|
| |
|
|
EU democracy promotion in contemporary sub- Saharan Africa: the case study of South Sudan
Husák, Jim ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Šíření demokracie má za cíl přinutit nebo povzbudit cizí stát k demokratizaci. To zahrnuje přímou pomoc demokracii financováním reforem nebo školení a to buď v rámci volební arény, ve vládě nebo občanské společnosti. Dále k strategiím šíření demokracie patří rétorické závazky, politická gesta, šíření informací, sankce, podmíněnost a tzv. "měkká síla" - kulturní vazby a jejich význam při prosazování hodnot. Diplomová práce Šíření demokracie EU v současné subsaharské Africe: případová studie Jižního Súdánu zkoumá tyto strategie tak, jak je využívali aktéři EU při podpoře demokracie v Jižním Súdánu. Jižní Súdán je nejmladší zemí světa a instituce EU i členské státy EU pomáhaly zemi v jejím nelehkém pokusu o vývoj k demokratickému státu. Výzkum se zaměřuje na to, jak se toho aktéři EU snažili dosáhnout a jak se strategie měnily v letech 2011 až 2020. Práce dochází k závěru, že EU používala přístup top-down, kdy jednala především s vládami a dalšími státními institucemi, spíše než s občanskou společností. Zaměřila se také na rozvoj řádné správy věcí veřejných a právního státu spolu s posílením sociálně-ekonomických odvětví. EU rovněž podporovala demokracii v Jižním Súdánu prostřednictvím regionálních organizací IGAD a EAC. V rámci IGAD se podílela na vyjednávání mírové dohody R-ARCSS, která rovněž...
|
|
| |
|
|
EU jako světová velmoc
Myslík, Martin ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, zda-li je Evropská unie světová velmoc, či nikoliv. Cílem práce bylo zjistit, jestli je Evropská unie světovou velmocí v hard power nebo soft power, případně co jí brání stát se velmocí v některém z těchto fenoménů. Dále práce pracuje s hypotézou, že je EU světová velmoc, a ve své zahraniční politice využívá primárně soft power nástroje. V rámci kvalitativního výzkumu byla využita metoda komparativní analýzy. EU byla komparována se Spojenými státy, Čínou a Ruskem. V závěru jsou shrnuty výsledky pozorování, ze kterých vyplynulo, že EU je světová velmoc hlavně v soft power. A to i přes skutečnost, že podle teorie mezinárodních vztahů realismu má potřebné kapacity být také světovou velmocí v hard power. Hlavní překážkou být světovou velmocí v hard power nástrojích je především nedostatečná politická vůle nebo řadu let trvající podfinancování armád členských států EU.
|
|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
|
Mediální reflexe Jomkipurské války
Černá, Christina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediální prezentací jomkipurské války v deníku Rudé právo a Mladá fronta v Československé socialistické republice. Stěžejním cílem je zjistit, jak se kontrola a cenzura Komunistickou stranou Československa projevovala při informování o událostech jomkipurské války a vývoji československé zahraniční politiky. Nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů budou popsány podmínky, kvůli kterým k válečnému střetu došlo a jsou vytyčeny stěžejní události. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který propojuje historický kontext a obsahovou analýzu určených tiskovin. V případě obsahové analýzy pak autorka využila diskurzivní analýzy. Cílem této bakalářské práce je vytvořit ucelený obraz vybraných událostí krize ve výše uvedených denících od 6.října 1973 do 11. listopadu 1973. Takto sestavená osnova se poté stane opěrným bodem pro vyhledání odborných informací z tehdejších periodik a referováním, zda o nich bylo psáno pravdivě a nezaujatě. Bakalářská práce je na základě odborné literatury doplněna o tehdejší československou zahraniční politiku vůči Izraeli a Egyptu. Jádrem práce je vlastní analýza celkové argumentace a názorů v tehdejších textech, která je konfrontována se současnou dějinnou interpretací.
