|
|
Proměna výuky a komunikace na středních školách vlivem školních informačních systémů
KUŠNEROVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je zaměřena na zmapování proměn výuky a komunikace mezi školou, žáky a rodiči na druhém stupni základních škol vlivem situace spojené s COVID-19. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na analýzu různých komunikačních prostředků (klasických i online) mezi školou, žákem a jeho rodiči. Obsahem této části práce je popis a porovnání školních informačních systémů. Praktická část práce spočívá v kvalitativním výzkumu, který je založen na hloubkových rozhovorech s učiteli vybraných základních škol a s rodiči žáků, kteří tyto školy navštěvují. V rámci výzkumu jsem se zabývala tím, jaké výhody a nevýhody přináší distanční výuka pro komunikaci mezi školou, žáky a rodiči. Především jsem se snažila identifikovat překážky, které škole, žákům a rodičům brání v efektivní komunikaci. a také jak se vlivem koronavirové pandemie mezi nimi změnila komunikace, a to jak z kvantitativního, tak i z kvalitativního hlediska.
|
|
|
Diagnostika pravopisu žáků 3. a 5. ročníku ZŠ a faktory ovlivňující úroveň ortografických dovedností
Dolníková, Věra ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Předkládaná rigorózní práce navazuje na diplomovou práci Písemné projevy žáků 3. a 5. ročníků v diagnostických diktátech autorky textu. Práce se zabývá problematikou písemného projevu žáků 3. a 5. ročníků základních škol chomutovského regionu. Porovnává pravopisné dovednosti žáků různých typů škol a žáků se specifickou vývojovou poruchou školních dovedností. Stručně popisuje nejen základní etiologii potíží ve psaní, ale především reflektuje vnější faktory, které mohou kvalitu písemného projevu ovlivnit, jako např. výuková metoda, lokalita či typ školy, socioekonomický status a nově se věnuje i distanční výuce, jako novému fenoménu doby. Pomocí kvantitativní metodologie, ale i kvalitativního posouzení, shrnuje úroveň pravopisných dovedností výzkumného vzorku ve dvou rozdílných diagnostických testech (Novák, 2002 a Caravolas & Volín, 2005). Sleduje rozdíly v úrovni zvládání pravopisu jednotlivých typů tříd, resp. škol. Výzkum také porovnává pravopisné dovednosti žáků se specifickou poruchou učení a žáků z oblasti s vyšším výskytem socioekonomického znevýhodnění. Rigorózní práce nově přidává i šetření úrovně pravopisných dovedností daných ročníků v postkovidovém období a zjišťuje případný negativní dopad distanční výuky. Současně jsou zde popsány závěry i krátkého dotazníkového šetření realizovaného...
|
|
|
Změna postavení a funkcí školních zeměpisných atlasů v době distanční výuky
Ďurkech, Pavol ; Havelková, Lenka (vedoucí práce) ; Hofmann, Eduard (oponent)
Práce je především zaměřena na proměny, které zapříčinila distanční výuka (vlivem pandemie Covid-19), v postavení školních zeměpisných atlasů oproti ostatním pomůckám ve výuce zeměpisu a na proměny ve využívaných funkcích této pomůcky. Tyto změny jsou zkoumány ve třech obdobích (předpandemickém, pandemickém a postpandemickém). Od zaměření práce se odvíjejí i její jednotlivé cíle. Prvním hlavním cílem práce je porovnat postavení tištěných školních zeměpisných atlasů v době distanční výuky oproti výuce prezenční vzhledem k ostatním učebním pomůckám využívaným ve výuce zeměpisu. Z toho vyplývá i vedlejší cíl, který byl zaměřen na sestavení pořadí hlavních učebních pomůcek využívaných ve výuce zeměpisu v prezenční výuce a následné zachycení jejich možné proměny v distanční výuce a ve výuce postpandemické. Následně jsou zkoumány funkce a využití těchto tištěných školních zeměpisných atlasů ve výše uvedených obdobích. Od toho se odvíjejí další cíle práce, a to stanovení funkcí, které školní zeměpisné atlasy mohou plnit, dále pak charakterizovat možnou proměnu využívaných funkcí školních zeměpisných atlasů a způsobů práce se školními zeměpisnými atlasy v distanční výuce oproti výuce prezenční. A posledním cílem je identifikovat možnou proměnu využívaných funkcí a způsobů práce se školními zeměpisnými...
|
|
|
Využití mediálních platforem na prvním stupni základních škol v období koronavirové pandemie
Lelková, Adéla ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využití mediálních platforem na prvním stupni základních škol v období koronavirové pandemie" se zabývá novými technologiemi ve vzdělání a jejich využití v období distanční výuky během pandemie koronaviru. Několik měsíců sloužily online platformy ke vzdělávání žáků a studentů nejen v celé České republice. V životech nás všech sehrály videokomunikační služby velkou roli. Cílem této diplomové práce bylo reflektovat využití mediálních platforem na prvním stupni základních škol z pohledu pedagogů vyučujících v Praze nebo ve Středočeském kraji. Zkoumané období je ohraničeno od plošného uzavření škol v České republice, tedy 11. března 2020, až do posledního omezení výuky, které bylo zrušeno 24. května 2021. Prostřednictvím polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s patnácti respondenty, vybraných na základě předem stanovených kritérií, byli v diplomové práci porovnávány funkce jednotlivých platforem. Důraz byl kladen zejména na výhody a nevýhody využívaných online platforem a zkušenosti pedagogů. Nicméně již v samotném kódování odpovědí respondentů bylo zjištěno, že dotazovaní neměli ve druhé vlně pandemie hlavní slovo při výběru platformy umožňující spojení s žáky. Jakou platformu budou pedagogové využívat určovalo výhradně vedení školy z důvodu zabezpečení a jednotného...
