|
Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče
Holčapek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Uhlíř, David (oponent)
Holčapek, T., Dokazování v civilním procesu s důrazem na spory v oblasti zdravotní péče, disertační práce, Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2010. Disertační práce se soustředí na problematiku zjišťování skutkového stavu obecně a dokazování zvláště, a to v rámci občanského soudního řízení a se zřetelem na spory vznikající z poskytování zdravotní péče. Zkoumá, které skutkové předpoklady odpovědnosti zdravotnického zařízení za újmu na zdraví či zásah do osobnostních práv pacienta musejí být zjištěny (prokázány), kdo ve vztahu k nim nese důkazní břemeno, jak přesvědčivý důkaz musí být podán a jaké techniky pro ulehčení důkazního břemene (například skutkové domněnky nebo odpovědnost za ztrátu šance či jiná proporcionální odpovědnost) bývají různými právními řády využity. Práce vychází ze srovnání českého práva s dalšími právními systémy, jak z oblasti kontinentálního práva, tak i z oblasti common law. Klíčová slova: zdraví, zdravotní péče, občanskoprávní odpovědnost, občanské soudní řízení, dokazování
|
|
Deprese u chronicky nemocných
Pečinková, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce "Deprese u chronicky nemocných" se zabývá depresí u osob s Alzheimerovou nemocí. Teoretická část práce uvádí témata stáří, syndrom demence, Alzheimerova nemoc a deprese. Tato témata popisuje také ve vzájemném vztahu, opomenuty nejsou ani výzkumy v této oblasti. Praktická část zkoumá výskyt deprese u osob s Alzheimerovou nemocí a dále ověřuje předpoklad, že depresivita je častěji přítomná v počátečních stádiích Alzheimerovy nemoci. Ve výzkumu je užito metody standardizované, v podobě Geriatrické škály deprese dle Yesevage, ale také dalších metod inovativních, které přinášejí jiný úhel pohledu (Geriatrická škála deprese vyplněna pečujícími a strukturované pozorování). Výsledkem je poznatek, že 9,7% osob s Alzheimerovou nemocí trpí depresí. Více osob s depresí se nachází u osob s počínající demencí, ale nejedná se o signifikantní rozdíl. V této práci se zvažuje také přínos jiných diagnostických metod deprese pro praxi.
|
|
Sledování biochemických markerů septických stavů
Brodská, Helena ; Kazda, Antonín (vedoucí práce) ; Zazula, Roman (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Problematika systémového zánětu, (systemic inflammatory response syndrome-SIRS), resp.sepse je v poslední době velice diskutovaná a to napříč medicínskými obory. Včasná diagnóza a následně adekvátní terapie snižuje rizika jejich rozvoje. Je tedy obecně snahou najít vhodný marker pro diagnostiku a monitoraci průběhu. Každým rokem se objevují nové markery, které mozajkovitě doplňují patofyziologický obraz, ale marker, který by splňoval podmínky specifity, senzitivity, dostupnosti, stále nemáme. V posledních 10 letech je za jeden z nejnadějnějších považován prokalcitonin (PCT). V rámci sledování zánětlivých parametrů, resp. jejich chování ve stavech systémového zánětu jsem se soustředila hlavně na prokalcitonin a jeho jakoby nesouhlasné nálezy s přítomností infektu a s ostatními parametry zánětu. A to nejprve ve studii porovnávání sensitivity a specifity PCT a dalších vybraných zánětlivých parametrů v klinicky definovyných stavech, kde potvrzuje PCT svoje vyjímečné postavení(...) PCT představuje při téměř 10 letech užívání v klinické praxi stále dobrý biologický diagnostický marker sepse nebo septického šoku. Jeho výpovědní hodnota je zde nadřazená C-reaktivnímu proteinu (CRP) a dalším proteinům akutní fáze. Popisuje tíži stavu, rozsah systémové odpovědi, jednoznačně diagnostikuje přítomnost systémové...
