|
Problematika psychiky ženy v šestinedělí, adaptace na roli matky
DIHLOVÁ, Magdalena
Těhotenství, porod a poporodní období jsou důležité etapy v životě ženy a celé její rodiny. To, že během těhotenství i poporodního období dochází relativně často ke zhoršení nebo objevení se psychických poruch, si nemusí uvědomit ani profesionálové. Nedělka bývá v prvních dnech unavená. Málokoho napadne, že následkem porodu může žena pociťovat jiné emoce, než ty pozitivní a radostné. Poruchy v období po porodu, jsou psychické poruchy, které se vyskytují u ženy během neonatálního období, v období laktace nebo do jednoho roku věku dítěte. Mohou souviset s fyziologickými změnami po porodu nebo s problémy spojenými s přizpůsobením se mateřství. Být matkou je role velice důležitá v životě ženy, ve které se učí souznění s novým členem rodiny a zodpovědnosti vůči němu. Biokulturální vztahy, jako role manželky, matky, struktura rodiny, mají zjevně důležitou úlohu. V bakalářské práci bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření, sběr dat metodou dotazování, technikou dotazníků. Dotazníky byly rozdány matkám po ukončení šestinedělí v gynekologických ordinacích, které byly v Praze náhodně vybrány. Dotazník obsahoval 34 otázek. Výzkum byl proveden během měsíce března. Dotazník vyplnilo 94 matek, návratnost činila 71,6%. Cílem bakalářské práce bylo zjistit úlohu porodní asistentky v oblasti péče o psychické potřeby žen v šestinedělí. K tomuto cíli se vztahovala první hypotéza, která potvrdila, že péče porodních asistentek je více soustředěna na uspokojování biologických potřeb, než potřeb psychických. Druhým cílem bylo zjistit informovanost žen o psychických změnách v období šestinedělí. S tímto cílem souvisela druhá hypotéza, že ženy mají informace o změnách psychiky v období šestinedělí. Hypotéza byla potvrzena. Třetí cíl měl zmapovat, jak se ženy adaptují na roli matky. S tímto cílem souvisela třetí hypotéza, která se týkala plánování mateřství. V hypotéze se potvrdilo, že ženy, které plánovaly mateřství, lépe přijímají roli matky, než ty, které jej neplánovaly. Čtvrtá hypotéza, která se zabývala snadnější adaptací na roli matky do 30 let, nebyla potvrzena. Bakalářská práce bude prospěšná porodním asistentkám, které pracují s matkami na oddělení šestinedělí, ale také dětským sestrám a lékařům. Naproti tomu také pro gynekologické ambulance, kde chodí ženy na kontrolu po ukončení šestinedělí. Lze se domnívat, že by mohla sloužit jako zdroj informací a mohla by být využita ke studijním účelům pro porodní asistentky a studentky porodní asistence.
|
|
Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini.
Matějů, Jan ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Zima, Jan (oponent)
disertační práce Autor: Jan Matějů Název: Socialita a ekologie zemních veverek tribu Marmotini Zemní veverky (triby Marmotini a Xerini) tvoří parafyletickou skupinu hlodavců čeledi Sciuridae, pro něž je typický semi-fossoriální způsob života v otevřeném prostředí. Zemní veverky mají relativně podobný způsob života, rozmnožují se obvykle jednou ročně, mají výhradně denní aktivitu a jsou omnivorní. Naopak výrazně odlišná je jejich socialita. To činí tuto skupinu ideálním modelem pro testování ekologických hypotéz spjatých s evolucí sociality. Právě vztah sociality a velikostního pohlavního dimorfismu, respektive sociality a velikosti mozku u zemních veverek je řešen v první část disertační práce. Nejprve jsme na základě předpokladu, že s odlišnou úrovní sociality je spojena i odlišná intenzita pohlavního výběru působící na samce, testovali vliv sociality na velikostní pohlavní dimorfismus. Zároveň jsme zjišťovali přítomnost závislosti mezi tělesnou velikostí a mírou velikostního pohlavního dimorfismu - tzv. Renschovo pravidlo. Dále jsme testovali hypotézu "sociálního mozku", tj. zda úroveň sociality ovlivňuje relativní a absolutní velikost mozku zemních veverek. Dle předpokladů by relativní velikost mozku měla být větší u druhů, kde existují dlouhodobé pevné sociální vazby než u druhů samotářských....
|
|
Jadrníčkové. Cesta od tkalcovského stavu k podnikatelské a komunální elitě ve Fryštáku 19. a první poloviny 20. století
Láník, Petr ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Kubů, Eduard (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na poznání místní elitní rodiny Jadrníčkovy ve Fryštáku v 19. a první polovině 20. století. Studie sleduje jejich podnikání, soukromý život, činnost v místní samosprávě a spolcích, mezigenerační sociální mobilitu a prezentaci ekonomického a sociálního kapitálu. První část práce se věnuje historii obce Fryšták a místním hospodářským a sociálním poměrům. Druhá část sleduje zrod a vývoj firmy "Val. Jadrníčka syn", její ekonomické výkony od 80. let 19. století do roku 1948. Závěrečná část podrobně sleduje pět příslušníků různých generací rodiny Jadrníčkovy, přičemž je nejvíce analyzována jejich role v obecní samosprávě. Rodinu Jadrníčkovu lze označit za typický případ nacionálně českých moderních lokálních elit.
