|
|
Diskriminace osob s duševním onemocněním na úřadech ČSSZ
Nouzová, Adéla ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá diskriminací osob s duševním onemocněním na úřadech České správy sociálního zabezpečení. Cílem práce je odpovědět na výzkumné otázky, které se ptají na to, jestli se osoby s duševní poruchou s nějakou diskriminací potkává v průběhu žádání o invalidní důchod. Diskriminační prvky se hledají jak v chování pracovníků, tak v legislativním nastavení přidělování důchodů. Chování pracovníků je vysvětleno pomocí teorie rámování. V teoretické části je popsána přímá a nepřímá diskriminace, teorie rámování a teorie liniových pracovníků se kterými se dále v práci pracuje. Dále je naznačen postup přidělování invalidních důchodů, který se v praktické části porovnává se zkušeností respondentů. V praktické části jsou odpovězeny výzkumné otázky pomocí několika rozhovorů s respondenty s duševním onemocněním, kteří si prošli procesem žádosti a invalidní důchod a s respondenty, kteří pracují jako posudkový lékaři na správě sociálního zabezpečení. V této části se nachází i diskuze, která rozebírá schéma průběhu, které se projevilo u všech respondentů s duševním onemocněním. V závěru jsou shrnuty všechny zjištění a odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci
Nováková, Barbora ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci" se zabývá tím, jak dokumentární cyklus Život za zdí, online seriál Nejsi sám a audio série Moje terapie komunikují téma duševního zdraví. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem rámcovaly vybrané novinářské projekty problematiku duševních nemocí. Teoretická část práce se zprvu věnuje duševním nemocem, konceptu stigma a roli médií v jeho přenosu. Zaměřuje se i na destigmatizaci a definování nejdůležitějších destigmatizačních přístupů. V další části jsou přiblížena teoretická východiska vlivu médií, nastolování agendy a rámcování. V analytické části je představeno 10 rámců, které byly v projektech identifikovány s pomocí metody zakotvené teorie. Shrnutí výsledků se věnuje diskuse, kde jsou vyhodnoceny nalezené rámce a jejich limity, a rovněž jsou porovnány s doporučenými postupy, které vycházejí z manuálů určených pro novináře a odborných publikací na téma duševních nemocí.
|
|
| |
|
|
Stigmatizace schizofrenie na vybraných českých zpravodajských serverech
Sobková, Kateřina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá stigmatizaci schizofrenie na vybraných českých zpravodajských serverech. Schizofrenie je jedním z nejvíce stigmatizovaných duševních onemocnění. Této stigmatizaci napomáhají i média, která mají tendenci schizofrenii zobrazovat přehnaně negativně. Cílem této práce je určit, jakým způsobem je schizofrenie stigmatizována na vybraných zpravodajských serverech. V teoretické části práce byla stručně shrnuta problematika mediálních obsahů a byly objasněny základní pojmy důležité pro studium těchto obsahů. V této části byly také položeny teoretická východiska pro studium stigmatizace schizofrenie. V praktické části byla provedena obsahová analýza článků zmiňujících schizofrenii, které byly publikovány během roku 2019 na zpravodajských serverech novinky.cz, idnes.cz, aktualne.cz, denik.cz a blesk.cz. Zároveň byla provedena kvalitativní analýza komentářů příjemců daných obsahů, kteří se o osobách se schizofrenií vyjadřovali v diskusních fórech u zkoumaných článků. Práce je určena pro pracovníky angažované v destigmatizačních projektech a pro tvůrce mediálních obsahů. Poznatky plynoucí z této práce mohou pomoci probíhajícímu destigmatizačnímu procesu v České republice.