|
|
Bazální metabolismus u polytraumatických pacientů
Tichá, Veronika ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Havel, Eduard (oponent)
Souhrn Pro polytraumatické pacienty jsou charakteristické jevy jako zvýšený katabolismus, hypermetabolický stav, zvýšené nutriční požadavky a snížená kapacita pro utilizaci parenterálních substrátů. Pro určení optimální nutriční podpory, která je u každého pacienta individuální, je u polytraumatických pacientů nezbytné zjištění energetického výdeje. Toto zjištění je též nezbytné, aby se přispělo k rychlejšímu zotavení, předešlo možným komplikacím z nadměrného či nedostatečného příjmu živin a zkrátila se doba hospitalizace. Energetický výdej byl měřen ve dvou časových intervalech pomocí indirektní kalorimetrie u 12 polytraumatických pacientů (průměrný věk 32 let ± 16 let) na jednotce intenzivní péče ve FN HK. Z poměru REE/BEE (REE vzhledem k bazálnímu energetickému výdeji vypočteného na základě Harris-Benedictovy rovnice) byl hodnocen hypermetabolický stav pacientů a byla také vyčíslena utilizace jednotlivých substrátů. Při prvním vyšetření činil klidový energetický výdej v průměru 2195 kcal/d ± 665,8 kcal/d a při druhém vyšetření 2031 kcal/d ± 590,9 kcal/d. Mezi jednotlivými měřeními nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Poměr REE/BEE činil v průměru 122,3 % ± 27,44 % resp. 118,5 % ± 23,15 %. Hodnoty respiračního kvocientu se v průměru pohybovaly okolo 0,81, což poukazuje na přednostní utilizaci...
|
|
Vliv pasivní rehabilitace na spasticitu při skleróze multiplex
Prášil, Jakub ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Foubíková, Bohdana (oponent)
Název: Vliv pasivní rehabilitace na spasticitu při skleróze multiplex Cíle: Hlavním cílem je shrnout současné poznatky o roztroušené skleróze a možnosti ovlivnění spasticity jako jejího závažného symptomu. Dalším cílem je ověření účinnosti vlastní antispastické pasivní rehabilitace v oblasti dolních končetin u vybraného pacienta v praxi. Metody: Ověření účinnosti vlastního systému antispastické pasivní rehabilitace dolních končetin bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Pro design práce je použit typ kvalitativního experimentu. Výzkumným vzorkem je jedinec se spasticitou v oblasti dolních končetin. V první dvou částech práce byla použita analýza odborné literatury a obsahová analýza. Strategií pro získávání dat je dále formou pozorování, dotazování, měření, stupnice a škály. Byla použita zdravotní dokumentace, anamnéza, kazuistika a sekundární analýza. Výsledky: Individuální použití jednotlivých metod vedlo k ovlivnění spasticity vždy jen na krátkou dobu. Pohyblivost byla ovlivněna ve smyslu možnosti pasivního pohybu nejvíce po terapii měkkých technik a masáží. Nejvýraznějších výsledků bylo dosaženo při aplikaci celého souboru metod, kdy byla spasticita pozitivně ovlivněna dle modifikované Ashworthovy škály i po třech hodinách od aplikace. Již v průběhu kvalitativního výzkumu se podařilo...
|
| |
|
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami
Partlová, Simona ; Rožková, Daniela (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie zaměřená na vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V naší práci jsme se zaměřili na imunoterapii ovariálního karcinomu, neboť je jedním z nejběžnějších gynekologických nádorových onemocnění u žen, vyznačující se špatnou prognózou a vysokou mortalitou. Principem imunoterapie je příprava dendritických buněk (DC) z monocytů izolovaných z periferní krve pacienta, které jsou následně pulsovány ozářenými buňkami alogenní linie ovariálního karcinomu. Tyto nezralé pulsované DC jsou poté maturovány a následně kokultivovány s autologními T lymfocyty. Cílem práce bylo prokázat, že jsou dendritické buňky po přidání vhodného maturačního agens a v kombinaci s apoptotickými buňkami nádorové linie ovariálního karcinomu schopny vyvolat specifickou lymfocytární odpověď. Z našich výsledků vyplývá, že 24 h je dostatečná doba k navození apoptózy nádorových buněk, a že po 4-hodinové inkubaci DC pohlcují apoptotické buňky. Dále jsme zjistili, že pohlcení apoptotických buněk dendritickými buňkami stimulovanými polyI:C inhibuje maturaci DC a tudíž i produkci cytokinů IL-12p70, IL-6 a TNF-α. Vzhledem k tomu, že stupeň zralosti DC výraznou měrou ovlivňuje indukci specifické lymfocytární odpovědi, v...
