|
Interkulturní komunikační kompetence. Rozvoj interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka
Uličná, Klára
Interkulturní komunikační kompetence Rozvoj interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka Abstrakt: Cílem předložené dizertační práce je hodnocení rozvoje interkulturní komunikační kompetence u studentů učitelství anglického jazyka v rámci studijního předmětu Intercultural Communicative Competence vyučovaném na Katedře anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice. V úvodu vymezujeme terminologii, kterou v průběhu práce konsistentně využíváme. Následně představujeme potřebná teoretická východiska, a to zejména východiska filosofická a lingvisticko-didaktická, která naznačují pozice, z nichž přistupujeme k diskutovanému fenoménu, tj. fenoménu interkulturality, který v současném globalizovaném světě klade nové nároky nejen na pedagogickou praxi, ale i výzkum. V další části práce je pozornost zaostřena na interkulturní výchovu a vzdělávání s klíčovým cílem rozvoje interkulturní komunikační kompetence. Tematizovány jsou současné trendy interkulturní výchovy a vzdělávání s akcentem na specifika výuky anglického jazyka. Stěžejní část teoretické části práce se zaměřuje na konceptualizaci konstruktu interkulturní komunikační kompetence a její následnou didaktizaci, tj. rozvoj a hodnocení. Empirické šetření zahrnuje dvě fáze: první (vedlejší) fáze je zaměřena na uchopení kontextu...
|
|
Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce"
Pojslová, Klára ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
POJSLOVÁ, Klára. Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce". Praha: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011. 84 s. Diplomová práce. Předkládaná diplomová práce s názvem "Integrace osob se zrakovým postižením na trh práce - projekt "Jak uspět na trhu práce" se věnuje problematice pracovního uplatnění osob se zrakovým postižením na otevřeném trhu práce. Jejím hlavním cílem je identifikace bariér na straně osob se zrakovým postižením, které mají vliv na jejich pracovní uplatnění, a následně posouzení efektivity projektu "Jak uspět na trhu práce". Diplomová práce se nejprve zabývá teoretickou rovinou zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Vedle samotného vymezení pojmu "osoba se zrakovým postižením" pojednává o významu práce jako jednoho z nástrojů pro uspokojení potřeby seberealizace a o možnostech podpory při její ztrátě. Dále se již cíleně věnuje postavení osob se zrakovým postižením na otevřeném trhu práce s důrazem na existující bariéry, které jejich pracovní uplatnění ztěžují. Na to navazuje informacemi o projektu "Jak uspět na trhu práce", jehož hlavním cílem bylo zvýšení kvalifikace a rozvoj klíčových kompetencí osob se zrakovým postižením tak, aby odpovídaly současným potřebám zaměstnavatelů. V empirické části se diplomová práce zaměřuje na...
|
|
Milan Machovec a jeho filosofická antropologie v 60. letech XX. století
Žďárský, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Závěr Zda-li nehořelo naše srdce, když mluvil k nám na cestě…? (L 24,32) Disertační práce pojednává o filosofickém přínosu světově známého českého myslitele profesora Milana Machovce, který je možné zařadit především na pole filosofické antropologie. Sledovali jsme životní dráhu Milana Machovce od raného dětství, protože řada pramenů jeho myšlení se dá objevit již tam. Na Milana Machovce měl především silný vliv jeho strýc Julius Herejk, vlastenec, levicový intelektuál a příznivec prezidenta T. G. Masaryka. Machovec z Masarykova odkazu vycházel ve své filosofii celý život. Dalším důležitým zdrojem jeho myšlení je raná náboženská zkušenost v Emauzském klášteře. Po druhé světové válce Milan Machovec svou křesťanskou víru ztratil a pod vlivem komunisty Zdeňka Nejedlého se přiklonil k marxismu. Neméně důležitý byl vývoj Machovcova myšlení během jeho studia filosofie a klasické filologie na Karlově univerzitě. Na fakultu Milana Machovce provázel odkaz Masarykův, kterého se nezřekne ani po již blížící se konverzi k marxistické "víře". Z gymnázia si ještě přinesl vzpomínky právě na Otakara Klímu a "jeho" Fausta, i na četbu klasiků, především Tacita, na niž zde naváže s brilantním latiníkem Karlem Svobodou. Z antické filosofie k němu stále silně promlouval především Aristotelés. Během studia objevil dalšího autora,...
