|
Jazyk polopřipravených mluvených projevů (Průvodci na hradech a zámcích)
Hlaváčková, Klára ; Sojka, Pavel (oponent) ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce)
Odborná veřejnost jeví značný zájem o podobu mluveného jazyk. Diplomová práce Jazyk polopřipravených mluvených projevů (průvodci na hradech a zámcích) si dovoluje rozšířit tuto oblast bádání. Základem této studie je materiál získaný terénním výzkumem. Projevy deseti průvodců po dvanácti památkových objektech byly podrobeny foneticko-fonologické analýze. Cílem tohoto rozboru byl popis jazyka v komunikační situaci, která vznikne mezi návštěvníky památky a jejich průvodci. Dále se zabýváme základními odchylkami od spisovné výslovnosti a snažíme se vypozorovat některé stereotypy v mluvě této profesní skupiny. Postupně se tato práce zabývá samohláskami, u kterých sleduje kvantitu (dloužení, krácení), kvalitu (otevřená, zavřená výslovnost, redukce, samohláskové změny, elize) a protezi. Následují kapitoly věnované analýze konsonantů, a to zejména jejich elizi. Chybět nemůže pasáž, která rozebírá větnou intonaci. Závěr pak patří mluvnímu tempu. Jaký je tedy projev vzorku zkoumaných průvodců? Odpověď na tuto otázku je obsahem této diplomové práce.
|
|
Přístup k umírajícím v hospicích z pohledu speciálního pedagoga
Mrázková, Marie ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá problematikou umírajících lidí s mentálním a smyslovým postižením v hospicích v České republice. První kapitola práce byla věnována historii a současnosti hospicové a paliativní péče. Druhá kapitola práce byla zaměřena na specifika komunikace a přístupu ke klientům s mentálním a smyslovým postižením v hospicích. Třetí kapitola byla věnována zdrojům odborné způsobilosti pracovníků v problematice umírajících s mentálním a smyslovým postižením v hospicích. Čtvrtá kapitola se zabývala naplňováním existenčních a existenciálních potřeb u lidí s mentálním a smyslovým postižením v hospicích a případnými rozdíly v naplňování potřeb oproti ostatním umírajícím. Poslední část tvoří výzkumný projekt, jehož cílem bylo zmapovat zkušenosti pracovníků s klienty s mentálním a smyslovým postižením v zařízeních hospicové péče, identifikovat specifika péče o tyto klienty a dále porozumět, odkud získávají pracovníci v této oblasti odbornou způsobilost a v jaké míře se daří u těchto klientů naplňovat jejich existenční i existenciální potřeby. Byl použit kvalitativní typ výzkumu, kvalitativní metodu představovaly polostrukturované rozhovory a skupinové diskuse. Práce vychází z analýzy sedmi rozhovorů a tří skupinových diskusí s pracovníky hospicové péče, které jsou dále zpracovány pomocí Zakotvené teorie....
|
|
Profesionální rodičovství jako alternativa ústavní péče pro rizikovou mládež
Štefanová, Jitka ; Vítečková, Michaela (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce analyzuje instituci profesionální rodičovství s důrazem na jeho případné uplatnění v systému péče o rizikovou mládež v České republice. V současné době čelí systém ústavní a ochranné výchovy a následná péče o ohroženou mládež po jejím ukončení četným kritikám ze strany ochránců práv dítěte. Profesionální rodičovství má v některých státech Evropy i mimo ni stálé uplatnění jako instituce pečující o ohrožené děti a mládež. V České republice byla uzákoněna obdoba profesionálního rodičovství ve formě pěstounské péče na přechodnou dobu, která zde ale prozatím nenachází širší praktické uplatnění. Diplomová práce se v prvních dvou kapitolách zabývá vymezením základních pojmů a charakteristikou rizikového chování dětí a mládeže. Třetí, hlavní kapitola, uvádí hlavní piliře profesionální pěstounské péče, popisuje její formy, možnosti získávání pěstounů, jejich vzdělávání a další charakteristiky. Závěrečná kapitola reflektuje aktuální tendence v systému o ohrožené děti v České republice.
|
|
Tranzit z kavárny do práce: Volba povolání u lidí s mentálním postižením
Figallová, Kateřina
Lidé s mentálním postižením, kteří ukončují svou účast ve školícím pracovním programu kavárny, stojí před důležitým rozhodnutím: "Kam dál?". Obvykle vstupují do navazujícího tranzitního programu, který jim pomáhá zvládnout přechod z kavárny do jiného prostředí. Cílem této diplomové práce je zmapovat, porozumět a získat hlubší pohled na proces volby povolání u lidí s mentálním postižením, využívajících služeb tranzitního programu. Výzkumným vzorkem je skupina pěti uživatelů, kteří v letech 2003 a 2004 vstoupili do tranzitního programu. Sběr dat probíhal až do konce roku 2005, kdy tranzitní program ukončil poslední z pěti uživatelů. Postup zpracování dat je inspirován zakotvenou teorií Strausse a Corbinové (1999), jedná se o kvalitativní výzkum. Data byla získána především zúčastněným pozorováním a etnografickými rozhovory s uživateli a pracovnicí tranzitního programu (tzv. pracovní konzultantkou). O procesu volby povolání je uvažováno jako o problematice profesní identity. Do tranzitního programu vstoupil každý z uživatelů s určitou představou o svém budoucím pracovním uplatnění. Hovoříme o žádoucí profesní identitě, kterou představují povolání pro uživatele z nějakého důvodu atraktivní, přitažlivá, lákavá. Žádoucí povolání jsou však pro uživatele často nedostupná. Významní druzí (pracovní konzultantka,...