|
|
Psychologické aspekty amniocentézy
Skutilová, Vladana ; Šulová, Lenka (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Genetické poradenství představuje komplexní činnost s multidisciplinárním přesahem, převážnou část pacientů tvoří gravidní ženy, většina z nich podstupuje odběr plodové vody. Cílem práce je provést mapující studii těchto žen a pozorovat jejich prožívání na základě vybraných aspektů. Text je členěn celkem do 12 kapitol. Teoretická část představuje zkoumanou problematiku ze dvou hledisek - z psychologického a z medicínského. Nejprve vysvětluje indikace k invazivnímu prenatálnímu vyšetření, dále zmiňuje nejčastější typy chromozomálních vad, které karyotypizace může odhalit. Následně hovoří o vztahu lékaře a pacienta a poukazuje na vybrané aspekty genetického poradenství se zohledněním etických aspektů prenatální diagnostiky. Empirická část prezentuje na základě výsledků dotazníkového šetření pocity, chování, postoje žen k prenatálnímu vyšetření v průběhu procesu vyšetření. Dále ukazuje a statisticky ověřuje, jaké faktory mají vliv na obavu žen z výsledků vyšetření.
|
|
Porovnání sekvenčních variant genů pro biotransformační enzymy u různých typů karcinomů
Turková, Lucie ; Tavandzis, Spiros (oponent) ; Bóday, Arpád (vedoucí práce)
Biotransformační aparát a jeho kapacita hrají významnou roli ve vyrovnávání se s environmentálními faktory negativně působícími na buněčné struktury. Enzymy účastnící se tohoto procesu jsou v závislosti na genech, které je kódují, různě účinné. Cílem práce bylo srovnat frekvence konkrétních polymorfismů vybraných genů u nádorových skupin pacientů a u zdravých kontrol. Sledovanými polymorfismy byly null genotypy genů pro glutathion-S transferázu M1 a T1 a inzerce TA dinukleotidu v promotorové sekvenci genu pro UDP-glukuronosyl transferázu 1A1. Nádorových skupin, kde byly tyto polymorfismy sledovány, bylo celkem šest - kolorektální karcinomy, karcinomy plic, prostaty, prsu, pankreatu a hlavy a krku. Celkem byly zmíněné polymorfismy vyšetřeny na 1 118 pacientech a 470 zdravých kontrolách. Kontrolní skupiny byly dvě - první obecná a druhá speciální, do které byli zařazeni pouze zdraví jedinci starší šedesáti let bez výskytu nádorového onemocnění u jejich nejbližších příbuzných. Gilbertův syndrom (GS), jehož příčinou je homozygotní inzerce TA dinukleotidu v sekvenci TATA boxu promotorové oblasti UGT1A1, má za následek zvýšenou hladinu celkového bilirubinu v krvi. Cílem bylo ověřit, zda má bilirubin protektivní účinek proti vzniku nádorového onemocnění. Bylo očekáváno, že frekvence Gilbertova syndromu, jakožto protektivního faktoru, bude u nádorových skupin statisticky významně nižší než u zdravých kontrol. Tato hypotéza se potvrdila pouze u pacientů s nádorem prsu (frekvence GS 10,0 %) a u pacientů s nádory pankreatu (frekvence GS 11,1 %). V kontrolní skupině I byla frekvence GS 16,0 %, v kontrolní skupině II pak 15,4 %. U ostatních nádorových skupin byla sice frekvence GS vždy nižší oproti kontrolním skupinám, ne však statisticky významně. Null genotyp genu pro GSTM1 byl v kontrolní skupině I zjištěn u 50,4 % jedinců, v kontrolní skupině II u 55,3 % jedinců. Žádná z nádorových skupin nevykazovala statisticky vyšší frekvenci výskytu tohoto null