Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 67 záznamů.  začátekpředchozí36 - 45dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zobrazení a význam zvířat v renesanční portrétní tvorbě: případ hranostaj
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním a významem zvířat v evropské portrétní malbě období 2. poloviny 15. století až počátku 17. století a popsáním vztahu mezi člověkem a zvířetem projevujícím se v příznačném prostoru portrétu i renesanční kultuře obecně. V rámci uměleckých žánrů dochází právě v portrétu k jejich bezprostřední interakci, neboť zvířata jsou obvykle komponována do portrétu právě na přání zadavatele uměleckého díla a figurují zde v roli symbolu, skrze nějž portrétovaný komunikuje s divákem. Základním rysem zvířecí symboliky je ambivalence a mnohovrstevnatost, která se utvářela v průběhu staletí, a v případě renesanční ikonografie zvířat měly formulující význam především starověké rukopisy a středověké bestiáře. Ze široké škály zobrazovaných zvířecích druhů se tato práce podrobněji soustředí na zobrazení a význam hranostaje, který patří k méně obvyklým motivům. Symboliku hranostaje práce déle rozebírá v případové studii dvou mistrovských děl doby renesance - Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci a Portrét mladého rytíře v krajině benátského malíře Vittore Carpaccia pro jejichž interpretaci sehrála jeho přítomnost významnou roli. Teoretickými východisky práce je pak dobový kontext umělecké produkce v Evropě a vývoj její ikonografie specificky zaměřené na zvířata. Klíčová slova: renesance,...
Zvířata v rituálech českých myslivců v současnosti
Erben, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o mysliveckých rituálech a zvířatech, které se v nich přímo či nepřímo objevují a s nimiž jsou spojeny. Činí tak pomocí kvalitativních metod, a to sice technikami pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě příběhu, který nám přibližuje, jak to chodí při mysliveckých honech, jak takové hony vypadají a s čím vším může kontext honů souviset. Práce je rozdělena na dvě hlavní část - teoretickou, kde jsou představeny hlavní dosavadní znalosti v oblasti rituálů a myslivosti - a empirickou, kde jsou tyto znalosti prohlubovány a rozšiřovány pomocí interpretace výsledků vlastního antropologického výzkumu. Podle vztahu k myslivosti lze myslivce rozlišovat na myslivce, lovce a lovce bez morálky. Myslivci přikládají důležitost rituálům rozdílně v závislosti na různých faktorech, mezi hlavní pak patří jejich oddanost k myslivosti a obecně vztah, který k ní mají. Rituály mají sjednocující moc, zároveň jejich nepraktikování odděluje od myslivců ty jedince, kteří se s mysliveckou komunitou příliš neztotožňují. V souvislosti s myslivostí se hovoří o tzv. poplatkových honech, které jsou mnou zkoumanými respondenty vnímány většinou jako nutné zlo, které může mít ovšem v konečném důsledku příznivý dopad nejen na myslivost. Klíčová slova:...
Zobrazování zvířat v českých médiích - Blesk, MF Dnes
Kratochvílová, Jana ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá problematikou vztahů mezi lidmi a zvířaty v soudobé společnosti. Dříve byla zvířata běžnou součástí každodenního života člověka, avšak s nástupem moderní společnosti se vztah mezi člověkem a zvířetem oslabuje. Dnes je situace taková, že si lidé stále častěji utvářejí vztah ke zvířatům pouze skrze média. Cílem praktického výzkumu proto bylo zjistit jakým způsobem a v jakých souvislostech jsou v českých médiích, konkrétně ve dvou vybraných denících - Blesku a MF Dnes, zobrazována zvířata. Pro dosažení komplexního pohledu na danou problematiku jsou v práci kombinovány dva základní výzkumné přístupy - kvalitativní a kvantitativní. Stěžejní metodou je kvalitativní analýza rámců, během níž byly zformulovány, popsány a interpretovány rámce zobrazování zvířat, které se v těchto dvou denících objevují. Pro doplnění a kvantifikaci informací zjištěných analýzou kvalitativní byla provedena také kvantitativní obsahová analýza. Zjištěné výsledky nám mimo jiné nabízí reflexi toho, jak v současné době o zvířatech uvažujeme a jakou roli hrají v našich životech a v životě celé společnosti.
Mitogenomická fylogeografie a adaptivní evoluce norníka rudého Clethrionomys glareolus
Filipi, Karolína ; Kotlík, Petr (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Práce je součástí projektu sekvenování genomu a transkriptomu norníka rudého (Clethrionomys glareolus). Význam selekce v evoluci mitochondriální DNA (mtDNA) je předmětem časté diskuse; zatímco některé studie nenašly důkazy, že by selekce významně ovlivnila fylogeografii studovaných druhů, jiné studie naopak adaptivní evoluci mtDNA přikládají velký význam. Norník rudý je hlavním modelem, na kterém studujeme adaptaci na klimatické změny. Jako v případě jiných druhů byla dosud fylogeografie norníka hodnocena na základě variability malé části mtDNA. Cílem mé práce ale bylo osekvenovat celou kódující část mitochondriálního genomu zástupců hlavních linií mtDNA norníka s využitím Sangerovy metody a technologie Illumina, a na příkladu tohoto druhu zhodnotit význam selekce a adaptace v evoluci a fylogeografii. Ačkoli adaptivní evoluce v mtDNA patrně nehrála klíčovou roli při postglaciální kolonizaci Evropy, známky adaptace v mtDNA norníka nalézt můžeme - identifikovala jsem záměnu aminokyseliny s možným funkčním významem a některé populace nacházející se na okrajích areálu rozšíření (severním a jižním) vykazují signifikantní změny fyzikálně-chemických vlastností proteinů kódovaných v mtDNA. Klíčová slova: adaptace, molekulární evoluce, populační genetika, sekvence DNA, mitochondriální DNA, mtDNA, cDNA,...