|
|
Živé tělo jako pramen svobody (filosofická studie o původu svobody vůle jakožto skutečnosti i pojmu)
Brinzanik, Dušan ; Čapek, Jakub (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce sledovala dva různé způsoby myšlení o svobodě, o nichž je přesvědčena, že od samého počátku nesou sebou důvody, proč nejsou schopny se s možností svobody vůle ve světě vyrovnat, stejně jako vůbec dospět k plausibilnímu uchopení toho, co svobodná vůle je. Jeden myšlenkový směr je založen v pojetí světa, které není schopno garantovat možnost svobody ve světě, už jenom proto, že něco jako svobodnou vůli nemůže svými prostředky uchopit. Problém druhého přístupu pak spočívá v nejasném a současně vnitřně nesourodém pojmu Já. Ten vede ke konstrukci určitého nároku na svobodnou vůli, který ji činí pro člověka z principu nedosažitelnou, přestože původně tento přístup svobodu člověku přisuzuje a pouze chce vystihnout, čím je omezována a jak ji lze pěstovat. Oba tyto základní způsoby pak spojuje zavádějící spojení otázky svobodné vůle s problematikou morální odpovědnosti, které jejich problémy s konceptualizací svobody ještě více komplikuje.
|
|
Nejčastější příčiny neúspěchu pěstounské péče v České republice před 15 lety a nyní
Bláhová, Jana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Bláhová, J. Nejčastější příčiny neúspěchu pěstounské péče v České republice před 15 lety a nyní. Praha: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2012, 114 s. Diplomová práce. Cílem mé diplomové práce bylo zmapování hlavních příčin, které se podílejí na předčasném ukončení pěstounské péče u nás. Problematiku jsem zachytila v časovém rozmezí od r. 1996 do současnosti. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení a formy pěstounské péče. Dále na proces jejího zprostředkování a výchozí podmínky, které pěstounskou péči ovlivňují. Uvedla jsem a porovnala výsledky dvou velkých českých studií, které se tomuto tématu věnovaly a byly zveřejněny v odstupu 15 let. Kromě příčin neúspěchu pěstounské péče na straně pěstounů a dětí svěřených do pěstounské péče i systému náhradní rodinné péče jsem se zaměřila i na faktory, které naopak přispívají k jejímu úspěchu. V praktické části jsem se snažila příčiny neúspěchu pěstounské péče poznat hlouběji z pohledu sociálních pracovnic OSPOD. Zajímalo mne, co a jak ovlivňuje neúspěch pěstounské péče, jakým způsobem pracují složky systému náhradní rodinné péče a jaké změny považují sociální pracovnice za potřebné k podpoře úspěchu pěstounské péče. Ukázalo se, že příčiny jejího neúspěchu zůstávají stále velmi podobné, ale díky společenským změnám je ovlivňují jiné...
|
|
Interkulturní komunikační kompetence. Rozvoj interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka
Kostková, Klára ; Píšová, Michaela (vedoucí práce) ; Hanušová, Světlana (oponent) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Mgr. Klára Kostková Interkulturní komunikační kompetence Rozvoj interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka Abstrakt: Cílem předložené dizertační práce je hodnocení rozvoje interkulturní komunikační kompetence u studentů učitelství anglického jazyka v rámci studijního předmětu Intercultural Communicative Competence vyučovaném na Katedře anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice. V úvodu vymezujeme terminologii, kterou v průběhu práce konsistentně využíváme. Následně představujeme potřebná teoretická východiska, a to zejména východiska filosofická a lingvisticko-didaktická, která naznačují pozice, z nichž přistupujeme k diskutovanému fenoménu, tj. fenoménu interkulturality, který v současném globalizovaném světě klade nové nároky nejen na pedagogickou praxi, ale i výzkum. V další části práce je pozornost zaostřena na interkulturní výchovu a vzdělávání s klíčovým cílem rozvoje interkulturní komunikační kompetence. Tematizovány jsou současné trendy interkulturní výchovy a vzdělávání s akcentem na specifika výuky anglického jazyka. Stěžejní část teoretické části práce se zaměřuje na konceptualizaci konstruktu interkulturní komunikační kompetence a její následnou didaktizaci, tj. rozvoj a hodnocení. Empirické šetření zahrnuje dvě fáze: první (vedlejší) fáze je zaměřena na...
|
|
Sören Kierkegaard a existenciální filozofie.