|
|
|
Profese učitele druhého stupně základní školy v době koronavirové krize
Widemannová, Bohuslava ; Murad, Salim (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Reflexe Diplomová práce se zabývá tématem výuky v době koronavirové krize. Koronavirus s sebou přinesl nejen onemocnění, ale i pandemii, která měla celosvětové následky pro obyvatelstvo. Lidé byli postiženi sociálními, ekonomickými, psychickými i fyzickými následky. Práce se zabývá pandemickým dopadem na školství a podobou vyučování v tomto období. Profesí učitele, která byla v jednom okamžiku přerušena a omezena. Učitelé byli postaveni před novou situaci, kterou přineslo uzavření škol. Nemalý prostor je v práci věnován samotné výuce, především distanční a zmiňuje její pozitiva i negativa. Zajímavostí je i krátký průřez historií výuky a jejímu přerušení. Práce je rozdělena do dvou částí na teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována důležitým pojmům, které se týkají koronavirového onemocnění, výskytu a vývoji samotné pandemie. Zabývá se i začátkem koronavirové krize v České republice a jaké dopady utrpělo české školství. Následně je vysvětlena podoba výuky před pandemií. Předkládá formu distanční výuky, která se stala jediným řešením v tomto období. Dále je zmíněna krátká historie výuky v Čechách, ale i kapitola, kde jsou zmíněny důvody uzavření škol či přerušení výuky v minulosti. Praktická část je věnována empirickému šetření. Jsou tu popsány metody sběru dat, jímž byl polostrukturovaný...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Online education through the eyes of college students
Dirgasová, Simona ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá zkušeností vysokoškolských studentů s online výukou během uzavření škol v souvislosti s pandemií onemocnení Covid-19. V teoretické části představuji data, které se vztahují k prožívané zkušenosti na základě odborné literatury. Následně přístoupím k empirické části, ve které využívám kvalitativní metodologii. Konkrétně jsou výpovědi respondetů zachycené pomocí deníků a rozhovorů. Výzkumnou skupinu tvoří šest vysokoškolských studentů v zastoupení čtyř žen a dvou mužů. Věkové rozmezí respondentů je 22 až 24 let v době psaní denníků. Denníky si respondenti zaznamenávali v období od února 2021 do června 2021, takže počas letního semestru akademického roku 2020/2021. v druhé etapě zběru dat jsem se stejnými respondenty provedla polostrukturované rozhovory, ve kterých reflektovali zkušenost s online výukou. Získané data v podobě deníků a přepisů rozhovorů jsem dále analyzovala pomocí interpretativní fenomenoloické analýzy (IPA). Výsledkem analýzy jsou témata, které byly podstatná pro všechny respondenty. Těmito tématy jsou prostor, vztahy a specifika online výuky, kam patří pocit zahlcení, stres a frustrace, pozornost a motivace a také fyzično. V poslední části jsou tyto zjištění konfrontována s odbornou literaturou. KLÍČOVÁ SLOVA Online výuka, distanční výuka, vysokoškolský studenti,...
|
|
|
Vnímání distanční výuky v době první a druhé vlny pandemie: pohled učitelů základních škol z regionálního hlediska
Soukup, Richard ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis a analýzu nouzové distanční výuky z pohledu učitelů v první a druhé vlně pandemie covidu-19. Práce je zakotvena v odborné literatuře a v analytických studií. Data v druhé části práce jsou již konkrétně získána od analytických organizací Paq research a Kalibro, kde pomocí sekundární analýzy dat a komparativních postupů danou analýzu provádím. První část práce popisuje konkrétní pandemickou situaci, to jak český vzdělávací systém a učitelé zvládli přechod do online prostoru. Zároveň obecně nastiňuje pedagogické fungování v nouzové distanční výuce. Práce následně vymezuje učitele jako aktéry vzdělávací politiky, to, jakou zastávali roli, a nakonec to co se pro učitele konkrétně v nouzové distanční výuce změnilo. Následně se práce zaměřuje na nerovnosti ve vzdělávání v regionálním hledisku. Následná analýza a interpretace výsledků dochází na základě výzkumných otázek k několika zjištěním. Změna obsahu výuky, délka přípravy a vyčerpání se v rámci vln odlišuje, nicméně nenaplnilo se očekávání, že první vlna bude vždy tou s nejhorším výsledkem. V rámci krajů se úplná odlišnost problémových regionů od ostatních také nenaplnila. Co se týče obhajoby výběru tohoto tématu, tak si myslím, že tato bakalářská práce a její téma je aktuální a daná problematika stojí za rozvedení a...
|
host ::
RSS.