|
|
Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky
Kouřimský, Jan ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Záměrem této diplomové práce je představit fungování a život v Senátu Národního shromáždění ČSR. Horní komora československého parlamentu fungovala mezi lety 1920 až 1939, kdy v době Protektorátu Čechy a Morava byla oficiálně rozpuštěna. Za sledované období se v komoře vystřídalo na 444 zákonodárců sedmi různých národností. Nejpočetnějšími byli Češi a Němci. Na fungování Senátu je nahlíženo z několika úhlů. Jednak je podrobně sledována debata pro a proti zřízení druhé komory probíhající před přijetím nové ústavy z roku 1920. Zpracovány jsou též dobové úvahy a nerealizované návrhy o reformě Senátu, které se vedly na konci dvacátých let a navrhovaly vytvoření tzv. hospodářského parlamentu. Je představen volební systém poměrného zastoupení užívaný pro volby do Senátu a jeho výsledky odrážející se ve velkém počtu politických stran s nízkými volebními zisky, které následně znesnadňovaly tvorbu stabilního politického prostředí. Práce sleduje stranické, národnostní, sociální, myšlenkové a výrazové zázemí jednotlivých senátorů a senátorek. Zaznamenává podrobněji osudy některých ze zákonodárců, kteří se v horní komoře pohybovali během doby První republiky a byli též negativně zasaženi německou okupací a válkou. V případové studii je zaznamenán poválečný soud se senátory za Sudetoněmeckou stranu (SdP). Práce...
|
|
|
Smysl života v díle Karla Čapka
Hodinková, Marie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce "Smysl života v díle Karla Čapka" pojednává o problematice smyslu života, jak ji viděl Karel Čapek. Nejdříve se tato práce zabývá Čapkovou osobností a charakterem doby, ve které žil. V této diplomové práci je Karel Čapek charakterizován jako autor, do jehož děl se promítly jeho filozofické názory, které byly ovlivněny především pragmatismem. V této diplomové práci jsou rozebírána Čapkova díla, která pojednávají o problematice smyslu života. Konkrétně jsou to dvě Čapkovy prózy - "Obyčejný život" a "Život a dílo skladatele Foltýna". Tyto romány jsou v této práci rozebrány nejprve samostatně a posléze jsou srovnány.
|
|
|
Ke každodennosti novináře za první republiky.
Jandová, Hana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje historickou sondu do všedního dne prvorepublikového novináře (říjen 1918 - září 1938). Pozornost je věnována nejen jeho každodenním povinnostem, starostem a pracovním návykům, ale také celkovému uspořádání redakce, legislativnímu a společenskému rámci, který zásadním způsobem ovlivňoval výkon novinářského povolání. První část textu se zaměřuje na popis takzvaného vnějšího rámce novinářovy práce, kam patří legislativní vymezení tohoto povolání, profesionalizace žurnalistické obce, vzdělávání nových pracovníků, etika či sociální status novinářů na společenském žebříčku. Druhá část zachycuje vnější okolnosti, které ovlivňovaly žurnalistickou praxi. Jedná se zejména o rodinný život novinářů, technické vybavení redakcí, jejich složení, rozdělení funkcí v rámci pracovního kolektivu či zdroje informačních zdrojů. Podstatnou část tvoří podrobné popsání běžného pracovního dne dvou významných novinářů z brněnské redakce Lidových novin, která v daném historické období patřila ke vzorům tehdejší žurnalistiky. Důraz je v celé práci kladen zejména na práci s historickými prameny a vzpomínkami novinářů, kteří byli v meziválečném období aktivně činní. Práce si klade za cíl nejen popsat pracovní návyky prvorepublikového novináře, ale také zachytit změny v tomto oboru, ke kterým ve...