|
|
Molecular Basis of Familial Hyperuricemic Nephropathies
Živná, Martina ; Kmoch, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Sedláček, Zdeněk (oponent)
In 1960 Duncan and Dixon described family whth chronic tubulointerstitial kidney disease associated with juvenile onset of hyperuricemia and gout. Based on combination of these clinical symptoms they named the disease familial juvenile hyperuricemic nephropathy (FJHN) [1]. Disease with very similar clinical presentation but different age of onset and kidney histology was described as a medullary cystic kidney disease (MCKD) in 1977 [2]. Until recently the molecular basis and pathogenesis of this syndrome remained unknown. The long term aim of our research group is to elucidate the genetic basis of the disease and to solve pathogenetic mechanisms leading to the individual clinical and biochemical symptoms (e.g. hyperuricemia) and kidney damage in general. We systematically identify patients with this disease and healthy family members and collect relevant clinical information and samples for classification (urine, blood, tissue biopsies) and subsequent clinical, biochemical, molecular biology and cell pathology correlations. We [3, 4] and others [5-7] proved genetic heterogeneity of FJHN and defined four FJHN loci on chromosomes 1q21, 1q41, 16p11.2. and 17q21.3. Further research defined disease causing mutations in three genes - uromodulin (UMOD) [8], hepatonuclear factor 1-beta (HNF-1) [9] and renin (REN)...
|
|
Československá pozemková reforma 1919 - 1921.
Koubek, Václav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce se věnuje jednotlivým názorům politických stran během projednávání reformy. Argumentaci, činnost, dosažené výsledky z řad velkostatkářů a šlechty podrobím kritickému přezkoumání. Dále se bude jednat o rozbor úlohy Šternberského rodu na tehdejším dění, podle možností z jejich rodinného archivu rekonstruovat jejich majetkové poměry a vyvodit hospodářsko - vlastnické důsledky reformy na jejich příkladě. Práce se dále bude zabývat činností a postojem Svazu československých velkostatkářů a jejich vztahem k reformě a Republikánskému svazu československých statkářů a nájemců. Práce se opírá o nejnovější odbornou literaturu, SOA Praha, fond Šternberkové a o dobová periodika politických stran.
|
|
Role asistenta ve vzdělávání žáků s kombinovaným postižením
Skokanová, Michaela ; Hájková, Vanda (oponent) ; Vágnerová, Marie (vedoucí práce)
Práce je věnována problematice výchovy a vzdělávání žáků s kombinovaným postižením. Mapuje potřeby podpory u dětí s kombinovaným postižením a jejich rodin. Upozorňuje na možnosti využití práce asistenta. Přičemž poukazuje na rozsáhlé možnosti této spolupráce. Teoretická část je věnována problematice dětské obrny a možných přidružených postižení. Dále jsou zde kapitoly věnované rodině dítěte s kombinovaným postižením a kapitoly o výchově a vzdělávání žáků s kombinovaným postižením i možným problémům, které jsou s nimi spojeny. Praktická část je zpracována formou případové studie, v ní jsem využila svých zkušeností získaných několikaletou prací s kombinovaně postiženým chlapcem. Získané výsledky potvrdily přínos práce asistenta pro rozvoj takto postiženého dítěte.
|
|
Sekrece inzulínu u žen se syndromem polycystických ovarií
Grimmichová, Tereza ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Rešlová, Taťána (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je jednou z nejčastějších endokrinopatií u 5-10 % žen ve fertilním věku. PCOS se považuje za rizikový faktor rozvoje porušené glukózové tolerance a diabetes mellitus 2. typu. Hyperinzulinémie a inzulínová rezistence je častým nálezem u žen s PCOS. V našich studiích jsme se proto zaměřili na různé aspekty sekrece inzulínu u žen s PCOS. Zvolili jsme i různé vyšetřovací metody a výpočty, které se navzájem doplňují a poskytují podrobnější charakteristiku možné dysfunkce (3-buněk. Naším cílem bylo u žen s PCOS 1) vyšetřit jak je funkce [3-buněk ovlivněna rodinnou zátěží DM 2, 2) vyšetřit pulzní sekreci inzulínu, 3) vyšetřit sekreci inkretinů a 4) vyšetřit prevalenci poruch sacharidového metabolismu a možnosti jejich predikce. 1) Sníženou inzulínovou senzitivitu jsme pozorovali pouze u žen s PCOS, které měly pozitivní rodinnou anamnézu DM 2 ve srovnání se zdravými ženami. Tyto ženy, pokud mají normální glukózovou toleranci, jsou schopny kompenzovat sníženou inzulínovou senzitivitu zvýšenou sekrecí inzulínu. 2) Štíhlé ženy s PCOS měly podobnou charakteristiku pulzní sekrece inzulínu až na tendenci k širším pulzům inzulínu ve srovnání se zdravými kontrolami.Inzulínová senzitivita nesouvisela s parametry popisujícími pulzní sekreci inzulínu. 3) U štíhlých žen s PCOS jsme...