Vznik druhů mezidruhovou hybridizací u živočichů
Štiková, Jana ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Vznik nových druhů probíhá převážně štěpnou speciací. Nicméně poslední dobou přibývají důkazy o přítomnosti hybridní speciace, tedy vzniku nového druhu zkřížením dvou odlišných rodičovských druhů a to nejen u rostlin, ale i u živočichů. Cílem této práce je shrnout poznatky o hybridní speciaci a popsat jednotlivé příklady výskytu hybridní speciace u živočichů. U živočichů se vyskytuje zejména homoploidní hybridní speciace, při které se nemění počet chromozomálních sad. Zjistila jsem 23 hybridních druhů živočichů vzniklých homoploidní hybridní speciací. Většinu z nich tvořili zástupci hmyzu a ryb, ale příklady se nalezly i u zástupců ptáků a savců. Vznik druhů hybridní speciací u živočichů se zdá být častější, než se myslelo. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vybrané aspekty chovů zvířat na základních školách
Boučková, Veronika ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Název Vybrané aspekty chovů zvířat na základních školách Abstrakt Obsah této rigorózní práce vychází z výsledků mé diplomové práce. Pojednává o nejproblematičtějších částech zařizování školního chovu. Teoretická část vychází ze studia odborné literatury a rozhovorů. Zaměřuje se na historii a současnost chovatelství, na význam chovatelství ve školách. Druhá část je zaměřena na praxi. Zpracovává přehledně, a pro potřeby pedagogů, nejzásadnější aspekty školních chovů. Především se jedná o relativně komplikovanou legislativu v oblasti zájmových chovů, která často odrazuje pedagogy od chovatelství. Další kapitola obsahuje informace o zdravotních rizicích chovů pro žáky, zvláště o alergiích a fobiích. Problematika volby vhodných zvířat včetně doporučených druhů je tématem kapitoly následující. Poslední kapitola je ukázkou přirozeného poznávání přírody v díle Geralda Durrella a inspirací pro práci s textem ve výuce.
Zoo here and there: Observation of Visitor Behavior in the Prague and Reykjavík Zoos
Vysopal, Ondřej Věnek ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám vnímáním zoologických zahrad v moderní době. Práce zachycuje vznik zahrad a jejich roli jako zdroj vědění a reprezentace lidsko-zvířecích vztahů v osmnáctém a devatenáctém století. Postupem času se základní funkce zoo změnily. Z menažérií s důrazem na status majitele se zoo proměnila v instituci zaměřenou především na vzdělání. Za pomoci antropologických metod reflektuji současné vnímání dvou evropských zahrad - v Reykjavíku a v Praze. Vnímání těchto zahrad společností je zachyceno ve výzkumu chování návštěvníků, které dokládá jejich oblibu a další funkce. Zoologická zahrada v Reykjavíku díky své jednoduchosti představuje plně funkční celek, který je pozitivně vnímán jako prostor pro učení islandských dětí o jejich kultuře a tradicích. Pražská zoo naopak úspěšně splňuje daleko širší škálu nároků české a mezinárodní společnosti, které jsou na ni kladeny. Nicméně s úspěchem uspokojuje většinu představ návštěvníků a pozitivně tak přináší zvířecí svět světu lidí. Tímto pozitivním přístupem se práce vymezuje proti kritickým teorií zoologických zahrad od převážně amerických autorů. Klíčová slova: zoologické zahrady, návštěvníci, zvířata, lidé, kultura, dívání se na zvířata, výzkum návštěvníků, Reykjavík, Praha, Island
Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název práce: Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Minulé století zaznamenalo nárůst zájmu o blaho zvířat a jedním z čelních představitelů tohoto hnutí zůstává filosof Peter Singer. Jeho teorie říká, že zvířata mají své vlastní zájmy stejně jako lidé, neboť jsou schopna pociťovat slast a strast. Na základě tohoto předpokladu hovoří o principu rovného zohlednění zájmů. Nicméně tento princip zahrnuje pouze zvířata a lidské bytosti. Moderní výzkum však prokázal, že lidé a zvířata nejsou jedinými citlivými bytostmi na Zemi. Rostliny nejsou pouze trpné předměty ve vegetativním stavu. Podle současných výzkumů jsou rostliny aktivními jedinci, kteří spolu navzájem komunikují, mají svůj vlastní systém sebeobrany a konečně i vlastní způsob života. V souvislosti s těmito novými vědeckými poznatky bychom měli rostliny zahrnout do principu rovného zohlednění zájmů, pokud nechceme být zastánci druhové nadřazenosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 67 záznamů.   začátekpředchozí36 - 45dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.