|
|
Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem
Eisenbruková, Anna ; Weissová, Aneta (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem" se věnuje problematice přeneseného stigmatu, pojednává o jeho projevech, důsledcích a mapuje, kde k stigmatizaci dochází. Hlavním cílem práce je zjistit zda se matky dětí s Aspergerovým syndromem cítí být stigmatizovány a pokud ano kde k tomuto fenoménu dochází. Teoretická část práce se soustředí na popsání hlavních pojmů stigmatizace, rodičovství a mateřství a Aspergerova syndromu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je založen na deseti hloubkových polostrukturovaných rozhovorech, jeho specifika jsou dále popsána v metodologické části práce. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v poslední kapitole. Stigmatizace se objevila do určité míry u všech respondentek, její projevy a důsledky se však lišily na základě jiných životních zkušeností, rodinného stavu ale hlavně závažnosti diagnózy dítěte. V práci byly identifikovány tři hlavní sféry, ve kterých ke stigmatizaci dochází, u osob blízkých, na veřejnosti a při kontaktu s institucemi a profesionály.
|
|
|
Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem
Eisenbruková, Anna ; Weissová, Aneta (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem" se věnuje problematice přeneseného stigmatu, pojednává o jeho projevech, důsledcích a mapuje, kde k stigmatizaci dochází. Hlavním cílem práce je zjistit zda se matky dětí s Aspergerovým syndromem cítí být stigmatizovány a pokud ano kde k tomuto fenoménu dochází. Teoretická část práce se soustředí na popsání hlavních pojmů stigmatizace, rodičovství a mateřství a Aspergerova syndromu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je založen na deseti hloubkových polostrukturovaných rozhovorech, jeho specifika jsou dále popsána v metodologické části práce. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v poslední kapitole. Stigmatizace se objevila do určité míry u všech respondentek, její projevy a důsledky se však lišily na základě jiných životních zkušeností, rodinného stavu ale hlavně závažnosti diagnózy dítěte. V práci byly identifikovány tři hlavní sféry, ve kterých ke stigmatizaci dochází, u osob blízkých, na veřejnosti a při kontaktu s institucemi a profesionály.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševním onemocněním
Weissová, Aneta ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Stigmatizace osob s duševním onemocněním má negativní dopady na kvalitu života nemocných. Dosud ovšem neexistují české studie, které by toto téma komplexně zpracovávaly. Cílem této práce je identifikovat míru stigmatizace v ČR a její sociodemografické prediktory, jelikož taková znalost pomůže lépe cílit sociální kampaně redukující stigma. Práce se zaměřuje na tři aspekty stigma, kterými jsou nedostatky ve znalostech, postojích a jednání. Práce je založena na čtyřech datových souborech - vlastním šetření, výzkumu CVVM a dvou výzkumech agentury INRES uskutečněných pro Národní ústav duševního zdraví. V souborech jsou použity standardizované nástroje měřící znalosti (MAKS škála), postoje (CAMI škála), jednání (RIBS škála) a sociální distanci. Prediktory byly identifikovány pomocí vícenásobné lineární regresní analýzy. Při porovnání jednotlivých aspektů se ukázalo, že míra stigmatizace je nejvyšší u jednání vůči osobám s duševním onemocněním a nejnižší u znalostí. Vyšší míra stigma v aspektech znalostí a postojů je spojena s mužským pohlavím, nižším vzděláním a menší velikostí bydliště. Naopak u aspektu jednání je spojena s vyšším věkem, s příslušností ke kraji a znalostí osoby s duševním onemocněním. Jednotlivé vztahy jsou však spíše slabší a je tedy zřejmé, že na míru stigmatizace mají vliv i další...
|
|
|
Aspirace dětí z dětského domova
Weissová, Aneta ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Aspirace dětí z dětského domova" pojednává o rodinných plánech a snech dětí z dětských domovů, tedy dětí, které nežijí v rodinném prostředí, které je jedním z hlavních socializačních činitelů a také zdrojem představ o budoucím životě. Hlavním cílem práce bylo ilustrovat rozdíly v rodinných plánech dětí z dětských domovů a dětí z rodin. V rámci této práce byla analyzována data pocházející z vlastního dotazníkového šetření u chovanců dětských domovů (N=127) starších patnácti let. Šetření se soustředilo na čtyři hlavní oblasti rodinného života, a to partnerství, manželství, rodičovství a rozdělení rolí v rodině. V práci byla využita také data z dalších tří kvantitativních šetření zaměřujících se na životní plány dětí z rodin. Data byla podrobena frekvenční a korelační analýze. Zároveň byly výsledky šetření dětí z dětských domovů a dětí z rodin komparovány mezi sebou. Na základě této analýzy a srovnání bylo odhaleno, že rodinné aspirace dětí z dětského domova se odlišují od aspirací dětí z rodin, a to ve většině komparovaných proměnných. Dále bylo odhaleno, že děti z dětských domovů jsou méně nakloněny rodinnému životu. Zároveň se však nepotvrdilo, že by děti, které byly přijaty do dětských domovů dříve, měly odlišné plány od dětí, které byly přijaty do ústavní péče později.
|
host ::
RSS.