|
| |
|
|
Bezpečnost elektronického bankovnictví pro firmu
Rennét, Jiří ; Müller, Richard (oponent) ; Dvořák, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce podrobně rozebírá a analyzuje zabezpečení elektronického bankovnictví vybraného bankovního sektoru v České Republice. Z těchto výsledků a poznatků definuje nejvhodnější elektronické bankovnictví z hlediska bezpečnosti a toto doporučuje firmě Profes Projekt s.r.o. Dále provádí analýzu současného používaného elektronického bankovnictví ve firmě a rozebírá teoretické poznatky z oboru elektronického obchodování.
|
|
|
Upgrade laboratorní úlohy systémové instalace KNX
Hrubeš, Zbyněk ; Müller, Richard (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá jednak teoretickým rozborem sběrnicového systému KNX, ale je i prakticky zaměřená na práci s KNX produkty a jejich programováním. V úvodní teoretické části je popsán samotný sběrnicový systém KNX, jeho charakteristické vlastnosti, funkční princip, topologické uspořádání, možnosti použití komunikačních médií a výhody, které přináší ve srovnání s klasickou instalací v domech a budovách. V další pasáži se práce věnuje popisu softwaru ETS pro projektování, navrhování, programování a spouštění KNX instalací. Dále je rozebíráno posouzení možností vizualizací pro řízení systému KNX, použití vizualizačních nástrojů k tomu určených a jejich následná implementace do laboratorní úlohy. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na navrhování laboratorních úloh a jejich programování pomocí softwaru EST6 za pomocí přípravků s KNX přístroji od firmy HDL Automation, které byli zhotoveny během semestrální práce. Výstupem bakalářské práce budou laboratorní návody pro výuku a porozumění práci se systémem KNX.
|
|
|
Upgrade laboratorní úlohy systémové instalace KNX
Hrubeš, Zbyněk ; Müller, Richard (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá jednak teoretickým rozborem sběrnicového systému KNX, ale je i prakticky zaměřená na práci s KNX produkty a jejich programováním. V úvodní teoretické části je popsán samotný sběrnicový systém KNX, jeho charakteristické vlastnosti, funkční princip, topologické uspořádání, možnosti použití komunikačních médií a výhody, které přináší ve srovnání s klasickou instalací v domech a budovách. V další pasáži se práce věnuje popisu softwaru ETS pro projektování, navrhování, programování a spouštění KNX instalací. Dále je rozebíráno posouzení možností vizualizací pro řízení systému KNX, použití vizualizačních nástrojů k tomu určených a jejich následná implementace do laboratorní úlohy. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na navrhování laboratorních úloh a jejich programování pomocí softwaru EST6 za pomocí přípravků s KNX přístroji od firmy HDL Automation, které byli zhotoveny během semestrální práce. Výstupem bakalářské práce budou laboratorní návody pro výuku a porozumění práci se systémem KNX.
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Müller, Richard (oponent)
Cílem disertační práce je upozornit na vratkou pozici literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako mrtvé historické objekty. Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení fenomenologické interpretace a komparací...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Müller, Richard (oponent) ; Dohnal, Josef (oponent)
Cílem disertační práce je promyslet možnosti interpretace, které nabízejí tradiční nástroje literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako historické objekty.Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení...
|
|
|
Člověk bez paměti: Dílo Maxe Picarda v aktuálních myšlenkových a literárních kontextech
Svárovská, Nicol ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Müller, Richard (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce Člověk bez paměti: Dílo Maxe Picarda v aktuálních myšlenkových a literárních kontextech se zabývá myšlením švýcarského filosofa Maxe Picarda. Úvahy o slovu a tichu vystupují jako fundament Picardova myšlení, z něhož je napříč prací rozehrán motiv času, paměti a zapomínání, médií, totální války, atomové bomby, fenoménu Eichmann či identifikace s pachatelem. Picardovo promýšlení totální války a atomové bomby je zasazeno do kontextu myslitelů jako Martin Heidegger, Hannah Arendt či Günther Anders. Událost atomové bomby, pojednaná fenomenologicky jako první lidská zkušenost totality světa, je vyložena jako vnější manifestace toho, co se již odehrálo v člověku. Práce zobrazuje akustiku války a dává tak kontext Picardovým úvahám o totální válce a rozhlasu v nacistickém Německu. Jádrem, k němuž se Picard promýšlením médií dostává je ontologická proměna člověka, spojená se ztrátou slova a přechodem od vizuálního k akustickému. Téma zapomínání, diskontinuity, atomizace času, rozrušení paměti a konce člověka jako časové bytosti - Picardův klíč k interpretaci událostí 20. století - je vyloženo v dialogu s Augustinem, Hugo von Hofmannsthalem, Pierrem Norou, Friedrichem Nietzschem či Bettinou Stangneth. Práce se věnuje tématu identifikace s pachatelem a zasazuje Picardův koncept Hitler v nás a...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Müller, Richard (oponent)
Cílem disertační práce je upozornit na vratkou pozici literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako mrtvé historické objekty. Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení fenomenologické interpretace a komparací...
|
|
|
Specifika ruské fenomenologie a její význam pro interpretaci literárního textu
Šimák, Petr ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Müller, Richard (oponent) ; Dohnal, Josef (oponent)
Cílem disertační práce je promyslet možnosti interpretace, které nabízejí tradiční nástroje literární historie a dalších literárněvědných disciplín. Historie literatury popisuje literární texty jako historické objekty.Ačkoli se tedy jedná o humanitní vědu, vyřazuje ze svého výkladu lidskou existenci a její žitý svět a kategorizuje historická a technická data literárních textů do skupin. Tento přístup je čistě vědecký. Historie literatury a další odvětví literární vědy řeší své vlastní abstraktní problémy skrze teorie, které nemají žádný záměr interpretovat literární text jakožto zvláštní zkušenost se světem. Naším cílem je upozornit, jak scientistní přístup k literárnímu textu neumožňuje interpretovat konkrétní literární text ve smyslu, který má pro lidskou existenci. Představujeme metodu fenomenologické filosofie a ukazujeme její potenciál pro interpretaci. Interpretace ve fenomenologickém smyslu slova znamená, že interpret se skrze literární text pokouší porozumět žitému světu. Dále sledujeme stopu fenomenologického myšlení v tradici pražského strukturalismu. Zvláště se potom zaměřujeme na specifika ruské fenomenologie, a to zejména u ruských myslitelů, kteří se zabývali interpretací uměleckých děl (J. Golosovker, B. Engelgardt, G. G. Špet, M. Bachtin ad.). V závěru předkládáme vlastní vymezení...
|
|
| |
host ::
RSS.