|
|
Tranzit z kavárny do práce: Volba povolání lidí s mentálním postižením
Figallová, Kateřina ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Lidé s mentálním postižením, kteří ukončují svou účast ve školícím pracovním programu kavárny, stojí před důležitým rozhodnutím: "Kam dál?". Obvykle vstupují do navazujícího tranzitního programu, který jim pomáhá zvládnout přechod z kavárny do jiného prostředí. Cílem této diplomové práce je zmapovat, porozumět a získat hlubší pohled na proces volby povolání u lidí s mentálním postižením, využívajících služeb tranzitního programu. Výzkumným vzorkem je skupina pěti uživatelů, kteří v letech 2003 a 2004 vstoupili do tranzitního programu. Sběr dat probíhal až do konce roku 2005, kdy tranzitní program ukončil poslední z pěti uživatelů. Postup zpracování dat je inspirován zakotvenou teorií Strausse a Corbinové (1999), jedná se o kvalitativní výzkum. Data byla získána především zúčastněným pozorováním a etnografickými rozhovory s uživateli a pracovnicí tranzitního programu (tzv. pracovní konzultantkou). O procesu volby povolání je uvažováno jako o problematice profesní identity. Do tranzitního programu vstoupil každý z uživatelů s určitou představou o svém budoucím pracovním uplatnění. Hovoříme o žádoucí profesní identitě, kterou představují povolání pro uživatele z nějakého důvodu atraktivní, přitažlivá, lákavá. Žádoucí povolání jsou však pro uživatele často nedostupná. Významní druzí (pracovní konzultantka,...
|
|
Volba povolání zdravotní sestry
Hlinovská, Jana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje problematice volby povolání zdravotní sestry. Cílem práce bylo zmapování sociálních a osobnostních faktorů první fáze profesní orientace. Vnější (sociální) a vnitřní (osobnostní) kategorie jsou velmi těsně provázány, vzájemně se ovlivňují, působí na ně řada situačních faktorů. Část práce si kladla za úkol zaznamenat rozdíly vybraných proměnných u dospívajících v jednotlivých ročnících studia a pokoušela se zmapovat některé rozdíly ve výsledcích a závěrech výzkumu, který byl realizován O. Gabrielovou v roce 1991. V empirickém retrospektivním zkoumání jsme se snažili vysvětlit příčinné vztahy na základě kvantitativního zpracování dat. Statistický výběrový soubor tvořilo 422 respondentů, žáků a žákyň tří zdravotnických škol, kteří ve školním roce 2003/2004 navštěvovali denní studium oboru všeobecná sestra. V rámci výzkumné metody jsme vytvořili nový výzkumný nástroj Dotazník pro žáky a žákyně stl~ední zdravotnické školy. Naše výzkumné šetření potvrdilo hlavní hypotézu, která se týkala obecnějších vazeb a zahrnovala v sobě více dílčích hypotéz. Do volby stl'ední zdravotnické školy a do volby povolání zdravotní sestry intervenují u žáků a u žákyň stl~ední zdravotnické školy vnější faktory a vn itl'n í faktory. Námi oslovené dospívající bylo možné rozdělit na dvě skupiny. První...
|
|
Pojištění sportovců a sportovních akcí
Vltavská, Kristýna ; Marek, Luboš (vedoucí práce) ; Fischer, Jakub (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku pojištění sportovců a sportovních akcí. Představuje shrnutí možných pojistných produktů dané oblasti. Cílem práce je představit tuto okrajovou část pojistného trhu a na reálných datech ukázat vývoj počtu pojistných smluv uzavíraných profesionálními sportovci a jejich podíl na celkovém pojistném životního pojištění. První část popisuje teoretický základ práce. Druhá část srovnává pojistné smlouvy sportovců od dvou rozdílných firem, ale u stejné pojišťovny. Závěrečná část se věnuje problematice pojištění velké sportovní akce typu Mistrovství světa v ledním hokeji a Olympijské hry.
|
|
Televizní publicistická činnost Karla Čáslavského
Faeklová, Eliška ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Předložená bakalářská práce se věnuje práci významného filmového historika Karla Čáslavského se zaměřením na jeho autorský seriál Hledání ztraceného času. V první části stručně popíšu rané období jeho života a začátky profesního působení v Československé televizi. Následně se budu věnovat pořadu Videostop, ve kterém poprvé vešel do diváckého povědomí. Hlavním cílem je podrobný rozbor pořadu Hledání ztraceného času, ke kterému použiji solitérní díly, menší série a především dva unikátní cykly Co viděly americké kamery v Čechách a Vltava v obrazech. Zaměřím se na postup příprav, práci s archivními materiály, způsob realizace či samotný význam pro diváckou veřejnost. Součástí studie budou i rozhovory s jeho nejbližšími kolegy.
|
| |
|
Industry program Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a jeho přínos pro producenta
Šilarová, Hana ; ŠVECOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; Tabakov, Diana (oponent)
Diplomová práce mapuje industry program Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava a také jeho přínosy pro producenta. Festival má dlouholetou tradici s pořádáním programu pro filmové profesionály. Jednotlivé podprogramy jsou koncipovány pro účastníky různých profesí, například festivalové ředitele či pro režiséry. Hlavní sekcí jsou ovšem Emerging Producers pro začínající producenty z Evropy.
První část práce popisuje historii vývoje MFDF Ji.hlava a jednotlivé sekce jeho industry programu, druhá se pak zaobírá srovnáním s podobně velkými festivaly CPH:DOX a Visions du Réel Nyon, jejichž koncepce se od té jihlavské do značné míry liší. Poslední část práce pak sleduje přínos industry pro producenty a vychází také z online dotazníků pro účastníky Emerging Producers a pro producenty filmů v soutěžích sledovaných festivalů mezi lety 2012 a 2016.
|
host ::