|
|
|
Velká Británie a Španělská občanská válka: Příspěvek k proměnám postojů britských elit a zahraniční politiky na pozadí konfliktu ve Španělsku
Jan, Albert ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Španělská občanská válka bývá z dnešního pohledu vnímána jako předehra ke druhému světovému konfliktu a laboratoř evropských diktátorských mocností, které dostaly příležitost vyzkoušet kvalitu a potenciál svého vojenského vybavení. Spíše než problematikou bojů se ovšem v této práci zabývám jejich tehdejším mezinárodním rozměrem, konkrétně dopady na Velkou Británii. Na rozdíl od nacistického Německa, fašistické Itálie i komunistického Sovětského svazu není její role v tomto konfliktu široce známá, přestože svým přístupem v podobě politiky neintervence do značné míry předurčila výsledek těchto bojů. Mým cílem je v této práci jednak vysvětlit obecně pozici Velké Británie a její vývoj, jednak postoje konkrétních britských politiků: Nevilla Chamberlaina, Anthony Edena, Winstona Churchilla a Clementa Attleeho. Španělská občanská válka se totiž na jejich uvažování značně podepsala, což pak podle mě citelně ovlivnilo rozhodování těchto osobností v událostech, přímo vedoucích k vypuknutí druhé světové války. Tímto způsobem chci přispět k lepšímu pochopení kroků, které Velká Británie činila a které mohou ze středoevropského úhlu pohledu působit nelogicky. Při jejich zasazení do kontextu britské zahraničně politické tradice a situace, jíž musela Velká Británie v reakci na španělskou občanskou válku čelit,...
|
|
|
Německo-ruské vztahy za vlády kancléřky Angely Merkelové
Hynčíková, Magdalena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tématem této práce jsou německo-ruské vztahy v období vlády kancléřky Angely Merkelové a jejich dynamika v tomto období. Teoretická část práce se zaměřuje na zahraniční politiku a hladiny její analýzy. Analytická část zkoumá chování Ruské federace a SRN v mezinárodních krizích. Ve výzkumu je zohledněn také historický kontext a pozadí vybraných událostí, jež mohly mít vliv na chování obou aktérů na poli zahraniční politiky. Cílem práce je přiblížit, jak se vztahy mezi těmito zeměmi změnily v období mezi lety 2005 až 2021, jakým směrem se ubíraly a jak byly ovlivněny právě mezinárodními krizemi.
|
|
|
Válka o Ogaden v sovětské zahraniční politice
Balazh, Evelina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce "Válka o Ogaden v sovětské zahraniční politice" si klade za cíl vystihnout dynamiku vývoje sovětské zahraniční politiky v oblasti Afrického rohu. Hlavní důraz je kladen na popis okolností, které přinutily Sovětský svaz k přeorientování jeho podpory ze Somálska na Etiopii v kontextu války o Ogaden, jež se odehrála mezi lety 1977 a 1978. Vzájemné vztahy Sovětského svazu se zeměmi Afrického rohu byly před samotným vypuknutím konfliktu komplikované a nepřehledné a Moskva byla nucena balancovat mezi dvěma rivaly. Válka o Ogaden tak představovala zlom v zahraniční politice Kremlu vůči východoafrickému regionu. Text analyzuje příčiny a okolnosti poskytnutí podpory Etiopii navzdory předchozí úzké spolupráce se somálskou vládou, a to s ohledem na širší kontext sovětské zahraniční politiky v třetím světě v 70. letech s ohledem na vývoj studené války a détente.
|
|
|
Proměny česko(slovensko)-izraelských vztahů od roku 1945 do současnosti
Kupková, Kristýna ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá proměnami diplomatických přístupů mezi Československou, případně Českou republikou a Státem Izrael. Práce zkoumá období od konce druhé světové války roku 1945 do současnosti, tedy prvního dvacetiletí 21. století. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které korespondují s jednotlivými časovými obdobími vzájemných vztahů. Cílem práce je prozkoumat pět rozdílných časových údobí a vystihnout jejich charakteristické fenomény a vlivy, aby bylo následně zjištěno, které faktory byly nebo jsou v česko(slovensko)-izraelském vztahu nejvíce působící, a zda se v průběhu dějin měnily, či stále mění. Práce představuje jak mezinárodní, tak vnitrostátní vlivy a zaměřuje se tedy jak na mezinárodněpolitické postavení Československa, případně České republiky v mezinárodním uspořádání, tak na formování vnitřní politiky a pozici společenského uspořádání. Práce využívá metod případové studie, analýzy sekundárních zdrojů a komparace, skrze něž v závěru práce zjišťuje změny v daných pěti obdobích.
|
host ::
RSS.