|
| |
|
|
Proměna novinářské praxe v souvislosti s nástupem datové žurnalistiky
Ďuríčková, Monika ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměna novinářské praxe v souvislosti s nástupem datové žurnalistiky se věnuje současné situaci české datové žurnalistiky a jejímu vývoji. Zkou- má, jak se redakce, novináři a čtenáři vyrovnávají s novými technologiemi, velkými daty a souvisejícím příchodem datové žurnalistiky. Teoretická část textu vysvětluje vztah klasické žurnalistiky s datovou a porovnává takzvaný "narativní" a "interaktivní" přístup jakožto formy datové žurnalistiky. Dále osvětluje vztah datové žurnalistiky a nové pojetí objektivity a zabývá se kulturními, sociálními a technickými předpoklady vzniku datové žurnalistiky. Práce popisuje také historickou stránku problematiky, kde porovnává computer-assisted reporting se současnou praxí. Následující kapitoly po- jednávají o vizualizacích, inforgrafikách, amatérské datové žurnalistice a otevřených da- tech, která hrají v datové žurnalistice klíčovou roli. Praktická část diplomové práce se- známí s vznikem a fungováním českého datového týmu. Ten původně působil ve vy- davatelství Economia a následně se přesunul do redakce veřejnoprávního Českého roz- hlasu. Dílčí závěry pojednávají o modelu spolupráce českého datového týmu, využití vizualizace v jejich projektech, zabývá se jejich pojetím objektivity a jak se tým vy- rovnává s rychlostí v produkci a...
|
|
|
Specifika rozhlasového vysílání pro děti se zvláštním zřetelem na období vysílání Rádia Junior
Kotoučová, Ditta ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce s názvem ,,Specifika rozhlasového vysílání pro děti se zvláštním zřetelem na období vysílání Rádia Junior" charakterizuje současnou podobu a nabídku veřejnoprávního vysílání pro dětské posluchače. První kapitola popisuje dětskou cílovou skupinu z hlediska psychologie, sociologie a pedagogiky, zabývá se vlivem médií na děti a předkládá zákony a dokumenty, které slouží k ochraně dětí před médii. Druhá kapitola uvádí zásadní okamžiky z historie dětského vysílání. Třetí kapitola nabízí současnou podobu rozhlasového veřejnoprávního vysílání pro děti na stanicích Rádio Junior a Českém rozhlasu - Dvojce. V závěrečné kapitole je analyzován pořad z programové nabídky Rádia Junior, a to z hlediska struktury, žánru, tematiky a jazykové úpravy.
|
|
|
Módní publicistika v Českém rozhlase v roce 2014
Janáčková, Emílie ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podobami módní publicistiky na stanicích Českého rozhlasu, který se jako veřejnoprávní médium v rámci svého širokého tematického a kulturního profilu módě rovněž věnuje. Výsledky práce nepotvrdily výchozí hypotézu, že módní publicistiku s jejím primárně vizuálním charakterem nelze v rozhlase zprostředkovat a prezentovat stejnými textově-stylistickými prostředky jako v tisku nebo v onlinu. Ukázalo se totiž, že nevizuální podstatu média kompenzují publicisté a redaktoři jinými způsoby (např. vyprávění příběhů spojených s designérskou tvorbou, analýza společensko-ekonomických souvislostí módního průmyslu). V současnosti již kromě toho rozhlasoví publicisté využívají pro komunikaci obrazem obraz webových stránek, kde se podcasty se zvukovou stopou doplňují souhrnnými články, obrázky i videoreportážemi, nebo sociálních sítí. Práce dále obsahuje případovou studii, v níž jsou srovnávány výstupy o konkrétní módní akci celostátního významu (pražském fashion weeku ze září 2015) v rozhlasu, v printu a v onlinu. Ukazuje se přitom, že nejkomplexněji byla akce publicisticky zpracována ve specializovaném pořadu Radia Wave nazvaném Modeschau. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
|
Současné zpravodajství Rádia Impuls a Radiožurnálu (srovnávací studie)
Voska, Ondřej ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává zpravodajství dvou z nejvýznamnějších rozhlasových stanicí v České republice. Tou první je Radiožurnál, hlavní stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu s kombinací mluveného slova a hudby. Tou druhou je Rádio Impuls, nejposlouchanější rozhlasová stanice v České republice, která také kombinuje mluvené slovo a hudbu. V první části se autor věnuje vývoji obou stanic v českém rozhlasovém prostředí a současné teoretické podobě zpravodajství na obou stanicích. K tomu autor využil také rozhovory s oběma šéfredaktory jednotlivých stanic. Druhá, praktická část, je analýza zpravodajství ze tří různých pohledů - tematického, žánrového a jazykového během jednoho týdne během září 2015 a jednoho týdne během ledna 2016. Hlavní nosnou jednotkou práce je tematické analýza a porovnání zpracování stejných témat. Výsledky jednotlivých analýz jsou doplněné statistikami a poté zpracované jednotlivě v každé kapitole.