|
|
|
Analýza reprezentace sebevražd a sebepoškozování v populární kultuře v letech 1999-2019
Nainová, Victoria ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na reprezentaci sebevražd a sebepoškozování ve filmových a seriálových snímcích americké produkce za období 1999-2019. Cílem práce je zjistit, jak jsou fenomény zobrazeny a s jakými aktéry populární kultura tyto fenomény spojuje. Teoretická část práce se zabývá sociální a mediální konstrukcí reality, stereotypizací, stigmatizací a pojmovým vymezením fenoménů. Jelikož jsou tyto fenomény součástí sociálně deviantního chování, je mu věnovaný krátký popis pro lepší porozumění. Analýza je provedena metodou kvalitativní obsahové analýzy, která je doplněna o kvantitativní analýzu pro porovnání sociodemografických údajů. Na základě vybraného vzorku, který se skládá ze 23 snímků, proběhlo kódování dat, a to prostřednictvím zakotvené teorie. Tento postup mi umožnil získat přehled o datech a vytvořit typologii, po které následuje interpretace zjištění. Tato zjištění ukazují, jak americká produkce fenomény reprezentuje, s jakými aktéry je spojuje a na základě porovnání s reálnými daty přináší přehled o přesnosti této reprezentace. V souvislosti s mediální konstrukcí reality jsou zjištění spojená s těmito fenomény důležitá, protože neodborná veřejnost může považovat zobrazení těchto fenoménů za relevantní a názory na ně přijímat za své vlastní.
|
|
|
Stigma jako sebenaplňující se proroctví? Experimentální výzkum z českých věznic
Cingl, L. ; Korbel, Václav
Lidé propuštění z výkonu trestu odnětí svobody čelí často při svém návratu do běžného života řadě problémů a předsudků, jsou tedy sociálně stigmatizováni, což snižuje pravděpodobnost\njejich úspěšné společenské reintegrace. Pokud takový přístup ze strany společnosti očekávají již před svým propuštěním, může to u nich vést až ke ztrátě motivace a sebedůvěry v možnosti\nse integrovat, a zvýšit tak pravděpodobnost jejich recidivy. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda a jak moc lidé ve výkonu trestu očekávají stigmatizaci ze strany většinové společnosti. Druhým cílem bylo odhalit, zda krátká psychologická intervence usilující o zvýšení sebedůvěry vězňů může očekávání stigmatizace snížit. Výzkumné otázky jsme testovali pomocí inovativních metod experimentální ekonomie na vzorku 297 mužů ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody z 15 věznic v České republice. Odsouzení se museli rozhodovat v situacích zaměřených na důvěru a náklonnost, které simulovaly interakci s běžnou společností. Díky tomu jsme mohli změřit, jaké společenské zacházení odsouzení očekávají. Naše výsledky ukazují, že odsouzení stigmatizaci od běžné populace neočekávají. Naopak očekávají její vyšší vstřícnost než k lidem z běžné populace. Důvěru pak očekávají stejnou jako vůči lidem z běžné populace. Protože odsouzení v našem vzorku nevykazují podle našich měřítek znaky očekávané stigmatizace, psychologická intervence omezující negativní dopady stigmatizace neměla na co působit, a jejich očekávání ani chování proto nezměnila. To, že odsouzení společenskou stigmatizaci neočekávají, bereme jako pozitivní zjištění i s ohledem na jejich budoucí reintegraci. Na druhou stranu měla řada odsouzených příliš\noptimistická očekávání ohledně toho, jak se k nim po propuštění bude společnost chovat. To by u nich mohlo vést k podcenění přípravy na propuštění a poté k tvrdšímu střetu s realitou. Proto doporučujeme v dalším kroku zkoumat, zda mají přehnaně pozitivní očekávání u některých odsouzených negativní dopady na jejich reintegraci.
