|
|
Mysl a vědomí u zvířat
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název diplomové práce: Mysl a vědomí u zvířat Vedoucí práce: prof. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Bc. Klaudie Richterová Abstrakt Tato práce zkoumá problematiku poznávání mysli a vědomí u živých bytostí odlišného druhu. Vychází proto z rozboru hlavních postojů dvou současných myslitelů: Thomase Nagela a Daniela C. Dennetta. V souvislosti s jejich stanovisky zkoumá tato práce určitou skupinu otázek: Může existovat něco jako subjektivní prožitek života nebo bytí? Jak můžeme vědět, že jiní mají duševní stavy, které jsou podobné našim vlastním? Jak důležitý je fakt, že zvířata nejsou schopna popsat své duševní stavy pomocí jazyka? Je možné spojovat pozorovatelné vlastnosti zvířat (behaviorální nebo neurologické) s vědomím? Nagel předpokládá, že jednotlivci mají vlastní pohled na své percepční, kognitivní a emotivní procesy. Dennett tvrdí, že vědomí je v podstatě iluze vytvořená jazykem, pročež zastává názor, že vědomí je unikátně lidské. Celou otázku komplikuje esenciální niternost vědomého prožívání. Každým metodickým úsilím o její poznání tuto subjektivní niternost objektivizujeme, a zbavujeme ji tedy její podstaty. Tím se z velké části zbavujeme toho, co chceme zkoumat.
|
|
|
Mysl a vědomí u zvířat
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název diplomové práce: Mysl a vědomí u zvířat Vedoucí práce: prof. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Bc. Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Tato práce zkoumá problematiku poznávání mysli a vědomí u živých bytostí odlišného druhu. Jako základní problém takového poznávání identifikuje esenciální niternost vědomého prožívání. Každým metodickým úsilím o její poznání tuto subjektivní niternost objektivizujeme, a zbavujeme ji tedy její podstaty. Tím se z velké části zbavujeme toho, co chceme zkoumat. S tímto problémem je spojeno téma řeči jakožto formy komunikace, která zde sehrává dvojznačnou roli. Řeč ve smyslu artikulované formy komunikace může být též překážkou, která lidskou bytost od ostatních živých tvorů odděluje; zkoumání takzvaně "méně artikulovaných" podob komunikace může být naopak možností, jak tuto bariéru překonat. Součástí práce je zároveň kritická reflexe vědeckých výzkumů, které se na schopnosti zvířat zaměřují, avšak zapomínají dostatečně zohlednit lidský element samotného výzkumu. Závěrečná část práce je spojena s moderními výzkumy psích dovedností a úvahou nad vlivem procesu domestikace na to, co nazýváme inteligencí.
|
|
|
Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název práce: Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Minulé století zaznamenalo nárůst zájmu o blaho zvířat a jedním z čelních představitelů tohoto hnutí zůstává filosof Peter Singer. Jeho teorie říká, že zvířata mají své vlastní zájmy stejně jako lidé, neboť jsou schopna pociťovat slast a strast. Na základě tohoto předpokladu hovoří o principu rovného zohlednění zájmů. Nicméně tento princip zahrnuje pouze zvířata a lidské bytosti. Moderní výzkum však prokázal, že lidé a zvířata nejsou jedinými citlivými bytostmi na Zemi. Rostliny nejsou pouze trpné předměty ve vegetativním stavu. Podle současných výzkumů jsou rostliny aktivními jedinci, kteří spolu navzájem komunikují, mají svůj vlastní systém sebeobrany a konečně i vlastní způsob života. V souvislosti s těmito novými vědeckými poznatky bychom měli rostliny zahrnout do principu rovného zohlednění zájmů, pokud nechceme být zastánci druhové nadřazenosti.
|
host ::
RSS.