|
|
|
Snahy učitelů o sociální výchovu a sociální práci v období první republiky
Kadlecová, Anna ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá školstvím v období první republiky v Československu. Konkrétně se zaměřuje na učitele pokusných škol, kteří se věnovali sociální výchově a sociální práci s dětmi a rodinami. Činnost těchto učitelů je v práci popsána a zhodnocena. První část práce se zabývá příčinami snah učitelů o sociální výchovu a sociální práci. Pojednává o hospodářské a sociální situaci rodin s dětmi v období první republiky, o státní sociální politice a péči o sociálně slabé rodiny a děti. Dále se zabývá životní úrovní dětí tak, jak byla zachycena dobovými výzkumy a kořeny sociálně výchovných snah našich prvorepublikových učitelů. Zaměřuje se na osobnosti a myšlenkové směry, které mohly ovlivnit učitele a směrovat jejich úsilí k sociálním aspektům výchovy. Druhá část práce pojednává již o konkrétních učitelích a o jejich snahách o sociální výchovu a sociální práci. Předmětem zájmu předkládané práce je činnost Boženy Hrejsové, Františka Bakuleho, Eduarda Štorcha, učitelů Kladenské volné školy práce, učitelů Jaroslava Sedláka a Karla Žitného z Pokusné pracovní školy v Holešovicích, učitelů Domu dětství v Horním Krnsku a sociálního pedagoga Přemysla Pittra.
|
|
|
Československé vojenské cvičení v roce 1936
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem této práce je československé vojenské cvičení v roce 1936. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola se zabývá vznikem československé armády, obdobím 1918-1932. Další kapitola se soustřeďuje na reorganizaci armády, na léta 1932-1936. Třetí kapitola je potom věnována branné moci druhé poloviny 19. st., manévrům za časů císaře pána. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na samostatné závěrečné vojenské cvičení v roce 1936, a dále zkoumá přípravy, průběh i vyhotovené poznatky z největšího meziválečného cvičení čs. armády; kapitola pátá přibližuje rozhodčí službu na cvičení. Šestá kapitola pojednává o zahraničních delegacích na manévrech a konečně kapitola sedmá, poslední, se věnuje problematice stanoviska a reakce čs. tisku a veřejnosti.
|
|
|
"Ve světle bontonu". Meziválečná konzumní společnost v Československu na příkladu spotřeby kávy, kakaa, čokolády a čaje.
Syrová, Tereza ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Disertační práce pojednává o konzumu kakaa, kávy, čaje a čokolády v meziválečném Československu a na základě získaných statistických dat a prozkoumání archivních pramenů přichází s vymezením skupiny střední vrstvy obyvatelstva, která uvedené komodity konzumovala. Práce ukazuje rozložení konzumu zkoumaných komodit v dělnických a úřednických rodinách, přináší pohled na život rodin, rozložení jejich výdajů a velikost příjmů. Poukazuje na zastoupení pochutin ve spotřebním koši spotřebitelů a ukazuje elasticitu uvedených komodit. Za ústřední část výzkumu zvolila disertační práce české země, jelikož právě zde byly dobře dostupné veškeré údaje a prameny. Práce objasňuje příčiny konzumace kakaa, kávy, čaje a čokolády a dochází k závěru, že každá pochutina byla konzumována z jiného účelu, z čehož vyplýval i status luxusu těchto poživatin. Konzumace čaje byla určena pro vyšší vrstvy obyvatelstva, čokoládu zakupovali převážně úřednické rodiny, avšak postupem dvacátých let pronikala drobná spotřeba čokoládových produktů taktéž mezi střední a nižší vrstvy obyvatelstva. Čokoládové výrobky podléhaly na počátku dvacátých let přepychové dani. Kakao se užívalo ve spojení s vařením a pečením, avšak v rodinách příliš dostupné nebylo. Kávu pily všechny vrstvy obyvatel, ovšem spotřeba se odvíjela od společenského statusu konzumenta. Hojně spotřebovávaly rodiny žitnou kávu a cikorku. Odlišnosti mezi vrstvami byly ještě více umocněny regionálními rozdíly, které disertační práce taktéž vyzdvihuje. Dále podrobně zkoumá výši cel daných komodit, která v meziválečném období značně kolísala, a dochází k závěru, že cla až neúměrně zvyšovala cenu produktů a znemožňovala konzumentům zakoupit vyšší množství těchto pochutin.