Beran, Jiří ; Blažková, Miloslava (oponent) ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji pojetí úzkosti u Sorena Kierkegaarda a Martina Heideggera. Úzkost v jejich filosofii hraje významnou roli, neboť se právě skrze ni dostávají k ústředním otázkám, kterými se jakožto filosofové zaobírali. U Heideggera to je originální přístup k ontologické problematice, u Kierkegaarda se jedná o problém lidské existence věřícího křesťana. V úzkosti se taktéž otevírají další filosofická témata, jako je otázka autenticity, svobody, atd., které oba filosofové byli schopni nahlédnout z neobvyklého úhlu pohledu.
|
|
Multiplicita a jedinečnost: impulsy Whiteheadovy filosofie pro estetiku
Kaplický, Martin ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato disertační práce má dva základní cíle. Prvním je představení mnohovrstevnaté filosofie Alfreda North Whiteheada novým způsobem. Klíčem k tomu je analýza Whiteheadovy kategorie ultimátního jako kreativity odvíjející se v rámci dvou neodlučitelných limit, multiplicity a jedinečnosti. Druhým cílem je využití Whiteheadova filosofického schématu pro estetickou teorii. Práce je proto rozdělena na dvě části. První filosofická část je členěna do tří kapitol. Každá z nich se snaží postihnout určité patro Whiteheadova filosofického díla. První se zabývá Whiteheadovou definicí spekulativní filosofie a snaží se ukázat, jakou roli v ní hrají multiplicita jedinečnost. Druhá kapitola je věnována analýze aktuální události v jejím procesu konkrescence. Třetí kapitola se zabývá Whiteheadovým pojetím společenství. Druhá estetická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola druhé části představuje rozvinutí whiteheadovské estetiky Donalda W. Sherburna, založené na Whiteheadově pojetí propozice. Upozorňuje na Sherburnovo statické pojetí přírodní krásy a snaží se navrhnout interpretaci, která bude více dynamická. V druhé kapitole druhé části je představena environmentální estetika Allena Carlsona, která se snaží ukázat, že estetická zkušenost přírodní krásy statická není. Je ukázáno, že Carlsonovy argumenty jsou...
|
|
Filosofická interpretace biblického konceptu stvoření podle Gn 1,1-2,3
Hanyš, Milan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Kružík, Josef (oponent)
Práce pojednává o konceptu stvoření v knize Genesis 1,1-2,4a jako o fundamentálním textu evropské kultury. V první části se zabývá výkladem vlastního textu a to v náležitém historickém a literárním kontextu. Zvláštní exegetická pozornost je zaměřena na motivy, které tvoří významnou součást evropské myšlenkové a duchovní tradice (creatio ex nihilo, stvoření slovem, imago dei, dobrota stvoření). V další části je pozornost zaměřena na ideové, filosofické, politické, etické a sociální implikace biblického konceptu stvoření. Text je nahlížen jako fundující text, který stojí v základu evropské civilizací vlastních konceptů rovnosti a lidských práv, pozitivní svobody, inkluzivního monoteismu a představy autonomie světa. Na závěr jsou představeny dvě soudobé a spřízněné filosofické interpretace konceptu stvoření (H. Jonas, J. Sokol).
|
|
Pojetí svobody u Nikolaje Berďajeva
Šimek, Vojtěch ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Bartoň, Josef (oponent)
Resumé diplomové práce POJETÍ SVOBODY U NIKOLAJE BERĎAJEVA Katedra teologické etiky a spirituální teologie KTF UK v Praze Vedoucí práce: ThLic. Mgr. Karel Sládek, Th.D. Vypracoval: Vojtěch Šimek rok 2010 Předložená práce se zabývá pojetím svobody ruského náboženského filosofa Nikolaje Berďajeva (1874-1948). Jeho dílo spadá do období 1. poloviny 20. století. Myslitel byl vyhnán Leninovým režimem z Ruska spolu s dalšími zástupci nepohodlné inteligence v roce 1922. Poté žil nejprve v Berlíně a pak nedaleko Paříže v Clamart, kde také zemřel. První část práce začíná stručnou biografií myslitele. Jsou tu představeny všechny důležité momenty myslitelova života i jeho spisovatelská činnnost. Berďajevovo pojetí svobody vychází z gnozeologického pohledu, který je dualistický. Rozlišuje svět ducha (sféru svobody) a svět přírody (sféru nutnosti). Tento pohled vychází z tzv. objektivace, která je gnozeologickou interpretací stavu světa po prvotním hříchu. Opravdu reálný je svět ducha a subjektivity (vnitřní), svět přírody a objektivity je světem pouze symbolicko-znakovým, druhotným (vnějším). Překonání objektivace se děje tvůrčí svobodou a směřuje do eschatonu. Pojetí tvůrčí svobody vyrůstá z meontologické koncepce, ve které hraje ústřední roli symbol Ungrund (to mé ón - nebytí) německého teosofa Jakoba Böhma...
|
host ::