|
|
|
Současné zpravodajství Rádia Impuls a Radiožurnálu (srovnávací studie)
Voska, Ondřej ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává zpravodajství dvou z nejvýznamnějších rozhlasových stanic v České republice. Tou první je Radiožurnál, hlavní okruh veřejnoprávního Českého rozhlasu s kombinací mluveného slova a hudby. Tou druhou je Rádio Impuls, nejposlouchanější rozhlasová stanice v České republice, která také kombinuje mluvené slovo a hudbu. V první části se autor věnuje vývoji obou stanic v českém rozhlasovém prostředí, jejich finančním možnostem a současné teoretické podobě zpravodajství na obou stanicích. K tomu autor využil také rozhovory s šéfredaktory jednotlivých stanic. Druhá, praktická část, je analýza zpravodajství ze tří různých pohledů - tematického, žánrového a jazykového během jednoho týdne během září 2015 a jednoho týdne během ledna 2016. Hlavní nosnou jednotkou práce je tematická analýza a porovnání zpracování stejných témat. Výsledky jednotlivých analýz jsou doplněné statistikami a poté zpracované jednotlivě v každé kapitole.
|
|
|
Mediální obraz Jedličkova ústavu v Praze
Zoubková, Alice ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Lábová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem pražského Jedličkova ústavu ve vybraných médiích: České televizi a Českém rozhlase mezi lety 2012 a 2014. Toto zařízení je v české populaci sice velmi dobře známé, ale na základě výzkumů se ukazuje, že značná část veřejnosti nemá jasnou představu o tom, kdo jsou jeho klienti nebo jaké služby poskytuje. O instituci rovněž stále panují určité stereotypní představy, jakožto o zastaralém ústavním zařízení. Překládaná práce se proto věnuje především tomu, v jakém rozsahu a jakým způsobem sledovaná média o Jedličkově ústavu informovala, resp. zda se snažila jeho skutečnou činnost co nejvěrněji zobrazit či se naopak na prohloubení stereotypního vnímání podílela. V teoretické části práce jsou zmíněny důležité momenty z historie Jedličkova ústavu a také přiblížena jeho současná podoba a fungování. Z mediálního pohledu je pozornost věnována pojmům jako reprezentace, stereotypy či mediální obraz a také zobrazování osob s handicapem ve sdělovacích prostředcích. Pomocí kvantitativní a kvalitativní analýzy uveřejněných příspěvků bylo následně zjištěno, že ani Česká televize, ani Český rozhlas negativní obraz Jedličkova ústavu nepodporují, ale naopak se snaží dávat mu ve svém vysílání prostor, zachycovat širší spektrum jeho činností a zejména pak výjimečné události s...
|
|
|
Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013
Veitová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz USA ve zpravodajství ČTK v komparaci se zpravodajstvím korespondenta ČRo v první polovině roku 2013 se věnuje srovnání zpravodajství České tiskové kanceláře, Českého rozhlasu a jejího zahraničního zpravodaje, týkající se Spojených státu amerických. Pomocí kvalitativních a kvantitativních metod práce zkoumá, v jaké míře se této zemi zpravodajství daných subjektů věnovalo, jakých témat se týkalo a jakým způsobem bylo o zemi informováno. V práci jsou kvantitativními metodami analyzovány zpravodajské výstupy ČTK a relace ČRo1 Radiožurnál včetně příspěvků zahraničního zpravodaje v období prvních šesti měsíců roku 2013. Kvalitativní část se zabývá analýzou způsobu, jakým subjekty informovaly o dvou vybraných událostech na území USA - útocích na maratonech v Bostonu a výbuchu továrny v Texasu. Součástí práce jsou také kapitoly zaměřující se na teorii zahraničního zpravodajství a postavení USA.
|
|
|
Personální politika Československého rozhlasu v letech 1945-1948
Pavlovič, Radek ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat, jak Komunistická strana Československa dokázala v letech 1945 až 1948 ovlivňovat personální politiku Československého rozhlasu a tím zasahovat do podoby rozhlasového vysílání. Práce se v úvodních kapitolách zaměřuje na politicko-ekonomický vývoj Československa po roce 1945, přičemž významná část textu popisuje parlamentní volby v květnu 1946. V dalších kapitolách je popisován vývoj tuzemských médií, která získala po válce zcela novou společensky odpovědnou roli. V poválečném Československu zároveň převládl názor, že média nesmějí být do budoucna předmětem nekontrolovatelného podnikání, ale naopak by měla podléhat dohledu státu. Stěžejní část práce popisuje poválečný vývoj rozhlasu. Tehdy jediné masové médium získalo po roce 1945 rovněž novou roli - jestliže v minulosti plnilo vysílání především funkci zábavní, během třetí republiky se stalo důležitým organizátorem veřejného života. Z uvedených okolností také vyplynul zájem různých mocenských skupin o získání vlivu v rozhlase. Úspěšně se v rozhlasu prosadili především komunisté. Situaci jim usnadňoval fakt, že ve vedení rozhlasu obsadili hned několik zásadních funkcí. Současně s tím zasahovali do rozhlasového vysílání systematickou aktivitou silného aparátu - od ministerstva informací, přes revoluční rozhlasovou...
|
host ::
RSS.