|
| |
|
| |
|
|
Dětské zpracování slovních úloh v matematice s genderově tradičním a netradičním obsahem
Nováková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, jak děti školního věku reagují na slovní úlohy v matematice, které se vymykají tradiční představě o rozložení genderových rolí v domácnosti. Tato bakalářská práce porovnává, v jakých slovních úlohách (s genderově tradičním či netradičním obsahem) děti více skórují, jestli si s genderově netradičními slovními úlohami lépe poradili žáci/kyně ve 2. nebo v 6. ročníku. Rovněž zjišťuje, zda existují nějaké významné rozdíly mezi dívkami a chlapci. Výzkum probíhal smíšenou metodologií. V práci jsem využívala sekvenční postup dat. Jako první proběhla pilotáž dotazníků, poté dotazníkové šetření, které mi rozšířilo náhled na daný zkoumaný jev v terénu. Po kvantitativní části sběru dat následovalo kvalitativní šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Seberozpoznání, vědomí sebe sama a kognitivní schopnosti u kytovců
Jachnická, Kristýna ; Šimková, Olga (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Vědomí sebe sama u zvířat je v současnosti v oblasti kognitivních věd velmi diskutovaným tématem. Experimenty na behaviorální úrovni (zrcadlový test, referenční použití specifické části těla) většinou dokazují, že si zvířata dokáží uvědomit části vlastního těla. U kytovců (Cetacea) existuje velká experimentální evidence těchto typů testů a kytovci v nich prokazují, že si jsou schopni uvědomit hranice vlastního těla (self awareness). U kytovců se také vyskytuje mnoho komplexních kognitivních schopností, které mohou být predispozicí či provázet sebeuvědomění a prokazovat u kytovců uvědomování si svého vědomí (self consciousness). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komentovaný překlad: José Luis Díaz: "CIENCIA Y ARTE: LA INTELIGENCIA DE LAS MUSAS"
Hrách, Ondřej ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část tvoří překlad vybraných esejů mexického autora Josého Luise Díaze, nacházejících se v jeho knize El ábaco, la lira y la rosa: las regiones del conocimiento, konkrétně v šesté kapitole CIENCIA Y ARTE: LA INTELIGENCIA DE LAS MUSAS. Jedná se o překlad ze španělštiny do češtiny. Druhá část práce obsahuje komentář překladu, který sestává z překladatelské analýzy originálu, charakteristiky uplatněných překladatelských postupů a popisu konkrétních problémů, které se při překladu daného textu objevily, včetně zdůvodnění užitých řešení. Klíčová slova: komentovaný překlad, překlad esejů, překladatelská analýza, překladatelské problémy, překladatelské postupy, mexická esejistika, věda a umění, poznání, kognice
|
|
|
Nervový systém a kognitivní schopnosti hrabavých ptáků
Zhang, Yicheng ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
1. Abstrakt Ptačí mozek byl tradičně považován za malý, jednoduchý, složený téměř výhradně z bazálních ganglií a zabezpečující pouze instinktivní chování. V příkrém rozporu s těmito zastaralými názory recentní studie jednoznačně demonstrují, že ptačí koncový mozek je, ačkoli postrádá vrstevnatý neokortex, tvořen rozsáhlými oblastmi, které jsou homologické savčímu palliu, sdílí řadu organizačních principů se savčím koncovým mozkem a zabezpečuje obdobné kognitivní funkce. Behaviorální studie prokázaly, že někteří ptáci mají kognitivní schopnosti srovnatelné nebo vyšší než savci, zvláště krkavcovití ptáci a papoušci se svými schopnostmi v mnoha kognitivních doménách vyrovnají lidoopům. Není proto překvapivé, že tito vysoce encefalizovaní ptáci jsou častými modely pro studie zabývající se kognicí u ptáků, zatímco méně encefalizovaní ptáci jsou v tomto kontextu studováni mnohem méně. Hrabaví ptáci (Galliformes), kteří tvoří spolu s vrubozobými ptáky (Anseriformes) nejbazálnější vývojovou linii neognátních ptáků (Neognathae), mají relativně malé mozky. Jejich cerebrotyp je charakterizován malým koncovým mozkem, malým nidopalliem a velkým mozkovým kmenem. Mozek hrabavých je lateralizován. Mozky domestikovaných hrabavých ptáků jsou redukovány ve srovnání s mozky jejich divokých příbuzných. Behaviorální studie...
