|
|
Role sociálních médií v počátcích egyptské revoluce 2011
Vrbková, Jana ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Egyptská revoluce 2011 je v médiích, stejně jako v prohlášení samotných organizací, které se na svržení prezidenta Husního Mubáraka podílely, prezentována jako revoluce sociálních médií. Hned po prvních třech dnech protestů při tom vláda 28. ledna nechala zablokovat internetové připojení, a úvod revoluce sociálních médií se tudíž částečně musel odehrát bez nich. Tato práce zkoumá jakou úlohu tedy sociální média mohla v úvodu revoluce hrát. Zaměřuje se při tom na oficiální facebookovou komunikaci dvou prominentních aktivistických hnutí - We Are All Khalid Said a April 6th Youth Movement, a to v období 1. ledna až 11. února 2011, kdy prezident Mubárak ohlásil svůj odchod z funkce. Výsledkem je zjištění, že Facebook sloužil těmto organizacím pouze jako jeden z nástrojů komunikace, které měly k dispozici, a které také aktivně využívaly. Přestože jedna ze zkoumaných skupin - We Are All Khalid Said - Facebook vedle šíření informací používala v prvních dnech revoluce také k organizaci a koordinaci jednotlivých demonstrací, a soustavně prezentovala sociální sítě jako nástroj, který zažehnul revoluci, nedokázala ani ona prolomit blokádu internetu, a po obnovení připojení již Facebook používala také pouze jako informační platformu - což byla funkce, kterou Facebook plnil pro druhé ze zkoumaných hnutí - April...
|
|
|
Role sociálních médií v počátcích egyptské revoluce 2011
Vrbková, Jana ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Egyptská revoluce 2011 je v médiích, stejně jako v prohlášení samotných organizací, které se na svržení prezidenta Husního Mubáraka podílely, prezentována jako revoluce sociálních médií. Hned po prvních třech dnech protestů při tom vláda 28. ledna nechala zablokovat internetové připojení, a úvod revoluce sociálních médií se tudíž částečně musel odehrát bez nich. Tato práce zkoumá jakou úlohu tedy sociální média mohla v úvodu revoluce hrát, a to metodou kvalitativní obsahové analýzy. Zaměřuje se při tom na oficiální facebookovou komunikaci dvou prominentních aktivistických hnutí - We Are All Khaled Said a April 6th Youth Movement, a to v období 9. ledna do 11. února 2011, od první zveřejněné pozvánky na demonstraci 25. ledna do dne, kdy prezident Mubárak ohlásil svůj odchod z funkce. V příspěvcích věnovaných tématu revoluce jsem identifikovala následující podtémata: 25. leden - povaha akce, role sdružení, organizace, odstřižení internetu, bezpečnost, propagace, jednota, zpravodajství, Facebook a hodnocení akce. Výsledkem mého zkoumání je zjištění, že přestože Facebook sehrál v událostech významnou roli, nebyl jediným komunikačním kanálem, který organizace pro oslovení svého publika používaly.Přes svou nespornou užitečnost - a propagaci We Are All Khaled Said, představující Facebook coby nástroj...
|
|
|
Analysis of 2010 mass mobilization in Kyrgyzstan : causes and driving forces
Sherniazova, Asia ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Kyrgyzstán je jedinou zemí v regionu, která zažila dvě drsné změny režimu od okamžiku vyhlášení nezávislosti v roce 1991. První svrhnutí režimu se odehrálo v roce 2005 a druhé, které je předmětem této studie, se konalo v roce 2010. . Skutečným cílem této práce bylo prozkoumat pozadí dubnových událostí 2010 v Kyrgyzstánu: ekonomickou, socio-politickou situací a činnost klanu Bakijevových, která pravděpodobně vyvolala rozhořčení v Kyrgyzské společností a přivedla k masové mobilizaci. Existují názory, že kmenový systém jako specifický fenomén ve struktuře Kyrgyzské společností vynutil masovou mobilizaci v Talasu. Jelikož Kyrgyzstán díky své zeměpisné poloze hraje důležitou roli ve Střední Asie, událostí v zemí jak z roku 2005, tak i 2010, měly obrovský vliv na sousední státy, především na Kazachstán a Uzbekistán. Navíc, Kyrgyzstán se nachází v zóně vlivu několika zahraničních moci - Činy, Ruska, Spojených Států a členů Evropské Unie (EU). Dynamika a rozpor místního politického a sociálního prostředí, která vyvolala masovou mobilizaci v dubnu roku 2010, bude odhalená v této práci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
|
|
|
Vývoj demokratického myšlení v dílech K. H. Borovského
