouhodobé zlepšení její kvality.
Technologie výroby vinné klobásy s přídavkem sýrů
Kejmarová, Anna ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit vliv měkkých sýru na organoleptické vlastnosti vinné klobásy. Před a po upečení byly odebrány vzorky vinných klobás a pomocí analytické metody plynové chromatografie byl stanoven procentuální obsah lipidů ve vzorku a obsah jednotlivých mastných kyselin. Senzorická analýza byla rozdělena na dvě části. V první části hodnotitelé posuzovali vzhled, vůni, konzistenci, texturu, chuť, celkové hodnocení a vyváženost sýrů. Druhá část se věnovala celkovému hodnocení a výběru nejchutnějších vzorků. Pomocí excelu byla získaná data ze senzorické analýzy zpracována a vyhodnocena. Nechutnější vinnou klobásou, z výsledků senzorické analýzy byla vinná klobása s hermelínem.
Stanovení obsahu náhradních sladidel ve žvýkačkách
Profousová, Sylvie ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá simultánním stanovením vybraných náhradních sladidel ve žvýkačkách metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s ELSD detekcí. Teoretická část se věnuje charakterizaci sacharidů a jejich vlivu na zdraví člověka, klasifikaci, charakterizaci vybraných náhradních sladidel a jejich využití. Dále je zde uveden stručný přehled analytických metod, kterými lze sladidla stanovit. Experimentální část je zaměřena na výběr vhodné chromatografické kolony pro jednoduchou identifikaci sedmi sladidel (aspartam, acesulfam K, mannitol, maltitol, sukralóza a xylitol) a optimalizaci složení mobilní fáze. Bylo zjištěno, že není možné jednou univerzální metodou stanovit všechny náhradní sladidla, nicméně s využitím kolony Agilent Hi-Plex Ca (300 x 7,7 mm) a mobilní fáze acetonitril:voda v poměru 7:93 %v/v bylo možné stanovit koncentraci (maltitolu, mannitolu, sorbitolu, sukralózy a xylitolu). Při analýze jednotlivých sladidel muselo být použito různého ředění vzorku, případně muselo být mírně změněno složení mobilní fáze. Koncentrace náhradních sladidel ve žvýkačkách se pohybovala od 0,35 mg/g (sukralóza) do 508 mg/g (xylitol).
Výroba a charakterizace nečokoládových cukrovinek s přídavkem rostlinných extraktů
Knapovská, Pavlína ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá výrobou a charakterizací rostlinných extraktů zeleného čaje (Camellia sinensis) a rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides) a výrobou nečokoládových cukrovinek – kandytů s jejich přídavkem. Uvedené rostliny se vyznačují vysokým obsahem bioaktivních látek, na základě kterých byly extrakty i kandyty charakterizovány. Byla provedena stanovení těkavých látek pomocí HSSPME-GC-MS, antioxidační aktivity metodou s použitím ABTS, stanovení celkových fenolů metodou Folin-Ciocalteu a senzorická analýza. Vyrobené cukrovinky byly následně porovnány s obdobnými komerčními výrobky. Ve vzorku kandytu s přídavkem extraktu ze zeleného čaje bylo identifikováno celkem 6 těkavých látek, antioxidační aktivita vzorku byla stanovena 253,3 ± 0,9 µgml–1, celkový obsah fenolů byl stanoven na 0,49 ± 0,02 mgGAEg–1 v přepočtu na 1 g kandytu. Ve vzorku kandytu s přídavkem extraktu z rakytníku bylo identifikováno celkem 8 těkavých látek, antioxidační aktivita vzorku byla stanovena 206 ± 3 µgml–1, celkový obsah fenolů byl stanoven na 0,51 ± 0,04 mgGAEg–1 v přepočtu na 1 g kandytu. Ze získaných výsledků vyplývá, že přídavek extraktů zvyšuje nutriční hodnotu (vyšší antioxidační aktivita, vyšší obsah fenolických sloučenin) vyrobených cukrovinek; z hlediska senzorického však byly pozitivně hodnoceny pouze vzorky se zeleným čajem, přídavek rakytníkového extraktu nebyl pro konzumenty příliš atraktivní, cukrovinky s rakytníkem hodnotili jako příliš hořké.