genotypu. U pacientů s nádory plic (37,4 %) a pankreatu (39,3 %) byla naopak frekvence statisticky významně nižší. Deficience enzymu glutathion-S transferázy M1 tak dle těchto výsledků nemůže být považována ve studovaných skupinách za rizikový faktor pro vznik nádorového onemocnění. Null genotyp genu pro GSTT1 nebyl identifikován v žádné z kontrolních skupin, ve skupině s nádory prsu a prostaty byl pak identifikován pouze v jednom případě. Statisticky významně vyšší frekvence null genotypu byla pozorována u pacientů s kolorektálním karcinomem (9,7 %), karcinomem plic (17,2 %), karcinomem pankreatu (3,0 %) a karcinomem hlavy a krku (15,9 %). V těchto nádorových skupinách tak lze deficienci glutahion-S transferázy T1 považovat za rizikový faktor pro nádorovou transformaci buněk. Pro další potvrzení této hypotézy by však bylo vhodné provézt vyšetření na větší skupině pacientů, zejména pak u nádorů hlavy a krku, plic a pankreatu.
|
|
Rizikové faktory při práci ve zdravotnictví - rozdíly mezi profesemi v nelékařských oborech
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Tato práce je zaměřena na rizikové faktory pro zdraví zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech, konkrétně všeobecných sester a radiologických asistentů. Faktory, které mohou negativně ovlivňovat zdraví zdravotnických pracovníků, působí jednak na zdraví fyzické, tak na zdraví psychické. Na fyzické zdraví negativně mohou působit faktory jako toxické látky a biologické záření, infekční choroby a v neposlední řadě přílišné zatěžování páteře a kloubů při špatné manipulaci s pacienty. Na obojím se potom podepisuje stres a vliv má samozřejmě životní styl zdravotnických pracovníků i rozsah vzdělání. Zdravotničtí pracovníci, kteří pečují o nemocné, musí být v dobré fyzické a psychické kondici, aby mohla být jimi poskytovaná péče kvalitní. Cílem samotných zdravotnických pracovníků, ale i zaměstnavatele by tedy mělo být, aby byli zdravotničtí pracovníci dostatečným způsobem informováni o bezpečnosti práce, hygienických opatřeních a dané informace uměli využít v praxi {--} měli by se aktivně podílet na prevenci poškození zdraví v souvislosti s výkonem své profese.První hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech jsou informováni o rizikových faktorech při výkonu jejich povolání byla potvrzena. Druhá hypotéza - existují rozdíly ve výskytu rizikových faktorů u zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech byla též potvrzena, ve výskytu některých rizikových faktorů jsou rozdíly jasně zřetelné. K různým zdravotnickým profesím by se tudíž mělo přistupovat cíleně, s ohledem na typ pracoviště a náplně práce zdravotnických pracovníků. Třetí hypotéza {--} zdravotničtí pracovníci v nelékařských oborech dodržují preventivní opatření zabraňující poškození zdraví - nebyla potvrzena. Jedním z příčin potvrzení hypotéz 1 a 2 může být fakt, že se v poslední době začíná věnovat tomuto tématu zvýšená pozornost - utvářejí se standardy, následně k nim cílené audity. Tato opatření mají většinou kladný dopad - zdravotničtí pracovníci si postupně začínají uvědomovat, že bezpečnostní opatření nejsou zbytečná, že jejich dodržováním chrání zdravotnický pracovník nejen pacienta a své okolí, ale především sebe.
|
host ::