Šupíková, Julie ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je sledování vývoje demokratického myšlení na vybraných dílech K. Havlíčka Borovského. Autorka soustředila svou pozornost na významové etapy Havlíčkova života, které ovlivnily jeho politické smýšlení. Klíčová slova: revoluce - demokracie - liberalismus - novinářství - feuilleton - satira - epigram Annotation The aim of this graduate's thesis is to observe the development of democratic thinking of K. Havlíček Borovský through his selected works. The author has concentrated her attention on the specific periods of Havlicek's life that have influenced his political views. Key words: revolution - democracy - liberalism - journalism - feuilleton - satire - epigram
|
|
| |
|
|
Počátky katolického politického myšlení v díle V. S. Štulce
Záškoda, Miloslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Klementová, Eliška (oponent)
Předkládaná bakalářská práce propojuje excerpci, analýzu a interpretaci politického myšlení veřejně působícího katolického kněze v české společnosti 19. století, tedy v době, kdy katolická církev ztrácí své ideologické a mocenské pozice a kdy musí vzdorovat sílícím sekularizačním tendencím. Katolická církev se stává pouze jednou z mnoha kulturních a politických platforem v tomto století, a musí proto zápasit s ostatními názorovými proudy o své místo ve společnosti. Jmenovitě se toto pojednání zaměřuje na život a dílo katolicky založeného duchovního a upřímně přesvědčeného vlastence Václava Štulce (1814 - 1887). Představeny zde budou tři základní linie jeho politického myšlení. První okruh problémů, který ve svém díle tematizuje, souvisí nejen s rolí reprezentanta katolické církve, ale také se zdůrazňováním významu náboženských hodnot potřebných pro dosažení obecného blaha společnosti. Štulc se zcela jasně ohrazuje především vůči osvícenskému hnutí, revolučnímu násilí a reformám pod taktovkou císaře Josefa II. Štulcovo konzervativní myšlení také vybízí všechny sociální vrstvy, aby dodržovaly základní práva a dbaly veřejného pořádku. Druhé téma, na něž autor velice často odkazuje, se týká vztahu náboženské a národní identity. Snaží se propojit katolickou víru s konceptem moderního národa. Svým dílem...
|
|
|
Revolucni sen Devetsil (1918-1921)
Bulíček, Jan ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
Revoluční sen Devětsil je o mladých umělcích a levicových intelektuálech, kteří v říjnu 1920 založili svaz avantgardních umělců známý jako Devětsil. Založení Devětsilu bylo vyvrcholením jejich prožívání a účasti na událostech revoluční doby, kdy realizace sociální revoluce měla velkou šanci. Myšlenka Devětsilu se zrodila na jaře 1919 během první větší revoluční vlny. Jako součást avantgardní scény, chtěli být členové Devětsilu více než uměleckým svazem, chtěli mít politický a akční program. Nicméně jejich pojetí revoluce bylo velmi abstraktní, a v rozporu s jejich marxistickým přesvědčením. Ačkoliv jejich hlavním úsilím bylo abstraktní uvědomění si a vyjádření revoluční skutečnosti, nebyli ve skutečnosti v kontaktu s revolucí, a to kvůli velkému intelektuálnímu rozdílu mezi členy Devětsilu a proletáři, kteří jsou podle Marxe hlavními účastníky revolučního procesu. Když si členové Devětsilu uvědomili tento rozpor, probudili se ze svého revolučního snu. Klíčová slova revoluce, sen, avantgarda, Devětsil, Teige
|
|
|
The concept of revolution in the work of N.A. Berdyaev
Belinson, Maria ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce se věnuje studiu pojetí revoluce v díle ruského filosofa N.A. Berd'ajeva. Nejprve je načrtnuta celková charakteristika díla tohoto filosofa a zvláštní pozornost je věnována jeho stylu. Hlavním cílem práce je popsat Berd'ajevův vztah k samotnému pojmu revoluce z filo- sofického, sociologického a historiosofického pohledu a dát ho do souvislosti s historickými událostmi první čtvrtiny 20. století v Rusku. K tomu jsou použity Berd'ajevovy statě ve sbornících Problémy idealismu, Milníky (Věchy) a De profundis (Iz glubiny) a dále jeho práce Duchovní krize inteligence, Duchovní základy ruské revoluce a Filosofie nerovnosti.
|
|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod nové vedení. Likvidace minulého režimu proběhla ve skutečnosti likvidací bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s obdobím komunistické vlády, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavní demokracie.
|
host ::
RSS.