Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sekrece inzulínu u žen se syndromem polycystických ovarií
Grimmichová, Tereza ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Rešlová, Taťána (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je jednou z nejčastějších endokrinopatií u 5-10 % žen ve fertilním věku. PCOS se považuje za rizikový faktor rozvoje porušené glukózové tolerance a diabetes mellitus 2. typu. Hyperinzulinémie a inzulínová rezistence je častým nálezem u žen s PCOS. V našich studiích jsme se proto zaměřili na různé aspekty sekrece inzulínu u žen s PCOS. Zvolili jsme i různé vyšetřovací metody a výpočty, které se navzájem doplňují a poskytují podrobnější charakteristiku možné dysfunkce (3-buněk. Naším cílem bylo u žen s PCOS 1) vyšetřit jak je funkce [3-buněk ovlivněna rodinnou zátěží DM 2, 2) vyšetřit pulzní sekreci inzulínu, 3) vyšetřit sekreci inkretinů a 4) vyšetřit prevalenci poruch sacharidového metabolismu a možnosti jejich predikce. 1) Sníženou inzulínovou senzitivitu jsme pozorovali pouze u žen s PCOS, které měly pozitivní rodinnou anamnézu DM 2 ve srovnání se zdravými ženami. Tyto ženy, pokud mají normální glukózovou toleranci, jsou schopny kompenzovat sníženou inzulínovou senzitivitu zvýšenou sekrecí inzulínu. 2) Štíhlé ženy s PCOS měly podobnou charakteristiku pulzní sekrece inzulínu až na tendenci k širším pulzům inzulínu ve srovnání se zdravými kontrolami.Inzulínová senzitivita nesouvisela s parametry popisujícími pulzní sekreci inzulínu. 3) U štíhlých žen s PCOS jsme...
Sekrece inzulínu u žen se syndromem polycystických ovarií
Grimmichová, Tereza ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Marešová, Dana (oponent) ; Rešlová, Taťána (oponent)
Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je jednou z nejčastějších endokrinopatií u 5-10 % žen ve fertilním věku. PCOS se považuje za rizikový faktor rozvoje porušené glukózové tolerance a diabetes mellitus 2. typu. Hyperinzulinémie a inzulínová rezistence je častým nálezem u žen s PCOS. V našich studiích jsme se proto zaměřili na různé aspekty sekrece inzulínu u žen s PCOS. Zvolili jsme i různé vyšetřovací metody a výpočty, které se navzájem doplňují a poskytují podrobnější charakteristiku možné dysfunkce (3-buněk. Naším cílem bylo u žen s PCOS 1) vyšetřit jak je funkce [3-buněk ovlivněna rodinnou zátěží DM 2, 2) vyšetřit pulzní sekreci inzulínu, 3) vyšetřit sekreci inkretinů a 4) vyšetřit prevalenci poruch sacharidového metabolismu a možnosti jejich predikce. 1) Sníženou inzulínovou senzitivitu jsme pozorovali pouze u žen s PCOS, které měly pozitivní rodinnou anamnézu DM 2 ve srovnání se zdravými ženami. Tyto ženy, pokud mají normální glukózovou toleranci, jsou schopny kompenzovat sníženou inzulínovou senzitivitu zvýšenou sekrecí inzulínu. 2) Štíhlé ženy s PCOS měly podobnou charakteristiku pulzní sekrece inzulínu až na tendenci k širším pulzům inzulínu ve srovnání se zdravými kontrolami.Inzulínová senzitivita nesouvisela s parametry popisujícími pulzní sekreci inzulínu. 3) U štíhlých žen s PCOS jsme...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.