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
Vývoj a validace postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub
Nábělek, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaobírá vývojem a validací postupu pro izolaci kyseliny ferulové z pšeničných otrub. Byl testován postup izolace založený na alkalické hydrolýze otrub a následné adsorpce kyseliny ferulové. V teoretické části se tato práce zmiňuje o složení pšeničných otrub. Je zde zmíněna podrobná charakterizaci kyseliny ferulové. princip adsorpčního mechanismu s popisem použitých adsorbentů. Také jsou popsány použité analytické metody. Byly testovány různé druhy adsorbentů - Aktivní uhlí (2,53 ± 1,16 mg.l-1), Amberlit XAD-16 (241,55 ± 10,42 mg.l-1)., Amberlyst A-21 (105,73 ± 11,87 mg.l-1), Amberlit IRA-900Cl (5,90 ± 0,68 mg.l-1) a Amberlit IRA-96 (189,16 ± 6,49 mg.l-1). Jako nejúčinnější adsorbent byl vybrán XAD-16 pro jeho dobré adsorpční vlastnosti a jednoduchou desorpci kyseliny ferulové. Celý proces prošel podrobnou optimalizací s cílem maximalizovat čistotu finálního produktu. Izolát byl charakterizován pomocí HPLC a FTIR techniky z hlediska obsahu kyseliny ferulové a příbuzných fenolických kyselin. Na základě FTIR analýzy byla objevena kontaminace izolátu proteiny. Byl navržen purifikační postup založený na deproteinace suroviny před samotnou hydrolýzou. Jako ultimátní řešení, které eliminovalo přítomnost proteinů v izolátu byla ultrafiltrace se zachycením molekul s Mw > 10 KDa. Bylo docíleno finální výtěžku kyseliny ferulové 498,44 ± 110,97 mg.l-1. Při přepočtu na výtěžek z jednoho kilogramu otrub jedná se o množství 1,00 ± 0,22 g kyseliny ferulové.
Charakterizace různých druhů otrub z hlediska obsahu kyseliny ferulové
Nábělek, Jakub ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá alkalickou extrakcí kyseliny ferulové z vybraných druhů obilných otrub a jejich následným zhodnocením potenciálu využití tohoto odpadního materiálu. Další zkoumanou problematikou bylo nutriční zastoupení vyluhovatelných prvků získaných z otrub a vzniklého odpadu po hydrolýze pro zjištění jeho možného využití jako minerální hnojivo. V teoretické části se tato práce zabývá pěstovanými obilovinami, složením a rozdíly obilného zrna v závislosti na druhu pěstované obiloviny a podmínek při jejich pěstování. Jsou popsány fenolické kyseliny. Dále jsou popisovány způsoby hydrolýzy tohoto materiálu s popisem jejich výhod a nedostatků. V experimentální části je popsán postup alkalické hydrolýzy vzorků a extrakce minerálních prvků. Stanovení obsahu kyseliny ferulové proběhlo za použití metody HPLC s UV/VIS detektorem při vlnové délce 330 nm za použití mobilní fáze směsi methanolu a 0,5% roztoku kyseliny mravenčí. V prvkovém extraktu byl metodou ICP-OES, s detektorem fotonásobičem, stanoven obsah nutričně významných prvků (Cu, Fe, Zn, Mn, P, Ca, K, Mg). Bylo zjištěno, mezi obsahem kyseliny ferulové v jednotlivých druzích otrub existují statisticky významné rozdíly. Největší výtěžek byl získán ve vzorku pšenice špalda. Obsah mikro a makro prvků a vykazovaly významné statistické rozdíly mezi jednotlivými druhy otrub a jejich hydrolyzovanými zbytky. Nejvyšší výtěžnost prvků byla docílena u vzorku rýžových otrub, u hydrolyzátů obsahoval nejvyšší zastoupení vzorek špalda. Nejnižší výtěžnost byla získána u vzorku z ovsa a to v otrubách i hydrolyzátu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.