|
|
|
Pracovní uplatnění lidí se schizofrenií
BROŽKOVÁ, Adéla
Tato diplomová práce se zaobírá pracovním uplatněním osob se schizofrenií. Hlavní cíle byly stanoveny následovně: jaké jsou možnosti pracovního uplatnění lidí se schizofrenií a dále prozkoumat zkušenosti osob se schizofrenií se zaměstnaností či nezaměstnaností. Diplomová práce se skládá z teoretické a dále z výzkumné části. Část teoretická je rozdělena do šesti podkapitol. Ty specifikují onemocnění schizofrenie, zabývají se problematikou spojenou s touto nemocí a blíže se zaměřují na zaměstnání. Dále se soustředí na historii a současný stav jedinců se schizofrenií či samotnou organizaci Fokus. V empirické části jsou analyzovány a zpracovány výsledky výzkumu. Samotný výzkum této práce byl uskutečněn ve dvou fázích. V první fázi došlo k předvýzkumu. Následně proběhl samotný výzkum. K dosažení potřebných dat a informací byla zvolena kvalitativní strategie, jež byla realizována metodou dotazování za pomoci techniky narativního rozhovoru. Všechny rozhovory byly se souhlasem nahrány a následně přepsány. V programu Atlas.ti došlo k analýze dat za pomoci otevřeného kódování. Výzkumný vzorek komunikačních partnerů byl vybrán metodou sněhové koule. Výběrový soubor tvořilo šest klientů s diagnózou schizofrenie a dvě sociální pracovnice z neziskové organizace Fokus Tábor, které byly záměrně osloveny k rozšíření výsledků. Ze získaných výsledků vzešlo, že možnosti pracovního uplatnění u lidí se schizofrenií jsou sice různorodé, avšak zcela záleží na individuálních potřebách, schopnostech a zdravotním stavu jedince. Dále bylo zjištěno, že pracovní uplatnění je osobami se schizofrenií vnímáno pozitivně, jelikož práce jim napomáhá především v jejich psychické i fyzické kondici a umožňuje jim potřebný kontakt s lidmi. V neposlední řadě byly prozkoumány zkušenosti dotazovaných se zaměstnáním či nezaměstnáním, které jsou dle získaných informací kladné především z důvodu vstřícnosti zaměstnavatelů. Tato diplomová práce může být zdrojem informací jak pro širokou, tak i pro odbornou veřejnost. Získané výsledky mohou dále sloužit jako zpětná vazba pracovníkům organizace Fokus Tábor a je také možné práci využít jako potencionální podklad pro další zkoumání.
|
|
|
Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem
Eisenbruková, Anna ; Weissová, Aneta (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem" se věnuje problematice přeneseného stigmatu, pojednává o jeho projevech, důsledcích a mapuje, kde k stigmatizaci dochází. Hlavním cílem práce je zjistit zda se matky dětí s Aspergerovým syndromem cítí být stigmatizovány a pokud ano kde k tomuto fenoménu dochází. Teoretická část práce se soustředí na popsání hlavních pojmů stigmatizace, rodičovství a mateřství a Aspergerova syndromu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je založen na deseti hloubkových polostrukturovaných rozhovorech, jeho specifika jsou dále popsána v metodologické části práce. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v poslední kapitole. Stigmatizace se objevila do určité míry u všech respondentek, její projevy a důsledky se však lišily na základě jiných životních zkušeností, rodinného stavu ale hlavně závažnosti diagnózy dítěte. V práci byly identifikovány tři hlavní sféry, ve kterých ke stigmatizaci dochází, u osob blízkých, na veřejnosti a při kontaktu s institucemi a profesionály.
|
|
|
Psychosociální stigmatizace lidí s epilepsií z pohledu veřejnosti
RANGLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá tématem epilepsie a postoji veřejnosti vůči lidem trpícím epilepsií a také mírou stigmatizace těchto lidí. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zaměřuje na obecné vymezení pojmů souvisejících s epilepsií. Ve druhé kapitole je rozebírán psychosociální dopad epilepsie. Následující dvě kapitoly se zabývají postoji veřejnosti k lidem s epilepsií a spojením stigma a epilepsie. Praktická část obsahuje výzkum, který byl realizován kvantitativní metodou formou dotazníků a zaměřil se na zjištění míry stigmatizace lidí s epilepsií z pohledu veřejnosti a také na postoje veřejnosti vůči nemocným.
|
host ::
RSS.