|
|
|
Analýza a interpretace osobnosti Edvarda Beneše
ŠUTIĆOVÁ, Kristýna
Tato práce analyzuje a interpretuje činy významné osobnosti českých dějin první poloviny 20. století Edvarda Beneše. Klade důraz na důležité dějinné události, kterých se tato významná, ale rozporuplně hodnocená osobnost účastnila. Dále se zaměřuje na psychologický rozbor Edvarda Beneše. Popisuje tuto osobnost nejen z pohledu veřejných politických činů, ale i života soukromého. Zároveň se snaží nastínit vzájemné působení těchto dvou důležitých vlivů na jeho osobnost. Hypotézy ověřené v této práci se dají využít v pedagogické praxi při vysvětlování rozhodnutí a činů této osobnosti, které zásadně ovlivnily průběh nejdůležitějších událostí v dějinách Československa první poloviny 20. století.
|
|
|
Měšťanská elita v Táboře 1848-1938
DĚDIČOVÁ, Pavla
Diplomová práce na téma Měšťanská elita v Táboře je věnována politickému a s ním neodmyslitelně spojenému společenskému životu ve městě Táboře. V prvé řadě cílem zmíněné práce bude zmapovat, nakolik byl politický a společenský život propojen. Je tedy nezbytně nutné zaměřit se na složení městských zastupitelstev, což je druhým cílem předkládané diplomové práce. Abychom mohli určit ty, kteří byli zvoleni do městských zastupitelstev a následně do městských rad, musíme analyzovat voličské seznamy, i když jejich dochování je značně různorodé. V neposlední řadě je s měšťanskou elitou spojen způsob jejího života. Kde její členové bydleli, zda existovala tzv. dobrá adresa, jak velkou rodinu a movitost daný příslušník elity měl. S životním stylem pochopitelně souvisí úroveň bydlení. Jeho moderní formu představovaly vily, které v Táboře vznikly na poč. 20. století a jejich stavba pokračovala především v době první republiky. S první republikou je spojen poslední cíl předkládané práce a to pokusit se nastínit prvorepublikový vývoj a případnou změnu ve složení místní elity. V příloze diplomové práce jsou dodány biogramy jednotlivých měšťanů a pochopitelně nechybí seznam pramenů a literatury.
|
|
|
Idea československé státnosti a její územní podoba v letech 1918 - 1938
Horáková, Aneta ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá ideou československé státnosti, předkládá návrhy čelních státníků na zařazení československého státu ve střední Evropě. Dále je zaměřena na proces vzniku státu, bezprostřední události, které k němu vedly a hlavní dokumenty československé státnosti, které ke vzniku republiky přispěly. Věnuje se poválečným mírovým smlouvám zakotvující územní podobu Československa. Charakterizuje nově získaná území z geopolitického, demografického a ekonomického hlediska. Dále rozebírá jednotlivé konflikty se zahrnutými menšinami uvnitř státu a zabývá se zápasem se sousedními státy o udržení jeho celistvosti. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku, proč se původně liberálně demokratický nepovedlo udržet. Co způsobilo nenaplnění ideje československého státu.
|
|
|
Komparace prezidentských voleb TGM
Doležalová, Lenka ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Šabatka, Michal (oponent)
Hlavním cílem této práce je komparace prezidentských voleb prvního československého prezidenta T.G. Masaryka mezi lety 1918 až 1934. Práce se zabývá jednotlivými volbami, jejich průběhem a dopadem na polický vývoj První republiky. První kapitola se zaměřuje na dějiny vzniku Československé republiky a instituci úřadu prezidenta v novém státě. Druhá kapitola zachycuje politické dění a spor o zakladatelskou demokratickou koncepci státu při volbě 1920 a kritické volbě 1927. Závěr práce se věnuje otázce Masarykova nástupce a prezidentské volbě 1934, kdy se Československo ocitlo na prahu krize demokracie 30. let.
|
host ::
RSS.