|
|
|
Pozitivní aspekty depresivního onemocnění
Halmlová, Martina ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Práce představuje evoluční teorie deprese a s nimi spojenou ruminační hypotézu. Tato hypotéza předpokládá, že deprese může mít i pozitivní vliv na jisté složky kognice a může vést k analytickému stylu uvažování, který je vhodný při řešení problémů. Tuto hypotézu se po vzoru zahraničních výzkumu snaží práce ověřit za pomocí úlohy zaměřené na sekvenční rozhodování zvané sekretářčino dilema. Práce tedy ověřuje hypotézu, že depresivní respondenti si v úloze vedou lépe než zdraví respondenti. Z dílčích výsledků šetření vyplývá, že se hypotézu nepodařilo potvrdit, což autorka zdůvodňuje v diskusi a konfrontuje tato zjištění s výsledky obdobných výzkumů.
|
|
|
Koncept člověka v procesu kategorizace u ptáků
Kocourková, Zuzana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Exnerová, Alice (oponent)
Pro zvířata je důležité rychle a správně rozpoznávat (a řadit do kategorií) případné sociální či sexuální partnery, stejně jako nebezpečné predátory. Tvorbu kategorií a kognitivní procesy, které jsou za ně zodpovědné, můžeme považovat za zcela zásadní pro pochopení myšlení jiného zvířecího druhu. Tato práce se zaměřuje na kategorizační experimenty s holuby. Rozpoznávání a kategorizování může být uskutečněno pomocí "konceptu" (mentální reprezentace). Panují však spory, zda je tento vývojově pokročilý způsob využíván i holuby. Tato bakalářská práce provádí rešerši prací zabývajících se kategorizováním a přítomnosti konceptu u holubů (a jiných zvířat). Zaměřuje se především na rozpoznávání kategorie "člověk" a na to zda při tom používají koncept (popř. jaký typ konceptu). Na základě provedené rešerše předkládá závěr, že holubi koncept mají a využívají jej při rozpoznávání lidí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Používání nástrojů u ptáků
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Používání nástrojů bylo pozorováno u mnoha ptačích taxonů, nejvíce mezi papoušky a pěvci. Nástroje jsou používány primárně za účelem získání a zpracování potravy a při komfortním chování. Spontánní vytvoření či použití nástroje bylo pozorováno i u druhů, které běžně nástroje v přírodě nepoužívají. Schopnost používat nástroje je však aktivně využívána pouze ptáky, jejichž přirozené prostředí vykazuje sníženou nabídku potravy a její obtížné zpracování. Vytváření a používání nástrojů vyžaduje značnou míru kognitivních schopností, které jsou experimentálně testovány prostřednictvím úloh zahrnujících použití nástroje. Rozdíly mezi druhy, které nástroje používají v přírodě a těmi, jež ne se projevují nejen při řešení experimentálních úloh, ale i ve způsobu, jakým ptáci získávají schopnost použití nástroje. Zatímco přirození uživatelé často řeší úlohy úspěšně za použití kauzálního uvažování, ptáci nepoužívající nástroje nejsou vždy schopni vyřešení komplexnějších úloh a pochopení fyzikálních vlastností situace. Negativní výsledky těchto druhů však nemusí nutně znamenat nedostatečné porozumění situaci, ale mohou být zapříčiněny i morfologickými či ekologickými překážkami ztěžujícími použití nástroje. Přirození uživatelé navíc disponují vrozenými vzorci chování, které jsou dále posilovány individuálním...
|
|
| |
host ::
RSS.