|
|
Genetické a etiopatogenetické aspekty syndromu neklidných nohou
Kemlink, David ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Seeman, Pavel (oponent)
Syndrom neklidných nohou (RLS) je senzomotorické onemocnění charakterizované nucením к pohybu dolními končetinami, které bývá často spojeno s nepříjemnými vjemy. Obtíže jsou zmírňovány pohybem, a naopak se zhoršují v klidu, zejména na lůžku a zabraňují klidnému spánku. Tyto příznaky vykazují cirkadiánní rytmicitu s maximem ve večerních hodinách a první polovině noci. Diagnóza je stanovována na základě anamnestických údajů splňujících definovaná kritéria. V evropských zemích vykazuje RLS vysokou prevalenci, okolo 10 procent, a je až dvakrát častější u žen. Onemocnění se vyskytuje ve formě sekundární a idiopatické. U idiopatické formy je přibližně v polovině případů popisována pozitivní rodinná anamnéza. V literatuře byly dosud popsány tři lokusy ve vazbě s předpokládanými genetickými determinantami pro RLS na chromozomech 12, 14 a 9 (RLS1, RLS2 a RLS3). Další dva lokusy na chromozomech 4 a 17 byly objeveny v dosud nepublikované studii. Recentní práce se přiklánějí ke komplexnímu genetickému podmínění RLS. Cílem studie bylo porovnat klinické a laboratorní parametry mezi familiárními a sporadickými formami. V rodinách, kde se RLS vyskytuje, bylo záměrem ověřit již popsané lokusy, eventuálně vyhledat další. U pacientů trpících RLS byly kromě klinického vyšetření stanoveny hematologické a biochemické ukazatele...
|
|
Evolution, ecology and systematics of symbiotic shrimps (Crustacea: Decapoda: Caridea)
Horká, Ivona ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Fikáček, Martin (oponent) ; Chan, Tin-Yam (oponent)
Disertační práce je zaměřena na symbiotické vztahy krevet z infrařádu Caridea se zástupci z různých kmenů bezobratlých. V současné době je v rámci Caridea známo pět čeledí se symbiotickými druhy. Ekologický významná a druhově nejpočetnější je čeleď Palaemonidae, která podle tradičního pojetí zahrnuje i podčeleď Pontoniinae s většinou symbiotických druhů. Její zástupce můžeme nalézt ve slaných a brakických vodách, od mírného pásu po pás tropický, s nejvyšší druhovou diverzitou v Indo-západotichomořské geografické oblasti a západním Atlantiku. Disertační práce je rozdělena na dvě části, ekologicko-evoluční a systematickou. Ekologická část přináší nové poznatky o evoluci symbiotických vazeb u krevet z čeledi Palaemonidae. V Kapitole 1 jsme potvrdili, že kolonizace nového hostitele, mnohdy z jiného kmene, se u symbiotických krevet této skupiny v průběhu evoluce vyskytuje opakovaně a sehrává významnou roli při její diverzifikaci. Stejně tak přechod z ektosymbiotického způsobu života na endosymbiotický, spojený se vznikem adaptací souvisejících s celkovým tvarem těla, se v evoluci Palaemonidae objevuje opakovaně. Návrat k volnému způsobu života je vzácný a vyskytuje se výjimečně u fylogenetických linií s ektosymbiotickými zástupci. Výsledky fylogenetické analýzy mimo jiné ukázaly na polyfylii u několika...
|
|
Stanovení aktivity a exprese vybraných isoforem glutathion-S-transferasy v in vivo modelu glutamátem navozené obezity
Košťáková, Šárka ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Šárka Košťáková Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení aktivity a exprese vybraných isoforem glutathion-S-transferasy v in vivo modelu glutamátem navozené obezity Obezita je chronické onemocnění s narůstající prevalencí v celosvětovém měřítku. Toto onemocnění je spojeno s patofyziologickými změnami v organizmu, jedna z nich je možný vliv na antioxidační obranu organizmu. Cílem této práce bylo stanovit specifickou aktivitu, proteinovou expresi a hladinu mRNA vybraných izoforem glutation-S- transferázy (GST) v cytozolu ledvin a srdcí myších samců kmene NMRI s obezitou navozenou opakovaným subkutánním podáním glutamátu sodného (MSG) a u zdravých kontrolních myší. Specifická aktivita byla stanovena spektrofotometrickou metodou za použití univerzálního a specifických substrátů. Proteinová exprese izoforem GST z rodin GSTA, GSTM a GSTP byla sledována pomocí denaturující akrylamidové elektroforézy a imunoblottingu. Hladina mRNA vybraných genů GST byla stanovena pomocí real-time PCR. V cytozolové frakci ledvin MSG myší byl pozorován nárůst celkové specifické aktivity GST (univerzální substrát) o 31 %, který byl provázen vzrůstem proteinové exprese izoformy GSTA...
|
host ::
