|
|
Časná diagnostika kognitivních poruch při neurodegenerativních onemocněních mozku, zejména Alzheimerově chorobě
Magerová, Hana ; Bojar, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
V souvislosti se stárnutím populace vzrůstá prevalence demencí, které se stávají závažným socioekonomickým problémem. Časná diagnostika a na ní závislé brzké zahájení léčby umožňuje oddálit rozvoj nesoběstačnosti pacienta. Roste proto snaha o nalezení časných markerů těchto onemocnění, které by umožnily stanovení diagnózy ještě před rozvojem syndromu demence. Pozornost se soustředí zejména na Alzheimerovu chorobu (ACH), která je nejčastější příčinou demence a zároveň nejlépe ovlivnitelná v současnosti dostupnými léky. Cílem je stanovení diagnózy již ve stádiu mírné kognitivní poruchy (MCI, Mild Cognitive Impairment), která představuje přechodné stádium mezi fyziologickým stárnutím a demencí. Za jeden z možných markerů ACH byla považována porucha čichu, která se objevuje již v nejčasnějších stádiích této nemoci a jejíž tíže koreluje s progresí ACH. Je však k dispozici jen minimum dat o tom, zda vyšetření čichu dokáže odlišit ACH od jiných typů demence. Neurodegenerativní proces počínající v meziotemporálních oblastech mozku rovněž naznačuje možnou časnou poruchu prostorové navigace (zejména její allocentrické složky) či rozpoznávání emocí z výrazu tváře, které jsou funkcemi těchto struktur. Těmto tématům se věnuje předkládaná disertační práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.
|
|
| |
|
|
Early diagnostic of mnestic disorders in neurodegenerative diseases
Laczó, Jan ; Bojar, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent) ; Mareš, Jan (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
The ageing of the world's population means that the number of people with dementia, especially Alzheimer's disease (AD), will dramatically increase. That's why there is now a great effort to detect the presence of AD in its earliest predementia stages, in the stage of mild cognitive impairment (MCI), and particularly to identify individuals with amnestic syndrome of the hippocampal type (Ha-MCI - preclinical AD). The aim of our studies was to reveal whether spatial navigation testing could serve as an early biomarker of AD - whether spatial navigation is impaired early in patients with MCI, especially in Ha-MCI patients. We used the human analogue of the Morris water maze, the Hidden Goal Task (HGT), which is designed t! o separate two different modes of navigation, egocentric (body- centred, hippocampus independent) and allocentric (world-centred, hippocampus dependent), using a real space navigation setting called the Blue Velvet Arena (BVA), fully enclosed cylindrical arena, as well as a computer version of the BVA. Our results suggest that spatial navigation is impaired already in patients with amnestic MCI, who are more likely to progress to AD, especially in those with amnestic syndrome of the hippocampal type. The Ha-MCI patients presented severe spatial navigation impairment similar to that seen in...
|
|
|
Diabetes mellitus 1. typu a deprese. Psychopatologie u somatických chorob.
Komorousová, Jana ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Lacigová, Silvie (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Diabetes mellitus je závažné chronické celoživotní onemocnění. Jako takové s sebou přináší do života pacienta nutnost přizpůsobit životní styl nemoci a mnohá každodenní léčebná a diagnostická opatření. Proto jsou u diabetiků jak 1., tak i 2. typu častější psychické poruchy než u ostatní populace. Dalším důvodem vyššího výskytu psychických poruch u lidí s diabetem jsou biochemické a hormonální souvislosti obou onemocnění. Tyto komorbidní poruchy pak mohou dále negativně ovlivňovat průběh diabetu. Hlavně jde o depresi, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy a kognitivní poruchy včetně demence. Diabetes 2. typu je také častější u lidí s primárním psychickým onemocněním, jako jsou např. schizofrenie a bipolární afektivní porucha. Z hlediska léčebného se u diabetiků využívá psychofarmak, při jejichž výběru je nutné dbát na specifika primárního onemocnění. Hlavními faktory při volbě medikace je kromě psychických potíží ovlivnění tělesné hmotnosti a glykémie. Dále se při léčbě psychických poruch užívá psychoterapie a psychoedukace. Z výzkumů provedených u diabetiků s psychickými potížemi vyplývá, že je v této oblasti důležité intervenovat. V praktické části práce je představena dvojitě slepá, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie týkající se léčby deprese u diabetiků 1. typu pomocí antidepresiva s...
|
|
|
Vliv léčby sertralinem na vybrané metabolické a antropometrické parametry depresivních osob
Podlipný, Jiří ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Filipovský, Jan (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni Psychiatrická klinika VLIV LÉČBY SERTRALINEM NA VYBRANÉ METABOLICKÉ A ANTROPOMETRICKÉ PARAMETRY DEPRESIVNÍCH OSOB THE INFLUENCE OF SERTRALINE TREATMENT ON THE METABOLIC AND ANTHROPOMETRIC PARAMETERS IN PEOPLE WITH DEPRESSION Autoreferát dizertační práce Doktorský studijní program vědního oboru: Neurologie a psychiatrie Plzeň 2010 MUDr. Jiří Podlipný 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci kombinovaného doktorského studijního programu na Psychiatrické klinice LF UK a FN v Plzni za podpory výzkumného úkolu grantového projektu IGA MZ NA 7434-3 (2003 - 2005) "Zlepšení rizikového profilu ICHS ovlivněním skryté deprese". Uchazeč: MUDr. Jiří Podlipný Psychiatrická klinika LF UK a FN v Plzni Alej svobody 80 304 60 Plzeň Školitel: Doc. MUDr. Jiří Beran, CSc. Psychiatrická klinika LF UK a FN v Plzni Oponenti: Prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc. II. interní klinika LF UK a FN v Plzni Doc. MUDr. Roman Jirák, CSc. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Stanovisko k dizertační práci vypracovalo vedení Psychiatrické kliniky LF UK a FN v Plzni. Autoreferát byl rozeslán dne ................................................................... Obhajoba dizertační práce se koná dne ....24.6.2010........ v ...14:00......hodin v seminární místnosti Neurologické kliniky...
|
|
|
Kognitivní prediktory zdravého stárnutí
Červenková, Markéta ; Nikolai, Tomáš (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent) ; Holmerová, Iva (oponent)
Souhrn Stáváme se svědky celosvětového trendu, který vede ke vzrůstajícímu počtu osob dožívajících se vyššího věku. Těžiště výzkumu se oproti dřívějším studiím zkoumajícím patologické stárnutí v posledních několika dekádách přesouvá na identifikaci faktorů vedoucích ke zdravému (také "úspěšnému") stárnutí. Centrum pozornosti je tak zaměřeno na nalezení definice úspěšného a neúspěšného stárnutí tak, abychom byli schopni včas identifikovat rizika spojená se stárnutím a jejich vlivem na zdraví či úroveň kvality života. V této souvislosti se do povědomí dostávají nové pojmy, tj. SuperAging a SuperAger. SuperAging je fenomén představující úspěšné (také zdravé) stárnutí. SuperAger je určitý jedinec, který úspěšně (také zdravě) stárne. V teoretické části disertační práce je prezentován souhrn poznatků z oblasti neuropsychologických změn v souvislosti se stárnutím. Je představen koncept úspěšného (či zdravého) stárnutí a popsána metodika zjišťování kognitivního deficitu ve stáří. Výzkumná část předkládá souhrn čtyř studií, jenž sleduje dva hlavní cíle. V první části jsme se soustředili na zlepšení podmínek neuropsychologické klinické diagnostiky, a to rozšířením dostupných diagnostických nástrojů využitelných v prostředí České republiky. Konkrétně se věnujeme relevantním screeningovým diagnostickým nástrojům. V...
|
|
|
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve stáří
Vaňková, Hana ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve vysokém věku MUDr. Hana Vaňková Abstrakt disertační práce Úvod: Preventivní strategie podporující dobrý funkční stav ve stáří nabývají stále většího významu pro jednotlivce i v kontextu stárnutí populace. Provázanost funkčního stavu a depresivity ve stáří je v publikacích popisována jako obousměrná (Yang, 2005; Kivela, 2001). Deprese ve stáří zvyšuje morbiditu i mortalitu a v kontextu značně vysoké prevalence je také socio-ekonomickým problémem (Anstey et al., 2007; Karakaya et al., 2009). Z principů geriatrie vychází komplexní intervence funkčního stavu a depresivity ve formě pohybové terapie. Metody: S použitím nástrojů komplexního geriatrického hodnocení byl studován vztah komponent funkčního stavu a depresivity v souboru 308 uživatelů dlouhodobé péče v České republice (průřezová studie k hypotéze I). Randomizovaná kontrolovaná studie popisuje vývoj depresivity v čase (hypotéza II) a efekt pohybové intervence na depresivitu (hypotéza III) u 162 institucionalizovaných seniorů, jejichž průměrný věk byl nad 80 let. V obou analýzách byla nástrojem hodnocení depresivity Geriatrická škála deprese dle Yesavage. Výsledky: V průřezové studii byla zjištěna přítomnost depresivity u 46% seniorů žijících v institucích dlouhodobé péče v...
|
|
|
Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění
Nikolai, Tomáš ; Roth, Jan (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Souhrn Neuropsychologické aspekty úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění jsou široce zkoumaným tématem v rámci neuropsychologického výzkumu. V centru pozornosti jsou zejména preklinická a prodromální stádia neurodegenerativních onemocnění, kdy neuropsychologie může významně přispět k stanovení rizika rozvoje neurodegenerativních onemocnění u jednotlivých pacientů. Těžiště neuropsychologického výzkumu se tak ze stádia syndromu demence posouvá do stadia mírné kognitivní poruchy, případně k problematice změny psychické výkonnosti ještě před nástupem klinicky významného poklesu. V teoretické části této práce je prezentován aktuální pohled na neuropsychologickou problematiku úvodních stádií neurodegenerativních onemocnění. V prodromálním stádiu neurodegenerativních onemocnění jenejvíce zkoumán syndrom mírné kognitivní poruchy (mild cognitive impairment, MCI), kterému se obsáhle věnujeme. Ve výzkumné části shrnujeme pět studií věnujících se problematice screeningových testů kognice, paměťových testů a testu verbální fluence. Předkládáme normativní a validační data u starší populace pro jednotlivé testy a prokazujeme jejich užitečnost pro detekci MCI či preklinických stádií neurodegenerativních onemocnění, dále se věnujeme souvislosti atrofie hipokampů s výkonem v paměťových testech u starší populace bez...
|
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
host ::
RSS.